Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím všechny maminky. Mám čtyřletého syna a s největší pravděpodobností už k němu sourozenec nepřibude. Chtěla bych poprosit maminky jedináčků nebo i ty, které jsou samy jedináčky, o nějaké tipy na výchovu, abych malému maximálně usnadnila a zpříjemnila dětství. Ráda bych, aby mu sourozenec moc nechyběl, aby nebyl „rozmazlený jedináček“, ať už to znamená cokoli, prostě aby měl dětství co nejhezčí. Za všechny rady předem děkuju.
Co nejvíc přátel, takových, kteří u vás budou jako doma. Aby nebyl pořád jen ve společnosti dospělých.
Ahoj, tak ja jedinacek jsem a muzu rict, ze jsem od mala mela uplne vsechno. Detstvi jsem mela nadherny.Mela jsem a mam spoustu pratel a znamych.To je asi takova rutina u jedinacku obklopovat se kamarady. Jenze na to, ze jsem mela vsechno mi stejne chybel sourozenec. Vsichni mi zavideli, ze mam pokoj sama pro sebe, hracky, obleceni apod.,ale muzu ti rict, ze s cim jsem mela problemy bylo naucit se hospodarit, kdyz uz jsem sla bydlet sama.To byla facka a pad na tvrdou zem.Uz jsem nemohla mit nastavenou ruku a dej, kup a zaplat. Z toho jedinackovskyho konfortu to byl financni sok.Uz jsem si od ty doby co ziju sama s moji rodinou nekoupila boty za 3 600 Kc.Doma to bylo normalni, rodice zaplatili. Chapes, co jsem tim chtela rict?
Ale fakt ho ber hodne mezi deti, uvidis, ze stejne i on az bude ve skole bude mit spoustu kamaradu.
Také jsem jedináček a upřimně nikdy mi sourozenec nechyběl-měla jsme hodně kamarádů, kroužky na které jsem chodila, sem tam výlet s rodiči. Spíš když jsem viděla, jak se třeba moje kamarádka se svým brácho hádá, tak jsem byla ráda, že jsem sama, mám pokoj jen pro sebe, nikdo na mne nebonzuje atd… ![]()
Jinak já komfort neměla, naši neměli peníze-žilo se od výplaty k výplatě, takže i když se říká, že jedináčci mají všechno atd…tak u nás to zdaleka neplatilo.
Řeším úplně stejný problém, syn má 3,5 roku a já jsem svobodná matka. Sourozence mít nebude. Bohužel je v naší rodině jediný vnuk (jeho sestřenice a bratranec žijí v Anglii a druhej brácha ještě děti nemá) takže má všechny výhody jedináčka kam se podívá. Rozmazlenej je a neposlouchá
ale nevím jestli by to sourozenec vyřešil. něco asi ano, něco ne. Je hodně s dospělými, ale snažím se zvát si hodně kamarádek s dětmi. Chodí do školky a před tím chvilku do jeslí tak snad si najde kamarády tam a pak bych neměla problém si je zvát k nám domů, klidne i přes noc, pokud by s tím všichni souhlasili. Budu se snažit ho vychovávat co nejlíp umím. Jsou horší věci na světě… ![]()
Mám klučíka 16 měsíců a taky to bude jedináček. Chtěla bych víc dětí, ale další už mít kvůli zdraví nesmím. Trápí mě stejná otázka - jak synovi zpříjemnit život, aby se necítil sám. Kolem sebe mám příbuzné a kamarádky s dětma, ale moc se zatím nevídáme. Přijde mi strašně líto, že si doma nebude mít s kým hrát. Takže dokud nepujde do školky, jsem rozhodnutá se mu co nejvíc věnovat a pak si snad nějaké kamarády najde tam
A třeba by mohlo pomoci i pořídit nějaké zvířátko. Nevím, to všechno ukáže až čas ![]()
@Hulu No právě u nás zatím (ťuk ťuk) problém s penězi není, takže může dostat to, co chce, ale snažíme se, aby toho nezneužíval, rozhodně není všechno automatické. Ale díky za názor, zatím je malý, ale je fakt, že jak bude růst, tak ho budeme muset učit znát hodnotu peněz a hospodařit s nimi.
