Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Upřímně já bych jí šoupla do postýlky, dala hračky, okolo postýlky rozložila deky, aby si neublížila, pokud by vylezla a nechala bych jí tam. Když bude unavená, tak bez tebe usne. Když ne, tak se prostě bude muset zabavit sama.
@Oter Ale ten řev…a sousedi…už je vidím jak volají sociálku, že týrá dítě…
No, nezávidím…já to řešila s Elou taky ve 2 letech…byl to boj. Chce to neustoupit…vydržet…trvá to týden, dva…měsíc…
Sousedy bych klidně upozornila, že dítě netýrám, že budou li slyšet nelidský řev, tak dceru zvykáme spát samotnou…i bych to ftipně napsala na dveře…
Snad budou mít pochopení… ![]()
Pevné nervy… ![]()
Lehnout si s ní? A přes den jí spát nenuť, malá taky přesně v tomhle věku přestala přes den spát a pak se srovnalo i to večerní usínání. Ale pozor, bude jí 30 měsíců a už zase začala přes den spát. Ale v noci spí o to kratší dobu. Jinak spí tak těch 10-11 hodin za den a noc.
Já nechápu, proč uspáváš dítě, které stejně spát nebude. Dala bych jí do postýlky a řekla, že spát nemusí, ale bude potichu si číst knížku nebo hrát a bude odpočívat. Večer bych ji nechala chodit spát dříve než v půl desáté a ono by se to vyrovnalo. Moje děti nespaly přes den od roka a půl. Večer chodily spát mezi 7-8 a vstávaly v 7 ráno.
A stále stejný postup…neměnit, nezkoušet nové…stejný rituál uspávání v pokojíku…dokola, dozblbnutí…stejně…
Máme to samé. Po obědě prostě spát nepůjde. Ale když je u babiček tak to chodí spát normálně
![]()
U nás dvouletá nechtela po obědě spát. nejako jsem to neresila. někdy jsem si s ní pustila pohádku, četla, povídala a snažila se aby odpocivala - chvilku nic nedelala, občas usla, občas nee. vstávala okolo 7 a spát jsem ji dávala okolo 19. od 17 byla protivna. stále ale chodí spát okolo té 19.
teď jak chodí do školky a tam po obědě usne. a doma stále chodí spát okolo 19.
Přijde mi, že je přetažená a že se něco pro ní změnilo. Může být dlouhodobě unavená a přetažená a proto ty scény.
Nenaučila se přelízat postýlku? Neměli jste nějaký „extra“ den? Nerušili jste dudlík, flašku nebo cokoliv?
Měli jsme podobný problém po zrušení dudlíku. Večer usínal po 22. hodině a ráno před šestou už plašil. Nakonec jsem přišla na uspávání v kočáře. První dny to byla půlhodinová procházka poklusem po městě, aby se znovu naučil, že se prostě po obědě spí. Chodili jsme zapadlýma uličkama a pokládala jsem totálně odpadlé dítě na etapy, postupně se procházka zkracovala, teď spí do 5 minut a vyjíždíme tak, že už leží. Spí 2 hodiny a v noci opět 11 hodin.
Večer prostě trvám na tom, že se jde teď spát a žádným požadavkům nevyhovuju. Taky jsme měli období, kdy si vymšlel 100+1 změnu (mlíko, pití, čůrání, hračky, kousající pyžamo, jinou plínu, jiný polštář, teplo, zima…). Maximálně 1× přikryju, 1× pustím projektor. Musel se to naučit, nebylo to bez řevu, i když nic hrozného to nebylo. Museli jsme akorát hodně přesně vytyčit hranice. Změna se dostavuje vždy postupně. Plus jsou každý den stejné rituály.
Z vlastní zkušenosti-klidně jí to může stačit- i když je to na palici
. V poledne jsem šoupla do postýlky s tím, že spát nemusí, ale odpočívat jo, dala jsem k tomu flašku s vodou, nočník vedle postele a pustila z přehrávače pohádku a zalehla taky (ale nebyla jsem nijak akční- jen jsem hlídala, aby odpočíval). Naučil se todocela rychle a večer pak vydržel díky odpočinku déle. Ale stejně vstával v půl 5 docela dlouho
. Naučila jsem ho pak cca ve 3,5 letech vstát potichu, namazat si rohlík a pustit pohádku v TV, než vstanem. V normální dobu vstával v té nejhorší pubertě(tak v 9), teď mu je 17 a leze už zase v 7 ráno.. Jen už je naopak rád, že má od rodičů klid ![]()
@Jitka1976 - tak řev nebude pořád. Ze sociálkou mám až moc četné zkušenosti a vím, že tohle fakt řešit nějak nebudou. Můj syn by taky neusnul, když bych u něho v pokojíku byla a uspávala. Prostě nemusí spát, ale musí být v postýlce. ![]()
@Oter píše:
@Jitka1976 - tak řev nebude pořád. Ze sociálkou mám až moc četné zkušenosti a vím, že tohle fakt řešit nějak nebudou. Můj syn by taky neusnul, když bych u něho v pokojíku byla a uspávala. Prostě nemusí spát, ale musí být v postýlce.
To byl ftip… ![]()
Akorát ne každý soused je chápavý…proto bych je třeba lehce informovala o co se pokouším… ![]()
Milé maminky, už jsem docela zoufalá, třeba mi poradíte. Mám dceru, je jí 25 měsíců. A nechce spát. Stačí takhle malému dítěti 8 hodin spánku denně? Po obědě jí uspávám třeba i 2-3 hodiny, kolikrát mi už ruply nervy a dostala přes zadek. Vymýšlí si, že chce mlíčko, že chce tuhle hračku, že chce do postýlky, pak zase na gauč, pak zpět do postýlky a tak stále do kola. Celý den do těch 21-22.30 hod, kdy chodí obvykle spát většinou nevydrží, odpadne v 18 hodin. Pak ji vzbudím po hodině a je vyspaná…Nechat spát taky nemůžu, to by vstávala ve 4 ráno. Ráno vstává mezi 6 a 7 hodinou. Už jsem z toho docela na nervy, napadlo mě dát jí do pokojíčku a nechat vyječet až padne třeba za pár hodin únavou. Jenže chudáci sousedi. V postýlce bych jí musela přivázat, dokáže už vylézt a spadne na zem. Jsem hrozně unavená. Prarodiče jsou daleko a chodí do práce, manžel pořád pracuje a když přijde domů, je tam uječené dítě, které je unavené, ale odmítá spát, tak raději vyklízí pozice do oblíbené hospůdky. Navíc máme období vzdoru či co, na všechno je neeee. Tak násilím oblékám, svlékám, násilím myji, pak násilím tahám z vany, násilím čistím zuby…když nedostane okamžitě to, co chce, ječí jak o život. Neustálý jekot. Já chci zpátky to krásné hodné miminko, které se mi narodilo… Radši anonymně, připadá mi, že jsem ve výchově totálně selhala, tak to nemusí vědět všichni.