Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@3mamamina a když neusne? Mně 20 mes dítě 13 hodin spát nebude ani kdybych se zbláznila.
Jo, pokud by chodil spát v 19.00 hodin, vstává ve 3-4.00 hodiny ![]()
Ono je to hodně o nastavení dítěte samotného.
Edit, taky nemám pouze jedno dítě.
@Anais Brno musíš počkat do puberty
ale pak je ti zase už jedno kdy chodí spát:)
@3mamamina v 19 abych sla uspavat je pro me treba moc brzo, u nas je jeste normalni program, z prace jsem driv chodila 18:45 trikrat tydne, ted jednou tydne. Starsi jde spat 20:30, usina v 9. Obcas ji zazenu ve 20, usne v 9, ale to usinala stejne uz od skolky. Ideal je pro me, kdyz v 9 spi oba. Kdyz mladsi pres den nespi, tak to tak je, ale u nas ve skolce spi povinne vsichni, chodi tam uz od 2 let, takze je do 22 v obyvaku, v pokojicku uz spi starsi, jinak by ji budil.
@kocourGarfield píše:
@Anais Brno musíš počkat do pubertyale pak je ti zase už jedno kdy chodí spát:)
Jojo, taky si říkám… ![]()
@kocourGarfield píše:
@3mamamina a když neusne? Mně 20 mes dítě 13 hodin spát nebude ani kdybych se zbláznila.
Jo, pokud by chodil spát v 19.00 hodin, vstává ve 3-4.00 hodinyOno je to hodně o nastavení dítěte samotného.
Edit, taky nemám pouze jedno dítě.
Já myslím, že to jde. Sousedka to tak nastavila už od mimina- je 19, jde se spát. V praxi to vypadá tak, že v 19 dala nakrmene a prebalene miminko do postýlky, možná mu řekla nějakou pohádku nebo básničku, políbila ho a odešla, protože byl čas spaní a ona tak měla splněno. Neřešila, zda dítě spí nebo ne, prostě má spát a ona má přijít až ráno.. Dítě časem pochopila, že maminka nepřijde, když bude křičet, tak rezignuje, a protože je tam tma a nuda, tak nemá co dělat a usne.. takze může to fungovat, ale osobně bych tuto metodu rozhodne nedoporucila, pro dítě je to podle mě až příliš kruté..
@Beckyttine5 píše:
Já myslím, že to jde. Sousedka to tak nastavila už od mimina- je 19, jde se spát. V praxi to vypadá tak, že v 19 dala nakrmene a prebalene miminko do postýlky, možná mu řekla nějakou pohádku nebo básničku, políbila ho a odešla, protože byl čas spaní a ona tak měla splněno. Neřešila, zda dítě spí nebo ne, prostě má spát a ona má přijít až ráno.. Dítě časem pochopila, že maminka nepřijde, když bude křičet, tak rezignuje, a protože je tam tma a nuda, tak nemá co dělat a usne.. takze může to fungovat, ale osobně bych tuto metodu rozhodne nedoporucila, pro dítě je to podle mě až příliš kruté..
Ide to aj bez rezignovania
mam to tak od mimina s obomi deťmi, odložím nakrmene prebalené bdele dieťa do postieľky a odchádzam. Keď kričí tak prídem ukľudniť, ale keď si tam chce blabotat, pobehovať po postieľke alebo ako starší hrať sa v izbicke, je to ich vec môžu.
@Elfido píše:
Ide to aj bez rezignovaniamam to tak od mimina s obomi deťmi, odložím nakrmene prebalené bdele dieťa do postieľky a odchádzam. Keď kričí tak prídem ukľudniť, ale keď si tam chce blabotat, pobehovať po postieľke alebo ako starší hrať sa v izbicke, je to ich vec môžu.
To co popisuješ je přesně spánkový trénink. Je už nekolikrát dokázaný, že má hodně negativní dopad na dítě. Myslim, že když už to dítě máš, tak by sis mohla dát alespoň maličko práce a jeho uspáním a nezadělávat mu na psychické problémy fo konce života.
@Tosidelassrandu tak ty zjavne čítaš naopak len veci ktoré podporujú tvoj názor ![]()
Ja nič zle v tom nechať spokojné dieťa v postieľke nevidím. Rozhodne mi to príde menej zlé ako potom každý deň mu v nervoch nadávať ako si to dovoľuje nespať keď som ja povedala (ako tu čítam v každom druhom príspevku o problémoch so spánkom).
Škodlivé je nereagovať na distres, nie umožniť dieťaťu zaspať vtedy keď ono chce a nie mu nútiť že má spať keď som ja povedala.
@Elfido píše:
Ide to aj bez rezignovaniamam to tak od mimina s obomi deťmi, odložím nakrmene prebalené bdele dieťa do postieľky a odchádzam. Keď kričí tak prídem ukľudniť, ale keď si tam chce blabotat, pobehovať po postieľke alebo ako starší hrať sa v izbicke, je to ich vec môžu.
