Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Dlouhodobá deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.11.18 18:42
A štítnou žlázu máš v pořádku? Bereš hormonální antikoncepci?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.11.18 18:52
Štítnou žlázu mám prý hodně špatnou, ale ta je špatná už přes rok, i když beru prášky. Takže ani i ty prášky na štítku nezabírají 
- Citovat
- Upravit
2.11.18 19:03
Hladinu vitaminu D a horcik nekdo testoval? Doplnujes vitaminy B, D, K, magnesium?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.18 19:14
@Anonymní píše: Štítnou žlázu mám prý hodně špatnou, ale ta je špatná už přes rok, i když beru prášky. Takže ani i ty prášky na štítku nezabírají
Ale to by měl lékař řešit 
Jaké máš hodnoty štítné žlázy a co bereš za prášky ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.11.18 19:30
Když mi brali na nefrologii krev, dle výsledků jsem měla všeho málo tzn. hořčík, draslík, železo, vitaminy atd. Řešili jen železo a vitamin D, nasadili mi léky a pak bylo vše v pořádku. Ale to bylo tak před 2 lety, jak je to teď, to netuším. Každopádně jsem objednaná na kontrolu.
Co se týče štítné žlázy, praktické doktorce jsem řekla, že chci, aby mi dala doporučení na endokrinologa, abych byla sledována tam. Na to doktorka řekla, že mi žádné doporučení nedá, že budu sledována u nich (u obvodního lékaře). A jak to dopadlo? Doktorka ví, že ji mám už rok sníženou, ale s tím nehodlá nic dělat, prý se to časem zlepší. Štítku mám sníženou, ale přesnou hodnotu nevím a užívám Euthyrox 50.
- Citovat
- Upravit
2.11.18 19:53
K odborníkovi nemusis mit doporuceni praktika,objednej se k nemu a abys mela neco v ruce tak lekar je ti povinnen zkopirovat lekarske zaznamy z tve zdravotni karty,pokud o to pozadas.Prvni vec je,ze se musis dat do poradku hodnotove -krev,stitna zlaza,…
Jinak,zacala bych tim spanim,telo potrebuje 7-8 hodin,vic skodi,muzes byt prespala a to neni dobre,delsi spanek ti energii naopak ubírá. Pak si nad sebe musis postavit ten pomyslny bic,donutit se k nejake aktivite a denne ji od sebe vyzadovat a hledat to pozitivni v zivote,kdyz uz nic jineho vsimej si hezkych okamziku,kras prirody a hlavne to uvedomeni vzdy prozij,pust to k sobe abys vedela,ze prave ted je ten okamzik,kdy vnimas krasu. Ale musis to chtit ty, ty musis najit radost ze zivota a chut zit,to za tebe nikdo neudela. Antidepresiva ti treba trochu pomohou ale ta hlavni prace je na tobe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.11.18 19:59
@Detsa Začalo to ve 4. ročníku na střední škole, kde jsem měla depky z maturity. Čím víc se maturita blížila, tím víc jsem chodila za školu a to jsem začala mít hrozné stavy. Najednou jsem nebyla schopna vstát a jít do školy, přestávala jsem jíst, přestala se radovat, dělat to co mě baví, až to došlo do stádia, že jsem jen ležela v posteli a koukala do stropu. Každý den přežívala a čekala až přijde noc, kdy mohu konečně jít spát, protože jsem na nic nemusela myslet. S každým ránem jsem se probouzela znechucená, že musím přežít den v posteli a počkat až přijde noc. Tyhle stavy se už táhnou 4 roky a jestli takhle mám žít dalších 50 let, tak to bych radši umřela, než takhle trpěla několik let
Přiznám se, že co jsem hned dostala jiná antidepresiva, tak jsem je bez vědomí psychiatričky vysadila, protože mi způsobovaly pocity na zvracení, bylo to pro mě nesnesitelné. Po týdnu jsem je nasadila zpátky, že je zase budu brát, ale po nich jsem se pozvracela, tak že jsem opět přestala brát a bojím se je vzít zpátky Takže jaký to má účinek, nemohu říci …
Co by mi udělalo radost? Kdybych tyhle stavy už neměla a začala žít normálně a plnohodnotně… ale kde tu radost mám vzít, když nejsem schopná se z ničeho radovat
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.11.18 20:17
S tím spánkem jsem to zkoušela. Snažila jsem se spát aspoň 8 hodin, ale pokaždé jsem nadávala, jak jsem nevyspaná, že nemám absolutně žádnou energii, chodila jsem jak zombík.
