Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mě říkala moje gynekoložka, že její první porod byl tak strašný (dlouhý, komplikovaný), že dlouho nechtěla slyšet o druhém dítěti… nechala to plavat a nakonec sama chtěla druhé dítě později (po 6ti letech myslím říkala)
Vyhledej si někoho, kdo ti pomůže se z toho traumatu vyhrabat a pochopit (regresní terapie, rodinné konstelace, atd.) pomůže ti to v celkově ne jen k překonání strachu z dalšího těhotenství ![]()
Pokud se na to necítíš, vysvětli manželovi že chceš počkat..tohle je věc do které se nemůžeš nutit, musíš prostě chtít hlavně ty ![]()
Já to mam zas tak že mě těhotenství ani porod nějak extra nevadil, ale bojim se mít druhé z důvodu že bych to nedala psychicky. Jsem strašně nervní člověk, měla jsem chvíle kdy jsem chtěla utéct. Malou miluju (jsou ji už 3 roky) ale první rok byl jak na houpačce..depky versus radost. Manžel druhé chce taky, domluvili jsme se že se rozhodneme do tří let jestli druhé bude nebo nebude. Taky mě omezuje věk, pochybuju ze po pětatřicítce druhé chtít budu. Ale kdo ví
Nutit se do toho nechci ![]()
Já mám to stejné. Těhotenství jsem si užívala doufala v krásný přirozený porod. Ač jsem měla den kontrakce, tak ty mě překvapivě tak nebolely jako celý císař. mám z něho horzné trauma a bojím se, že kvůli němu budu muset jít pod kudlu podruhé…
Nesnáším nemocnice a doktory.. nahotu.. cévky.. bolet při vstávání s rozřízlým břichem… fuj