Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tvůj partner asi není jeho otec, co? Protože jinak bych ti poradila, ať se po škole chlapec převlékne do montérek a jde s ním nahazovat zdi. A dcera ti může pomoct s kuchyní. Bude to míň úchylné než puntíky a obě děti se můžou naučit, jak být na sebe hrdé, protože budou v domácnosti něco platné a výsledek bude vidět.
Stejný systém pro děti v takhle rozdílném věku je taky nesmysl, to nemůže fungovat.
Ve čtrnácti letech jsem byla na gymnáziu a trávila víkendy sama s kamarádkou na chatě. Jídlo jsme si obstarávaly cestou. Je skoro dospělý. Dej mu smysluplnou práci a možnost, podílet se na chodu rodiny. Čepice… to snad ne. A svačinu ať si dělají samy obě děti, nebo ji udělej a dej synovi do pytlíku, když tam nemá box. Bože. Takhle to vypadá, že ho totiž opravdu nemáš ráda. (Vím, že máš).
A poslední věc - s dítětem s dyslexií atd. bych se učila klidně i na střední a dohlížela na to. Ty poruchy nejsou většinou izolované, pojí se s tím i porucha pozornosti, špatná motivace, snížené sebevědomí z neúspěchů ve škole při normálním intelektu atd. Nenecháš na něm, v čem si ponese svačinu, ale hodíš na něj jeho budoucnost, že nemáš čas? Tak ho prostě budeš muset donutit ten mobil kvůli škole vypnout.
@Gabčulinda píše:
@Sisika9 třeba že pak od těch trenek smrdí celý pokoj, ve kterém s ním žije jeho mladší sestra? Když se ozve, tak jí dá po tlamě, nebo jí něco rozbije. A já nejsem rozhodčí, ani soudce, když jsem u toho nebyla. A plést se do jejich hádek, když nevím jak to bylo? Nemůžu jít a řešit to adekvátně. Když osočím jeho, vybije si to zase na sestře, kdy osočím dceru, že to nemá řešit, tak je to špatně, protože vím, že v tom má pravdu. Ty trenky tam fakt páchly a jemu to bylo jedno.
Hm, dá po tlamě jo?
To prostě není normální, aby 14letý dal 10leté ségře po tlamě. A ještě jí škodil.
Mě celkem zajímá, zda přítel je i jeho otec.
Po pravdě řečeno, jen z představy života s matkou tohoto ražení se mi dělá trochu mdlo… musí tě mít doslova a do písmene plné zuby.
Nesmyslně prudíš a dusíš ho tam, kde bys opravdu nemusela a neměla… a naopak tam, kde bys měla důsledně dohlížet, na to kašleš. Že puberťáci diskutují, to je úplně normální - však na to není potřeba reagovat a dohadovat se s nimi. Prostě se musí vyklidit myčka a hotovo - není nutné neustále vysvětlovat, z jakého důvodu. Řečičky „bolí mne záda, potřebuju dát další nádobí, atd.“, jsou úplně zbytečné - tato činnost se dělá každý den a prostě ji udělá ten, komu se o to řekne. Jestliže to neudělá, přijde okamžitý a jasný důsledek, opět bez neustálého vysvětlování a opakovaných úmorných proslovů (kterými se jen ztrapňuješ a ztrácíš autoritu).
Pro tvého syna bude mít daleko podstatnější a závažnější důsledky skutečnost, že mu s nadhledem toleruješ flákání školních povinností… než to, že bude jíst toasty a chodit ve špinavém oblečení. Až mu některá slečna řekne, že páchne, vzpamatuje se hezky rychle ![]()
@Gabčulinda píše:
@Sisika9 třeba že pak od těch trenek smrdí celý pokoj, ve kterém s ním žije jeho mladší sestra? Když se ozve, tak jí dá po tlamě, nebo jí něco rozbije. A já nejsem rozhodčí, ani soudce, když jsem u toho nebyla. A plést se do jejich hádek, když nevím jak to bylo? Nemůžu jít a řešit to adekvátně. Když osočím jeho, vybije si to zase na sestře, kdy osočím dceru, že to nemá řešit, tak je to špatně, protože vím, že v tom má pravdu. Ty trenky tam fakt páchly a jemu to bylo jedno.
