Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pokud máš podezření na PAS tak neuděláš nic. Já dělala vše jako u nejstaršího a pak i s nejmladší. Pokud je tam nějaký problém neovlivníš to. Porč myslíš? Zkus nějaké SPC nebo ranou péči. Mohli by poradit jak s ním pracovat a sami mají dost zkušeností tak řeknou co by mohl mít za problém. Pokud nechápe co mu říkáš, co po něm chceš je jasné že se chová pro okolí divně. Mne bývalá dětská na 3 leté kdyby bylo jasně vidět že je úplně mimo řekla at z něj nedělám nemocného a že by to chtělo tvrdší výchovu a at přijdeme až bude spolupracovat ![]()
Některé děti jsou samotáři a interakci s matkou či s ostatními nevyhledávají. Může se to změnit postupně časem a nebo může být introvert, no a nebo budete muset řešit tu diagnózu. Můžete sedět a hučet do dítěte básničky, písničky, dovednosti ale pokud samo nemá zájem, nedostanete do něj nic. Doktorka je taky očividně velice vzdělaná, když může vypustit takovou kravinu…
Mentální postižení vážně nevzniká tím že dítě málo jí..
Ahoj, popisujes přesně mojí dceru, nesoustredena na nic, lítá od jednoho k druhému, nechceta ani číst knížky, ani ukazovat obrázky, nema rada kresleni, sama začala ukazovat nejdriv mou rukou az po 2 roce, chodila po spickach, neslysela na jméno, jídlo mizerný, nemluvila, nerozumnela. Ale fyzicky nadprůměrně šikovná a absolutně nevycerpatelna a vztekla. Sla ve 2,5 letech do školky a tam mám už po tydnu doporučili jít na psychologické vyšetření a zažádat si o přestup do spec. školky. 100% podezření na PAS. Teď je holce 5 let, díky spec. školce, malému kolektivu a ind. přístupu začala po 3,5 roce mluvit a vůbec komunikovat, teď nezavre pusu a všemu rozumí, PAS je v tuto chvíli vyloučený a vyvinul se z toho hyperkineticky syndrom, porucha pozornosti, ADHD.
A mimochodem do SPC pro autisty jsme se přihlásili už v těch 2,5 letech a na řadu jsme přišli az teď v 5 letech!!! Hrozně moc nám pomohla Rana péče, díky nim jsem dokázala začít s dcerou komunikovat, díky obrázkům, strukturovanim času atd.
@zelenoockaa19 taky jsem pak řešila přestup. Stejně mne odmítla přijmout malou do péče tak jsme pak k nové doktorce přehlásila i kluky. U původní malej začal řvát už na schodech, k nové přišel a vše tam okouknul, hračky vyndal z boxu a doktorka že mu dáme čas a až pak udělá zákl prohlídku. Vše naprosto v klidu
. Úplně jiný přístup, sice je to dál ale klídek ![]()
Vyhledej si metodu son rise. nejlepe knihu Prulom v autismu. ja podle toho pracuji se synem ma vyvojovou dysfazii. jak tvuj syn rozumi povelum/pokynum? jake potraviny ji? zkus tu ranou peci-poradi jak se synem pracovat. rika si, ze chce jist/pit/na wc?
Smarjapanno, hledej dobryho psychologa, hned. Nemuzes za to!!!
Zkus najít dobrého psychologa. Jestli má PAS, tak to není nic jednoduchého s ním pracovat. Drž se.
Já už jsem tu pár témat měla, poslední tak před tydnem, která se částečně dotýkají některých z problémů co mám. Psychologa bych snad potřebovala i já. Jsem unavená, jako psychicky vyčerpaná. Žádnou z navrhovaných pomocí v tuto chvíli nemůžu využít, jsem v zahraničí, nemám tu možnost (do ČR přijedu za rok). Snažím se sama. Mně by i pomohlo, kdybych znala někoho kdo má stejné problémy, prostě mít od někoho pochopení, kdo si tím prošel. Ale zůstala jsem na to sama, a čeho jsem se doteď dočkala, že je mi to dáváno za vinu.
