Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Angua píše:Monny89 píše:Tak takový kachní krok snad nemám
Beru to tak, že je maličkej zvyklej z bříška na houpání…Takže mi zásadně usíná u houpání.. Krom večerního usínání v postýlce
![]()
![]()
Né, já chápu, spíš říkám, že bych to dělala, až to bude vyžadovat. Né, jak někdo drapne novoše, řekne chudáčku, ty jsi byl zvyklý na houpání, tak tě pohoupeme… Přitom děcko by usnulo bez breku aj tak - stačila by třeba jenom přítomnost maminky…
Já to nezačala dělat hned.. pak mi to časem došlo.. že asi prostě potřebuje pohoupat
![]()
suik píše:
ježiš marja, to je zas diskuze![]()
Četly jste třeba H. Karpa? Nebo koncept kontinua? Když se nad tím zamyslíme, tak to do sebe zapadá. Jasně že se to malinkejm miminkům líbí, je to něco co znaj z dělohy, někteří na to s pláčem vzpomínaj, někteří tolik ne, neví jak si o to mají říct a když jim to maminka ukáže, tak to samozřejmně zase chtěj.
Logicky ten přechod do našeho světa je pro ně docela náročnej, devět měsíců jste ve skčené poloze, v měkkým, teplým, plavete si ve vodě, kolem vás hučí vodopád, pohupujete se a pak vás vyvrhnou na svět a musíte ležet sami na rovným, rukama narážíte do prázdnýho vzduchu, všechno je hrozně velký a daleko, je ticho a klid. Ruku na srdce, dospělýmu se při změně prostředí taky stejská, většinou si s tím ale umí poradit, taky záleží na povaze. Malé miminko to ale neumí…
tak proto přírodní národy miminka furt nosí na sobě a pořád kojí. Moderní civilizace a současné uspořádání rodiny to moc neumožňuje, tak si holt vypomáháme různými vylepšováky. Miminko dokud to potřebuje a dostávává to, tak když se dostane na jiný vývojový stupeň tak to tolik nevyžaduje…
Já jsem se to taky snažila nepřehánět, když to šlo, nechala jsem jí tak, aby byla spokojená, ale když jsem viděla, že to potřebuje, tak jsem jí to dosytosti dopřála. Spíš jsem teda koukala abych jí to kdykoliv mohla umožnit já sama, taky jsem neměla, ráda, když tu byla ségra a v noci ji brala z postýlky a houpala s ní. Já měla svoje metody, které jsem za všech okolností zvládla sama. Ségra odjede a co potom.
rozhodně to nebylo potřeba furt, lehátko jsme složili docela rychle, v šátku nebo v manduce nosím furt. Spíš si myslím,že to neustálé vyžadování pramení z toho, že se toho miminko dost nenasytilo.
Ale to je pro mě něco jiného - když dítě nosím (v nosidle), tak je to přirozený pohyb - potřebuju jít, jdu, potřebuju stát, stojím, cítí moji blízkost - tak, jak když bylo v břiše. Mně vadí, když někdo chytne děcko na ruky a začne se s ním otáčet ze strany na stranu a u toho s ním „drncá“. Teď taky nestojím a neposkakuju s pupkem, jak pako, ale pohybuju se normálně - takže nevidím důvod, proč by mělo být dítě zvyklé právě na tohle
![]()
Mezi náma na drncání v kočárku si taky v břiše nemělo jak zvyknout - leda bych jezdila pravidelně žebřiňákem na pole ![]()
martulkasloník píše:
tak to jsem asi případ pro sociálkunekojím, nikdy jsem malou neuspávala a nechávala někdy poplakat, nikdy se mnou nespala v posteli, nikdy jsem jí neuspávala v náručí ani nedrncala kočárem.
