Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Jana0022 píše:
Ale vzdyt ja tchyni nic nerikam. Jak má zit svůj zivot. Nic jsem jí nerekla. Nevim kde jste na tohle přišly, ze ji snad ridim zivot. To opravdu ne. Navic ona nam nabidla at se na cas pristehujeme, kdyz má volné pokoje… jen jsem vám tady sdělila mé pocityže je to obcas naročné. A kazdy kdo tohle soužití jednou zažil a že vás asi nebude moc dobře ví o cem mluvím.
Jak na cas nastehujete? X let tam bydlite, jedine, co mate, je zakladova deska, na stehovani jinam nemate penize a tobe vadi, ze si k sobe domu vodi kamaradky.
A do toho tomu nasadis korunu tim, ze napises, ZE UZ JE TO U VAS DOMA.
@Jana0022 píše:
Ale vzdyt ja tchyni nic nerikam. Jak má zit svůj zivot. Nic jsem jí nerekla. Nevim kde jste na tohle přišly, ze ji snad ridim zivot. To opravdu ne. Navic ona nam nabidla at se na cas pristehujeme, kdyz má volné pokoje… jen jsem vám tady sdělila mé pocityže je to obcas naročné. A kazdy kdo tohle soužití jednou zažil a že vás asi nebude moc dobře ví o cem mluvím.
No tak super, stačí, když budeš pokračovat v tom, co už děláš. Náročné to samozřejmě je, ale s tím jsi snad musela počítat. Vícegenerační bydlení nefunguje ke spokojenosti obou stran asi tak v 99% případů, a to i když bydlí mladí a staří ve více či méně oddělených bytových jednotkách, natož v jednom kvartýru, to musí být fakt na palici a popravdě já bych k tomu svolila jen v případě, že by moje dítě jinak muselo jít pod most. Sama jsem s tehdy ještě přítelem bydlela ve svém dětském pokojíčku u našich v domě asi rok, jen po dobu nejnutnější rekonstrukce našeho domu. Další rok jsem radši žila v podstatě na staveništi, na to si až moc vážím našich dobrých rodinných vztahů, abych je riskovala společným bydlením.
@JensonB píše:
Jak na cas nastehujete? X let tam bydlite, jedine, co mate, je zakladova deska, na stehovani jinam nemate penize a tobe vadi, ze si k sobe domu vodi kamaradky.A do toho tomu nasadis korunu tim, ze napises, ZE UZ JE TO U VAS DOMA.
A vy bydlite kde? Na byte nebo v dome. Myslite si ze stavba domu je lusknutim prstu? Jen pres 1 rok jsme cekali na projekt k domu. Neni to jen tak. Ani prepis pozemku nebyla prochazka růžovou zahradou. Ona sama nam nabidla at se tam nastehujeme. Dokonce nas tam chtela mit nastalo. A tim x let. Myslim 2 roky
at teda máte vsechny jasno.
My bydleli přechodně u mých rodičů v mezidobí konce mé vš a než nám firma dorekonstruovala náš byt - asi 3 měsíce. Nastavila se pravidla, abychom se nepozabíjeli, ale ta pravidla z větší části nastavili naši podle svého režimu. Byl to jejich byt a jejich benevolence nechat nás tam přečkat. A taky jejich ústupky, určitě by byli sami radši, kdyby měli doma klídek a pohodku, než se muset chtě nechtě trochu podřizovat přítomnosti dalších dvou dospělých. Rozhodně bych si nedovolila komentovat, kdo k nám přijde, v kolik se dělá to či ono, že někdo vaří, když já chci spát apod. ![]()
@Jana0022 píše:
Jak si můzete udelat tak rychlí pohled na veckdybych mela 3 deti manzela a bylo mi pres 30 chovaly by jste se vsechny jinak. Jelikoz jsem mlada a podle vas vim prd, tak se tahle hnusně chovate. Nevite o mě nic
Soudím dle toho co píšeš. Kdyby si měla 3 děti a byla nasáčkovaná u tchyně tak by to bylo jiné. Ale rozhodne ne lepší jak si myslíš. Jen pro tvou informaci já jsem od tebe starší o par let, takže u mě opravdu neplatí ze jsi mladá a nic nevíš. Podle mě se jen neumíš chovat.
Napisu posledni vec-sahni si do sveho svedomi a vem si neco z komentaru tady, nestavej se jen do opozice. Prijde mi, ze sis krasne zacala realitu ohybat, jak se tu do tebe vsechny pustily, v mnoha mistech si paradne protirecis. Nebudu patrat po pravde a je mi to vlastne dost jedno, ale ty se nad sebou zamysli a nelzi si do kapsy. Preji hodne stesti a pevne nervy, nez se odstehujete.
Hele já tě svým způsobem i chápu. Nebydlela jsem s tchyni, ale ve tchyninym baráku. Bylo spoustu keců že není udělané tohle to, tamhle to, jejich návštěvy neohlasene, my si nemohli zvát do domu koho chceme, protože jsme nevěděli kdy přijedou tchanovci… Nicméně platili jsme opravdu minimum.
Pak se s manželem dohodla že mu dá 1/2 domu, pokud ji vyplatí pár set tisíc. Vzhledem k odhadni ceně včetně pozemku, je to minimum. V té době už jsme byli manželé.. Já stím nesouhlasila. Dost jsme se kvůli tomu všichni tři hádali… Nicméně tchyne si chtěla asi držet zadní vrátka, kdyby ji její nový manžel kopl do zadku. Nakonec se stalo něco co jsme fakt nečekali.. Přepsala na manžela darem CELÝ dům, za určitou částku.., (asi ji domluvil její manžel, vadil mu zcjynin postoj) K přepisu jsme ji kopali asi další půl rok.. Ale už ho má manžel, a já mám klidný spaní že tu nebude rozkazovat. Ale co tím chci říct.. I když ji za určité věci nesnáším, stále jsem ji vděčná že aspoň manželovi dala za úplatu celý dům.. (sice velmi starý, nutná velká rekonstrukce, tchyně tu nehrabla vzivote ani brvou-pouze její manželé když už neco, ale vysoká prodejní cena kvůli pozemkum). Takže bych ti radila se nad sebou trochu zamyslet, přehodnotit postoj.. Ona vás v tom bytě určitě nedrží, kdykoliv tě může vyrazit…
A na té svatbě bych trvala, ono to že jste zasnoubeny nic ještě neznamená… Můj manžel má sice celý dům, ale ten bude potřeba zrekonstruovat… Pokud si budeme brát hypo, dům si dáme do sjm, nebo rozdělíme (myslím že to asi jinak ani nejde skrz banku).. A když budeme opravovat postupně ze svého - tak stále budeme manželé, a máme společné finance. Tudíž co do domu nasypu, to si hodlám i v případě rozvodu vzít zpatky..
![]()