Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
V naší MŠ je na zdi napsáno motto - Pomoz mi, abych to dokázal sám. ![]()
No tak to bych asi paní něco řekla…
@jakanas píše:
Hmm v neděli jsme bli na prolízačkách, nikde nikdo dojela tam mamina s kočárkem (novorozenec).
Moji kluci lítali a dělali binec, prostě hřiště a potom starší šestiletej syn vylezl na takovou trochu složitější prolízačku a trošku se tam sekl (bál se prohodit nohy)a začal řvát že potřebuje pomoc, na což jsem mu odpověděl že se musí víc snažit, nebo skočit dolů (asi metr do jemného kačírku) a nevšímal si ho. A najednou ta ženská vstala a šla mu z tama pomáhat a toho velkýho habána vzala do náručí a sundala ho. Fakt mě naštvala. Něco takovýho bych nikdy neudělal. Však on jí to ten její brouček jednou vrátí.
No alespon jste mě uklidnily že v tom nejsem sama
Ale já prostě ze svýho dítěte nechci vychovat neschopnýho závisláka. Chci aby byl sebevědomej a když něco chce, taky proto uměl něco udělat. Samozřejmě mu vždy se snažím pomoct, ale nechci dělat věci za něj. Chci vidět alespoň iniciativu. Nejhorší na tom je (jak někdo píšete pojmenovat věci po tom až se vytvoří) že on prostě předem ví co chce dělat, vyrobit, nakreslit, a z toho není cesta zpět. Slovo neumím nepoužívám, jelikož ho sama nesnáším. Když něco neumím, snažím se to naučit, jinak mám smůlu a nebudu to dělat. Doufám že ten mladší bude víc snaživej ![]()
A to se mi líbí
Ale přijít na to jak ty chytrolíny motivovat ![]()
@Pipet píše:
V naší MŠ je na zdi napsáno motto - Pomoz mi, abych to dokázal sám.
Zkusila bych se ho zeptat „A jak to víš, když jsi to nezkusil?“ Že mu pomůžeš, když to nepůjde, ale ať to nejprve zkusí sám.
@nulu86 Tak taky uplácej nějakou hroudu a spolu vymyslete, co to asi je - schválně nedělej nic konkrétního a fňukej, že chceš hodinky s vodotryskem ![]()
Pak ať uplácá on a vymyslete název… a tak dokolečka, ať mu narušíš tu touhu po dokonalém díle - to má starší dcera trochu… Mladšímu je to fuk, on tvoří pro radost z tvoření, výsledek až tak podstatný není ![]()
U nás mají v MŠ ceduli DOSPĚLÁKU SEDNI SI A DÍVEJ JAK TO UMÍM SÁM.
Ale nikdy jsem se na ty jejich pidi lavečky nevešel.
@Pipet píše:
V naší MŠ je na zdi napsáno motto - Pomoz mi, abych to dokázal sám.
heslo mš montessorri,
@jakanas píše:
U nás mají v MŠ ceduli DOSPĚLÁKU SEDNI SI A DÍVEJ JAK TO UMÍM SÁM.
Ale nikdy jsem se na ty jejich pidi lavečky nevešel.
to máš 200 kg? muj má 192,110 kg a vleze se v poho. ![]()
@nulu86 píše:
Ahoj všemObracím se na Vás s dotazem, jak to máte vy? Mám syna (čestvě čtyřletého), hrozně rád vyrábí, maluje, pomáhá ale vše se vždy zasekne na větě JÁ TO NEUMÍM, kterou já bytostně nesnáším. Viz dnes : Mami půjdeme modelovat? Jasně
Vytáhli jsme modelínu a syn : Budeme dělat želvu, odpověď tak jo… a dostal ode mě slovní návod jak začít. Podotýkám že želvy vyrábíme už dva měsíce a vždy to skončí u toho, že maminka vymodelovala želvu a syn si jí vystavil v pokojíčku jako vlastní výrobek. Takže dnes neskutečná scéna, když jsem se rozhodla říct a dost chceš želvu, vymodeluj si, já to za tebe dělat nebudu - řev, ale maminko já to neumíííím mu he heeeeeee
![]()
A tak je to se vším, chce něco namalovat a namaluju to já nebo manžel, on se ani nesnaží to namalovat sám (sám to max vybarví). Tak se mi dnes honí myšlenky hlavou, že přece dítě nemůže chtít abych vše dělala za něj, mělo by vyvinout taky nějakou iniciativu, mám ho vychovat a připravit na život, kde za něj přece nikdo nic dělat nebude, nebo jsem moc přísná a krutá matka která deptá dítě slovy když něco chceš, musíš to udělat sám a nebo se minimálně snažit…
![]()
Jak to máte vy, jste v podobné situaci, jak jí řešíte…??? Děkuji za postřehy
Jenomže ona je taky otázka, jestli syn ty slova „já to neumím“ v tu danou chvíli opravdu používá proto, že to opravdu neumí nebo neví jak na to a nebo, jestli to od něj není jen zdroj spojení se s Tebou ve společnou činnost. Jestli mě chápeš..on může mít po nějakých zkušenostech zajeté, že když řekne tohle spojení slov, jsi tu Ty jen pro něho. A protože už není mimino nebo spíš tak maličký prcek, dokáže ve svém věku už odhadnout, kdy to použít.
