Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
martulko, tak pokud ti řvala jen dvě minuty tak je to pochopitelné…mě Darek byl schopnej řvat 4 hodiny a až pak usnout vyčerpáním, tak to radši párkrát pohoupu a vyspíme se v klidu oba ![]()
je to jaký si to uděláš, ale taky jaký je to dítě…
Beru to tak, že je maličkej zvyklej z bříška na houpání…
Takže mi zásadně usíná u houpání.. Krom večerního usínání v postýlce ![]()
martulkasloník píše:Nelisa píše:moje máti měla 4 děcka jestli to stačí
Mmch světlo by do těchto teorií mohly vnést matky pěti šesti dětí.a neuspávala nás ani jednoho, a ani jednoho nehoupala, akorát že jak je teď ta babička tak jí to občas houpat nutilo
No já měla na mysli spíš současnou generaci vybavenou pračkou, myčkou, sušičkou, obchody bez front, pomáhající tatínci a tak, prostě matky, které mají čas. V generaci našich matek to bylo ještě o něčem jiném.
Ale beru, třeba jste taková klidná rodina a dědíte to. ![]()
Monny89 píše:
Beru to tak, že je maličkej zvyklej z bříška na houpání…Takže mi zásadně usíná u houpání.. Krom večerního usínání v postýlce
Tak takový kachní krok snad nemám
Né, já chápu, spíš říkám, že bych to dělala, až to bude vyžadovat. Né, jak někdo drapne novoše, řekne chudáčku, ty jsi byl zvyklý na houpání, tak tě pohoupeme… Přitom děcko by usnulo bez breku aj tak - stačila by třeba jenom přítomnost maminky… ![]()
Nelisa píše:martulkasloník píše:No já měla na mysli spíš současnou generaci vybavenou pračkou, myčkou, sušičkou, obchody bez front, pomáhající tatínci a tak, prostě matky, které mají čas. V generaci našich matek to bylo ještě o něčem jiném.Nelisa píše:moje máti měla 4 děcka jestli to stačí
Mmch světlo by do těchto teorií mohly vnést matky pěti šesti dětí.a neuspávala nás ani jednoho, a ani jednoho nehoupala, akorát že jak je teď ta babička tak jí to občas houpat nutilo
Ale beru, třeba jste taková klidná rodina a dědíte to.
to nějak nechápu proto že teď mám já větší pohodu než moje mamina tak budu houpat nebo naopak houpali naše matky aby měli děcka rychleji uspané?
moje máti se 4 děckama a já teda s jedním s odstupem více jak 40 let(naši mě měli až hodně pozdě po bráchách) jsme se shodli že to že jsme děcka nenaučili na houpání a uspávání nám ušetřilo mnoho času a nervů. já dám malou do postýlky(dřív do kočárku ) a šla jsem dělat něco jiného a než se uspala měla jsem uklizenou kuchyň a joo pak jsem si šla sednout k netu ale proč ne? to že mám dítě neznamená že musím otročit. já sice mám pračku,ale nemám ani sušičku ani myčku a manžel má 3 práce takže ho celé dny nevidím ![]()
Já bych to koupila v případě, že by malá vyžadovala pořád takové houpání před koupením. Když ne, tak bych ji na to určitě nezvykala.
