Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminy,
můj dotaz se tentokrát netýka dítěte, ale této diskuze. Jsem tady nováček, takže nevím, jak mám zasílát odpovědi na různá témata, už jsem to párkrát zkoušela, ale pak jsou svou odpověď ve fóru nenašla. Můžete mi prosím někdo poradit, jak na to? Děkuji
Ahoja Terko,
je to docela jednoduché-v diskusi,do které se chceš zapojit klikni na" zaslat odpověď„,otevře se Ti okno,tam napíšeš svůj příspěvek,a klikneš na "odeslat“.Telátka jako já před tím ještě klikají na „náhled“,odstraní,nebo se o to alespoň pokusí,všechny chyby
,zkontrolují smailíky a pak odešlou
.Pokud chceš založit úplně novou diskusi,máš nějaký problém,a byla bys ráda,kdyby Ti někdo odpověděl,tak klikneš na „nové téma“
Snad jsem to vysvětlila dobře ![]()
Ahoj, jeste bych upresnila ze na „nove tema“ musis kliknout v tom danem foru do ktereho chces poslat otazku. Sany.
Ahoj holky. Vkládám anonymně protože tu mám i známé a je to pro mě citlivé téma.
Jde o tohle…někdy v zimě se u mě projevili úzkosti. Dlouho nakumulovany stres… Dostala jsem AD a věci se mají takhle…úzkosti a panické ataky už nemám…jde ale o tohle…jsem neustale ve střehu…pořád mám pocit, že mě někdo pomlouvá nebo nemá rád, jsem totálně vztahovačna a šíleně přecitlivělá. dnes mi řekla mamka že jsem paranoidní…no docela jsem se zalekla…přijde mi že mi to už totálně ničí vztahy. Nedokážu se uvolnit…kdekoliv jsem zkoumám kdo se s kým baví a se mnou ne…když někdo něco řekne ač ze srandy drží se mě ten pocit vnitřně a pořád řeším jak to myslel a proč to tak myslel a jestli me nemá rád. Mamka říká že furt řeším všechny okolo místo abych řešila sebe…nějak to tak tak cítím ale nejde mi to…nedokážu nechat věci být a plynout…pořád mám tendenci vše kontrolovat…třeba zda má nejlepší kamarádka se nebaví víc s někým než se mnou nebo jestli si můj nejlepší kamarád nepíše víc s nějakou jinou kámoškou…pořád mám potřebu se koukat k němu na Messenger když vidím že si píše s někým…je to fakt úlet a vím to…cítím, že si fakt kazím vztahy tím a že to lidi vnímají…ale co s tím.,? Jsem fakt paranoidní nebo je to znak úzkosti…že mi něco chybí u sebe a taky nemám sebevědomí jak driv? Žádný bludy snad nemám a nemyslím si že mě někdo pronásleduje…jen ten neustálý pocit že mě někdo nemá rád a že je proti mě… Včetně mé rodiny. Že má matka raději sestru jak mě apod. nadtesi třeba s přítelem to tak nemám. Na toho nezarlim.ani když třeba tančí s jinýma holkama. Je však pravda že se necítím tak sebevědomě jako dřív…už nevím co s tím. Zažil někdo tuto vztahovačnost? Přecitlivělost? Ostražitost?…tím víc se samozřejmě nemám ráda…nedokážu mít z ničeho radost…i když je něco super jakoby hledám na tom co by mohlo být špatně, jinak…co si o tom kdo myslí atd. Psycholožku mám…ta mi řekla ať dělám co mě baví a zbytek přijde…dělám co mě baví…běhám sportuju plavu…ale furt to samé…horší je to po alkoholu. Někdo nejaky tipy triky? Moc děkuji…