Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dobrý den.
Mám skoro 3 měsíční holčičku. Bohužel se mi stává, že propadne hrůznýmu záchvatu řevu (nedá se říct pláče)a není k utišení. Nemůže popadnout dech, rudne, slzičky tečou, řve až mi zaléhají ušní bubínky a v hlavě hučí. Pak už i ztrácí hlas a i když konečně přestává, tak se ještě dlouhou dobu jakoby zalyká z toho řevu. Nosim ji skáču na míči, zavinuju, mluvim, dělám šššš, i fén pustim… nic z toho dnes nepomohlo, vždycky když se zdálo, že přestává, tak zas spustila. Trvalo to asi 30min.
Nechat vyřvat se ji neodvažuju, myslim, že by se spíš uřvala k smrti. Dnes pomohlo až když jsem si ji dala k prsu (bohužel mě to napadlo až za těch asi 30min.)hlad neměla byla najedená jen se tam uklidnila. Mám o ní strach! Vždycky mě napadá, jestli ji něco strašného není. To přece není samo sebou…!!
Děkuju za rady a zkušennosti ![]()
Dudlík má furt, ale nezabral. Na prdíky to nevypadá, byla vykakaná a vyprděná. Dnes jsem ji naštvala oblíkáním a pak už se to nedalo zastavit, nepomohlo ani drncání v kočáře, tak jsem z venku utíkala domu a tady to pokračovalo až jsem vytahla to prso . nesála jen na něm usla, taď spí v kočárku, ale je to dost neklidný spánek.
Je to tak strašnej řev a já nevim jak ji pomoct a hlavně PROČ vlastně hysterčí??!!!
Někdy si myslim, že je jen přetažená a má z toho záchvat, ale dnes fakt nevim. V kočárku se jí normálně líbí (když se jezdí)
„Nejlepčí“ je, že je doma můj táta a ten se tváří tak strašně vystrašeně, když malá spustí, že mě tim opravdu vyděsí. Pak chodí a říká:„to není jen tak, takovej pláč , tý holce něco je“… ![]()
Tak máš hold náladové dítko, stejně jako já.
Ta moje vopice (3 měsíce) se v jednu chvíli může potrhat smíchy, pak jí něco přelítne přes nos, třeba jak říkáš oblíkání a může se rozskočit. taky si někdy říkám, jestli jí něco není, ale za chvíli se uklidní, ještě tak 5 minut drškuje a pak mi většinou usíná. Tý mojí se to stává když už je unavená ale ještě by potřebovala honem všechno vidět a honem si se vším pohrát
jenže jí nedojde, že už na to nemá energii a pak se rozeřve a já jsem zralá na šipku z okna. ![]()
Vážně doufám, že je to tak, jak říkáš, že je jen unavená. To by mě šlehlo, kdyby jí mělo něco fyzickýho být. Ale nahání to hrůzu takovej řev,ne?! A já jsem bezradná. Tak moc bych jí chtěla pomoct. Vyčetla jsem někde, že zkusit fouknout do tváře, že ji to překvapí a přestane. Tak to jsem zkusila a bylo to snad ještě horší… ![]()
Teď se děsim s jakou náladou se probudí…
Podle toho, co popisuješ, to bylo fakt asi bříško. Na naše je při takových těch hodně velkých bolestech taky hysterická. Ale já dávám prso hned, takže se rychle zklidní. Když ne, rozbalím, masíruju bříško, hejbu nožičkama a pouštím jí u toho kolotoč, aby se měla trošku rozptýlení.
Brunička píše:
Vážně doufám, že je to tak, jak říkáš, že je jen unavená. To by mě šlehlo, kdyby jí mělo něco fyzickýho být. Ale nahání to hrůzu takovej řev,ne?! A já jsem bezradná. Tak moc bych jí chtěla pomoct. Vyčetla jsem někde, že zkusit fouknout do tváře, že ji to překvapí a přestane. Tak to jsem zkusila a bylo to snad ještě horší…
Teď se děsim s jakou náladou se probudí…
No že to nahání hrůzu to teda jo
nám pomáhá když jí položim a začnu cvičit s nožičkama, zpívat a v poslední řadě řvát víc než ona
se zarazí a nechápe jak je možný že není nejhlasitější na světě ![]()
Samozřejmě dej na svůj mateřský instinkt a když to bude nějak hrozný, šla bych k Dr. My tam málem předevčírem jeli, protože nic nezabralo a pak už jsme plakali s ní
Nakonec z toho vylezly prdíky. Dostala teplý na bříško i zádíčka a za hodinu bylo po problému.
