Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak na něj...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.6.11 22:50
Shia píše:
Ankasz : tak jsem se taky nasmala a maly moc dobre chape ze se mu chce curat jak mu sundam plenku tak si stoupne rozkroci a tlaci a tlaci div ze mu neklezou oci z dulku aby se vycural mu se libi ze vidi ten proud jak cura a jak pred nej dam nocnik ze aspon neco zachytnu tak zdrha a zase cura
Tak plně tě chápu, že je to někdy pěkně na nervy ((-: asi to je u většiny prvorodiček, že všechno moc řeší ((-: mě se pak narodila dvojčata a pak už jsem neřešila nic ((-:, takže buď v klidu, stejně ti malej někdy a někde spadne, takže pokud spadne z pohovky, příště bude opatrnější a pokud pod ní máte koberec, tak se mu zase tak moc nestane. Má rada, nech ho skákat kontrolovaně. to samé další věci. pokud je nenechavý, tak doporučuji dvdčko a další věci prostě na pár měsíců odstranit, nic jiného nepomůže a pro tebe útěcha. naše šíleně temperamentní nejstarší, se začíná teď kolem čtvrtého roku zklidňovat a protože už se s ní dá domluvit víc normálně než řevem, máme konečně klidnější domácnost.
určitě malému víc věř, on toho spoustu zvládne sám, i když si myslíš, že ne. taky potřebuje párkrát spadnout, natlouc si a zkusit to znovu a jinak a lépe, získá sebevědomí a protože to bude umět, ty už se nebudeš tolik o něj bát a on bude klidnější dítě.
jo a pokud náhodou uvažuješ, že budeš mít druhé dítě brzy, tak si malého fakt vychutnávej, protože jedno dítě, žádné dítě (((-:
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.11 22:52
Miluju ho strasne moc to kazda mamam svoje dite ale ja mam takovy starch ze ho proste vychovam spatne 
Maly kdyz vidi ze se smeju tem jeho lumparnam tak se snazi je delat znova tak se radsi tomu uz nesmeju.A pomocnik je to teda veliky videl me jak cistim kocourovi zachod a zapomela jsem pak zavrit dvere na zachod a maly tam pak taky cistil ale rukou nabirel jeho stelivo a hazel to do naseho zachodu, aspon ze to bylo cisty 
a dneska me teda prekvapil vesela jsem pardla maly mi podaval z kyble obleceni a ja jsem to vesela na snuru a jak byl kybl prazdny tak ho donesl zpatky do koupelny. ja ho pochvalila a maly si zatleskal jak mu reknu ze je sikovny tak si zacne tleskat a ja jsem z toho uplne na měko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.11 22:54
a s tímkousáním a škrábáním, já si nemyslím, že to učí rodič. to je podle mého prostě mírou temperamentu. naše nejstarší kousala od dvou let do tří. ze začátku hodně, pak míň a teď už teda fakt nekousá. byla jsem i za psycholožkou, protože to bylo fakt hrůza a ona řekla, že na každé dítě platí něco jiného, ale že určitě nic nezkazím, když jí vzápětí kousnu taky, takhle malé děti si prostě nic nepředstaví, když jim říkáme, že to ty druhé bolí, takže tu zkušenost, že to opravdu bolí jim musíme dodat my. je pravda, že tak na týden vždycky kousat přestala, než zase zapoměla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.11 22:56
a s čůráním. no já začala se všema dětma po 23 měsíci, mám letní děti, takže v květnu, nechávám je doma jen v triku, ale začala jsem, až když mi hlásili, že mají něco v pleně, prostě jak si to začali uvědomovat. Pokud je to stále špatné, že prostě stojí a čůrá a je mu to jinak jedno, asi ještě není zralý, takže bych mu doma plenu dávala, pokud z toho máš nervy a volně bych ho nechala běhat venku, kde si může ty svoje potoky dělat všude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.11 23:00
Shio, to je dobře, že je takhle moc ochotný. Toho můžeš strašně moc využít. Luky mi taky podává prádlo a podává i kolíčky…sice to trvá věčnost, než jeden koš pověsíme, ale on je hrozně rád, že může dělat to, co já. Třídí se mnou prádlo na praní, hází vytříděné do pračky, já tam dám prášek, ukážu mu na co otočit knoflík a on pračku pustí. Pomáhá mi složit vysavač (hadici i trubku zapojí, máme ještě el. turbokartáč, ten taky zapojí, teď nově i vymotává napájecí kabel). Obsluhuje pod dozorem ruční vysavač. Po skončení každé činnosti se ptám, kam co patří (koš na prálo, kolíčky, vysavač, ruční vysavač, nádobí se kterým pracujeme) a on jde a ukáže, já to uklidím. Nebo to i uklidí sám a dostane pochvalu. On drží lopatku, já na ní nametu nepořádek atd. atd. Co nejvíc ho zapoj do fungování domácnosti, zabiješ 2 mouchy jednou ranou (uklidíte spolu a zároveň se zabaví) a věř mi, že když bude denně převládat víc pochval než zákazů, tak bude celková nálada lepší, nebude vymýšlet tolik lumpáren.
