Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No holky tak anonymka se vytáhla
kašlem na to jen provokace
a to já tady byla vždy ta která šla proti tzv. „supermatkám“ (nesnáším tohle označení)
asi jsem jednou z nich i když nekojím na veřejnosti a své dítě držím celkem na uzdě ale prostě neuznávám bití dítěte za každou prkotinu (něco jiného je když opravdu zaslouží) jsem trpělivá a u nás to postupně přináší ovoce…
@Andýsek92 SKVĚLE VYCHOVANÝ ČLOVĚK MÁ PPRÁVO NA SVŮJ NÁZOR, JE SVÉPRÁVNÝ ČLOVĚK. A TEN NAZOR MU NEMÁ A NEBUDE NIKDO BRÁT I KDYŽ MU NELADÍ K JEHO UŠÍM
odcházím maminy a nezapomeňte mně zdrbat ![]()
Zakladatelko, nevěš hlavu, je to naprosto normální chování 2-letého dítěte. Jasně, rodič musí určovat priority a nastavit hranice, ale věř, že je tohle normální vývoj. Nám profesorka třeba na přednáškách z psychologie říkala, že pokud nám doma 2-leté dítě „neskáče po hlavě“, je něco špatně. Období mezi prvním a třetím rokem je zkrátka nejnáročnější, ale z psychologického hlediska je důležité, aby si dítě obdobím vzdoru prošlo.
Taky si připadám, že neustále zakazuju, vysvětluju, řvu… ale jinak to nejde. Kluk je taky divočák, není teda až tak vzteklej, jako třeba jeho někteří vrstevníci, nicméně zahrát na nervy dokáže taky pěkně. Teď třeba zrovna stojí u sebe v pokoji a řve, protože jsem mu momentálně postavila oběd na stůl a synáček si chce zrovna číst. Předevčírem ztropil hysterickou scénu s válením se po zemi v obchodě, bouchnul se tam o regál a vjel do něj vztek. Zkrátka veselo.
Já se teda snažím neustále neřvat a nezakazovat, jsou věci, které mu dovolím a jsou věci, přes které prostě nejede vlak a snažím se to nějak korigovat. Na zadek beru až jako poslední možnost, ale byly i situace, při které tohle následovalo jako první. Hodně u nás používáme „počítám do tří…“. To celkem dost funguje. Má tak čas a možnost si něco rozmyslet a přestat. Pokud má hysterák, nebo začíná házet s věcma, posílám ho do pokoje a víc nereaguju. Už je naučený, jde, tam se vyvzteká a pak přijde.
Ale každé dítě je jedinečná osobnost, na každé se musí jinak. To asi tak nějak, jak to vypadá a funguje u nás. A hlavně to chce zkrátka přežít a pevné nervy. Já jsem třeba od přírody kliďas, hodně dlouho mě nechává všechno klidnou, ale když pak bouchnu, tak to stojí za to.
@gabi.design Nebyla jsem mlacena za kazdou maličkost, mam milionový rodiče kteří mně uměli a umí vychovat a milují mně takovou jaká jsem a ja miluji je
A co ty? mlátili tě rodiče často nebo ti vsechno povolily? ![]()
Bude to znít možná blbě, ale já jsem ráda, že se vám to taky děje a že v tom nejsem sama
on je taky problém, že nemám žádné hlídání a přítel pořádně nemá čas. Takže jsem s malou 24 hodin denně a pak mám prostě ponorku. Občas mi už fakt vadí všechno. Až začne chodit do školky tak si myslím, že se to zlepší, že se na sebe možná i budeme těšit
Však pro ní to taky musí být těžké 24 hodin být jen se mnou
A když jí v lednu 2014 budou dva a až v lednu 2015 tři, může do školky už v září 2014?
@Andýsek92 pokud ti ji do školky vezmou tak může, taky to tak máme…
@fgh píše:
@gabi.design Nebyla jsem mlacena za kazdou maličkost, mam milionový rodiče kteří mně uměli a umí vychovat a milují mně takovou jaká jsem a ja miluji jeA co ty? mlátili tě rodiče často nebo ti vsechno povolily?
neříkala jsi že odcházíš? ![]()
@Ali-Ali no, popravdě se s ním dost peru a vždycky pak musím vypadat, jako po boji s medvědem
… snažím se ho hned, co ho posadím, připoutávat a jak mám jednu stranu, tak se mi většinou jen snaží slézt a rozbrečí se. Okolí na mě kouká, jako na bůh ví, co, ale je mi to jedno, je to jedinej způsob, jak ho venku uklidnit a zabránit tomu, aby se neválel po zemi.
Tak to my to měli podobně, malýmu jsou 2 ročky pryč a byla to hrůza
ale teď už se zmírnil, ale tohle platilo jen u mě, jak přijel muž domů, ihned se zklidnil a poslouchal jak hodinky a rázem z něj byl mírumilovný hošíček
jet s ním do krámu byl horor, furt se urážel a vřískal a házel z hračkama tak, že je chtěl vyloženě rozbít a o jídle nemluvím, doteď jíst moc nechce, jen lemtá a lemtá. Jakmile přijede tatínek a začne jíst tak jí pěkně nb když ho krmí ještě se u toho usmívá. Na nočník nb záchod, marný prostě, říká si o plínu, s dudlíkem taky horor, ale teď už je to lepší, i když někdy řádí jak pominutej
@pinksock to mi pripomina to kdyz zapasim z nasim abych ho posadila a zapla v autosedacce..! To je taky neco rve Neee Nee! Vypada to pro ostatni kolemjdouci asi brutalne
nejlepsi je kdyz po tom nasadim vyraz jakoby nic
a pritom sem vyrizena! ![]()
@lyindina To co máš s tátou, já mám s tchýní
před ní miláček, hezky papá…
Ja vim, ze s bitim budu opatrna. Jako dneska si pamatuju, kdyz me mamka poslala k sousedce pro kafe. zavrela jsem dvere a nechtene jsem ho vysypala na svetly koberec. Chtela jsem to hned napravit, vzala mokrou hadru a hezky to rozetrela
samozrejme mamka se na nic neptala a zurive mi dala pres zadek.moc jsem to nechapala, kafe jsem donesla a jeste hezky uklidila. takze s davanim na zadek chci byt opatrna. Zadne trauma z toho nemam, ale pamatuju si to zive.
@Lorr píše:
trošku přehnané ne? zamysli se nad sebou nazývat dítě které neznáš tak sprostě…ano matka má vychovávat, ale výchovou se nerozumí za každou maličkost dítě bít…
Předem se omlouvám za to, že zde nemám účet ale např. vyhazováí věcí v obchodě z regálů mi teda jako maličkost nepřijde. Maličkost mi přijde, když se dítě omylem zamaže třeba, ne když schválně dělá něco o čem ví, že se to dělat nemá.
@Zrzounka píše:
Předem se omlouvám za to, že zde nemám účet ale např. vyhazováí věcí v obchodě z regálů mi teda jako maličkost nepřijde. Maličkost mi přijde, když se dítě omylem zamaže třeba, ne když schválně dělá něco o čem ví, že se to dělat nemá.
jasně vyhazování věcí z regálu maličkost není ale i tak si myslím že řešit vše fyzicky jak tady deklarovala jedna anonymní paní není řešení, to by měla být až ta poslední možnost