určitě bych nenechala mimčo řvát až bude fialové ale třeba moje malá ta si zabrečela dvě minuty a byl klid. když rostli zuby nebo něco tak jsem si jí vzala k sobě chvilku byla u mě v obyváku a šlo se to zkusit znovu a většinou zabrala. tak jen doufám že z toho moje malá nebude mít doživotní trauma
já jen říkám že jaký si to kdo udělá takový to má, je to i dítětem to je jasný, měla jsem štěstí že malá v tomto spolupracovala a nebyla extra uřvané dítko protože pak bych určitě sežrala i žížalu jen aby přestala řvát ale na druhou stranu v mém okolí je to opravdu často jen o tom na co si ty maminy děcka naučí a proto pak ty jejich vzdechy o tom jak šílí při uspávání neposlouchám a jen jim řeknu cos chtěla to máš
No, asi jo
Já sem dceru nezačala houpat hned, jen tak z plezíru…Když byla úplný miminko, usínala klidně sama, byla spavá…Maximálně chvilku pochovat a spala, usínala při kojení…Ale časem byla uřvanější a uřvanější a jediný, co zabralo, bylo pohupování
A věř mi, vyzkoušeli sme opravdu všechno. Neměla sem sílu v noci poslouchat dvě hodiny řvaní, radši sem nakonec vstala, deset minut zhoupla a spaly sme dál třeba do rána. Takový rychlý soudy, že cos chtěla, to máš, bych si (být tebou) nechala od cesty…Máš úžasně hodné a samostatné dítě, ale není to tvoje zásluha, mělas štěstí…S malým uplakánkem by tvůj postoj zřejmě velice rychle šel do kytek ![]()
Angua cituji :Mezi náma na drncání v kočárku si taky v břiše nemělo jak zvyknout – leda bych jezdila pravidelně žebřiňákem na pole
To jsi pěkně napsala
![]()
Houpala jsem obě děti cca do půl roku před spaním v houpacím křesle. Mě to bavilo
Odpočinula jsem si, nemusela odbíhat od filmu
, děti byly do 10ti minut tuhé. Po půlroce jsem u obou přešla bez problémů na uspávání v postýlce bez houpání ![]()
kaaaca-h píše:martulkasloník píše:No, asi jo
tak to jsem asi případ pro sociálkunekojím, nikdy jsem malou neuspávala a nechávala někdy poplakat, nikdy se mnou nespala v posteli, nikdy jsem jí neuspávala v náručí ani nedrncala kočárem.
určitě bych nenechala mimčo řvát až bude fialové ale třeba moje malá ta si zabrečela dvě minuty a byl klid. když rostli zuby nebo něco tak jsem si jí vzala k sobě chvilku byla u mě v obyváku a šlo se to zkusit znovu a většinou zabrala. tak jen doufám že z toho moje malá nebude mít doživotní trauma
já jen říkám že jaký si to kdo udělá takový to má, je to i dítětem to je jasný, měla jsem štěstí že malá v tomto spolupracovala a nebyla extra uřvané dítko protože pak bych určitě sežrala i žížalu jen aby přestala řvát ale na druhou stranu v mém okolí je to opravdu často jen o tom na co si ty maminy děcka naučí a proto pak ty jejich vzdechy o tom jak šílí při uspávání neposlouchám a jen jim řeknu cos chtěla to máš
Já sem dceru nezačala houpat hned, jen tak z plezíru…Když byla úplný miminko, usínala klidně sama, byla spavá…Maximálně chvilku pochovat a spala, usínala při kojení…Ale časem byla uřvanější a uřvanější a jediný, co zabralo, bylo pohupování
A věř mi, vyzkoušeli sme opravdu všechno. Neměla sem sílu v noci poslouchat dvě hodiny řvaní, radši sem nakonec vstala, deset minut zhoupla a spaly sme dál třeba do rána. Takový rychlý soudy, že cos chtěla, to máš, bych si (být tebou) nechala od cesty…Máš úžasně hodné a samostatné dítě, ale není to tvoje zásluha, mělas štěstí…S malým uplakánkem by tvůj postoj zřejmě velice rychle šel do kytek
no počkej ale ty rychlý soudy nedělám jen tak někomu koho neznám, jak jsem psala říkám to známým o kterých vím že si tyhle věci zapříčinili sami!! protože je znám většinou od chvíle co porodili a sleduju doteď tak už můžu posoudit co bylo povahou dítěte a co tím že si ho tak naučili.
mě přijde např. dost divný jak prvorodička si vyhlíží do výbavičky hned lehátko s houpačkou či vibrací, takže ještě ani neporodila a už ví že bude houpat? něco jinýho je když se prcek narodí a je zrovna citlivější a uřvánek tak pak jo mamina aby měla klid to dokoupí ale teď je snad móda kupovat vše houpací vibrační a nevím co ještě. já mám dvě známé, obě mají půlroční děcka a obě ty děcka měli ve výbavičce už před narozením lehátko/houpačku a obě teď jsou houpací závisláci, tak asi čím to je že??
