Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
e.coli jsme měla v podstatě celé těhotenství, dítě se jeví ok. pravděpodobně ji mám i ted.
@Anonymní píše:
Ahoj. Je možné mít celou dobu těhotenství infekci? A ve výsledku být miminko v pořádku? Ještě než jsem zjistila těhotenství, měla jsem zánět močáku. Krev, bolesti, dostala jsem atb… Dnes mám ATB už třetí (!!!), a to jsem v 7tt, ta mrcha je prostě pořád ve mně. A to je zítra dobírám, stejně to pořád cítím. Nevím zda je rezistentní nebo co.. Už nevím co dělat, jsem v šíleném stresu, neustále se klepu a říkám si, že ten drobek z toho už snad ani nemůže vyváznout a být zdravý… Jsou to už téměř dva celé měsíce plné nervů a stresu…Nějaké rady co můžu dělat, případně podobná zkušenost?
Já jsem také měla problémy se zánětem moč. cest v důsledku EColi skoro celé těhotenství, hlavně ke konci těhotenství to byl horor, proseděla jsem noci na záchodě v křečích, než mi zabrali ATB, brala jsem jich za těhotenství bohužel asi 5. Miminko bylo naštěstí v pořádku. Po porodu ještě jednou v sestinedeli a od té doby už 5 let klid. Jinak já jsem si dělala když mi bylo nejhůř sedací koupele v řepiku. Pomahalo to.
Zkus brat megabrusinky a muzes zkusit lichorerisnici. Lepsi nez atb, muzes to nasadit jeste nez doberes atb a pak ber jeste aspon mesic, brusinky muzes brat cele tehotenstvi.
@debra.morgan píše: Více
Mě řekli, že e coli mi může napadnout plodivé obaly. nám strach že kvůli tomu potratím.. jak často a jak vás kontrolovali?
Kup dvě balení Utipro. Potlačí to přemnoženou e-coli v těle a infekce se lépe zvládne. Dá se to časem preventivně opakovaně užívat. Vaginálně kombinovat s gynimun rapid a je klid.
Ahoj. Je možné mít celou dobu těhotenství infekci? A ve výsledku být miminko v pořádku? Ještě než jsem zjistila těhotenství, měla jsem zánět močáku. Krev, bolesti, dostala jsem atb… Dnes mám ATB už třetí (!!!), a to jsem v 7tt, ta mrcha je prostě pořád ve mně. A to je zítra dobírám, stejně to pořád cítím. Nevím zda je rezistentní nebo co.. Už nevím co dělat, jsem v šíleném stresu, neustále se klepu a říkám si, že ten drobek z toho už snad ani nemůže vyváznout a být zdravý… Jsou to už téměř dva celé měsíce plné nervů a stresu…
Nějaké rady co můžu dělat, případně podobná zkušenost?