Poradna pro řešení zdravotních obtíží přírodní cestou
Mgr. Pavla Hájková
@gabriela82 Tak o výčitkách svědomí mi ani nemluv, ale prostě bych byla tak vystresovaná, což by mímo uškodilo podstatně víc, že jsem si vždycky dala potah, pak vydržela i dva dny, ale nikdy jsem v hlavě neměla ten pocit, že jsem nekuřák.
@ewca85 píše:
@Wecernice2 Četla jsem o tom a chci to zkusit, s manželem dohromady mi to přijde jako úplně nejlepší varianta, člověk to nesmí mít doma, i když do trafiky je to vždycky kousek. Jinak s tou silnou vůli… zrovna ten Carr píše, že to je vlastně hrozně útrpný. Já jsem bohužel na cigaretu myslela v těhotenství skoro pořád, ale nedovolila jsem si to, tedy občas ano, ale ve srovnání s krabičkou denně, je pár cigaret týdně pro mě úspěch, i když by mi za to někdo totálně zatratil.
Ten první týden po tom byl hrozný, zvlášť když všichni kolem kouřili. Ale každému jsme řekli, že přestáváme, aby nás nelákali apod.. A nakonec to šlo.. Já jsem vůči té metodě skeptická, nevěřila jsem tomu když jsem tam šla, ani když jsme odcházeli, ale zkusit jsem to zkrátka chtěla. Po roce jsem si na plese jednu cigaretu zapálila, potáhla, málem se pozvracela. Takže mi už nechutnají. A to prý je díky tomu přístroji.. že prostě prý přestanou chutnat.. ![]()
@ewca85 tak já dělala v baru i 24 hodinový směny, to jsem kouřila hodně a doma pak třeba vůbec. No a teď trávím čas na hřišti, tak mě to vlastně ani nenapadne. Ještě jsem chtěla napsat, že co e týká dýchání a fyzičky, tak fakt cítím změnu.. Ale tak to bude asi i tím, že s malou funguju úplně jinak než dřív.
http://www.ltnb.cz/…koureni.html?…
Po absolvování viz. odkaz se mi „odvykalo“ daleko lépe než dřív. Ať už s náplastěma, nebo jen s mou pevnou-nepevnou vůli…
Mě to přestalo „chutnat“ a pak jsem zjistila že jsem těhotná, a od té doby jsem si nezapálila a už je to 3,5 roku tak doufám že nezačnu, překonala jsem určité stresy i bez cíga, a pak v mém okolí jsou lidé kteří kouří a vůbec mi to nevadí, že přede mnou kouří, a ani ten smrad mi nevadí, ale vůbec mě to neláká, nevím jestli existuje nějaká doba „kritická“ a jestli jí mám už za sebou a riziko je menší že začnu
Já byla dost silný kuřák několik let, v těhu jsem to postupně omezovala a kolem pátého měsíce už o cigaretě rozhodovala já, né ona o mě,)přešla jsem na nejlehčí dostupné na trhu a když jsem porodila, už jsem potřebu zapálit si vůbec neměla..
Pak přišly starosti, stresy a zase jsem se rozkouřila/tak těch 5 denně asi-pro mě hodně, když jsem před tím kouřila tak max dvě..
před necelým měsícem jsem se dozvěděla, že má moje maminka(silný kuřák skoro celý život)rakovinu plic..
už 14 dní jsem se cigarety nedotkla a mám takový odpor k cigaretám, že už si zapálit nikdy nohodlám.
Zkus akupunkturu. Neni to nic extra draheho a na me zafungovala uzasne. Okamzite jsem vedela, ze jsem z toho venku
Nemas na cigaretu vubec chut, nemas absolutne zadny abstak, nic, ale musis si davat pozor na situace, kdy si zapalujes automaticky. Treba ranni kafe. Ja si ho davala, ale musela si uvedomit aha, ja vlastne nekourim
Ale slo to snadno. Mela jsem jehlicky v uchu tri tydny, ale byla jsem srab a bala jsem se, ze z toho nemuzu byt za tri tydny venku, tak jsem si to nechala jeste na dalsi tri tydny napichat do druheho. Navic jsem byla v takove psychicke pohode a tak vyrovnana, jak uz dlouho ne a to se mi zalibilo snad jeste vic nez nekoureni
Nevim odkud jsi, ale pokud nekde z Prahy a okoli, tak napis klidne do SZ. Poslu ti odkaz na lekarku u ktere jsem byla.
Jo a stoji to 550,– Kc
@ewca85 Prostě to zahoď a už si nezapal. Jde to. Nekouřím už rok. Jen musíš opravdu chtít. ![]()
Zkrátka definitivně - nekouřím přes tři roky - nebo čtyři
- letí to. Kouřila jsem krabičku a více cca 15 let - a rada - hlavně si musíš vystrkat z kebule, že ztloustneš - a smířit se s tím - protože, ano ztloustneš
- a pak taky musíš opravdu chtít přestat. Žádné náhražky jsem nekupovala - je to jen tahání peněz z lidí, kteří mají slabou vůli a tu si stejně nikde nekoupíš
.