Když jsem byla na horách, snažila jsem se vnímat krásu přírody, ale bohužel, jak mi ty antidepresiva potlačují emoce, nedokážu si to užívat a vnímat, tak jak bych chtěla
- Citovat
- Upravit
2.11.18 20:55
Já bych se okamžite objednala na endokrinologii. Presne takhle se citil bracha, jedl taly jen 1× denne. Je jeden z tisice, co má příšerné vysledky testů štitné zlázy, ale dokud nebral euthyrox, nic nepociťoval. Jakmile ho začal brát, bylo mu hrozně. Nakonec to vysadil. Sice má hrozné hodnoty, ale cítí se zdravý. Mozna berete léky zbytečně a akorat vám to ubližuje. Muze to byt ale samozrejme i deprese, která potrebuje lecbu jinymi antidepresivy nebo jen chybí hořčík a spol. BOJUJ A ZJISTI SVOJI DIAGNOZU, AT SE MUZES VYLECIT!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.11.18 21:29
@Detsa Měla jsem strach, že ji nezvládnu a neudělám jí. Nakonec jsem ji udělala, ale žádná radost se nedostavila, všichni kolem mě se radovali, jen já jsem nechápala, co se to děje, že to není možné, že se museli určitě splést. byla to ale realita a já ji nějak nedokázala přijmout a dodnes to nechápu.
Ano, máš pravdu, vracím se hodně zpátky do minulosti, kdy mi bylo dobře a byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Vracím se myšlenkami zpátky, protože cítím pak tu chvilkovou radost, kdybych měla žít přítomností, tak je to samá černota a myšlenky na to, jaká jsem troska, která nic už nedokáže, nemůže se vyhrabat z té příšerné deprese, že už mě nic pěkného nečeká a cítím se uvězněná někde v pasti, ze kterého nemůžu ven.
Vysadila jsem je po týdnu užívání, a teď si lámu hlavu, zda je nasadit zpátky nebo raději už nebrat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.11.18 22:53
@Detsa Snažila jsem ten úspěch z maturity přijmout, ale pořád si říkám, že jsem se mohla zlepšit. Já nevím, jestli jsem byla nešťastná z toho, jak to dopadlo. Každopádně maturita je za mnou a já jsem teď na VŠ, kde zase do školy nechodím (stejný stav jako ve 4. ročníku), protože mám stresy z bakalářky a celkově z nedodělaných předmětů. Škola mě nebaví, ale holt, už to musím dodělat.
Já vím, je to běh na dlouhou trať, nečekala jsem, že to potrvá 4 roky a už mám hrůzu z toho, kolik let to ještě bude. Zda se z toho vůbec vyhrabu nebo skončím s tím, že tohle nikdy neskončí a budu si muset vzít život,abych se netrápila a skončilo to, protože tohle je ubíjející, jak dny utíkají a stále se nic nelepší.
Co pěkného mě může čekat? Já už pomalu na zlepšení nevěřím…
Psycholog se mnou vše probral, ale už vidím, jak je ze mne unavený a už pomalu neví co se mnou, jak mi pomoci. Jediné řešení vidí v tom, seknout se školou a začít pracovat, že mě to může změnit život. Ale ta představa, že chodím do práce od pondělí do pátku, když ani nejsem schopna vstát na určitý čas, tak mě s takovou všude vyhodí. Navíc pracovat se mi ještě nechce, necítím se na to. Jenže … do práce se mi nechce, škola už mě nebaví ani studovat, jaká je další možnost? Žádná …
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.11.18 23:50
@Detsa Hodně se vracím do minulosti, kde jsem měla bezstarostný život, nic jsem neřešila a nepřemýšlela nad svým životem. Konkrétněji na dětství a jak jsem chodila na střední školu, kromě 4.ročníku samozřejmě.
No a tady je ten kámen úrazu, že já přesně nevím co mám dělat pro to, abych se z té deprese vyhrabala. Snažila jsem se cokoliv dělat, ale bohužel jsem u ničeho nevydržela. Občas sem tam zajdu zacvičit, ale k čemu mi to je, že po tom cvičení necítím ty vyplavující se endorfiny, ten skvělý pocit. Ty emoce jsou silně potlačené, takže já vlastně necítím vůbec nic, vše je neutrální.
