Dvojčata (holka kluk)

Anonymní
27.5.20 08:44

Dvojčata (holka kluk)

Ahoj, začínám být už úplně zoufalá. Mám celkem 3 děti. Mladší 2 se narodili jako dvojčata. Mají 2,5roku- holka a kluk. Starsi dcera má 7 let.
Jak starší dcera tak syn jsou naprosto zlatí. Nezlobí, poslouchají.
Zato mladší dcera je opravdu živel. Ani ne že by nějak zlobila mě, odmlouvala to její případ není. Je spíš velice živá ale její největší problém je její bratr. Stále ho něčím bije, kouše, škrábe. Syn to vždycky jen přehlíží, nereaguje.. Až do chvíle kdy mu malá ublíží fakt hodně. Pak už přiběhne s brekem. Tam po něm hodí hračku, tam ho škrábne kolikrát do krve, kousne, bije ho, za vlasy ho taha. Není to tak že by měla důvod na něj zarlit. Oba dostávají všeho stejně i stejně pozornosti a to od všech členů naší rodiny. Vždycky dceři vysvětlím že to se nesmí, že brášku to bolí a ať se mu omluví. Vypadá to že to pochopí, projevuje lítost a omlouvá se. Jenže za chvíli mu ublíží zas. Opravdu za nema musím pořád stát. Ví, že to nesmí a když mě vidí tak mu nic neudělá. Ale ve chvíli kdy vařím oběd, jdu na záchod, větším prádlo do něj zas vjede. Syn je spíš takový pohodář. Je mu to jedno. Ale fakt úplně, nechal by se svou sestrou klidně bit. Ovšem do chvíle kdy ho to už fakt hodně bolí, tehdy přiběhne s brekem za mnou.
Nemyslím si, že by to bylo jen období. Ublizuje mu takhle snad od 1 roku, s tím, že se to stále stupňuje. Dřív ho třeba jen placla přes ruku, i tehdy ale jsem ji servala že to dělat nemůže. Ostatním dětem ani nikomu jinému toto nedělá. Opravdu jen bratrovi.
Setkala jste se některá z vás s tímhle? Jak dceru donutit přestat to dělat? Opravdu nefunguje nic. Vysvětlování, řvani ani plácnutí přes zadek. :nevim: :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
763
27.5.20 09:03

A neříká si tímto chovaním o pozornost?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4541
27.5.20 09:14

Ja bych naucila kluka se bránit. Ona do něj ryje, protože může. Kdyby jí to pokaždé vrátil tak, že i ji to bude bolet, tak by si příště tu ránu rozmyslela. Dělala jsem to takhle se synama. Mladší bil staršího, ten si vždy vše nechal líbit. Tak jsem staršího naučila, ze ho má praštit zpátky. Ze sice bití není dobrý, nedělá se to, ale když se brání, tak je to ok, nesmí si nikdy začít, ale bránit se může. Párkrát to mladšímu vrátil, ten vždy celej prekvapenej pribehl s řevem, ze to bolí…no po pár dnech byl klid a teď nebije nikdo nikoho. Teda mladší si začíná zase dovolovat, ale už je větší, rozumnější, už si to nechá vysvětlit a hlavně už umí mluvit, takže spory může řešit i jinak.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat