Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
ZDravím všechny maminky. Mám 17měsíční holčičku. POkud jí mám já (tedy maminka
, kňourá, sápe se po mě, skučí, je taková nevrlá, protivná. Dál jí do postýlky a automaticky brečí - sice pár minut, ale pobrečet si musí. Okamžitě odcházím. Jak tam s ní zůstanu, řve víc a víc a chce ven i když je unavená jako kotě. Se mnou v posteli je to bez šance, dělá ze mě trampolínu a neusne. Ale jak já zmizím z dohledu, dá jí do postýlky tatínek, babička nebo kdokoli jinej vezmě hajduláčka a spinká bez keců. Taky přes den se s někým jiným když je sama chová jinak než se mnou státá se to někomu z vás? Jsem z toho na palici, že dělám něco špatně. Díky Lenka
Ahoj, mám téměř osmnáctiměsíční dcerku a máme to podobné. Měli jsem teď po menší nemoci zase problémy s usínámím, ale to už se zdá zažehnáno. A myslím, že u ní probíhá už nějakou dobu zase separační úzkost. Když si hraje na písku musím sedět vedle ní, nejraději by si sedla na mě, nemůžu nic moc dělat a pořád se jí věnovat. Když je s tatínkem nebo babičkou sama tak je v pohodě, když jsem u toho já tak je kolikrát ukňouraná. Ale není to zas tak hrozný, některý dny lepší některý horší, myslím, že to přejde.