Jinak s dětmi je opravdu hodně, od dvou let chodil do miniškolky, teď chodí do normální školky, na patře máme další 4 děti a v okolí další 4 plus mínus v jeho věku, takže má partu, pořádáme oslavy narozenin i nějaké společné akce. Je na něm vidět, že společnost dětí potřebuje a vyhledává, dost to bylo vidět na dovolené, kde kam jsme přijeli, první hledal hřiště a děti. Naštěstí je hodně komunikativní, takže navazování kontaktů mu zatím nedělá problém, uvidíme, jak to půjde dál, možná se budeme stěhovat do ciziny, tak bude mít možná zpočátku jazykový hendikep.
Omlouvám se za anonym, ale pro mne je to citlivé téma.
Ze zdravotních důvodů rovněž dcera zůstane jedináček.
Mám stavy, kdy to považuju za osobní selhání a naši neschopnost (já vím, je to blbost - ale oba jsme z více dětí a měla jsem představu větší rodiny). Dcera je velmi společenská, kamarádská, troufnu si říci, že i oblíbená. Sourozence by chtěla.
Holky, věřte, že dítko třeba do tří let nijak nepociťuje „jedináčkovství“. Dcera je předškolačka a už je to jiné.
Kamarádek má dost, ale není to „ono“. A já mám pocit, že mám být „vděčná“ za kamarádky, za to, že si s ní chce někdo hrát… ![]()
To je mi líto, že to vnímáš takto. Já to takhle nemám, prostě situace se tak vyvinula, takže to musím brát, jak to je, a snažit se to malýmu maximálně zpříjemnit. Já moc nemám ráda takové ty normy, jako že normální je mít dvě děti, a kdo jich má víc nebo míň, tak je „divný“. Můj syn je stejně normální dítě jako ostatní se sourozenci, nevnímám to jako žádný „hendikep“. Spíš mě zajímalo, co třeba ostatním vadilo, když vyrůstali jako jedináčci, co se jim líbilo, jak se začleňovali do kolektivu. Uvědomuju si samozřejmě, že je to hodně individuální, ale prostě mě zajímají zkušenosti ostatních, abych si z nich případně něco vzala př výchově.
Jsem take jedinacek. Nikdy mi nevadilo, ze nemam sourozence, pratel a kamaradu jsem mela a stale mam kolem sebe dost. Dodnes krasny vztah s rodici. Zaroven si troufam rict, ze u me nejaka rozmazlenost nikdy nefungovala. Co bylo potreba doma udelat, jsem vzdy udelala a byla na to v podstate sama. Takze takove to sourozenecke rozdeleni domacich praci proste nebylo. Nikdy jsem nebyla zavalena haldou hracek, ba mi rikali, ze jsem skromne dite…
.
Mam dceru a ta je take jedinacek a i jim zustane. K vychove pristupuji zcela normalne…
.
Mimochodem znam dost tech jenz maji sourozence a jsou rozmazleni a sobci. Takze takove to jedinacek= chudacek sam, rozmazleny, apod. pro me urcite neplati…
Holky, my jsme s manzelem oba jedinacci. detstvi jsem mela nadherne, bylo to tim, ze jsme casto jezdili na chatu, kde jsem mela bratrance a sestrenky, se kteryma jsem si hrala. pres tyden ve skolce, pozdeji ve skole, v kolektivu. nejvice problem byl na dovolenych, pokud jsme nejeli se znamyma, co meli stejne stare deti. to byla takova nudaaa. nasi nakonec souhlasili, ze budem brat na dovcu moji kamaradku, takze jezdila s nama. jeji rodice meli hodne prace, takze jim to taky bodlo. taky doporucuji kolektivni sporty v pozdejsim veku. nejlepsi, co muze byt. pokud bude prcek mit manyry jedinacka, brzo ho tam srovnaj. manzel hral treba basket a byl tak kazdy den kolektivu, ja tancila.sama jsem si nikdy moc nepripadala, byla jsem ale desne rozmazlena ( cca od 4 do 7 let),pak me to ale preslo, bacha na babicky a dedy, ti me rozmazlili nejvice:-)
Jo a bacha na to, aby deti nebyly jen v kolektivu dospelych. par jich znam a je to strasne, snad z toho brzo vyrostou.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.