Dlouhodobá deprese

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 02.11.18 18:18
Dlouhodobá deprese

Zdravím, potřebuju se vypsat, už nevím co se sebou. Jsem mladá, je mi 22 a studuji VŠ. Jak už z názvu vyčtete, jde o dlouhodobou depresi, která trvá cca 4 roky. Poslední rok se to zhoršilo, spím dlouho 11-12 hodin, nejsem schopna vstát, nemám žádnou energii, jsem celý den unavená, nemám na nic chuť (jím 1× denně). Celý den jen proležím u televize. Docházím k psychologovi a psychiatrii a mám pocit, že nic nepomáhá. Beru antidepresiva, která jsem po roce musela vyměnit za jiná, protože ta předchozí mi vůbec nepomáhala, spíše vše zhoršovala. Mě už takhle nebaví žít, nemám z ničeho radost, koníčky které jsem měla dříve ráda, mě přestaly bavit a když už něco najdu, tak stejně u ničeho nevydržím a spadnu tam kde jsem byla předtím. Když vidím, že se za ty 4 roky nic nezměnilo, už nemám chuť žít :( Já už nevím co dělat, připadám si tu zbytečná a asi se to už nezlepší. Nevíte co by mi mohlo pomoci? Děkuji za rady

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
IvaX
Ukecaná baba ;) 1916 příspěvků 02.11.18 18:42

A štítnou žlázu máš v pořádku? Bereš hormonální antikoncepci?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 02.11.18 18:52

Štítnou žlázu mám prý hodně špatnou, ale ta je špatná už přes rok, i když beru prášky. Takže ani i ty prášky na štítku nezabírají :(

blumen
Hvězda diskuse 44165 příspěvků 02.11.18 19:03

Hladinu vitaminu D a horcik nekdo testoval? Doplnujes vitaminy B, D, K, magnesium?

Aletheia
Kelišová 6323 příspěvků 02.11.18 19:14
@Anonymní píše: Štítnou žlázu mám prý hodně špatnou, ale ta je špatná už přes rok, i když beru prášky. Takže ani i ty prášky na štítku nezabírají :(

Ale to by měl lékař řešit :nevim:
Jaké máš hodnoty štítné žlázy a co bereš za prášky ?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 02.11.18 19:30

Když mi brali na nefrologii krev, dle výsledků jsem měla všeho málo tzn. hořčík, draslík, železo, vitaminy atd. Řešili jen železo a vitamin D, nasadili mi léky a pak bylo vše v pořádku. Ale to bylo tak před 2 lety, jak je to teď, to netuším. Každopádně jsem objednaná na kontrolu.

Co se týče štítné žlázy, praktické doktorce jsem řekla, že chci, aby mi dala doporučení na endokrinologa, abych byla sledována tam. Na to doktorka řekla, že mi žádné doporučení nedá, že budu sledována u nich (u obvodního lékaře). A jak to dopadlo? Doktorka ví, že ji mám už rok sníženou, ale s tím nehodlá nic dělat, prý se to časem zlepší. Štítku mám sníženou, ale přesnou hodnotu nevím a užívám Euthyrox 50.

Detsa
Extra třída :D 11309 příspěvků 02.11.18 19:37

Tusis, jak ty deprese vůbec zacly ? Předcházela nějaká událost? :nevim: To me mrzi plavat, zvlast ve tvem věku v depresich. Antidepresiva jsou hrozně individuální. Tydle druhý uz pocitujes vliv ? Napadá tě cokoli, co by ti teď udělalo radost ?
Nevzdavej to, vždycky je cesta :hug:. Horší dny mají vždycky tu výhodu, ze pak ocenis ty lepší.

rosmarine
Kecalka 208 příspěvků 02.11.18 19:53

K odborníkovi nemusis mit doporuceni praktika,objednej se k nemu a abys mela neco v ruce tak lekar je ti povinnen zkopirovat lekarske zaznamy z tve zdravotni karty,pokud o to pozadas.Prvni vec je,ze se musis dat do poradku hodnotove -krev,stitna zlaza,…
Jinak,zacala bych tim spanim,telo potrebuje 7-8 hodin,vic skodi,muzes byt prespala a to neni dobre,delsi spanek ti energii naopak ubírá. Pak si nad sebe musis postavit ten pomyslny bic,donutit se k nejake aktivite a denne ji od sebe vyzadovat a hledat to pozitivni v zivote,kdyz uz nic jineho vsimej si hezkych okamziku,kras prirody a hlavne to uvedomeni vzdy prozij,pust to k sobe abys vedela,ze prave ted je ten okamzik,kdy vnimas krasu. Ale musis to chtit ty, ty musis najit radost ze zivota a chut zit,to za tebe nikdo neudela. Antidepresiva ti treba trochu pomohou ale ta hlavni prace je na tobe.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 02.11.18 19:59

