Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, jdu si sem pro radu nebo aspoň pocit, že v tom možná nejsem sama. Mám syna, 1,5 roku a problém je, že se probouzí jen s pláčem. Ať jde o spaní přes den, o probouzení se v noci nebo ranní vstávání, vždy je to s hrozným řevem. Přes den chce ještě spát dvakrát, ale dopoledne ho uložím, usne v pohodě, za půl hodiny je vzhůru a řve. Znovu neusne, leda bych zůstala ležet s ním nebo si ho vzala třeba do obýváku do náruče a pak by spal ještě klidně dvě hodiny. Na to ale mám málokdy čas, takže ho vemu z postýlky a pak jak je nedospaný, tak jen chodí za mnou a pláče a fňuká, chce se jen chovat, je protivný
Odpoledne to samé, usne, za půl hodiny je vzhůru a řve. Opakuje se to samé, co dopoledne, buď si lehnu k němu vedle do postele, někdy ani to nepomůže, tak ho musím vzít z postýlky, jdeme do obýváku, tam se přitulí a v náručí ještě usne. Večer chodí spát kolem sedmé, sám si to vybral, usne v pohodě, ale několikrát za noc se budí a řve. Někdy pomůže jen dát dudlík, jindy podržet za ruku a jindy vůbec nic, dudlík zahodí, ruku odstrkuje, šíleně se vzteká, kope kolem sebe, pak pomůže jen ho nechat chvíli vyvztekat, pak dudel, usne a za chvíli znova. Někdy ležím skoro celou noc ve zkroucené poloze a držím ho za ruku, abych se aspoň trochu vyspala, někdy už to nevydržím a nechávám ho řvát a odcházím spát za dvoje dveře. No a pak ráno, budí se brzo, kolikrát i před pátou a opět s řevem, řve v postýlce, řve a vzteká se, když si ho vemu k sobě, většinou pak ještě usne a nebo ne, tak mu rozsvítím malou lampičku a chvíli si hraje než začne zas řvát a nakonec stejně musíme vstát dřív než bysme jinak museli. Mám ještě 4. letou dceru a ta od miminka spávala celou noc, ráno taky vstávala brzo, ale vydržela si chvíli hrát a brblat v postýlce, od roku spí sama v pokojíčku, což se synem jsme zkoušeli, ale zatím to nejde. Už jsem kolikrát z toho věčného pláče vyčerpaná, nervózní, i zlá na syna, pak je mi to líto…no hrozný kolotoč. Máte to taky někdo tak? Nějaké rady? Zkušenosti? Předem děkuji!
Mladší to tak taky velmi často má… Jsou mu dva. Obvykle se potřebuje po spaní „dopéct“ v náručí, sem tam pak i usne. Podle mě mu prostě trvá se pořádně probudit, nic víc… Je to protivný, ale tak do osmnácti se pláčem budit nebude ![]()
Na tvém místě bych ho aspoň v noci nechala spát vedle sebe v posteli… Pro svůj i jeho klid. A třeba za půl roku zase zkusit víc přesunovat do postýlky…
Zažila jsem s nejstarším. Budil se s pláčem po poledním spánku. Pomáhalo mazlit a časem jsem přišla na to, že potřebuje dodat cukr. Dávala jsem tabletku hroznového. Asi po spaní snížená hladina cukru. Některé děti jsou na tyhle výkyvy dost citlivé. Ráno tedy vstával bez obtíží.
Tvůj klučík je ještě malinkej, v noci bych ho klidně nechala ve své posteli. Mě to nepohodlí přišlo jako menší zlo, oproti vstávání za řevu několikrát za noc.
Prostřední se zase budil v podobném věku v noci s řevem a pak jsem přišla na to, že se mu chce čůrat a nechce do plínky. Takže pomohlo dát vyčůrat. On asi nějaký důvod má, ale někdy je na to hodně těžké přijít.
A neuvažovali jste už jen o jednom denním spánku po obědě?
@elibro Děkuji za reakci, dopéct se potřebuje často, nějak by mi to nevadilo, kdyby to bylo po delším spánku. Ale takhle, když spí půl hoďky sám a další hoďku a půl se dopéká v náručí, to je blbý…
@Betula Děkuji, s tím cukrem jsi na to přišla jak? Taky bych to třeba zkusila…
Spát s ním celou noc nemůžu, potřebuju svůj prostor a svoji pohodlnou polohu na spaní a to s mrňousem prostě nejde, nevyspala bych se vůbec. Kolikrát třeba jen za tu hodinu, co si ho beru nad ránem, když spustí, pak mám zablokovaný krk jak ležím s ním nepohodlně.
Blbý je i to, že zatím nemluví, vůbec nic…proto možná po probuzení jen řev, když nic jinýho zatím neumí…ale mohl by si aspoň broukat nebo brblat tou svojí svahilštinou místo řvaní ![]()
@Betula Jo a s tím čůráním by to bylo fajn, kdyby to tak třeba bylo, ale on nechce na nočník ani přes den, natož v noci ![]()
A zrušit dopolední spaní jsem zkoušela, taky nefunguje. Akorát je unavený, protivný, pak nechce ani obědvat a když ho uložím k odpolednímu spánku s doměnkou, že bude spát líp a dýl když nespal dopo, tak je stejně zas za půl hodiny vzhůru s ještě horší náladou než před tím ![]()
Ale jak je psáno výše, snad mu tohle spaní-nespaní-řvaní nevydrží do 18…
Moje v 1,5 spala už jen po obědě. Nicméně, taky se budí vždy s brekem. Potřebuje se buď ještě dopomazlit, nebo je zmatená a musím jí „vrátit zpátky“ - myslím si že mívá hodně živé sny. a další nejčastější důvod je, že se vždy budí s žízní. Možná je to žízeň, možná nějaký reflex - ještě pozůstatky kojení (už nekojím) že vždy když byla miminko a vzbudila se tak dostala napít… Teď jí jsou přes 2 budí se vždy s brekem ale už jsem zvyklá to vždy vyřešit
Jeste doplním, že když se mi taky po půl hodině vzbudí s řevem, dám jí napít a zase si lehne a po chvíli znova usne
Jak jsem na to přišla, asi náhodou. Zkoušela jsem, co mě napadlo. A určitě tohle období přejde, ale když to trvá třeba 2 měsíce, tak to člověku přijde strašně dlouhý.