Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Trvá to opravdu ty poslední 2 měsíce? Stalo se těsně před tou dobou ještě něco? Změna v míře pozornosti? Jakákoli jiná změna?
Hypochondrie to není, ale úzkost či fobie možná ano. U takhle starých dětí může jít o přesun nějakého problému, strachu do této oblasti. Ale nevím, chtělo by to asi víc rozebrat. Určitě bych s ní zašla k dětskému psychologovi. Může jít o banalitu, pravděpodobně i půjde, ale ušetříš jí spousty strachů a starostí.
Ono kdyby se to nechalo ano, může se to s věkem zlepšit, ale zároveň i zhoršit. Takže bych to určitě řešila…
Příznaky, které popisuješ, odpovídají tomu, že dcerka trpí nějakým druhem fóbie nebo panické úzkosti. Zřejmě má nepříjemné vzpomínky na průběh některého prodělaného onemocnění, bolest, panika z lékaře, strach z injekcí, odběru krve apod.
Rozhodně bych se obrátila na pediatričku a poradila bych se o nutnosti vyšetření u dětského psychologa.
S hypochondrií to nesouvisí, hypochondrik se v nemoci v podstatě vyžívá, tady se jedná o něco jiného.
Já jsem v dětství (kolem pěti let) dost trápila mamku, měla jsem strašnej strach, že umřu, a to každý večer. Pak se to změnilo na strach, že umřou naši
. Musela se mnou usínat. Odeznělo to samo a naštěstí brzy.
Držím palce!!!!!