Buď ráda, že je tak ohromně šikovný 
Na mluvení má času dost, Luky se začal rozkecávat někdy před 6ti týdny (teď bude slavit 2. narozky) a udělal strašně velké pokroky. Nestačím zírat co všechno stihl za to nemluvící období pochytit a jak se každý den zlepšuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.11 08:59
Majda už je teda větší, ale tohle období kolem roku a půl mi přijde zpětně fakt „děsné“, oni motoricky už zvládnou tolik věcí, ale psychicky ještě ne… Teď má Madla dva a půl a musím říct, že se ty schopnosti trochu srovnaly. Ona teda hodně mluví. Takže když chce skákat na sedačce, někoho poprosí, aby ji šel jistit (a taky už párkrát žuchla…)
Snaž se co nejméně vyslovovat NE, NEdělej xxx. Ty děti pak otupí, neslyší to, nevnímají to jako zákaz, splyne jim to s běžným domácím šumem=)
Takže jak píše Kakika, když hází, neječ „neházej“, ale zkus to třeba s tím prádelním košem „Házej raději do koše, něco bys mohl rozbít“ - oproti „neházej, abys něco nerozbil“, cítíš ten rozdíl?
NE si nechávej na fakt nebezpečné situace - ta silnice např. a prostě půjde za ruku, ať se vzteká jak chce, ty jsi dospělák, vydržíš to déle jak on. Nebo ho vezmi a odnes domů, ven půjdeme, až se uklidníš. (není možné vždy, chápu…) Často říkám Nelíbí se mi když xxx, místo nedělej xxx. Na což teď už Majda reaguje „Maminko, tak já už to radši nebudu dělat“, ne vždy to dodrží 
, ale aspoň si uvědomuje, o čem jsme spolu mluvily.
I když je malý, hodně vysvětluj - taky jsem praktikovala to držení za ruce - dřepnout, držet, aby nemohla kolem sebe třískat a důrazně do očí říct, co dělala špatně. „Když boucháš kočičku klackem, bolí ji to a může tě pak poškrábat, budeš mít bolínko. Pojď, raději jí dáme dobrůtku a uděláme malá, to je hezčí.“
Mno a taky často počítat v duchu do desíti a zhluboka dýchat 
Jo a ty plínky, bych se na to vyprdla a nechala ho nahatého jen venku, zjevně to ještě nechápe/nechce dělat, ušetříš si nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.11 09:10
Jako první bych ještě počkala s nočníkem. V 16ti měsících mi přijde brzo, ve dvou letech to budeš mít bez práce
Pak bych se zklidnila, nenervila, neplácala (když, tak minimálně, přijde období, kdy ti to začne oplácet) a nepožívala slova začínající „ne“.
Minimalizovala počet zakázaných věcí, zbytek oželela nebo uklidila do bezpečí, a důsledně si trvala na svém. Nesmí existovat výjimka!
Mám 3,5letýho raubíře a 10timěsíční kozu, která bude horší jak brácha 
Pokud nejde o život, ignoruju a snažím se zůstat v klidu. Kolikrát mám pocit, že si skáčou po hlavách (mě si to nedovolijou - naštěstí), ale je to hrozná sranda, tak ať si užijí, jsou to děti.
Jen se bojím, že šance, že nikdo neskončím v blázinci, se limitně blíží nule. Takže klid, nejseš v tom sama.