Kdyby to byly pouze problémy chování, ale s tím jídlem to má další level. Dennodenně stres, aby Teda vůbec něco snědl. Co jí? Yogurt, banán, kuře s rýži (mixovane), rohlík (maximálně 1/8), susenku maslovou, vajickovou omeletu. Ale jde I o ty porce, sní sotva 40g a už má dost na delší dobu.
Upřímně jsem poslední dobou měla pocit z malých dílčích pokroku, že je na tom lépe, že je jen pomalejší. Ale před pár dny jsem hlídala 9 měsíční holčičku a hrála jsem si s ní a ona hned reagovala, ukazovala jsem ji karty se zvířátky a povídala o nich a kde mají očička a tak a ona mi to ukazovala na zpět a koukala se a měla radost, to stejně pak z kostkama. Hračky mi i ukazovala. Toto jsem prostě nikdy nezažila, nikdy mi nic neukazuje, ať se taky podívám, říkala jsem si jak musí být super mít takové dítě, že musí být radost trávit s ní čas. A tak jsem si opět uvědomila, že asi není jen „pomalejší“ a mám depku.
Já tu diagnózu nevím, předpokládám, že je někde na spektru, ale mohu se mýlit, tak jsem se přihlásila na kurz autism awareness a koupila nějaké knihy na aktivity a rozvíjení. Říkám si, že uškodit to nemůže…
Pokud máte někdo dítě na spektru, můžete mi napsat diagnózu a zhruba jak se choval mezi 2-3 rokem a kdo si všiml odchylek od normálu a jak dlouho trvalo stanovení diagnózy a kdo vsechno se podílel na stanovení?
@Teresa.p
Zatím má plinu, na nočník ani nezkousim. Ne, neříká si že má hlad, protože on jej bohužel nepocituje, nebo v minimálním měřítku. Neříká si ani, že chce pít.
Maximum bylo, že párkrát přinesl hrníček k pití, asi 3× pouze, že chce pít.
Když vidí někoho jist jiného a chtěl by, tak natahuje ruku k tomu jídlu a opakuje hami. Ale on sám nic nezačne.
Povelum moc nerozumí, nepřinese mi, nepoda tak v 90%. Výjimečně to zvládne, ale tak výjimečně, že si říkám náhoda.
Ale nosí mi sám od sebe svoje boty a moji tašku, když chce jít ven, dá mi to do ruk a čeká.
@Anonymní píše:
@Teresa.p
Zatím má plinu, na nočník ani nezkousim. Ne, neříká si že má hlad, protože on jej bohužel nepocituje, nebo v minimálním měřítku. Neříká si ani, že chce pít.
Maximum bylo, že párkrát přinesl hrníček k pití, asi 3× pouze, že chce pít.
Když vidí někoho jist jiného a chtěl by, tak natahuje ruku k tomu jídlu a opakuje hami. Ale on sám nic nezačne.
Povelum moc nerozumí, nepřinese mi, nepoda tak v 90%. Výjimečně to zvládne, ale tak výjimečně, že si říkám náhoda.
Ale nosí mi sám od sebe svoje boty a moji tašku, když chce jít ven, dá mi to do ruk a čeká.
promin s tim rikanim o jidlo (kdyz malo ji tak si rikat nebude-je to nulova motivace). muzu ti doporucit skupinu na fb autismus-prakticke informace a autismus-alternativni lecba. rybi tuk bys do nej asi nedostala ze
moc pomaha na CNS. Jeste synovi davam konopne kapky CBD-to CBD je podstatne aby se tak ten olej jmenoval, dal jeste DMG-sirup. vse je na mozek a na harmonizaci procesu v tele. Byla jsem ve 2 letech presvedcena, ze ma syn PAS nakonec to vypada na tezkou vyvojovou dysfazii. taky si nekdy rikam proboha nemluvila jsem na nej malo ve zlomovy okamzik? nemela jsem ho nechat ockovat? apod…takove myslenky si clovek asi neodpusti, takze to rozumim.