@Detsa Začalo to ve 4. ročníku na střední škole, kde jsem měla depky z maturity. Čím víc se maturita blížila, tím víc jsem chodila za školu a to jsem začala mít hrozné stavy. Najednou jsem nebyla schopna vstát a jít do školy, přestávala jsem jíst, přestala se radovat, dělat to co mě baví, až to došlo do stádia, že jsem jen ležela v posteli a koukala do stropu. Každý den přežívala a čekala až přijde noc, kdy mohu konečně jít spát, protože jsem na nic nemusela myslet. S každým ránem jsem se probouzela znechucená, že musím přežít den v posteli a počkat až přijde noc. Tyhle stavy se už táhnou 4 roky a jestli takhle mám žít dalších 50 let, tak to bych radši umřela, než takhle trpěla několik let :(

Přiznám se, že co jsem hned dostala jiná antidepresiva, tak jsem je bez vědomí psychiatričky vysadila, protože mi způsobovaly pocity na zvracení, bylo to pro mě nesnesitelné. Po týdnu jsem je nasadila zpátky, že je zase budu brát, ale po nich jsem se pozvracela, tak že jsem opět přestala brát a bojím se je vzít zpátky :( Takže jaký to má účinek, nemohu říci …

Co by mi udělalo radost? Kdybych tyhle stavy už neměla a začala žít normálně a plnohodnotně… ale kde tu radost mám vzít, když nejsem schopná se z ničeho radovat :(

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 02.11.18 20:17

S tím spánkem jsem to zkoušela. Snažila jsem se spát aspoň 8 hodin, ale pokaždé jsem nadávala, jak jsem nevyspaná, že nemám absolutně žádnou energii, chodila jsem jak zombík.

Když jsem byla na horách, snažila jsem se vnímat krásu přírody, ale bohužel, jak mi ty antidepresiva potlačují emoce, nedokážu si to užívat a vnímat, tak jak bych chtěla :(

sediza
Ukecaná baba ;) 1768 příspěvků 02.11.18 20:55

Já bych se okamžite objednala na endokrinologii. Presne takhle se citil bracha, jedl taly jen 1× denne. Je jeden z tisice, co má příšerné vysledky testů štitné zlázy, ale dokud nebral euthyrox, nic nepociťoval. Jakmile ho začal brát, bylo mu hrozně. Nakonec to vysadil. Sice má hrozné hodnoty, ale cítí se zdravý. Mozna berete léky zbytečně a akorat vám to ubližuje. Muze to byt ale samozrejme i deprese, která potrebuje lecbu jinymi antidepresivy nebo jen chybí hořčík a spol. BOJUJ A ZJISTI SVOJI DIAGNOZU, AT SE MUZES VYLECIT!!!

Detsa
Extra třída :D 11309 příspěvků 02.11.18 20:55

Bojíš se selhání, nebo proč ses bála tolik maturity ?
Co by mi udělalo radost? Kdybych tyhle stavy už neměla a začala žít normálně a plnohodnotně… ale kde tu radost mám vzít, když nejsem schopná se z ničeho radovat :(
Víš, myslím, že možná v tomhle přístupu bude základní problém. Todle tě drží v tvých stavech a vrací do deprese. „Dřív mi bylo lépe, tedle život se mi nelíbí → deprese“. Ve svých myšlenkách se vracíš do minulosti, kdy ti bylo dobře a byla si šťastná. Vím, lehce se to říká, ale musíš se naučít žít přítomností. Neporovnávat, hledat. Usilovné potlačování tvé stavy jen podpoří mám pocit. Cokoli tě napadne udělat a je reálné pro radost, měla bys to zkusit.
Chybí ti něco dlouhodobě v životě ? Nějaká věc, člověk, činnost ?

Vysazení antidepresiv chápu, ale předpokládám, žes je vysadila ze dne na den ? To je docela nebezpečný. Být tebou bych todle nepodceňoval :kytka:. Přiznej se jí, konzultuj to s ní co teď.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 02.11.18 21:29

@Detsa Měla jsem strach, že ji nezvládnu a neudělám jí. Nakonec jsem ji udělala, ale žádná radost se nedostavila, všichni kolem mě se radovali, jen já jsem nechápala, co se to děje, že to není možné, že se museli určitě splést. byla to ale realita a já ji nějak nedokázala přijmout a dodnes to nechápu.

Ano, máš pravdu, vracím se hodně zpátky do minulosti, kdy mi bylo dobře a byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Vracím se myšlenkami zpátky, protože cítím pak tu chvilkovou radost, kdybych měla žít přítomností, tak je to samá černota a myšlenky na to, jaká jsem troska, která nic už nedokáže, nemůže se vyhrabat z té příšerné deprese, že už mě nic pěkného nečeká a cítím se uvězněná někde v pasti, ze kterého nemůžu ven.

