Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Tak po tomhle příspěvku si myslím, že jsi možná trochu náročná. každý to máme nějak a jestli jsou věci, se kterými je ochotný pomoci, tak bych na tom, že nutně musí koupat nebazírovala. ![]()
Mě nejde úplně přímo o to koupání, i když taky jo, koupu je denno denně sama, a už bych taky chtěla vystřídat, někdy je i ošulim jak se mi nechce, o co mi jde hlavně aby se jim začal víc věnovat, a místo pc nebo tv, pohrál si s dětma
naposledy když jsem ho dokopala aby je vzal ven, tak je vzal na exkurzi do pivovaru, s malým nebyl venku ani jednou za ten rok co ho máme, na hřiště s nima nepůjde protože to je trapný a jsou tam samý ženský a on tam nebude sedet a čumet, a když jezdíme společně po výletech, tak on sedí a já za nima lítám
přesně tak jak je naučený od své mámy, že ona je všechny obskákala, tak to ted chce mít, jenže já to tak nechci
Ahoj, mám chlapa, který narozdíl od toho tvého pomůže docela dost, ale rozhodně to není ideál - sám by si taky nejradši lehl nebo pustil pc, děti mu to sice nedovolí, ale snaží se… no, a mně na tom nejvíc vadí, že se jim nevěnuje, jak by bylo asi nejlepší… že i když je sám hlídá - což u nás není problém - tak s nima nic moc smysluplně nedělá, často jim pustí pohádky, to je škoda… myslím, že prostě moje i jeho pracovní doba je holt stejná, moje práce jsou teď ty děti - a když přijde domů, tak by se měl zapojit půl na půl, což taky moc nedělá, děcka visí na mne.
Myslím, že většina chlapů to má taky tak, ale každý v trošku jiné míře, a ten tvůj teda hodně ![]()
Hned úvodem - nezastávám se ho…jen je dobré se pokusit vžít do toho druhého…on má za celý den v práci plný zuby nějakých pokynů, příkazů a požadavků…těší se domů na rodinu - no a přijde a tam taky čekají pokyny a požadavky, někdy i výčitky a přitom si člověk potřebuje jen na chvíli vydechnout a pak by fungoval, pokud by ho ten druhý nenaštval různými výčitkami, že… (a někdy ta chvíle může být hodně dlouhá)…
jo a nechápe, že být doma s dětma, je ještě větší stres než být v té práci a těžko se mu to vysvětluje, protože nikdy se několik dní za sebou o děti nestaral…
a něco z vlastní zkušenosti - můj muž chodí 2× týdně na dvě hodiny sportovat-v pořádku, ale po návratu se nevěnoval dětem a,,neocenil,, že v době jeho,,relaxu,, jsem se jim věnovala já a ted by měl být logicky na řadě on…jenže nechápala jsem to je do doby, kdy jsem začala chodit na dvě hodiny sportovat já…vracím se unavená a jsem vděčná, když muž obstará děti a nechce po mně, abych se jim ted,,na revanš,, věnovala já, když jsem si,,zarelaxovala,, ![]()
Spis nez ze by mel pomahat s detma bych to asi videla tak, ze by s nima mel travit jak se rika kvalitni cas - vykoupat - neco postavit z kostek, namalovat, pohrat si ve vane, oblict, precist pohadku pred spanim… aby si nepamatovali jen ze maji tatu, ktery vecne lezi na gauci prikrytej novinama, jak si to pamatujeme my z televize, kdyz jsme byli mali
Tak chlapovi vyřiď, že existují i takový, co se domů těší. Ve dveřích nám rozdá pusy, malý se mu vrhne kolem krku. Pak si dá kafe a poté ho už malý táhne k hračkám nebo spolu běhají po zahrádce. Pak se spolu navečeří - malému s tatínkem líp chutná. Jde ho okoupat, přenese ho, utře. Já ho namažu a dám plínku. Tatínek pyžamko a uloží ho. Udělali si z toho radost a rituál. Malý se u ukládání směje a do 5ti minut spí. Pak teda manžel usedá k tomu PC a dívá se na TV a vypíná. Má náročné zaměstnání, do práce dojíždí hodinu cesty tam a zpět.
O domácnost se starat nemusí, přesto pomáhá. Ale malého vyslověně žere a je s ním moc rád.
Proč má tvůj chlap děti, když je přehlíží?
Rekni, ze zajdes v sobotu na brigadu a at se cely den postara vcetne vareni, uklizeni. Pak si to rozmysli urcite…
Nečetla jsem diskuzi, ale spíš mě napadá - jak to bylo před dětmi? Předpokládám, že ti taky nepomáhal, domácnost byla na tobě, jen tehdy jsi to prostě stíhala, až s dětmi ne. Popravdě.. Taky by mě to štvalo, ale nastavila bych si to hned, jak bysme spolu začali bydlet. Takhle zpětně to jde dost těžko. Víš, já bych to momentálně brala tak, že pokud nosí peníze.. díky za to. Děti budou za čas větší, poklidí si sami, možná už teď mají věk, že je můžeš zapojovat a pokud jsou penízky, je to supr. Nemít peníze, celou domácnost na krku, počítat, co si můžeš dovolit a co ne, lezlo by ti to na mozek ještě víc, to mi věř.
A promiň, že nedávám radu, podle mě na tom nejsi až tak špatně. Prostě jsi na mateřské, to se nezastaví asi každá. A chlap ti sice nepomáhá, ale zase přijde fakt až večer a nosí peníze. Kdyby byl ve dvě doma, byla by jiná, pak by pomoc byla samozřejmostí.