s tim nocnikem bych ho nepodcenovala. pokud nema zachvat kdyz vidi nocnik tak klidne zkousej. syn byl ve 2 letech mimonek (stale neni standartni) a posazovala jsem tak dlouho dokud mu to nesecvaklo. od 2,5 nema plinu ani na noc, takze nepodcenuj a zkus.
jeste zkus na netu pohledat terapii OTA-pomaha na sdileni, interkakci, uci napr reakci na jmeno pomoci lechtani.
jdi pres to co syna nejvice zajima a motivuje. u nas to byly pismena, cisla, dopravni prostredky,, zvirata. takze mame milion vkladacek, skladace, magnetu a kdyz ukazoval a chtel pojmenovavat tak jsem cekala az se na me podiva a pak jsem pojmenovala. kdyz mel obdobi prasatko pepa-mame lego s motivem, kdyz se mi libil film Cars koupila jsem omalovanky a puzzle cars (to teda delaji i rodice standart deti).
jesze najdu kvalitniho klinickeho logopeda, coz ale v zahranici nevim jak mate.
jestli jsi uz tady mela diskusi tak mozna se opakuji.
A kde presne jsi. Mas tam pojisteni? Zmen asi pediatra, vsude bys mela mit pravo resit takove obavy ![]()
@Anonymní píše:
Já už jsem tu pár témat měla, poslední tak před tydnem, která se částečně dotýkají některých z problémů co mám. Psychologa bych snad potřebovala i já. Jsem unavená, jako psychicky vyčerpaná. Žádnou z navrhovaných pomocí v tuto chvíli nemůžu využít, jsem v zahraničí, nemám tu možnost (do ČR přijedu za rok). Snažím se sama. Mně by i pomohlo, kdybych znala někoho kdo má stejné problémy, prostě mít od někoho pochopení, kdo si tím prošel. Ale zůstala jsem na to sama, a čeho jsem se doteď dočkala, že je mi to dáváno za vinu.Kdyby to byly pouze problémy chování, ale s tím jídlem to má další level. Dennodenně stres, aby Teda vůbec něco snědl. Co jí? Yogurt, banán, kuře s rýži (mixovane), rohlík (maximálně 1/8), susenku maslovou, vajickovou omeletu. Ale jde I o ty porce, sní sotva 40g a už má dost na delší dobu.
Upřímně jsem poslední dobou měla pocit z malých dílčích pokroku, že je na tom lépe, že je jen pomalejší. Ale před pár dny jsem hlídala 9 měsíční holčičku a hrála jsem si s ní a ona hned reagovala, ukazovala jsem ji karty se zvířátky a povídala o nich a kde mají očička a tak a ona mi to ukazovala na zpět a koukala se a měla radost, to stejně pak z kostkama. Hračky mi i ukazovala. Toto jsem prostě nikdy nezažila, nikdy mi nic neukazuje, ať se taky podívám, říkala jsem si jak musí být super mít takové dítě, že musí být radost trávit s ní čas. A tak jsem si opět uvědomila, že asi není jen „pomalejší“ a mám depku.
Já tu diagnózu nevím, předpokládám, že je někde na spektru, ale mohu se mýlit, tak jsem se přihlásila na kurz autism awareness a koupila nějaké knihy na aktivity a rozvíjení. Říkám si, že uškodit to nemůže…
Pokud máte někdo dítě na spektru, můžete mi napsat diagnózu a zhruba jak se choval mezi 2-3 rokem a kdo si všiml odchylek od normálu a jak dlouho trvalo stanovení diagnózy a kdo vsechno se podílel na stanovení?
