Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, téma je jasné, mám hrozný strach z miminka. Příští týden jsem objednaná na asistované těhotenstí. Můj doktor mi oznámil, že mám endometriózu, navíc jsem po dvou zákrocích (krev a hnis v dutině břiš po praskl. cyst. + resc. vaječníku a pak počátky rak. na čípku) a jediný způsob, jak se zbavit všech bolestí a problémů je prý miminko…jenže já se na to necítím. Dokola si říkám, že ostatní to taky zvládli, tak proč ne já? Jenže se mi to pořád vrací a strach se stupňuje…co mám dělat?
Ahoj, já bych teda asi nepořizovala mimi je kvůli tomuto… Víš co… Zvaž si situaci s partnerem, bydlení, plány na příští roky… Promysli, jestli máte situaci na mimi… Pak bych teprve řešila, jestli otěhotnět. Ale pokud ho opravdu nechceš, tak proč to podstupovat a pak být neštastná?
Nebo se jedná jen o to, že nevíš, do čeho jdeš? Myslím, to miminko… Pokud je to jen tohle, tak tím si asi projde každá budoucí mamina
Písni konkrétně ![]()
jé, já když si udělala test a byl pozitivní, tak jsme celou noc nespala, jak jsem se bála! ale ono to přejde, proto nejsi taky těhotná týden
mysl a tělo se připraví, neboj
a hormony taky udělají svoje.
AHoj,
ja otehotnela neplanovane, s chlapem jsme se skoro neznali… no deti jsem nikdy neplanovala a ani nechtela… nakonec jsme si ale Emmičku nechali a jsme za ní desne štastný… behem mého tehu se vsechno taaak rychle pořešilo (společné bydlení, a pod..)
no prostě ted uz toho nelituju
a dokonce přemýšlíme že za 3 roky by jsme pořídili ještě jedno miminečko.. proste jsme dětem tak nejak propadli ![]()
no mít dítě není žádná sranda, nikdo netvrdí, že bys to nezvládla, ale takový stres v těhotenství i po porodu je hrozná zátěž pro tebe i pro dítě, osobně bych mu asi chtěla dopřát lepší start.
chápu, že ti tohle doktoři řekli, ale počkala bych a snažila se to vyřešit- lépe se připravit, informovat se, aby ses bát nemusela. důležitá je i podpora partnera.
mezitím bych se zkusila léčit alternativně.
Ahoj Taz, situace je taková, že máme s přítelem svůj byt, je to velké 1+1, přítel je takový, že by se o nás postaral, o to strach nemám, ale právě ta budoucnost
přítel je z kompletní rodiny a 4 dětí, což je na dnešní poměry až až
, ale já jsem z rozvedené rodiny a pomoci bych se moc nedočkala…vždycky jsem myslela, že mě miminka minou obloukem a pak tohle. Navíc mi je „jen“ 22. Jak to bylo u Tebe?
Jéé Vy jste všechny tak rychlé
. Abych ještě uvedla, tak přítel mimi chce, ALE rád by i trochu cestoval, což s mimi nebude tak jednoduché. Mám od něj nejlepší podporu ( i na gyn. chodí se mnou
) jenže mám hrozný bolesti min. 5× do týdne…když jsem v obchodě…se psem…i při milování
, navíc menstruuju dvakrát do měsíce a to jsou nálady!
Taky mi bylo doporučeno co nejdřív otěhotnět, kvůli HPV na čípku a děl. stěnách.
Ale počkala jsem si na vhodnou dobu ![]()
Jsi dost mladá, nepospíchej.
Dítě jako lék? Když po něm máma netouží? Maron, jsou i jiné cesty jak si odpomoci od fyzických problémů, než si na „ordinaci“ lékaře pořídit dítě, které nechci, nota bene ve 22 letech.
A co znamená termín asistované těhotenství?
moje blízká kamarádka má stejný problém zdravotní jako ty, ovšem je o víc než 10let starší. ale také to odložila, protože na to psychicky teď nemá sílu
Nejde tolik o pomoc rodiny. I když je to nezanedbatelné plus. Ale spíš o to, jak plánuješ budoucnost ty. Jak s prací, kariera, dovolená,… Já nevím…
Já měla komplikace po operaci ve 22 a hned jsem si byla jistá, že si mimi pořídím nejdříve, jak to bude možné. Měla jsem opak. záněty po slepáku. Ale končila jsem teprve školu. Takže já si vše pak směřovala k miminku. přítele jsem měla. Našli jsme si práci, kterou jsme chtěli dělat - chvíli to trvalo, pak jsem počkala na smlouvu na dobu neurčitou, pak byt na hypotéku,… No, a pak mimi. Otěhotněla jsem hned. A rozhodně jsem z toho byla vyplesklá… Ač jsem mimi chtěla, tak jsem se hrozně bála… A dneska jsem ta nejštastnější máma
Ale je pravda, že já se na to před těhotenstvím cítila a těšila se…
A pomoc od rodiny moc nemáme, teda tu hlídací pomioc, protže máme rodiče daleko. Jinak s výbavičkou pomohli ![]()
Termín asistované těhotenství je jednoduché…prostě to přirozeně nejde…už od prvního zákroku jsem přestala brát veškerou antikon., takže musím podstoupit umělé oplodnění
..taky nevidím zrovna nejlepší řešení problémů v dítěti…doktorovi se to zdá „přeci normální“ mít dítě a navíc jsem údajně v „nejproduktivnějším a nejkvalitnějším věku“ pro mimi…
Hele, doktor nebude těhotnej, ani ho nebude rodit, ani se o něj nebude pak starat..... Musíš se rozhodnout sama… Dítě je vhodná léčba, pokud se na to cítíš. pokud ne, můžeš se léčit standartně a mimi zkusit později…
Maron8790 píše:
Termín asistované těhotenství je jednoduché…prostě to přirozeně nejde…už od prvního zákroku jsem přestala brát veškerou antikon., takže musím podstoupit umělé oplodnění..taky nevidím zrovna nejlepší řešení problémů v dítěti…doktorovi se to zdá „přeci normální“ mít dítě a navíc jsem údajně v „nejproduktivnějším a nejkvalitnějším věku“ pro mimi…
umělé oplodnění není zárukou otěhotnění a může to opravdu chvíli trvat, každopádně jestli se na to necítíš tak do toho nechoď, nenechala bych se tlačit do něčeho co necítím, že tak má být
Já mám mamku „za rohem“, ale nehlídala ani ségře, takže s tím moc nepočítám. Super je i statistika, že 85 procent jsou dovjčata..uf. Já jsem čersvě odešla z práce, protože jsem nedostala smlouvu vůbec, ale teď 1. nastupuju do nové, kde je smlouvu samozřejmost a na dobu neurčitou, takže pro mateřskou velké plus. Mám kolem sebe spoustu maminek, které by neměnily, jenže třeba moje ségra měla malou Naty po 4 měsících známosti…teď jsou málé 3 roky a ona se vrátila do práce…nic nestíhá, nic nezvládá a vztah je spíše kamarádský, než plný lásky…a to si to miminko opravdu vymodlila..