Vysadila jsem je po týdnu užívání, a teď si lámu hlavu, zda je nasadit zpátky nebo raději už nebrat.

Detsa
Extra třída :D 11309 příspěvků 02.11.18 22:16
@Anonymní píše:
@Detsa Měla jsem strach, že ji nezvládnu a neudělám jí. Nakonec jsem ji udělala, ale žádná radost se nedostavila, všichni kolem mě se radovali, jen já jsem nechápala, co se to děje, že to není možné, že se museli určitě splést. byla to ale realita a já ji nějak nedokázala přijmout a dodnes to nechápu.

Ano, máš pravdu, vracím se hodně zpátky do minulosti, kdy mi bylo dobře a byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Vracím se myšlenkami zpátky, protože cítím pak tu chvilkovou radost, kdybych měla žít přítomností, tak je to samá černota a myšlenky na to, jaká jsem troska, která nic už nedokáže, nemůže se vyhrabat z té příšerné deprese, že už mě nic pěkného nečeká a cítím se uvězněná někde v pasti, ze kterého nemůžu ven.

Vysadila jsem je po týdnu užívání, a teď si lámu hlavu, zda je nasadit zpátky nebo raději už nebrat.

Teď tu radost zpětně přijmeš, žes ji udělala ? Pokládáš to za svůj úspěch ? Nakonec, ten papír už máš doma, ten ti nikdo nevezme :).
Dlouhodobé deprese nejsou žádná sranda. Je to běh na dlouhou trať se z nich vymanit. Možná chceš moc a nedokážeš se pochválit za malý pokrok. Mít hezké vzpomínky je fajn, někdy se do nich vrátit a zavzpomínat. Problém je tady a teď. Problém je když už jen porovnáváš, ale nežiješ přítomností. Já bych naopak řekl, že tě čeká hodně pěkného :kytka:. Mimochodem měla by sis vážně co nejdřív promluvit s psychiatrem o tom vysazení :think:.
Ty deprese většinou z něčeho pramení. Psycholožka s tebou k ničemu nedošla za ty léta ? Žádný pokrok, emoční rovnice, z čeho to všecko přichází a proč ?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 02.11.18 22:53

@Detsa Snažila jsem ten úspěch z maturity přijmout, ale pořád si říkám, že jsem se mohla zlepšit. Já nevím, jestli jsem byla nešťastná z toho, jak to dopadlo. Každopádně maturita je za mnou a já jsem teď na VŠ, kde zase do školy nechodím (stejný stav jako ve 4. ročníku), protože mám stresy z bakalářky a celkově z nedodělaných předmětů. Škola mě nebaví, ale holt, už to musím dodělat.

Já vím, je to běh na dlouhou trať, nečekala jsem, že to potrvá 4 roky a už mám hrůzu z toho, kolik let to ještě bude. Zda se z toho vůbec vyhrabu nebo skončím s tím, že tohle nikdy neskončí a budu si muset vzít život,abych se netrápila a skončilo to, protože tohle je ubíjející, jak dny utíkají a stále se nic nelepší.

Co pěkného mě může čekat? Já už pomalu na zlepšení nevěřím…

Psycholog se mnou vše probral, ale už vidím, jak je ze mne unavený a už pomalu neví co se mnou, jak mi pomoci. Jediné řešení vidí v tom, seknout se školou a začít pracovat, že mě to může změnit život. Ale ta představa, že chodím do práce od pondělí do pátku, když ani nejsem schopna vstát na určitý čas, tak mě s takovou všude vyhodí. Navíc pracovat se mi ještě nechce, necítím se na to. Jenže … do práce se mi nechce, škola už mě nebaví ani studovat, jaká je další možnost? Žádná …

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

DIY: Karnevaly se blíží. Vyrobte dětem originální masku

Každý, kdo se v posledních letech zúčastnil dětského karnevalu, ví, že se to... číst dále >

3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?

Hlídáte je jako ostříž, ale stačí vteřinka nepozornosti a neštěstí je na... číst dále >

Články z Expres.cz

I Houdová měla svého Janečka! Do manželství se jim pletl i moderátor Novotný

Ochránkyně zvířat, planety a známá veganka Helena Houdová (39) oslavuje... číst dále >

Šílenec s vysavačem z Výměny manželek: Léčit se nešel, ale vztah zachránil!

To bylo něco. Hlavní postavou včerejšího dílu divácky oblíbené Výměny... číst dále >

Články z Ona Dnes

Silvestrovské jednohubky a novoroční jídelní tradice

Za dveřmi je oslava nového roku. A co by to bylo za slávu, kdyby nebylo co... číst dále >

Pohádky jsou švindl, říká psychiatr Radkin Honzák

Pohádky a Vánoce k sobě patří jako kapr a šupiny. Radkin Honzák však říká, že... číst dále >