Mno dobrý, ale tvoje děti nejsou všechny děti, víme? Každé dítě je jiné. Jsou děti, které když položíš do postýlky, tak si můžou plíce vyřvat… To není jako přijdu a uklidním, naopak jak tě dítě uvidí spustí ještě větší řev. Bez ohledu na to, zda je nakrmené, přebalené a chce spát. Takže neposuzuj co si nezažila prosím. Každé dítě je opravdu jiné a ano můžeme být tvrdí a nechat dítě vyřvat, ale někdo se prostě nechce dívat na to jak jeho dítě řve. A to říkám jako někdo, kdo má kontaktní děti, položím do postýlky a spí vůbec neznám. Vše chtělo svůj čas a práci…
@Martha03 áno moje deti sú dobrí spáči už od pôrodnice. Netvrdím, že je také každé dieťa. Ale ak také je, príde mi lepšie mu to nepokaziť a nechať ho zaspávať samostatne a nie ho naučiť na uspávanie mnou.
Len som chcela napísať, že “táto metóda” s niektorými deťmi ide aj bez kriku, neni to apriori len o tom vyrevať a docieliť naučenú bezmocnosť ako tu niekto píše.
Mne pomohlo smířit se s tím, že volné večery prostě mít nebudu… Máme dvě děti - 2 a 4 roky, chodíme do postele spolu v 21:30, do 22 většinou usneme, někdy všichni, někdy se ještě na něco zmůžu 🙂
@Beckyttine5 píše:
Já myslím, že to jde. Sousedka to tak nastavila už od mimina- je 19, jde se spát. V praxi to vypadá tak, že v 19 dala nakrmene a prebalene miminko do postýlky, možná mu řekla nějakou pohádku nebo básničku, políbila ho a odešla, protože byl čas spaní a ona tak měla splněno. Neřešila, zda dítě spí nebo ne, prostě má spát a ona má přijít až ráno.. Dítě časem pochopila, že maminka nepřijde, když bude křičet, tak rezignuje, a protože je tam tma a nuda, tak nemá co dělat a usne.. takze může to fungovat, ale osobně bych tuto metodu rozhodne nedoporucila, pro dítě je to podle mě až příliš kruté..
Díky bohu za to, že mi tohle máma nedělala, ta ženská by se měla pokusit vcítit do toho mimina.
Vůbec si nedokážu představit, jak bych se bála, kdyby okolo mě jen tam, nikde nikdo a nikdo by ani nepřišel. Myslím, že by se ze mě stal chladnokrevnej neempatickej člověk.
V životě bych to svým dětem nemohla udělat, mám malé útržky v paměti tak z věku 2-3 let a vím, jak jsem byla strašně šťastná a spokojená, když maminka ležela vedle mě, když jsem třeba nemohla usnout nebo když mi nebylo dobře.
@Zoe1 píše:
Díky bohu za to, že mi tohle máma nedělala, ta ženská by se měla pokusit vcítit do toho mimina.
Vůbec si nedokážu představit, jak bych se bála, kdyby okolo mě jen tam, nikde nikdo a nikdo by ani nepřišel. Myslím, že by se ze mě stal chladnokrevnej neempatickej člověk.
V životě bych to svým dětem nemohla udělat, mám malé útržky v paměti tak z věku 2-3 let a vím, jak jsem byla strašně šťastná a spokojená, když maminka ležela vedle mě, když jsem třeba nemohla usnout nebo když mi nebylo dobře.
Já Tě chápu, mám to stejně a tech dětí je mi líto, ale nejsou moje, takže bych si nedovolila jí do toho jakkoliv mluvit.. u nich je miminko 4 dny s maminkou v porodnici a poté už jde do vlastního pokoje, který je dokonce v jiném patře než ložnice.. a od 2 měsíců už jejich děti chodí na hlídání k babičce na celý víkend.. v porovnání s mými dětmi jsou ty jejich výrazně poslusnejsi a má to s nimi jednodušší..
@Elfido já nemám problém s uspaváním. Dítě do 15-20 minut spí. Jen prostě neusne v 19.00 hodin ale ve 22.00. Žádné šíleně akce, že bych dítě uspavala hodinu, atd…nejsou.
A těžko bude dítě, které má danou menší potřebu spánku 10 hodin denně spát 13.
@3mamamina no máš štěstí, jsou děti nespavci víš, některé děti prostě mají malou potřebu spánku. Můj syn i jako mimco po šestinedělí usínal kolem deváté půl desáté a šestá ráno, někdy i dříve byla ranní budíček…do sedmi osmi ráno mi za celých devět let spal. parkrat…
Takové to, že dítě někde odpadne u hraní, nebo v židličce u krmení je pro mě sci fi…
Všechny kamarádky nechápaly, jak takové mimino nemá potřebu spát…přes den jsem se naučila dělat vše s ním a večer jsem byla tak ko, že jsem usla snad dřív než on…
Dneska už byl vzhůru před šestou…