Protože on má pocit, že ji máš raději, že ona je lepší a nezlob se na mě, ale na mě to taky tak působí. Nicméně mlátit jí samozřejmě nemůže, to je jako síla. To udělat segre já v tomhle věku, tak mi táta takovou nabombí, že spadnu a to mě nikdy neuhodil. Ale u vás by ani tohle nemělo efekt, protože on má pocit, že je ten horší a proto se tak chová. Tím by jste ho v tom ještě utvrdili. On musí mít něco, v čem bude nejlepší, za co pro něj budete pyšní, cítit se milovaný, přijmutý a mít v rodině své neohrožené místo, to on nemá, proto se slabošsky mstí přes slabší článek. Co ten tvůj manžel? Opravuje barák a dál? Jak spokojená fungují, jak se mu věnuje, co spolu dělají, jak se ke klukovi chová?
@Flyingfrog není, s přítelem žijeme 2 roky, z toho 1 rok v jeho domě.
A že to není normální, to vím. Řešila jsem to mockrát v PPP i v SVP. Prý když tam nejsem nemám dělat rozhodčího a nechat to být, ať si to vyřeší mezi sebou. Po Vánocích jsme zjistili, že si dceru natáčel, jak jí kope, když sedí na posteli a hučí do ní, aby vyluxovala místo něj. Děsně se tomu v tom videu smál, ukazoval to i spolužákům. Udělalo se mi z toho úplně zle. Tehdy jsem začala uvažovat o psychologovi mimo zmíněné instituce, ale u nás jich je dobrých málo a dlouho se čeká na termín. Dojíždění je úplně mimo. Nemám řidičák a přítel se z práce nemůže uvolnit. Už takhle jezdí hodně se mnou po doktorech jako doprovod.
@Gabčulinda píše:
Po Vánocích jsme zjistili, že si dceru natáčel, jak jí kope, když sedí na posteli a hučí do ní, aby vyluxovala místo něj. Děsně se tomu v tom videu smál, ukazoval to i spolužákům. Udělalo se mi z toho úplně zle. Tehdy jsem začala uvažovat o psychologovi mimo zmíněné instituce, ale u nás jich je dobrých málo a dlouho se čeká na termín. Dojíždění je úplně mimo. Nemám řidičák a přítel se z práce nemůže uvolnit. Už takhle jezdí hodně se mnou po doktorech jako doprovod.
Aha… a ty vnímáš jako děsně podstatný zádrhel ve vaší rodině nějaké diskutování a odmlouvání nad myčkou nebo chození ve špinavých trenkách… Děláš si legraci?
To je přesně to, co jsem měla na mysli… řešení nesmyslných pitomostí místo zásadních problémů ![]()
Protože u rodinných vztahů a problémů jde vždycky o komplexní záležitost (jak se říká, všechno souvisí se vším) a nejde tady o nějakou jednorázovou situaci, podívala jsem se na tvoje příspěvky zpětně.
Tvému synovi bylo 2,5 roku, když – jak jsi tady kdysi psala - začal říkat „tatínku“ tvému tehdejšímu příteli, děsně dobře si spolu rozuměli a „měl jenom jeho v srdíčku“ (tvoje vlastní slova) …. Teď už je to zjevně zase jinak, máš 2 roky zase nějakého jiného přítele… super základ pro dobrý psychický vývoj malého resp. postupně dorůstajícího kluka.
Jeho vlastní otec měl předepsanou léčbu kvůli stavům agrese a apatie, fyzicky tě napadal, psychicky nebyl v pořádku (to jsi opět napsala ty sama) … slovo „dědičnost“ ti nic neříká?
Kluk má za celý život po psychické stránce nálož jako tažný kůň…. ovšem dobrý psycholog je holt problém, ono by se muselo dojíždět. A hlavně, největší problém je vlastně to odmlouvání u myčky a nedonesení krabičky od svačiny do kuchyně ![]()
@Hobitka píše: …, jen to vsichni prezit.
to je právě můj nejtěžší úkol do nekolika budoucích let ![]()
@Matt 02 ve 14 letech řešit agresi agresí je blbost. Mlacenim už ničeho nedosáhne.
