Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ještě, že doplním, že nemá absolutně půd sebezáchovy, spálí se o svíčku, nic ji to nedá, udělá to znovu (to je příklad), když stojí na něčem, komoda, atd… A někdo k ní přijde, tak roztáhne ruce a volným pádem spadne a věří, že ji člověk chytne. Směje se tomu. Je to pro ni sranda, jenže na hřišti stala na skluzavce, já k ní přišla a nečekala jsem to a opět to udělala. Zachytila jsem ji jen tak, tak za tričko.
@Anonymní píše:
Ahoj,mám dvouletou dceru.
Dcera nemluví, resp. neřekne nic, čemu bych rozuměla. Jak není po jejím, neskutečně se vzteká a není možné ji cokoliv vysvětlit, zkrátka buď bude po jejím a nebo nic. Venku jde jen tam kam chce jít ona, když změníme směr, opět leží na zemi a vzteká se, ale opravdu stylem, že na nás i sousedí chtějí volat policii.
Ukazuje, zajímá se o hračky i o věci kolem, ale ostatní děti kromě prvorozeného syna (3 roky), ji nezajímají. Všude leze, na komodi, má skříň, na parapet, všude a na hřišti to stejný, najde si nejvyšší bod, vyleze tam, stojí tam a hraje si s kamínky. Doma si hraje stylem, že si vezme pět různých, malých věcí (např. magnet, lžička, víčko od sklenky, kostka lega), dává je vedle sebe na stůl, za chvíli je přemístí jinam a stále dokola, hodně si maluje, lepí, hraje si s magnetky. Miluje vodu. Občas i něco opakuje - česání vlasů, vysávání, uklízení lega. Naučila se ukazovat na básničku, kutálí se ze dvora, takhle velká brambora. Má ráda i knížky, hlavně pohyblivé. Do očí se dívá, na jméno reaguje, ALE pouze když se jí chce. Málokdy ji však dokážu zaujmout natolik aby mi věnovala alespoň pět minut. Když dělá něco, co nemá, nevysvětlim ji to, vzteká se, když zvýším hlas, přestane, ale opět tak na pět minut.
Jídlo - když má hlad, sní téměř všechno, kromě zeleniny a ovoce, ale nejvíc má ráda uzeniny, parky, salámy, těstoviny.
Dotazník u pediatra nám vyšel - střední riziko PAS, já ale stále doufám, že se to zvrátí:(…
Vůbec nevím jak s ní pracovat, myslím si, že není normální, doktorka tvrdí, že má čas. Prosím poraďte. Jsem z ní bohužel opravdu zoufalá…
Hele, já mám doma stejnou akrobatku, jsou jí 4. Je chytrá jak opice, ale nemá absolutně žádný půd sebezáchovy. Klidně mi po městě zdrhá a směje se tomu. Absolutně z ničeho se nepoučí. Přesně jako tvoje, ráda tvoří, s ničím si nehraje, jen s plyšáky a občas panenkou. Naše doktorka říká, že je to tím, že má staršího bráchu, byla vždycky v jeho závěsu a tím pádem motoricky napřed. Jen ta hlava to prostě nestíhala.
období vzdoru bylo na provaz, vynášela jsem ji několikrát řvoucí z obchodu, nebo sebou praštila o zem. Ječí neskutečným způsobem, taky si kolikrát říkám, kdy na nás sousedi zavolají sociálku. Ale je to normální a chytré dítě. Jen ne stejně, jako ty ostatní. Naše volnomyšlenkářka ![]()
@Anonymní píše:
Ještě, že doplním, že nemá absolutně půd sebezáchovy, spálí se o svíčku, nic ji to nedá, udělá to znovu (to je příklad), když stojí na něčem, komoda, atd… A někdo k ní přijde, tak roztáhne ruce a volným pádem spadne a věří, že ji člověk chytne. Směje se tomu. Je to pro ni sranda, jenže na hřišti stala na skluzavce, já k ní přišla a nečekala jsem to a opět to udělala. Zachytila jsem ji jen tak, tak za tričko.
Jinak, dvouleté dítě nemá půd sebezáchovy. Ten se vyvíjí až časem. To samé s odhadem vzdálenosti. Od toho mají nás. Má opravdu dost času, je ještě maličká
Moje tříletá se taky umí pěkně zabejčit. Zrovna včera byla scéna jak vrata, že chce pohádku a nechce do sprchy.
Vysvětlení, že nejdřív bude sprcha a až pak pohádka před spaním snad ani neprošla ušima. Vztekala se jak šílená, čemuž vzteklý soused mlátící kovovou tyčí do stropu moc nepomohl. ![]()
Skákání měla taky v oblibě. Přešlo ji to, až ji jednou manžel nechytil. (Nic hrozného, odrazila se od jeho zad na pohovku.) Prostě to nečekal. Ona udělala hop z pohovky a zas se na ni odrazila. Nicméně další pokusy ji přešly.
Řekla bych, že jistá míra vzdoru proti autoritě je v tomhle věku normální.
Jak rozumí? Zvládá složitější pokyny? Rozumí co jí říkáš, když je v klidu? Nebo je to úplně zbytečné?
No nevím, mně to přijde jako svérázné dítě se svým názorem, v období vzdoru a v normě. Nicméně nejsem žádný odborník.
A divím se, kde dvouleté dítě přijde k uzeninám, párkům a salámu…to si sama vybírá jídlo, které si dá? Bylo by dobré jí dávat určité hranice, např. že toto jídlo je pro dospělé a ona ho nedostane - a odžít si s ní následný hysterický záchvat. Já vím, je to o nervy, ale hranice by dítě mít mělo.
@KeckaJ píše:
Moje tříletá se taky umí pěkně zabejčit. Zrovna včera byla scéna jak vrata, že chce pohádku a nechce do sprchy.Vysvětlení, že nejdřív bude sprcha a až pak pohádka před spaním snad ani neprošla ušima. Vztekala se jak šílená, čemuž vzteklý soused mlátící kovovou tyčí do stropu moc nepomohl.
Skákání měla taky v oblibě. Přešlo ji to, až ji jednou manžel nechytil. (Nic hrozného, odrazila se od jeho zad na pohovku.) Prostě to nečekal. Ona udělala hop z pohovky a zas se na ni odrazila. Nicméně další pokusy ji přešly.
Řekla bych, že jistá míra vzdoru proti autoritě je v tomhle věku normální.
Jak rozumí? Zvládá složitější pokyny? Rozumí co jí říkáš, když je v klidu? Nebo je to úplně zbytečné?
Asi nejake erupce, na me byla nepricetna i nase Žakoholka, je ji rok a tri mesice a fakt jak dite, leha si na bok, asi chce drzet za nohy vzhuru nohama, kdyz to delam tak vterinu ok a pak zacne dobat prsty a rve jak urvany dite, kdyz to nedelam rve a dobe taky..vcera se mi zapletla do vlasu kdyz jsem mluvila do mobilu coz nesnasi, chtela jsem uzvaneneho mazlila a mam hysterku urvanou dobavou slepici ![]()
@pet p píše:
No nevím, mně to přijde jako svérázné dítě se svým názorem, v období vzdoru a v normě. Nicméně nejsem žádný odborník.
A divím se, kde dvouleté dítě přijde k uzeninám, párkům a salámu…to si sama vybírá jídlo, které si dá? Bylo by dobré jí dávat určité hranice, např. že toto jídlo je pro dospělé a ona ho nedostane - a odžít si s ní následný hysterický záchvat. Já vím, je to o nervy, ale hranice by dítě mít mělo.
Jídlo dostane od nás, nezlob se, ale šunky, parky s vysokým % obsahu masa mi nepřijdou vůbec špatné. Hlady ji umřít nenechám. Bohužel s její povahou se bojím, že by hlady fakt umřela. Nebo, co jí dvouleté děti, který vlastně nemají rády žádné mléčné výrobky a i ovoce a ani zeleninu? A nemá ráda je, je se doslova nadavuje.
@Anonymní píše:
Jídlo dostane od nás, nezlob se, ale šunky, parky s vysokým % obsahu masa mi nepřijdou vůbec špatné. Hlady ji umřít nenechám. Bohužel s její povahou se bojím, že by hlady fakt umřela. Nebo, co jí dvouleté děti, který vlastně nemají rády žádné mléčné výrobky a i ovoce a ani zeleninu? A nemá ráda je, je se doslova nadavuje.
