Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky, náš dvouletý Honzík usne jen když ho držím za ruku a on mě štípe, velice ho to uklidňuje, ovšem mě to docela bolí, když ho upozorním, že to bolí na chvíli mě jen šimrá, ale pak mě zase štípe, bez štípání neusne. Nemáte s tím někdo zkušenosti, jak to odstranit, nejlépe mu nahradit ruku nějakou věcí co může štípat, ale zatím jsem nic nenašla co by přijal. když mu ruku nedám, hrozně brečí a pak se i v noci budí s brečením, je velice citlivý. Navíc mám obavy, aby se pak neštípal sám do ručičky a nestal se z toho nějaký obtížně odstranitelný zlozvyk. Děkuji za nápady
Máme se synem úplně to stejné, jsem zvědavá, jestli někdo poradí nějaký fígl
. U nás zatím neprošlo nic, čím by mojí ruku nahradil. Spolehám na to, že až půjde do svého pokojíčku, tak tam prostě na muchlání rukou nebudu a bude se muset bez toho obejít ![]()
Já sice nemám zkušenost se štípáním, ale sestra tahala mamku za vlasy. Opravdu dost, i vlasy trhala. Tak dostala na tahání panenku. Nahraďte ruku nějakým plyšákem, pokud to nepůjde, tak si prostě bude muset zvyknout neštípat, ruku bych mu na štípání nedala. Dítě se také naučí usnout bez dudlíku, stačí mu ho vzít. Ono to chvíli trvá, než si zvykne, ale pokud se neustoupí a vydrží, on si zvykne spát bez zlozvyků. Čím dřív se začne zlozvyku zbavovat, tím se s tím lépe vyrovná a zapomene.
@Ančovička píše:
Ahoj maminky, náš dvouletý Honzík usne jen když ho držím za ruku a on mě štípe, velice ho to uklidňuje, ovšem mě to docela bolí, když ho upozorním, že to bolí na chvíli mě jen šimrá, ale pak mě zase štípe, bez štípání neusne. Nemáte s tím někdo zkušenosti, jak to odstranit, nejlépe mu nahradit ruku nějakou věcí co může štípat, ale zatím jsem nic nenašla co by přijal. když mu ruku nedám, hrozně brečí a pak se i v noci budí s brečením, je velice citlivý. Navíc mám obavy, aby se pak neštípal sám do ručičky a nestal se z toho nějaký obtížně odstranitelný zlozvyk. Děkuji za nápady
Mě neštípe, ale tahá mě za ucho, nebo tak trochu jako štípe do ucha. Od narození co jsem ho kojila to se nějak naučil, a už muto zůstalo.
Ha, koukám, že naše „malíčkování“ je proti vám ještě slast
. Fígl na odstranění zlozvyku nemám, snad je to, že náš Ondra byl odmalička zvyklý mnout malíček u ruky toho, kdo s ním šel spát. Dneska, ve čtyřech letech, to dělá stále, ale už je schopný usnout sám. Nepotřebuje na usnutí osobu, tudíž ani malíček, ale jakmile u něho někdo leží, okamžite jej bere ![]()
To samé, když si k němu někdo sedne k TV. Bezmyšlenkovitě popadne ruku a „malíčkuje“ (tak tomu říká
). A to klidně bráškovi, dědovi, prostě kdo se namane…
@lemanka píše:
Já sice nemám zkušenost se štípáním, ale sestra tahala mamku za vlasy. Opravdu dost, i vlasy trhala. Tak dostala na tahání panenku. Nahraďte ruku nějakým plyšákem, pokud to nepůjde, tak si prostě bude muset zvyknout neštípat, ruku bych mu na štípání nedala. Dítě se také naučí usnout bez dudlíku, stačí mu ho vzít. Ono to chvíli trvá, než si zvykne, ale pokud se neustoupí a vydrží, on si zvykne spát bez zlozvyků. Čím dřív se začne zlozvyku zbavovat, tím se s tím lépe vyrovná a zapomene.
JJ, přesně tak, ještě mu dávám poslední měsíc, než nám přivezou velkou postel do pokojíčku a pak už halt půjde usínat sám jen s plyšákem. Počítám, že pár dní bude protestovat, ale třeba se mu ta nová postel bude tak líbit, že to projde hladce. Z dudlíkem jsme taky byli za 3 dni vyřízení bez problémů ![]()
@Barficka píše:
JJ, přesně tak, ještě mu dávám poslední měsíc, než nám přivezou velkou postel do pokojíčku a pak už halt půjde usínat sám jen s plyšákem. Počítám, že pár dní bude protestovat, ale třeba se mu ta nová postel bude tak líbit, že to projde hladce. Z dudlíkem jsme taky byli za 3 dni vyřízení bez problémů
Jo, dudlík byl taky bez problému, vzal ho čert a basta, ale vypakovat madam z postele je už horší
. U nás je ale problém v tom, že nemá vlastní pokoj, ale postel vedle té naší v ložnici…
@lemanka Taky to teď takhle máme. Vedle manželský postele přisunutou postýlku bez bočnice. Takže mladej si v noci jen v polospánku zavolá Dej juku a já mu jí tam prostě musím strčit, jinak je zle. ![]()
Polstorvané dveře a klíč v zámku. A pro tebe oreganový čaj nebo dva panáky na usnutí. Nechat se týrat od dvouletého děcka, to je nesmysl.
@Ančovička do písmene to mám doma taky…od mala mě hladil při kojení a hlazení přešlo do štípání. Ale on štípe i ze spaní a i třeba když jí já sedím vedle něho, je zakoukaný a najednou štíp. Nevím jak ho to odnaučit, nehty stříhám, aby mě to míň bolelo. Ale zkoušela jsem po dobrém, říkám, že musí hladit, tak 5 minut hladí a pak štíp. Zkoušela i plácnout, nepomůže, zkoušela jsem dle rady tady někoho to vrátit, štípnu taky, nepomůže…já už prostě nevím. ![]()
Doufám, že sem někdo napíše, jak na to. Rada typu nenech se terorizovat mi není nic platná. ![]()
Mě takhle štípe malá na prsou, případně točí bradavkou…takže za mě, zlatá ruka. ![]()
Taky bych brala nějakou radu jak na to, když jí odstrčím, řve… ![]()
Bych prostě nedala, jakýpak sr. aní pořád. Nebo kdyby místo štípání tě píchal do oka, taky budeš řešit citlivou dětskou dušičku místo zachování vlastního zraku?
Když děti nemají, co chtějí, prostě řvou. Zvykněte si.
Přes den ano, ale v noci chci a potřebuju spát a né řešit její řev. Když chvíli vydržím tohle úskalí, usne a spíme…když odtrukuju, otáčím se, řve… vzbudí druhé dítě, tak pak brečí taky a nespíme do rána nikdo ![]()
Takže spíš bych brala radu, co místo toho? Třeba někomu něco pomohlo.
Dudlík má, asi jí to na uklidnění nestačí ![]()
Prostě mu to nedovol… Je už dost velký, zkusit vysvětlit, uložit do postele a odejít. Tak 3 dny to bude naprd, potom si zvykne.