@Gabčulinda řeš to s dobrým psychologem a hned… tak to budeš platit, tak budeš dojíždět… jsou v životě podstatné věci
@Gabčulinda píše:
@Flyingfrog není, s přítelem žijeme 2 roky, z toho 1 rok v jeho domě.
A že to není normální, to vím. Řešila jsem to mockrát v PPP i v SVP. Prý když tam nejsem nemám dělat rozhodčího a nechat to být, ať si to vyřeší mezi sebou. Po Vánocích jsme zjistili, že si dceru natáčel, jak jí kope, když sedí na posteli a hučí do ní, aby vyluxovala místo něj. Děsně se tomu v tom videu smál, ukazoval to i spolužákům. Udělalo se mi z toho úplně zle. Tehdy jsem začala uvažovat o psychologovi mimo zmíněné instituce, ale u nás jich je dobrých málo a dlouho se čeká na termín. Dojíždění je úplně mimo. Nemám řidičák a přítel se z práce nemůže uvolnit. Už takhle jezdí hodně se mnou po doktorech jako doprovod.
Chápu, že bys ráda pohodlí a klid. Ale ten kluk potřebuje pomoc. Takže holt klid a pohodlí nebude. A nebo z něj vyroste grázl, co bude šikanovat a týrat slabé.
@Gabčulinda já tě úplně chápu, mám to doma taky a nechat ho žít by znamenalo, že bude furt jen u počítače, děsný známky a shnilé tělo, nulové návyky. Nemyje se, nemění si oblečení, nečistí si zuby bez donucení. stravu, péči i kapesné očekává. Návyk minimálních požadavků - jedna domácí práce, trochu škola, nějaká hygiena, občas sport a pak teprv internet - trochu to funguje, ačkoli bez keců to není nikdy. Když se třeba na chatě poleví, nikdy se nestane, že by chtěl jít ven, že by šel s něčím pomoci, že by se šel sám umýt…to neexistuje, nevěřím, že při povolení otěží by to začalo nějak fungovat samo od sebe.
navíc polevení v tomto čase bude mít důsledky, třeba jen ty nečištěné zuby. škola. zdraví.
@Sisika9 píše:
Když nevyndá myčku, nemůžeš vařit a jdeš se setrou do restaurace, on ať si vezme rohlíkkdyž si neumeje a nepripravi krabičku tak nedostane svačinu. Jako fakt nechápu, proč kvůli tomu řvát, JEHO BOJ.
co když se nechceš stravovat v restauraci a doma žít v bordelu?
@Sisika9 píše:
Za mě ho opravdu moc šikanuješ a hlídáš. Jako rikat 14 letemu aby si vzal čepici?jako fakt jeho věc. Nebo věcí na trénink. No tak je zapomene, je to on, kdo ponese následky
to samé zuby, to už fakt není tvůj boj. On bude muset k zubaři a než se mu zkazí, už bude ve věku, kdy si ho bude platit sám
s těmi zuby nesouhlasím, všichni dojíždíme na to, že nás v pubertě rodiče nedonutili. puberťák pravidelného čištění asi není psychicky schopný. platí to i u vážnějších diagnóz, oni nevidí za 25 rok života, je jim to prostě fuk. cukrovkáři nedrží dietu a neřeší, že oslepnou.
Ono to nejde, vím o čem mluvím, ale o pravidelné čištění zubů bys měla jako rodič také usilovat alespoň něž se ty děsný hormony z mozku trochu odplaví.
@BohunkaP píše:
Aha… a ty vnímáš jako děsně podstatný zádrhel ve vaší rodině nějaké diskutování a odmlouvání nad myčkou nebo chození ve špinavých trenkách… Děláš si legraci?To je přesně to, co jsem měla na mysli… řešení nesmyslných pitomostí místo zásadních problémů
Panebože. Tohle si asi vreju do paměti " sourozenec je pro dite víc než vlastní pokoj napriklad"