Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Dobry den mam dvouletou dceru a když nekam jdeme a nekdo na ni promluvi hned zveda ruku a naprahuje se. To stejny děla dětem ale tem i plácne nebo štípne. Nechapu proč to dela doma ji nikdo neublizuje. Jednou se mi rozebehla na ulici za holčičkou a jen tak ji plácla. Nechce se mi s ni ted nikam chodit abych se nekde jeste hadala s maminama ze dcera ublizuje jejich dětem. Ani si s nima nemusi hrat aby se hadala o hracku proste prijde a flakne. Diky za rady
Jak se zachováš ty, když toto udělá?
@Anonymní píše:
Dobry den mam dvouletou dceru a když nekam jdeme a nekdo na ni promluvi hned zveda ruku a naprahuje se. To stejny děla dětem ale tem i plácne nebo štípne. Nechapu proč to dela doma ji nikdo neublizuje. Jednou se mi rozebehla na ulici za holčičkou a jen tak ji plácla. Nechce se mi s ni ted nikam chodit abych se nekde jeste hadala s maminama ze dcera ublizuje jejich dětem. Ani si s nima nemusi hrat aby se hadala o hracku proste prijde a flakne. Diky za rady
Tak nedopusť, aby ta ruka plácla. Seď u ní.
@Lychee13 jen jí řeknu že tohle se nesmí dělat ze si s ni nikdo nebude hrát a nekdy jsem ji i odvedla, dala ji hracky a rekla:ted si budes hrat sama
Už asi poznáš “že to na ni jde”, tak ji zastav a v klidu řekni Ne, deti/lidi se nebouchají. Je asi prvorozená a prospeje ji pozorovat cizi, aby pochopila jejich chovani, ze ji nic neudelaji a prejde to. Hlavne pořeš, aby ty deti nemlatila a bude to dobrý.
Už asi poznáš “že to na ni jde”, tak ji zastav a v klidu řekni Ne, deti/lidi se nebouchají. Je asi prvorozená a prospeje ji pozorovat cizi, aby pochopila jejich chovani, ze ji nic neudelaji a prejde to. Hlavne pořeš, aby ty deti nemlatila a bude to dobrý.
@Russet kdyz si hraje treba na hristi to u ni jsem, ale kdyz pak jdeme nakoupit a v obchode jsou děti tak se mi vytrhne nez stihnu pro neco sahnout a proste praští. Jestli si tim vyžaduje pozornost, netusim
@Anonymní píše:
@Russet kdyz si hraje treba na hristi to u ni jsem, ale kdyz pak jdeme nakoupit a v obchode jsou děti tak se mi vytrhne nez stihnu pro neco sahnout a proste praští. Jestli si tim vyžaduje pozornost, netusim
Tak když se to už stane, nedá se nic dělat, než se omluvit (cizímu dítěti, rodičům). Holt potřebuje vícero opakování. Na hřišti byla taková ranařka na 2,5 letech. Za dva roky už učinila pokrok a skoro neubližuje. A to není jedináček a prvorozená. Možná chce pozornost nebo zkouší, co si může dovolit. Řekla bych, že časem od toho upustí a bude komunikovat verbálně…
@Kixa píše:
@Lychee13 jen jí řeknu že tohle se nesmí dělat ze si s ni nikdo nebude hrát a nekdy jsem ji i odvedla, dala ji hracky a rekla:ted si budes hrat sama
Promiň, nechci být zla, ale ona to dělá, protože jí to prochází.
Ona evidentně neví jakým způsobem má komunikovat a navazovat kontakt. Zkus ji to naučit. Vezmi hračky a zahraj jí loutkový divadlo, ukazuj modelový scénky. Uč ji, jak má děti oslovit, jak komunikovat. Pokud ji budeš izolovat, bude to jen horší. Když už dítě uhodí, musíš být hodně důrazná. Nejdřív vynadat, aby věděla, že to bylo hodně špatně a potom v klidu vysvětlit, co udělala špatně a znovu vysvětlit, jak to měla udělat. Nezabere to hned, ale opakováním se správné chování naučí.
Může to byt jen období. Dcera měla něco podobného. Musíš se snažit těmto situacím předcházet. Po konfliktu ji nechat se omluvit, udělat „malá“ (pohladit). Dceři důrazně říci, že se to nedělá a třeba odejít z hřiště.