Maso, klasické maso, dušené, vařené, pečené, nikoli uzeniny pro dvouleté dítě. Sorry měla jsem doma super nejedlika, ale uzeniny ve dvou opravdu nebyly součástí jeho jídelníčku a vlastně je nejí ani dnes v devíti letech. Téměř vůbec… Postupně se z něj stalo dítě, které má pestrý a zdravý jídelníček. Je na bezmlecne dietě, takže výběr už tak dost osekaný…
Jinak je chytrá jak opice, takže záleží, jak s ní budeš komunikovat a jak se vám jako rodičům podaří nastavit hranice. Pokud se nerozmluvi, je to na konzultaci s logopedem
Zakladatelko, já synovi necelé 3 roky taky dávám normálně občas párek, šunku má velmi často, tousty, chleba se šunkou, sýrem, miluje kyselou okurku… Takže to fakt nejsi sama a když výjimečně máme salám doma, tak chce ochutnat, tak dostane. A co jako. A neboj, můj syn absolutně nesní žádné čerstvé ovoce a zeleninu, pro mě je to na palici, protože to např denně vidí, že ovoce a zeleninu jíme… Nabízím a proste ne, když ochutna, vyplivne, takže v tomhle všem chápu.
Další věc. Můj syn v 2 letech uměl tak pět deset slov, pak už jen hučel. Mluvit začal od dvou a půl let a pak během asi měsíce najednou věty a ve dva a tři čtvrtě mi povídá děj pohádek, např jednu kterou viděl před týdnem a vše mi najednou odvypraví, říkanky… Takže s tím mluvením nehazej flintu do žita! ![]()
A vztek? Můj syn ukázkový příklad… Začal první vlnu v 18 měsících, kdy i bouchal hlavou o zeď, skříň atd… Teď v necelých třech další vlna, kdy už tohle bylo ok, tak jedem tříletou pubertu… Strašný. Doslova strašný. Takže neboj, asi je prostě živá, jako ten můj, musíme vydržet ![]()
A proč vyšlo to riziko PAS? Mně připadá podle popisu úplně normální. Mám taky dvouletou. Taky se strašně vzteká, jak není po jejím. Hlavně má období JÁ SAMA!!! Ona teda akorát mluví v souvetich. U té tvojí to může být umocneno tím, že nemluví. Ale to je jediné, říká aspoň něco?
Jinak naše jí taky párky, i uzené, dokonce i slaninu, pokud je v nějakém jídle, šunku. Neříkám, že je to zdravé, ale nemá to denně samozřejmě
zase bych to nehrotila.
Ja bych se zaměřila, zda dítě ty situace chápe. Že je nechce akceptovat je normální, ale jestli tomu rozumí.
Což se dá i dopomoci třeba pomocí komunikačních kartiček, pokud by to nechápala. Dá se tím naučit / vysvětlit kam, co bude, atd…
S 27 měs synem co nemluví znakuji. Snižuje to množství afektovych záchvatu protože máme nějaké řešení jak spolu komunikovat. Znaky si i vymýšlí sám. Na těžší věci máme kartičky. Pamatuje a ví kde co je, umí je použít.
Jestli má VD nevim, každopádně ve 27 měs. má 3 slova - máma, táta a jméno sourozence.
Znaků má si 30.
Ona ta hranice je hrozně tenká. Hrozně moc záleží na povaze dítěte.
Mám 2 děti s VD, takže jsem ve střehu a vyčkávám.
Parky bych do toho nemotala ![]()
@Anonymní píše:
Jídlo dostane od nás, nezlob se, ale šunky, parky s vysokým % obsahu masa mi nepřijdou vůbec špatné. Hlady ji umřít nenechám. Bohužel s její povahou se bojím, že by hlady fakt umřela. Nebo, co jí dvouleté děti, který vlastně nemají rády žádné mléčné výrobky a i ovoce a ani zeleninu? A nemá ráda je, je se doslova nadavuje.
Ne, uzeniny fakt nejsou pro dvouletý dítě něco, co by mělo do jejího jídelníčku patřit. Proč jste jí to vůbec začali dávat? Opravdu se ptáš, co ji dvouleté dítě? Normální zdravou stravu.
Jinak k tvému dotazu… to ti fakt nikdo neřekne. Pro batolata je přirozené, že rádi lezou do výšek. Rozvoj mluvy je každého jiný. Dcera začala ještě před rokem takovou tu klasiku a všechny možný zvířata. Od roka pak snad denně nějaký nový slovo, ale prostě jsou i dvouletáci, co neřeknou nic a žádnou diagnozu nemají.
@Anonymní píše:Šunky a párky s vysokým procentem obsahu masa jsou pořád uzeniny. I když to výrobci zabalí to obalu se smějícím se medvídkem nebo na to napíší „bez éček“ apod. Pořád to obsahuje hodně soli (a často k tomu ještě soli nevhodné) a konzervanty. Kromě toho to dětem kazí chutě, zvykají si pak na výrazné slané věci. Děti přitom chuť mají citlivou (stejně jako sluch a čich) a nepotřebují výrazné chutě, které vyhledávají dospělí.
Jídlo dostane od nás, nezlob se, ale šunky, parky s vysokým % obsahu masa mi nepřijdou vůbec špatné. Hlady ji umřít nenechám. Bohužel s její povahou se bojím, že by hlady fakt umřela. Nebo, co jí dvouleté děti, který vlastně nemají rády žádné mléčné výrobky a i ovoce a ani zeleninu? A nemá ráda je, je se doslova nadavuje.
@Anonymní píše:
Jídlo dostane od nás, nezlob se, ale šunky, parky s vysokým % obsahu masa mi nepřijdou vůbec špatné. Hlady ji umřít nenechám. Bohužel s její povahou se bojím, že by hlady fakt umřela. Nebo, co jí dvouleté děti, který vlastně nemají rády žádné mléčné výrobky a i ovoce a ani zeleninu? A nemá ráda je, je se doslova nadavuje.
Ještě abych odpověděla na tvou otázku. Naše děti ve dvou letech jedly (kromě ovoce, zeleniny a mléčných výrobků) vývary a jiné polévky, kaše (vařené z jáhel, pohanky, ovesných vloček, kukuřičné krupice apod.), přílohy jako rýže, ječné kroupy, těstoviny, brambory, jáhly, pohanku, jedly také luštěniny (např. červená čočka jim chutnala), vařená vajíčka, sardinky, lososa, domácí buchty (slazené většinou pomačkaným banánem nebo nastrouhaným jablkem), domácí sušenky apod. Takže vlastně tak nějak všechno, ale nekořeněné, málo osolené, nepřeslazené.
Ahoj,
mám dvouletou dceru.
Dcera nemluví, resp. neřekne nic, čemu bych rozuměla. Jak není po jejím, neskutečně se vzteká a není možné ji cokoliv vysvětlit, zkrátka buď bude po jejím a nebo nic. Venku jde jen tam kam chce jít ona, když změníme směr, opět leží na zemi a vzteká se, ale opravdu stylem, že na nás i sousedí chtějí volat policii.
Ukazuje, zajímá se o hračky i o věci kolem, ale ostatní děti kromě prvorozeného syna (3 roky), ji nezajímají. Všude leze, na komodi, má skříň, na parapet, všude a na hřišti to stejný, najde si nejvyšší bod, vyleze tam, stojí tam a hraje si s kamínky. Doma si hraje stylem, že si vezme pět různých, malých věcí (např. magnet, lžička, víčko od sklenky, kostka lega), dává je vedle sebe na stůl, za chvíli je přemístí jinam a stále dokola, hodně si maluje, lepí, hraje si s magnetky. Miluje vodu. Občas i něco opakuje - česání vlasů, vysávání, uklízení lega. Naučila se ukazovat na básničku, kutálí se ze dvora, takhle velká brambora. Má ráda i knížky, hlavně pohyblivé. Do očí se dívá, na jméno reaguje, ALE pouze když se jí chce. Málokdy ji však dokážu zaujmout natolik aby mi věnovala alespoň pět minut. Když dělá něco, co nemá, nevysvětlim ji to, vzteká se, když zvýším hlas, přestane, ale opět tak na pět minut.
Jídlo - když má hlad, sní téměř všechno, kromě zeleniny a ovoce, ale nejvíc má ráda uzeniny, parky, salámy, těstoviny.
Dotazník u pediatra nám vyšel - střední riziko PAS, já ale stále doufám, že se to zvrátí:(…
Vůbec nevím jak s ní pracovat, myslím si, že není normální, doktorka tvrdí, že má čas. Prosím poraďte. Jsem z ní bohužel opravdu zoufalá…