@Anonymní píše:
Já byla dost silný kuřák několik let, v těhu jsem to postupně omezovala a kolem pátého měsíce už o cigaretě rozhodovala já, né ona o mě,)přešla jsem na nejlehčí dostupné na trhu a když jsem porodila, už jsem potřebu zapálit si vůbec neměla..
Pak přišly starosti, stresy a zase jsem se rozkouřila/tak těch 5 denně asi-pro mě hodně, když jsem před tím kouřila tak max dvě..
před necelým měsícem jsem se dozvěděla, že má moje maminka(silný kuřák skoro celý život)rakovinu plic..
už 14 dní jsem se cigarety nedotkla a mám takový odpor k cigaretám, že už si zapálit nikdy nohodlám.
Nemyslím si, že by byl jeden univerzální recept pro všechny, ale napíšu jak jsem přestala já. 1) Do začátku mi nejvíc pomohlo to, že jsem si řekla, že se nebudu úplně týrat. Koupila jsem si nikotinové bonbony a když jsem šla třeba na návštěvu, kde jsem věděla, že určitě bude nějaký kuřák, tak jsem si je vzala s sebou a předem jsem si řekla, že když dostanu chuť na cigaretu, tak si dám bonbon a když budu mít chuť na cigaretu hned, jak ho docucám, tak si zapálím. Ale díky tomu nikotinu, který jsem do sebe dostala tím bonbonem, tak jsem ji fakt nikdy neměla. Vždycky jsem vypila kafe a zjistila, že jsem to zvládla bez toho „mít něco v ruce“ a měla jsem radost, že to jde i bez cigára. 2)Každý den jsem odkládala peníze, které bych utratila za cigarety, a za měsíc jsem zahrkala prasátkem a šla peníze „rozfofrovat“. A že jich bylo ![]()
Pro mě bylo dobré neklást si dlouhodobé cíle: např. Nebudu měsíc kouřit. Prostě jsem si naopak řekla: Nebudu dneska kouřit a zítra se uvidí. Ráno jsem vstala s elánem do nekouření, připravila jsem si strategii jak ten den nebudu kouřit, když jsem měla v plánu nějaké „kritické“ chvíle, tak jsem si naplánovala jak je zvládnu a tak.
No a, příští měsíc to bude šest let co nekouřím…resp. dneska spíš říkám, že jsem kuřačka, která abstinuje. ![]()
A ještě jedna věc, která mě překvapila. Po několika letech (tuším dvou, nebo třech) jsem měla krizi, kdy jsem manželovi záviděla, že byl třeba doma z něčeho vykolejený, tak šel ven, zapálil si a přišel klidný. Já jsem si složitě musela potom hledat jinou „berličku“. Přitom jsem si říkala, jaká by to byla pohoda, utéct aspoň na těch pět minut a být sám. Prostě člověk si mnohdy ani neuvědomí jak je to kouření v něm hluboko „zabudované“. Ale ve finále jsem ráda, že nekouřím, má to svoje proti (např. mi fakt občas chybí ty rychlé úniky…já si prostě MUSÍM jít zapálit
), ale více (pro mě) těch pozitiv.
Já kouřila více jak deset let a skoro krabku denně, pak jsem si koupila elektro nickou a po dvou dnech bylo po kouření a nekouřím více jak rok, je fakt, že chuť občas je, ale když si uvědomim co to stojí peněz a jak potom člověk smrdí, tak je rychle po chuti ![]()
Ahoj, kouřila jsem asi 12 let, ke konci už přes krabičku denne.
jednou jsem se rozhodla že chci přestat, koupila jsem naplasti a už si nezapalila, a ne ze dne na den ale během odpoledne.
v červenci to bude 6 let.je teda pravda že jsem byla před planovanym IVF, ale jsem rada že jsem to zvladla.to planovane mimi asi hodně pomohlo a taky že manžel byl odnaučeny kuřak, kdyz jsme se poznali.
![]()
@petusofi píše:
Já kouřila více jak deset let a skoro krabku denně, pak jsem si koupila elektro nickou a po dvou dnech bylo po kouření a nekouřím více jak rok, je fakt, že chuť občas je, ale když si uvědomim co to stojí peněz a jak potom člověk smrdí, tak je rychle po chuti
ten smarad a peníze, to s tebou souhlasím. a nehledě na zdraví
@petra1706 píše:
Ahoj, kouřila jsem asi 12 let, ke konci už přes krabičku denne.jednou jsem se rozhodla že chci přestat, koupila jsem naplasti a už si nezapalila, a ne ze dne na den ale během odpoledne.
v červenci to bude 6 let.je teda pravda že jsem byla před planovanym IVF, ale jsem rada že jsem to zvladla.to planovane mimi asi hodně pomohlo a taky že manžel byl odnaučeny kuřak, kdyz jsme se poznali.
![]()
Zdravím,
Můžu se zeptat jaké náplasti jste si koupila?