Nebo musí narazit na někoho, kdo ji to vrátí.
Doporučuji přednášky paní Lidmily Pekařové. S tímhle umí velice dobře poradit. Její metody jsou nenásilné, účinné, rychle a efektivní.
Já bych jí dala po zadku. Nezlob se na mě, ale některým dětem nemá cenu cokoliv vysvětlovat, a ta tvoje je už dost velká. Až příště půjde někoho plácnout, tak varovat, že jí plácněš taky, ale jakmile to udělá, seknout. Ve dvou letech přesně ví, co dělá.
@Anonymní píše:
Dobry den mam dvouletou dceru a když nekam jdeme a nekdo na ni promluvi hned zveda ruku a naprahuje se. To stejny děla dětem ale tem i plácne nebo štípne. Nechapu proč to dela doma ji nikdo neublizuje. Jednou se mi rozebehla na ulici za holčičkou a jen tak ji plácla. Nechce se mi s ni ted nikam chodit abych se nekde jeste hadala s maminama ze dcera ublizuje jejich dětem. Ani si s nima nemusi hrat aby se hadala o hracku proste prijde a flakne. Diky za rady
Každý člověk je od přírody nějak založen - někdo v kritických situacích inklinuje k pasivním řešením, k pláči, někdo uteče do bezpečí, cíleně hledá pomoc, někdo reaguje agresivně.
Tvoje dcerka je ve věku, kdy projevuje svou přirozenost a zároveň zkouší, co si může dovolit. Děláš správně, že na její projev agrese reaguješ bez agresivity z Tvé strany. Taková řešení mají v tomto věku z dlouhodobého hlediska největší efekt.
Nenech se strhnout radami, že jí máš dát na zadek apod… Nic takového bys teď zrovna dělat neměla.
Když chci dítě naučit, že nesmí bít, ubližovat, fyzicky řešit problémy - tak to nemůžu dělat ani já. Problémy se neřeší rukama. Nemají je tak řešit ani dospělí, ani děti. V tomto na věku nezáleží.
Tvoje dcera je teď ve věku, kdy právě tohle je pro ni zásadní. Nechápe ještě dobře nějaká sáhodlouhá vysvětlování - ale naprosto bezpečně chápe smysl AKCE A REAKCE. Učí se od Vás, rodičů - když sama něco provede (= akce), přijde nějaká reakce. Bude-li ta reakce agresivní, sama začne inklinovat postupně k agresivním řešením problémů - a naopak. A právě v tomto věku mají rodiče možnost řešit věci jinak (dvouleté dítě lze snadno odvést, odnést, něco mu odebrat, v něčem mu fyzicky zabránit, apod.).
Zatím neumí žádný jiný způsob, jak navázat s dítětem kontakt. Je to dané i tím, že je vážně maličká - děti začínají být ochotné fungovat společně s ostatními, ne jen vedle sebe nejčastěji okolo 3 roku.
Potřebuješ dvě věci - jednak aktivně a co nejdůsledněji zabraňovat aby děti bila a zároveň jí ukazovat co může udělat, aby interakce s jiným dítětem byla úspěšná.
Dále viz:
@Janli píše:
Ona evidentně neví jakým způsobem má komunikovat a navazovat kontakt. Zkus ji to naučit. Vezmi hračky a zahraj jí loutkový divadlo, ukazuj modelový scénky. Uč ji, jak má děti oslovit, jak komunikovat. Pokud ji budeš izolovat, bude to jen horší. Když už dítě uhodí, musíš být hodně důrazná. Nejdřív vynadat, aby věděla, že to bylo hodně špatně a potom v klidu vysvětlit, co udělala špatně a znovu vysvětlit, jak to měla udělat. Nezabere to hned, ale opakováním se správné chování naučí.
Dobry den mam dvouletou dceru a když nekam jdeme a nekdo na ni promluvi hned zveda ruku a naprahuje se. To stejny děla dětem ale tem i plácne nebo štípne. Nechapu proč to dela doma ji nikdo neublizuje. Jednou se mi rozebehla na ulici za holčičkou a jen tak ji plácla. Nechce se mi s ni ted nikam chodit abych se nekde jeste hadala s maminama ze dcera ublizuje jejich dětem. Ani si s nima nemusi hrat aby se hadala o hracku proste prijde a flakne. Diky za rady