Ano, přemýšlela jsem nad změnou psychologa, ale bojím se, že mi řekne to samé co ten současný nebo to opět nepovede nikam a já se budu pořád plácat na jednom místě.
Co se týče vztahu, ke konci 4.ročníku jsem měla vztah, který trval rok, ale bohužel kvůli mé deprese vztah zkrachoval, ale tam byly i další věci. Po půl roce jsem si našla současného přítele, jednou jsme se skoro rozešli opět kvůli mé deprese, ale pak si to vyříkali. Pochopil, že se to nezmění ze dne na den, ale věří, že se to jednou změní a bude to dobré. Divím se, že se mnou ještě vůbec je, protože každý by mi dal košem. Co s takovou holkou, která se utápí v depresích?
- Citovat
- Upravit
3.11.18 07:29
Vzhledem k tomu, že se léčíš dlouhodobě, tak máš nárok na lázeňskou léčbu. Bohužel ne vždy ambulantní léčba je dostatečná. Proto tu jsou další možnosti.
Zeptej se na to svého ošetřujícího psychiatra a určitě to zkus.
Vypadneš na pár týdnů do přírody, nebudeš se muset starat o nic jiného než o sebe a kromě psychoterapie ti také fyzioterapeuti a procedury zlepší pohyb a tělo.
Skvělý tým je třeba v Lázních Jeseník - a opravdu pomáhají.
Další varianta je denní stacionář. Má to výhodu v tom, že člověk spí doma a nemusí nikam odjíždět - ale zároveň to má nevýhodu v tom, že nevypadne z prostředí, které na jeho stav má docela podstatný vliv a nejsou tam ty procedury a pohyb, jako v lázních.
držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.18 15:23
Držím palce, at to zvladnes… me pomohlo zavzpominat na to, co jsem chtěla před depresí.. jake jsem měla plany a sny a co jsem tehdy považovala za důležité a vydala jsem se tou cestou…
Vzdy pro mě bylo důležité mít harmonický partnerský vztah, proto jsem začala dělat hodně věcí, aby byl partner spokojený a samotnou mě to začalo postupně těšit.. ikdyž ze začatku jsem se do toho nutila a necitila za to tu odměnu v podobě radosti.. Postupně se to zlepšilo..
Nebo jsem se opět začala věnovat kreativní činnosti, konkretně modelovaní.. ze začatku jsem to dělala, abych něco dělala… nutila se…ale postupně jsem se tomu opět začala otvírat.. nemůžu říct, že jsem tak kreativní jako dřív, to určitě ne… ale jsem ráda, že alespon něco dělám… a doufám v lepší zítřky.. že tím zase budu žít, planovat a budu šťastná..
Ale třeba některe věci mi jsou vzdalenejší, což je sport.. 
do toho se mi moc nutit nedaří.. třeba časem..
Každopadně to nevzdavej.. zkus změnit ty AD, věřím, že najdeš ty spravné, co tě nakopnou vpřed.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Zdravím, potřebuju se vypsat, už nevím co se sebou. Jsem mladá, je mi 22 a studuji VŠ. Jak už z názvu vyčtete, jde o dlouhodobou depresi, která trvá cca 4 roky. Poslední rok se to zhoršilo, spím dlouho 11-12 hodin, nejsem schopna vstát, nemám žádnou energii, jsem celý den unavená, nemám na nic chuť (jím 1× denně). Celý den jen proležím u televize. Docházím k psychologovi a psychiatrii a mám pocit, že nic nepomáhá. Beru antidepresiva, která jsem po roce musela vyměnit za jiná, protože ta předchozí mi vůbec nepomáhala, spíše vše zhoršovala. Mě už takhle nebaví žít, nemám z ničeho radost, koníčky které jsem měla dříve ráda, mě přestaly bavit a když už něco najdu, tak stejně u ničeho nevydržím a spadnu tam kde jsem byla předtím. Když vidím, že se za ty 4 roky nic nezměnilo, už nemám chuť žít
Já už nevím co dělat, připadám si tu zbytečná a asi se to už nezlepší. Nevíte co by mi mohlo pomoci? Děkuji za rady