Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dobry den maminky, chtela bych se jen zeptat co delat…jsem uz bezradna malej ma 2.5 roku a od zari chodi skolky. Kazdy den vstane pekne se naji a pak uz se tesi do skolky, my tam dojedeme a jako kdyz lusknem prstem zacne plakat ze jsem ho tam nechala a odjela ja uz nevim co mam delat.Je mi kazdy den hrozne kazdy mi rika ze si musi zvyknout ale jak dlouho to bude trvat ja vim je to teprve druhy tyden ale kazdy den posloucham od ucitelky ze plakal skoro cely den. Citim se strasne jemi ho lito ale mam strach z toho ze kdyz ho tam jednou nedam tak bude vedet ze uz tam nemusi a bude stavkovat…Dekuji za zkusenosti a rady
Nechat ať si vybere oblíbenou hračku a vezme si ji sebou do školky.
Já jsem vždycky při vyzvednutí ze školky dávala dítěti Kinder mléčný řez, za statečnost.
Bere si sebou smoulu na spinkani to jo ale proste porad palce ze je mu smutno a chce jit za mnou domu ze ja do prace nemusim a ja nevim co mam delat =/
Jestli jsi doma a do školky nemusí, tak bych ho stáhla začala s nějakým postupným otužováním (třeba v mc, hlídacích koutcích, miniškoličkách) a do školky dala až bych viděla, že to bude zvládat podstatně lépe. Ono někdy stačí pár měsíců a je to pak bez breku a těch nervů. Na školku asi není zralý když tam brečí celý den.
Jestli pracuješ, tak je každá rada drahá, asi mluvit o školce jen pozitivně, nedávat najevo, že jsi z toho špatná, dítě to vycítí. Dát oblíbenou hračku, obrázek, nevím…
V některých školkách mají třeba postupné zvykání, nejdřív se asi 14 dní chodí s maminkou a postupně se intervaly prodlužují a pak se teprve dítě nechá samotné třeba na dvě hodiny. Není to takový šok, že naráz je dítě na půlden nebo celý den samo mezi cizíma lidma a dětma.
Příspěvek upraven 10.09.13 v 08:55
Vydrž, ono se to zlepší, jak píše @Netrpělivá tak zkus taky nalákat, že odpoledne doneseš sladkost, kterou si sní cestou domů, třeba to zabere.
Příspěvek upraven 10.09.13 v 08:55
Uplacet deti se nema, ale v tomto pripade, mi to prijde rozumne ![]()
Jit si se synem vyhrat novou hracku do hrackarstvi, specialni skolkovou..to by nepomohlo?
Jinak u nas trvalo zvykaci obdobi ve 4 letech docela dlouho, hlavne u syna. Dcera si zvykla lip, ale doted si hraje spis sama. Dneska je synovi 7 a ma spoustu kamaradu i z vyssich rocniku, zna se s uciteli a do skoly se tesi. Nektere deti potrebuji vic casu, naopak jsou jine, ktere prijdou prvni den a citi se tam jako ryba ve vode..
Já i když jsem doma tak mu říkám že jdu do práce vím že by to zkoušel kdyby věděl že jsem doma. Tak už si zamávame a jdu na druhou stranu než k domovu to ab neměl pochbnosti. Ze školky jdeme na něco dobrýho.
Bohuzel tady u nas zadny skolicky a koutky nejsou bydlim na vesnici a do skolky ho kazde rano dovazim…stou sladkosti jsme to zkouseli v patek byl dobrej dostal vse co jsme slibili ale pak prisel vikend a vse bylo vcera zase spatne a dneska jel s usmevem otevrela jsem dvere od skolky jako od tridy a spustil
@janusenka - bohužel většina dětiček takhle reaguje. U nás to nebylo jiné. Doporučuju nechat tomu čas a nepřikládat tomu zbytečnou váhu. Jednou mi řekla pediatrička „když vy budete vysílat nevědomí signál pochybností tak dítě to okamžetě zachytí a začne negativně reagovat, aniž by vědělo proč.
SVATÁ PRAVDA ať už se to týká čehokoli!!!
I my dospělí, když nastupujeme do nového zaměstnání jsme plní emocí a zrovna nejlépe nám není. Je to zcela normální. Málokdo je takový suverén, že se cítí hned první týdny v novém kolektivu a prostředí jako doma.
Chce to každý den mluvit v superlativech o školce jak je krásně vybavená, jak je hodná paní učitelka, bezvadní kamarádi, super hračky, zkrátka pozitivní přístup proložený úsmevem, že prostě tahle školka je fakt něco a že máte štěstí, že zrovna jeho tam vzali!!! atd.
