Ivf a bio léčba - co dal?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Anonymní

28.9.21 20:27

načítám...

Ivf a bio lecba - co dal?

Ahoj holky,

je tu prosím někdo se stejným problémem? I kdyby ne tak budu rada za každou radu a zkušenost.

38 let, 9 let snahy, 1× přirozeně (a konec 6tt), posledních 6.5 let nic. Inseminace, 2× IVF, vždy cca 3-5 embryí, výsledek nula. Teď máme poslední mrazacky na KET.
Partner zdravý, já se lecim s revmatologickym onemocněním a poslední 2 roky si pícham ještě biologickou léčbu.

Už nevím co dal. Zda jít do dalšího ivf, nebo už ne - nerada bych si zhoršila zdravotní stav tak, ze za par let budu mít rakovinu.

Zda je vůbec šance, mám dojem ze moje tělo už není schopno otehotnet ani donosit dítě. Otázka je zda mám vůbec kvalitní vajíčka po tom všem. Vím že ani věk už není ideální. Moje kamarádka to před par týdny definitivně vzdala - je ji 40, 3× ivf a nic, řekla ze radši bude žít než aby si tělo úplně oddelala. A to si nepicha další léčbu

Doktoři krčí rameny a že je to na mně.

Do darovaných vajíček a embrya nechceme jít a manžel ani za nic.

Dekuji moc

Citovat
Upravit

Přečtěte si článek: Jaká je úspěšnost umělého oplodnění?

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

annali

2376

3104

28.9.21 20:45

načítám...

Jestli si s manželem dovedete představit život bez dětí, zkusila bych poslední pokus a pokud zase nic, asi bych to už vzdala. Z toho, co píšeš, to na mě působí, že ani tobě samotné se do toho už nechce. V takovém případě to opravdu nemá cenu.

Já osobně bych šla (už dávno) do darovaných vajíček a pokud by ani ta nepomohla, zkusila bych adopci. Ale když to u vás nepřipadá v úvahu (když manžel nechce darovaná vajíčka, předpokládám, že adopci taky ne), moc dalších možností nevidím. Taky mám z těch všech hormonů při IVF respekt, člověk nikdy neví, co za pár let v těle způsobí.

načítám...
Citovat
Zmínit

kavenka

9281

5922

28.9.21 20:48

načítám...

Tak pořád vám zbývá možnost adopce nebo život bez dětí :nevim:
Je to na vás. Nám vyšlo až třetí IVF.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

29.9.21 16:03

načítám...

Ahoj anonymní,

Z důvodu citlivých údajů o zdravotním stavu prosím také anonym.

Mám revmaticke onemocnění (MCTD), dlouhodobě jsem na nízkych dávka kortikoidu a antirevmatikach. Bio léčba, naštěstí ne. Nemoc se mi rozjela po 3. Ivf. Do té době jsem mela pozitivní autoprotilátky, avšak byla jsem bez příznaků. Dle doktorku by stejně dřív nebo později nemoc propukla. Poté co se nemoc stabilizovala, po konzultacich s více lékaři, jsem se po dlouhém rozmyšlení rozhodla zkusit poslední 4ivf. Touha po miminku mě hnala dal. Podotýkám, že primární problém byl u partnera, proto ivf, ale nakonec se ukázal hlavní problém u mě. Celkem ze všech 4ivf bylo pouze 6 embryí po pgt, vždy jsem měla malo vajíček. Mám za sebou 5 ketu, všechny bez úspěchu, jednou teda bylo biochemko. Léčila jsem se na imunologii u dr. Malickove, vyzkoušeli jsme vše možné, nic nezabralo. Problém jsou autoprotilátky, které jsou v šílených hodnotách kvůli me nemoci a na jejich snížení nic nezabralo. Sama Malickove řekla, že už nemáme co zkoušet a je jasné, že každé embryo v mém těle autoprotilátky hned zahubi, kvuli tomu bohužel nikdy neotehotnim.
Celá snaha otěhotnět trvá 6 let, nyní mi je 31, a to máme „štěstí“, že jsme se snazenim začali brzy. Je to neskutečně vyčerpávající, pochopí jen ten co prožil… já vím, že další ivf nemá smysl.
Máme poslední zdravé embryo, nechci ho promarnit, musí dostat šanci na život. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro náhradní matku, kterou už máme, a budeme doufat v zázrak. Je to naše jediná šance jak mít vlastní dítě. Pokud to nevyjde, jdeme do adopce… Vím, že jsme udělali maximum a ničeho nelituji.

Ještě jsem ti chtěla říct, že pokud máš silně pozitivní autoprotilátky (záleží taky jaké), tak ti darované buňky úspěch stejně nezajistí.

Tohle je můj příběh, snad ti trochu pomůže. Nezbývá než věřit, že jednou přijde i ten šťastný konec.