Dám příklad… dcera okolo 4,5-5 let najednou začala používat, když si měla jít večer lehnout slova „já se bojím“. Nikdy nebyl důvod, ani jedno z dětí nikdy nebylo strašeno, max. čerti na Mikuláše, ale domů nesmí, máme totiž protibubákové lampičky..atd. Myslela jsem, že třeba po nějakém ošklivém snu, se jí špatně usíná, tak jsem jí svítila lampičkou u syna a to jsem dobu před ještě četla pohádku..jenže ona to „já se bojím“ říkala jen mě.
Jenomže pak několikrát během dne, když jsem po ní něco chtěla, řekla, že se bojí, ale nebyla schopna vysvětlit čeho, jen udržovala konverzaci..ona řekla, že se bojí, já reagovala. Já reagovala a nešla jsem tím pádem dělat nic jiného…nic se nedělo do doby, než jsem řekla, že potřebuju třeba vyluxovat..,v tu chvíli zas najela na tuhle větu.
Co se týče vaší želvy…asi bych přestala reagovat na slovo, že neumí, dala bych mu kousek modelíny, sobě taky a řekla bych „dělej ted stejně jako já, no vidíííš, šikulááá..,hm, možná to máš lepší jak já..atd“
@mirecekblbecek píše:
to máš 200 kg? muj má 192,110 kg a vleze se v poho.
na židličku nemám problém, ale ty lavečky jsou prostě moc malý a musím sedět v předklonu, protože se mi nevleze hlava pod přihrádku na čepice:-) no jednou jsem to zkusil a opakovat nebudu, leda že bych si lehl na příč.
@jakanas píše:
Hmm v neděli jsme bli na prolízačkách, nikde nikdo dojela tam mamina s kočárkem (novorozenec).
Moji kluci lítali a dělali binec, prostě hřiště a potom starší šestiletej syn vylezl na takovou trochu složitější prolízačku a trošku se tam sekl (bál se prohodit nohy)a začal řvát že potřebuje pomoc, na což jsem mu odpověděl že se musí víc snažit, nebo skočit dolů (asi metr do jemného kačírku) a nevšímal si ho. A najednou ta ženská vstala a šla mu z tama pomáhat a toho velkýho habána vzala do náručí a sundala ho. Fakt mě naštvala. Něco takovýho bych nikdy neudělal. Však on jí to ten její brouček jednou vrátí.
Nojo, my matky tyhle sklony obecně máme, některá to ovládá líp, jiná hůř.
Plyne z toho ještě jedna možnost - frknout dítě tatínkovi, ti se s tím zpravidla tak necrcaj
To je halt ten nezastupitelný mužský element a vzor ve výchově. (Aneb: nikdo ať mi nevykládá, že dítě potřebuje hlavně matku a otec je zbytný.)
@jakanas píše:
na židličku nemám problém, ale ty lavečky jsou prostě moc malý a musím sedět v předklonu, protože se mi nevleze hlava pod přihrádku na čepice:-) no jednou jsem to zkusil a opakovat nebudu, leda že bych si lehl na příč.
@nulu86
ahoj.. na moji dceru zabírala věta "" tak mi ukaž jak to neumíš??"" nebo „tak mi ukaž jak ti to nejde“ jako že až uvidím jak něco vyrábí, maluje, obouvá boty, skládá, počítá… tak budu vidět v čem je problém -co jí jako nejde..nebo proč jí to nejde.. -a pak ji budu moct pomoct. –a to zabírá, ona začnea já pak už jen chválím a případně „jako“ upozorním na drobnost která to třeba vylepší..(nebo upravíme postup) a nebo se „jako“ pokusím ten její výrobek vylepšit v nějaké části a říkám že mi to moc nejde že to její se mi tedy líbilo víc a tak že ji na to raději už nebudu sahat a budu třeba zase jen radit.. no a at je výsledek jaký chce tak -„snaha se cení a chválí..“
-třeba to pomůže.. ![]()
@mrkni1 píše:
@nulu86ahoj.. na moji dceru zabírala věta "" tak mi ukaž jak to neumíš??"" nebo „tak mi ukaž jak ti to nejde“ jako že až uvidím jak něco vyrábí, maluje, obouvá boty, skládá, počítá… tak budu vidět v čem je problém -co jí jako nejde..nebo proč jí to nejde.. -a pak ji budu moct pomoct. –a to zabírá, ona začnea já pak už jen chválím a případně „jako“ upozorním na drobnost která to třeba vylepší..(nebo upravíme postup) a nebo se „jako“ pokusím ten její výrobek vylepšit v nějaké části a říkám že mi to moc nejde že to její se mi tedy líbilo víc a tak že ji na to raději už nebudu sahat a budu třeba zase jen radit.. no a at je výsledek jaký chce tak -„snaha se cení a chválí..“
-třeba to pomůže..
Jeeee to zní dobře, díky za tip, to zkusím ![]()