Úplně vím, jak se cítíš. Byla to beznaděj a zoufalství. Mezi 2-3,5 rokem to bylo nejhorší, ale hodně pomůže kolektiv a řád ve školce. Důležité je, abys ho dostala do specialky. Dcera začala lépe jíst právě ve školce. Ten rytmus a řád dodržovat i doma. Ukazovat na obrázcích. Ukazovat předem a opakovat, co se má udělat atd. Dceři se to tak líbilo, že se tím úplně otevřela, jak začala být jistější. A to mluvení pak přišlo s tím. Pleny měla do 3 let na den a do 4,5 na noc. Teď to bude nejhorší období, protože opožděně začne i vzdor. Ale zlepší se to. A odměnou bude radost z každého pokroku a vlastně z každého úsměvu, což si rodiče „normalnich“ dětí takhle vůbec neužijou ![]()
@Teresa.p
Rybí tuk mu dávám, zkusím se podívat i na ty zbylé sirupy. On právě má rád tyhle nechutný sirupy, ale normální jídlo, to abych ho na kolenou prosila.
Problém je, že jsem zatím nedokázala najít normální předmět jeho zájmu, má rád smetáky a mopy na podlahu. S těma buď vytira, nebo s nima točí a nebo je rovná o zeď. Taky má rád provázky, kabely a nebo něco na ten způsob, s tím mává.
Vkladacky a hračky má, ale hraje si s tím výjimečně sám a nebo se mnou. Nemůžu říct, že by byl odvarenej.
Velmi rád běhá sem a tam, je neunavitelnej.
Bohužel jsem nepřišla na to, čím ho motivovat a nebo třeba odmenovat. Jídlem a sladkostma těžko, to by měl za trest. A nic moc ho nezajímá, leda bych mu za odměnu kupovala smetáky a kabely ![]()
Díky za ty tipy, podívám se na to
Dobrý den, jdu si pro radu. Trápí mě situace ohledně mého dítěte, myslím na to denně, kde je chyba a jestli jsem zanedbala někde péči. Už jsem se aji pustila do vyhledávání informace o zanedbané péči o dítě, jestli to není můj pripad
Brzy bude mít 2.5 roku. Co si pamatuju, tak mě nikdy nepotřeboval a nevyhledaval co se týče interakce. Problém je, že s nulovou reakci, mně taky nebavilo hodiny u něj sedět a snažit se bez nějaké zpětně vazby. Takže naše aktivita probíhala tak, že jsem si s ním chvíli hrála, třeba ukazovala jak stavět kostky, nebo jsem vzala pastelky a kreslili jsme, nebo jsem ukazovala v knížce obrázky a říkala říkanky. Na písku jsem ukazovala bábovky a jak se lopatkou dává písek do kyblíku. Každou tu aktivitu třeba dělal minutu, bez toho aby mě vnímal, spíše se soustředil na ten předmět a pak prostě šel jinam si hrát sám.
Jediná naše lepší interakce je u pár rikanek, a písniček. Snaží se pohybově a řečí opakovat, například „kutali se ze dvora“ krouti rukama a říká kutauí kutauí a nebo u písničky baby shark, tak dělá podle videa ten pohyb toho baby sharka a zpívá šák tu do doo.
Ma hodně znaků dítěte s PAS. Jenže diagnóza je na dlouhou trať a já přemýšlím, jestli za jeho stav nemůžu já, jestli jsem neudělala chybu někde, že mě nepotřebuje, že jej nedokáži rozvíjet, protože mě prostě nevnímá. Třeba jestli jsem si s ním hrála od miminka blbě, nebo nedostatečné a teď je takový, že už mě vlastně ani nepotřebuje.
Nutno dodat, že má vážne problémy s prospívanim. Je váhove pod třetím percentilem, aby se k němu přiblížil, bere nutriční doplňky. Ji asi jen 4 potraviny a bohužel ještě v malém množství. Lékařka na každé prohlídce po mě stekala, že mám zařídit, aby lépe jedl, že jinak bude retardovany. (to bylo v jeho roce). To, že ji tak jak ji, mi bylo a je dávano za vinu, ať už blízkým okolím, nebo jeho pediatrickou. Přemýšlím, jestli je tedy retardovany, kvůli tomu, že jsem nezaridila, aby lépe jedl. Prijdu si jako totálně neschopná matka a mám z toho deprese.