a ještě když se vrátím k těm soudům, tak teď jsem si vzpoměla jak mám jednu známou, známe se jen od vidění roky ale teď se obě potkáváme občas s kočárem, no a ještě před pár měsíci jsem jí potkávala jak v 6 večer teprve vyráží ven s kočárem na grilovačku a tvrdila jak její malý v pohodě zvládá uspávání kdykoliv, někdy ho dá spát v 7 jindy v 10, že ona režim neřeší a že by nemohla žít jako já když se snažím být max o půl 7 doma na koupání protože by přišla o večerní posezení na zahradě… a když jsem si řekla že se bude divit tak se smála a co myslíš? je to chvilka co mi nešťastná vyprávěla že malý si tak rozházel režim a večery jsou šílený usíná až v 11 a že najíždí na tvrdý režim tak jako my ale moc jim to nejde, to jsem opravdu nemohla říct nic jinýho než " dobře ti tak" ![]()
Jo, tak to pak jo
Já to nepochopila
My lehátko kupovali, až když už sme měli ruce u kolen
A stejně nám bylo ku h…k prdu, bo v něm stejně nechtěla být
Rozhodně v tom nikdy neusnula ![]()
Jo a režim máme taky, od šesti sme doma, mezi čtvrt na osm a půl osmou krmíme a pak uspáváme…Někdy pět minut, někdy půl hodiny. Občas se zadaří jen položit do postýlky, pohladit a ona sama usne, ale z toho jsou dny (a je jich teda většina), kdy ne a ne, tak vezmu na ruku a do čtvrt hodiny spí…Fakt závidím tvoje uspávání ![]()
Angua: ale jo, v zásadě s tebou souhlasím, rozhodně by neměl nikdo cizí do houpacích metod zasahovat. A veškerá houpadla budou vždycky trochu umělá, ale někdy to prostě jinak nejde.
mě nepřijde nic divnýho na tom si něco houpacího koupit dobředu. jen podle selskýho rozumu a instinktu se dá předpokládat, že se houpání miminku bude líbit. Důvody jsem psala už výše a někdo prostě nemůže furt nosit na rukou nebo v šátku.
to že dítěti asi nebude úplně vyhovovat rozhozenej režim, to se ale očekávat dá.
já spíš nechápu, že se pořizují hafa lahviček a UM do foroty…
a taky si myslím, že úplně malé miminko se nedá rozmazlit, a i se mi to potvrdilo v okolí. Takové ty chytré rady, nechovej ho furt, neběhej za ním, jen ho rozmazlíš. Není to pravda.
suik píše:
a taky si myslím, že úplně malé miminko se nedá rozmazlit, a i se mi to potvrdilo v okolí. Takové ty chytré rady, nechovej ho furt, neběhej za ním, jen ho rozmazlíš. Není to pravda.
Jj, s tím souhlasím, to se mi taky nepotvrdilo. My jsme jednu dobu uspávali na rukách - ne pravidelně, ale když to nešlo, tak jsme ho ponosili, on vytuhl a bylo (tak kolem 3 měsíců myslím). Někdy jsme použili i později, naposledy v 11,5 měsících při odstavení - byl zvyklý na noční kojo.
My jsme třeba to vibrační lehátko měli taky dopředu - spíš se mi teda líbilo, že jde jako křesílko i pro většího. Používali jsme ho ale jenom staticky - aby na mě třeba viděl u vaření a tak - na přehození polohy prostě. Vibrace nesnesl, ty si začal na tom pouštět až teď
![]()
Holky, mě nezbývá, než vám ty děti závidět
Můj první byl taky v pohodě… Ale druhej… to je fakt něco… První neřval moc, ale když začal, fakt se hned skoro dusil. Druhej vydrží brečet šíleně dlouho a neuřve se do spánku, prostě řve a řve a řve… Ale zase při tom aspoň nefialoví…
Neberu ho z postýlky hned, ale jednak mi ho je docela líto a hlavně máme taky sousedy, který určitě nebude bavit x hodin poslouchat řvoucí mimino…
já oslavuju každou minutu, kdy je vzhůru a neřve a taky to, že někde (kdekoli a za jakýchkoliv podmínek) usne a je chvíli klid… ![]()
Jeeedi baby. Ved kazda mamicka uci svoje babo na hupanie prvych 9 mesiacov. Babo je v brusku zvyknute na neustale hupanie a sumenie roznych zvukov. Ked sa babo narodi je pre neho prirodzene ked je nosene. To je pre vacsinou babetiek najprijemnejsie a aj najprospesnejsie - neurologicky tak dozrievaju. Neverim mamickam ktore babetka nenosili a nehupali ze im od narodenia deti zaspavali bez placu len tak polozene v postielke. Ak boli nespokojne a plakali to znamena ste ste ich vlastne od hupania oducali (a to celkom drasticky - ked boli este vedela ci to funfuje. Ci to to babo neprekukne ze to je pristroj ![]()
Ozaj, je tu vobec niekto, kto ma uz skusenost s takymto hupacom?