Angua píše:Monny89 píše:Tak takový kachní krok snad nemám
Beru to tak, že je maličkej zvyklej z bříška na houpání…Takže mi zásadně usíná u houpání.. Krom večerního usínání v postýlce
![]()
![]()
Né, já chápu, spíš říkám, že bych to dělala, až to bude vyžadovat. Né, jak někdo drapne novoše, řekne chudáčku, ty jsi byl zvyklý na houpání, tak tě pohoupeme… Přitom děcko by usnulo bez breku aj tak - stačila by třeba jenom přítomnost maminky…
no právě že v porodce ani moje malá ani dítko mé spolukolegyně z pokoje nevyžadovalo houpání, byli jsme tam obě týden a obě jsme děcko položili a spalo, ovšem potkala jsem jí za 2 měsíce a malej naučený na houpání a moje malá ne, sama mi přiznala že siho tak naučila tak jako nevím, asi jsem se málo houpala protože moje malá houpání nesnáší (vč. houpání na houpačce)
![]()
martulkasloník píše:Nelisa píše:martulkasloník píše:No já měla na mysli spíš současnou generaci vybavenou pračkou, myčkou, sušičkou, obchody bez front, pomáhající tatínci a tak, prostě matky, které mají čas. V generaci našich matek to bylo ještě o něčem jiném.Nelisa píše:moje máti měla 4 děcka jestli to stačí
Mmch světlo by do těchto teorií mohly vnést matky pěti šesti dětí.a neuspávala nás ani jednoho, a ani jednoho nehoupala, akorát že jak je teď ta babička tak jí to občas houpat nutilo
Ale beru, třeba jste taková klidná rodina a dědíte to.to nějak nechápu proto že teď mám já větší pohodu než moje mamina tak budu houpat nebo naopak houpali naše matky aby měli děcka rychleji uspané?
moje máti se 4 děckama a já teda s jedním s odstupem více jak 40 let(naši mě měli až hodně pozdě po bráchách) jsme se shodli že to že jsme děcka nenaučili na houpání a uspávání nám ušetřilo mnoho času a nervů. já dám malou do postýlky(dřív do kočárku ) a šla jsem dělat něco jiného a než se uspala měla jsem uklizenou kuchyň a joo pak jsem si šla sednout k netu ale proč ne? to že mám dítě neznamená že musím otročit. já sice mám pračku,ale nemám ani sušičku ani myčku a manžel má 3 práce takže ho celé dny nevidím
Ne, myslela jsem to tak, že v té době i když by to bylo dítě, které bylo uplakánek, tak matka rozhodně neměla čas na to, aby ho půl dne pronosila a houpala do aleluja. Prostě se víc nosilo nechat dítě pobrečet, protože to někdy jinak nešlo. Tak by mě zajímalo, jak fungují dnešní vícematky, to je všechno.
Názor matky s jedním či dvěma dětmi se může diametrálně lišit od matky, co má dětí hodně. Ovšem za zhruba stejných podmínek. Protože už jsi nezmínila třeba to, že cokoli potřebuješ koupit, najdeš v obchodech i na netu, komfort dnešní doby je odlišný od toho, co měly naše matky.
A já sama měla jedno dítě houpací a jedno nehoupací, takže osobou matky to vždycky prostě není.
Nelisa píše:martulkasloník píše:Ne, myslela jsem to tak, že v té době i když by to bylo dítě, které bylo uplakánek, tak matka rozhodně neměla čas na to, aby ho půl dne pronosila a houpala do aleluja. Prostě se víc nosilo nechat dítě pobrečet, protože to někdy jinak nešlo. Tak by mě zajímalo, jak fungují dnešní vícematky, to je všechno.Nelisa píše:martulkasloník píše:No já měla na mysli spíš současnou generaci vybavenou pračkou, myčkou, sušičkou, obchody bez front, pomáhající tatínci a tak, prostě matky, které mají čas. V generaci našich matek to bylo ještě o něčem jiném.Nelisa píše:moje máti měla 4 děcka jestli to stačí
Mmch světlo by do těchto teorií mohly vnést matky pěti šesti dětí.a neuspávala nás ani jednoho, a ani jednoho nehoupala, akorát že jak je teď ta babička tak jí to občas houpat nutilo
Ale beru, třeba jste taková klidná rodina a dědíte to.to nějak nechápu proto že teď mám já větší pohodu než moje mamina tak budu houpat nebo naopak houpali naše matky aby měli děcka rychleji uspané?