když měla hysterický řev minule, tak pomohlo foukat na bříško fénem. Ale dnes si fakt nemyslim, že to nebyla bolest břicha, spíš nějaký nervový záchvat či co, kterej se vymkl kontrole.. ![]()
Ale na bříško určitě trpí taky, bohužel jsem nevystačila jen s MM a musim dokrmovat i UM a takto dohromady si myslim,že taky nedělá bříšku dobře.. ![]()
Jestli se to stává často, tak vítej do klubu, té mojí je pomalu 9 měsíců a já většinou nepříjdu na to, proč řve. Jednou začala v krámě tak, že jsem musela utéct, protože tam jedna bába měla blbé poznámky a myslím, že to bylo jen proto, že jsem se snažila vylovit meloun z krabice a ohnula se do ní. Taky jsem si myslela, že bříško, asi trochu ano, ale tolik určitě ne. Je to z části nudy, z části strach a je prostě uřvaná. Časem jsem v rámci možností otupěla. Poslední dobou začala pořádat scény u večerní kaše, miluje jí, ale zničehonic začala řvát tak, že jí až kloktá a mám strach, že se zalkne. Dělala jsem různý vopičky, abych jí rozptýlila a nic. Tak naposled mi už došly nervy - udělala jsem si toust, abych se najedla, než příjde čas na kaši a ona si zrovna usmyslela, že má hlad dřív. Nechala jsem toust toustem, udělala kaši a ona spustila řev, když se opět nechtěla uklidnit, tak jsem se zvedla a došla si pro toust a pomazánku a začala v klídku jíst. No ta hodila překvapený obličej, že neskáču kolem ní a dokonce si jím, pak už do konce kaše ani nepípla. Tím jen utvrdila moje podezření, že leckdy jí vůbec nic není.
Hysteráky umí báječně a cca od 4měs. to doplnila o uši ničící pískot, když se jí prvotně něco nelíbí, začne strašně pištět.
Je to o nervy, to ti povím ![]()
Jinak, Prodigy, tvoje holčička se té mojí docela podobá - myslim vzhledově. Máme taky asi tolik vlásků co vy a kulatou hlavičku ![]()
Ahojky tak něco podobnýho jsem zažila. Prcek měl čerstvé dva měsíce, celý den byl v klidu hrály jsme si, hezky papal (nekojím). Večer při krmení strašnej hysterák. Jíst nechtěl, pít nechtěl, plínu měl suchou, bříško měl měkoulinký a teplotku taky neměl. Po hodině řevu jsem volala mudře (mám na ni mobil kdyby něco bylo, dává ho všem). Řekla mi ´Maminko v klidu, to miminka dělají, když najednou nevědí co se sebou tak začnou plakat. To přejde´ No taky přešlo ale až za dva a půl týdne
Byla jsem chodící zombie. Neusnul jinak než že se uřval na ruce. Jsou mu čtyři měsíce a zatím se nám to nevrátilo a teprve teď se odnaučuje spát na ruce. Ale jinak přeju pevný nervy…
Prdíky, růstový spurt ve 3.měs, potřeba pochovat, být u prsu, cokoli. Že jí nenecháš vyřvat děláš dobře, je to nesmysl. Mimčo do roka potřebuje jediné, náruč mámy. Navíc by si mohla vyřvat břišní kýlu. Uvidíš, že to zas přejde. Hodně sil, někdy má člověk pocit, že mu ty ušní bubínky prasknou ![]()
kadlina píše:
Jestli se to stává často, tak vítej do klubu, té mojí je pomalu 9 měsíců a já většinou nepříjdu na to, proč řve. Jednou začala v krámě tak, že jsem musela utéct, protože tam jedna bába měla blbé poznámky a myslím, že to bylo jen proto, že jsem se snažila vylovit meloun z krabice a ohnula se do ní. Taky jsem si myslela, že bříško, asi trochu ano, ale tolik určitě ne. Je to z části nudy, z části strach a je prostě uřvaná. Časem jsem v rámci možností otupěla. Poslední dobou začala pořádat scény u večerní kaše, miluje jí, ale zničehonic začala řvát tak, že jí až kloktá a mám strach, že se zalkne. Dělala jsem různý vopičky, abych jí rozptýlila a nic. Tak naposled mi už došly nervy - udělala jsem si toust, abych se najedla, než příjde čas na kaši a ona si zrovna usmyslela, že má hlad dřív. Nechala jsem toust toustem, udělala kaši a ona spustila řev, když se opět nechtěla uklidnit, tak jsem se zvedla a došla si pro toust a pomazánku a začala v klídku jíst. No ta hodila překvapený obličej, že neskáču kolem ní a dokonce si jím, pak už do konce kaše ani nepípla. Tím jen utvrdila moje podezření, že leckdy jí vůbec nic není.
Hysteráky umí báječně a cca od 4měs. to doplnila o uši ničící pískot, když se jí prvotně něco nelíbí, začne strašně pištět.
Je to o nervy, to ti povím
No potěš koště, jestli ji to taky nepřejde.. Já nejsem zrovna z nejtrpělivějších, ale furt lepší než aby to mělo nějakou vážnější zdrav.příčinu