„unavený z práce“, „odpočinout u PC“, „starosto děti je Tvoje“, co to do jako je?
Tak měl zůstat svobodný a bezdětný, mohl si pěkně po práci odpočívat na gauči, nikdo by po něm nelezl a koupal by se taky pěkně sám… a řekl bych mu, že si odpočine, až se děti ve dvaceti odstěhují…
Mám pocit, že spousta chlapů jsou nedospělí tatárci, co neskousnou skok od bezstarostného poflakování ve dvaceti na starost o rodinu a děti ve třiceti. A nebo a to je ještě horší, to vědí, ale vyhýbají se tomu co to jde, protože žena se nakonec postará…
Vůbec si neuvědomují, že ty děti je chtějí, potřebují a oni se o ně musí starat. Ne měli by starat, ale MUSÍ se starat. A starání není jenom sobotní dopolední venčení na hřišti, ale právě to každodení koupání, čtení, příprava večeře, povídání… Na PC je čas až děti usnou, to si tam může sedět třeba do rána.
A ženy by měli na tom podílu starostí trvat, moc neustupovat. Prostě oznámit, pondělí a čtvrtek večer tu nebudu, mám cvičení, v neděli odpoledne jdeme s holkama na kafe, starost o děti bude na tobě. Tečka, nazdar. ![]()
Neříkám, že to není náročné a že se mi pokaždé do toho chce, ale prostě děti v tomto věku jsou tááák super, že myslím se mi potom v jejich pubertě bude moc stýskat.. a nebudu vzpomínat na to jak jsem si pěkně zagoogloval, ale na koupelnu plnou vody a jijich křik a smích…
@dalimil
ty jsi ideál!!
![]()
A neboj, v pubertě je to taky fajn..
@peggy.sl píše:
@dalimil
ty jsi ideál!!![]()
A neboj, v pubertě je to taky fajn..
nad tím přemýšlím, když vidím puboše okolo sebe, co se flákaj po ulicích. Dá se k tomuto stvoření najít ještě mateřská láska?
![]()
Já bych to tak černě neviděla. Pokud je schopný zapojit se do péče o domácnost, využila bych aspoň toho. Nemusí pršet, stačí, když kape…
Můj muž mi sice umí pomoci a pomůže, ale musím mu to říct. No je to chlap, ten to prostě sám od sebe nevidí. Dokonce jsem minulý týden dospěla do fáze, kdy jsem mu do kalendáře v outlooku plánovala, co kdy budeme dělat - a posílala pozvánky. To byly akce např. odčervit psa apod.
bohužel i to je cesta, když muž není celý týden doma…
A co pořídit dětem takovou hračku, co bude bavit i manžela. Pokud vím, chlapi bývají celí paf z různých těch vrtulníků a autíček na dálkové ovládání. A když máte syna, mohl by tím zabavit aspoň jeho. Dobrá půhodina, ne?
Nevím, jak jsi na tom se znalostí jeho kolegů v práci, jestli se potkáváte, jestli mají děti. Co zkusit navrhnout nějaké odpoledne tatínků a dětí z práce? On se bude chtít před ostatními vytáhnout a vezme obě děti a ty budeš milt aspoň chvilku klid…
Příspěvek upraven 20.09.12 v 09:04
Ahoj mám doma něco podobného, kolikrát když poprosím, aby mi pomohl zeptá se mě proč…třeba proto, že nejsme stroje…Myslím si, že je to jejich výchovou, manžel má taky mamu, která okolo něj skáče div ho nekrmí.
@dalimil píše:
nad tím přemýšlím, když vidím puboše okolo sebe, co se flákaj po ulicích. Dá se k tomuto stvoření najít ještě mateřská láska?![]()
![]()
Já mám doma dceru ve věku puberťáka (ona ale nějakým záhadným způsobem pubertu snad ani neměla) a vztah máme opravdu luxusní…chodíme spolu na pařby a užíváme života..je to fajn mít děti věkově daleko od sebe. Když mně,,omrzí,, mimina, vyfiknu se a mizíme do víru velkoměsta..
![]()
Já jsem mu řekla že tuhle diskuzi založím a že si to zítra všechno přečte, abych tady na něj neházela špínu za jeho zádama, tak jsem zvědavá co na to řekne
finančne jsem na něm bohužel závislá jelikož beru mateřskou s ciziny a mám jí jen jednou za rok, takže bomba, ale on 7. vybalí vybalí vyplatu na stůl a tady máš, to je asi jediný jeho nástroj že mi ty prachy nedá, akorát nechápu co mají společného finance s péči oděti, když je to i v jeho zájmu aby si děti toho tátu užily, asi mu na tom nesejde, raději se bude handrkovat než aby byl v rodině klid
já prostě nejsem schopná pochopit co po něm žádám tak náročného, copak sednout si k dětem do vany a dělat jim tam společnost je taková dřina, nebo sednout si k nim do pokoje je taková námaha?? v mých očích stačí tak málo aby uspokojil to co po něm chci ale pro něj je to něco o co bude dohadovat aby to nemusel dělat a raději budeme na nože
přitom když jsem byla těhotná, tak to fungovalo, pomáhal až jsem čuměla
je divné že třeba s domácností pomůže víc než s dětma, vyjímečně uklidí, to se musí nechat, uvařit taky umí, tak nevim proč to nefunguje když vím že to jde