moje máti se 4 děckama a já teda s jedním s odstupem více jak 40 let(naši mě měli až hodně pozdě po bráchách) jsme se shodli že to že jsme děcka nenaučili na houpání a uspávání nám ušetřilo mnoho času a nervů. já dám malou do postýlky(dřív do kočárku ) a šla jsem dělat něco jiného a než se uspala měla jsem uklizenou kuchyň a joo pak jsem si šla sednout k netu ale proč ne? to že mám dítě neznamená že musím otročit. já sice mám pračku,ale nemám ani sušičku ani myčku a manžel má 3 práce takže ho celé dny nevidím
aha tak já třeba ten čas mám a taky nechávám malou pobrečet někdy, když je to moc jako při zubech tak jsem psala že vemu za náma do obyváku a pak to zkusíme znovu a většinou už usne a dělala bych to stejně i kdybych žila předtím i teď.
Martulkaslonik - já kdybych měla dítě jako ty, položím a za dvě minuty klid, tak taky nehoupu a v klidu si sednu ke knížce třeba. A dělala bych to tak taky teď i v předchozí generaci. Když to jde, proč toho nevyužít, že jo.
Taky jsem si takový klid u jednoho dítěte vychutnávala.
Nehoupu,houpat nebudu a ani se sebou nenechám houpat
.Takže za mě ne,houpat pouze za procházky v kočárku,doma né,a nějaké zařízení bych si na to taky nekupovala
,na ten rok,teda si myslím,že to za to nestojí.A za ty prachy,co za to chtějí, určitě né
![]()
Tak já si nemyslím, že bych si mrně na houpání naučila… První moc nošení a houpání nevyžadoval, druhej, při stejným přístupu (spíš jsem chtěla, aby byl víc samostatnější, než byl první) nošení prostě vyžaduje…
Ono taky, co to mrně dělalo těch 9 měsíců v břiše?
Houpalo se…
![]()
Prostě záleží na dítěti, někdo má štěstí a prcek moc nosit nepotřebuje (jako třeba náš první) a někdo ne ![]()
ježiš marja, to je zas diskuze ![]()
Četly jste třeba H. Karpa? Nebo koncept kontinua? Když se nad tím zamyslíme, tak to do sebe zapadá. Jasně že se to malinkejm miminkům líbí, je to něco co znaj z dělohy, někteří na to s pláčem vzpomínaj, někteří tolik ne, neví jak si o to mají říct a když jim to maminka ukáže, tak to samozřejmně zase chtěj.
Logicky ten přechod do našeho světa je pro ně docela náročnej, devět měsíců jste ve skčené poloze, v měkkým, teplým, plavete si ve vodě, kolem vás hučí vodopád, pohupujete se a pak vás vyvrhnou na svět a musíte ležet sami na rovným, rukama narážíte do prázdnýho vzduchu, všechno je hrozně velký a daleko, je ticho a klid. Ruku na srdce, dospělýmu se při změně prostředí taky stejská, většinou si s tím ale umí poradit, taky záleží na povaze. Malé miminko to ale neumí…
tak proto přírodní národy miminka furt nosí na sobě a pořád kojí. Moderní civilizace a současné uspořádání rodiny to moc neumožňuje, tak si holt vypomáháme různými vylepšováky. Miminko dokud to potřebuje a dostávává to, tak když se dostane na jiný vývojový stupeň tak to tolik nevyžaduje…
Já jsem se to taky snažila nepřehánět, když to šlo, nechala jsem jí tak, aby byla spokojená, ale když jsem viděla, že to potřebuje, tak jsem jí to dosytosti dopřála. Spíš jsem teda koukala abych jí to kdykoliv mohla umožnit já sama, taky jsem neměla, ráda, když tu byla ségra a v noci ji brala z postýlky a houpala s ní. Já měla svoje metody, které jsem za všech okolností zvládla sama. Ségra odjede a co potom.
rozhodně to nebylo potřeba furt, lehátko jsme složili docela rychle, v šátku nebo v manduce nosím furt. Spíš si myslím,že to neustálé vyžadování pramení z toho, že se toho miminko dost nenasytilo.