![]()
Večer před spinkáním chystat spolu třeba batůžek a oblíbené tričko, hračku, kterou si vezme na sebe.
Zkrátka přesvědčit sebe, že je to to nejlepší, co dělám pro dítě a ono potom ze mě vycítí jistotu a bezpečí a začne přijímat školku jako něco naprosto normálního.
Já s naším synem volila ze začátku taky "přípustné úplatky“
takže vždycky po školce čekala malá drobnost v autosedačce za statečnost (kinder vajíčko, lentilky, lízatko atd. ) teď už chodí do školky rád a nemusí mít ani odměnu. A taky jsme začali brzy. Chodil na dopoledne na zvykání už ve dvou letech.
VYDRŽ!!! držím pěsti ať ta fáze zvykání trvá co nejkratší dobu
![]()
@janusenka píše:
Bohuzel tady u nas zadny skolicky a koutky nejsou bydlim na vesnici a do skolky ho kazde rano dovazim…stou sladkosti jsme to zkouseli v patek byl dobrej dostal vse co jsme slibili ale pak prisel vikend a vse bylo vcera zase spatne a dneska jel s usmevem otevrela jsem dvere od skolky jako od tridy a spustil
tak jeste je brzo, po tydnu, aby se uklidnil, mi se holka uklidnila az v rijnu a ted je ji to sumak rano nema skoro cas se rozloucit, deti maji prednost, neboj zvykne si ![]()
Na 2,5 leté dítě je celodenní odloučení dlouhé. Pokud do práce nechodíš a nemusíš, tak nechápu, proč to děláš. Ale promiň, nečetla jsem to celé, možná jsi to někde vysvětlila.
Já dala malého nyní ve třech letech, ale postupně ho „otužuji“, chodí jen do svačinky, což je v podstatě 1,5 hodiny a jednou v týdně je tam do oběda. V pátek si ho nechávám doma a postupně to budeme prodlužovat. Podle mojí sestry, která má 25letou praxi jako učitelka/ředitelka MŠ, jsou děti v průměru na školku a celodenní odloučení zralé ve 4 letech. Já s umístěním do školky od 4 let počítala, ale začali jsme chodit párkrát v týdnu do předškoličky (dopoledne bez rodičů) a malý zcela změnil svůj postoj k dětem, zatímco ještě ve 2,5 roce si hrál zásadně sám i když byl na hřišti nebo v herně s dětmi, nyní přítomnost dětí vyhledává a tak mi sestra doporučila školku pomaličku zkusit.
Taky bych zkusila sladkost při vyzvedávání, co koupit třeba hrníček který si vybere, jestli můžou mít ve školce svůj, hračku s sebou, někdo tady radil dát fotku maminky do kapsičky (že když bylo dítěti smutno, tak se podívalo aspoň na fotku), ale nevím, jestli by ho to napopak nerozplakalo.
Nám ze začátku pomohla holčička - kamarádka, se kterou se syn znal, ona byla nemocná a nastoupila o týden později, ten týden tam ale tak proplakal, nehrál si s dětma, stál opodál a nezapojoval se do her, jenom čekal až přijdu, nepomáhalo nic - chodila jsem po 2 hodinách, 3. den po obědě. Od té doby co nastoupila ta kamarádka, tak už neplakal, hrál si s ní, prostě se chytnul toho co zná. Pak už se to zlepšovalo, začal si hrát s ostatníma dětma, ale i tak první půlrok říkala učitelka že se moc neprojevoval.
Nemáte nějakého kamaráda nebo kamarádku co s ním chodí do školky, že byste je pozvali k vám domů na návštěvu nebo šli společně na procházku?
Koukám, že je nás hodně, co prožívá trable se školkou. Naše 3,5 letá měla nastoupit tento týden, v neděli přes den ještě vysmátá, večer začala brečet a v noci na pondělí onemocněla. Myslím, že si to přivodila ze stresu, že půjde do školky. Přitom žádnou špatnou zkušenost nemá. Když se tam byla podívat, líbilo se jí, hrála si. Školkou ji nestraším, naopak se ji snažím naladit, jak to bude fajn. Také nevím. ![]()
U nás ve školce má Ježíšek kamery!!! A těm dětem, co nepláčou a poslouchaj paní učitelku a po O odpočívají v postýlce, tak přinese pod stromeček dárek navíc - dle vlastního výběru z netu
… vím, že je to strašná kravina, ale na holky to zafungovalo, už jsem nevěděla co dělat… u nás je opak, ráno jedna doma hrozný scény a jde spíš nenajedená než nasnídaná, protože jí násilně tahám z postele - řve že dneska do školky nechce a basta! Stačí připomenout Ježíška, nechat vybrat hračku a je klid ![]()