A věř si. Pokud budeš dítě prosit, děkovat mu, prostě se k němo chovat slušně, bude tě zrcadlit! A myslím, že tím uděláš pro jeho výchovu maximum
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.11 10:18
Zdravím Shio 
…a směju se 
U nás je to naprosto stejné..malá je paličák,megavztekloun,že si kolikrát říkám,jestli už to není za hranicemi normálu.Hyster. záchvaty jsou u nás naprosto běžné.V noci je neklidná,jak už jsem někde psala-ještě nemáme prospanou v kuse jedinou noc,a to je jí rok 
U jídla vydrží sedět tak 3 vteřiny,pak lítá po bytě,už jsem ji přestala honit a jen sedím a čekám,až si přijde pro další sousto.Smějeme se.že chce být štíhlá,tak musí vždycky ty kalorie co přijímá hned vyběhat Chodí od 10ti měs.-no chodí,lítá jako čert.O procházkách za ručičku kam já chci si můžu taky nechat jen zdát -na zahradě,i doma, jsme museli všechno tak nějak přizpůsobit jí,aby si neublížila,protože je to „malej poděs“ /jak říká starší dcera/.Hrát si v klidu se mnou taky neumí,zkouší třeba dávat do sebe takové ty různě veliké kelímky-jasně,že vždycky ten větší cpe do menšího,takže to po pár vteřinách letí přes celou místnost,doprovázeno vzteklým řevem!! 
Škubání vlasů /našich /,štípání a tlučení čímkoliv je taktéž její oblíbená zábava, když houknu „ne,nesmíš!!!“, tak se hned přitulí,pusinkuje a dělá „rádi,rádi“ -je to taková malá mrška vyčůraná Nejdřív flákne a okamžitě dá pusinku,moc dobře ví,že nesmí,ale stejně neodolá… 
A tak bych mohla psát dál a dál…Radu žádnou nemám,prostě jen zatnout zuby,vydržet Chce to důslednost,i když u nás si říkám,jestli na ni bude vůbec něco zabírat .Takže trpělivot…ďáblíci nám z toho snad vyrostou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.11 11:24
Ahoj zakladatelko,
dětem bude 18m a procházíme podobným obdobím. V každém případě jsou věci, které dělat nesmí a na tom trvám. Třeba lozit na stůl, vysvětlovala jsem, zakazovala, nakonec spadli a už jsem je tam neviděla. Stejně tak s tím trháním vlasů, kousáním, škrábáním, štípáním, boucháním do mě. Několikrát zopakuji, že máma se nebije, chytím za ruku nebo nohu, a když to nezabere, tak se zvednu a odcházím od nich. Ono je to pak přestane bavit. To, že se vztekají a hází věcmi prostě nehrotím, ať si uleví. Malá si listuje v časopisech až poslední dobou, klasické knížky ani omylem, ty trhá. takže dostane letáky nebo přečtený časopis a tam si ukazujeme nebo ho ničí. Knížečky mají jen ty tvrdá leporela, ta se dají zalepit a moc nestojí, tak mě to tak nemrzí. Jídlo dostávají v židličkách, teď je teda nepásám, mají před sebou stoleček. Dokud jí jsou tam, jak přestanou a dělají s jídlem blbosti, tak je vyndám a jídlo seberu. U nás na jezení pomohlo nechat je jíst samotné, sice podle toho vypadají oni i okolí, ale zabaví se a já nejsem tak nervní jako když je krmím a oni nechtějí. Po gauči skákají, i po posteli a já je hlídám, ale nezakazuji, nemá to cenu. A pokud ničí něco, co ničit nemají, prostě to na nějako dobu schovám nebo přemístím kam nedosáhnou.
Hlavně se uklidni, neřvi na malého, stejně to nepomůže a omez i to trestání, jak vidíš, taky to k ničemu nevede.
A když nechce na nočník, tak s tím chvíli přestaň a zkusíte to třeba zase za měsíc nebo dva.
Přeji pevné nervy!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.11 20:38
Ahoj holky tak vam dekuji za tipy zmenila jsem svoje chovani k malemu a dneska jsem byla na nej hodna a vubec jsem se nenervovala ono nebylo ani k vulu cemu dneska byl malej jako Andilek a ani zadny blbosti nevymyslel uzily jsme si spolu cely den, sice venku me parkrat kousnul protoze musel jit za ruku kdyz jsme prechazeli cestu ale v klidu jsme mu rikala ze me to boli tak povolil Asi neco na tom bude dneska jsem byla v klidu a maly taky:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sisule
7.6.11 21:26
Jéé tak to je úplně bezva …uvidíš, že to půjde ..a za půl roku si budeš sama říkat jak je možný žes to celý tak prožívala a byla nerv z blbin …uvidíš že ti to půjde … jsi dobrá …fakt !
- Citovat
- Upravit
8.6.11 07:39
No to jsem ráda. Ale neboj, takovou podobnou proměnou prošlo hodně z nás. Pokud se ti nějakej den nepovede, věř, že ho přežiješ a ten daší den bude zase lepší. Po několika měsících ti to ani nepřijde. Mám to taky tak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
