Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky, potřebuju poradit. Dcera 18 měsíců (asi teď má to období vzdoru), tak je teď strašně nervní, jakmile není po jejím, tak má šílenej amok, třískne sebou několikrát o zem schválně tluče hlavou o podlahu a přestane až když jí vyhovím, když se jí třeba nevšímám nebo se jí to snažím vysvětlit, tak je to ještě horší. Dokonce jsem jí i plácla přes zadeček, aby se netřískala o tu zem a nic. Dala jsem jí do postylky, tu má jako za trest a po tom co jsem jí vyndala, tak se uklidnila, ale zachvíli zas nanovo. Dělá to i u babiček. Nemáte nějakou radu jak na ni? Hrozně mi vadí, jak si při tom vzteku ubližuje, mám strach aby po těch ranách do hlavy nebyla hloupá. Děkuji za rady ![]()
Syn tohle dělá od 11m, taky už nevím, co s ním.. Včera vší silou třísknul hlavou a má pěknou bouli…
Počkám tu na odpovědi ![]()
Znám, řešila jsem to samé u syna kolem 20m. Jak nebylo po jeho, tak s sebou fláknul na zem (bez ohledu na podlahu) a začal se třískat do hlavy (bez ohledu na podlahu, klidně dlažba) a strašně u toho řval. Řešila jsem tak, že jsem neřešila. Ujistila jsem se, že si tu hlavu nemůže rozrazit o nějaký roh, překročila jsem a odcházela středem. Kde není publikum, není divadlo. Nevšímám, nekomentuju, ignoruju. Ona po časem pochopí, že to nemá smysl.
@Dana 07 PB, připoměla jsi mi moje dítko, to bylo staršný období! a trvalo dlouho
ale to slyšet nechceš, viď? hele u syna pomohlo jediné - nevěšímat si ho. Ječel a třískal sebou i 45 minut, a v nejšílenějším období i 10× denně. FUJ, mám osypky ještě dnes. Jediné co malinko pomohlo tak velmi uvážit své chování a pokoušet se předejít konfliktům. taky jsem si zakoupila knížku RaR ta mi trošku pomohla. Jeho období vzdoru začalo v 10měsících a pomalu přešlo ve 4 letech, kdy to plynule přešlo do předpuberty. Naposledy sebou vztekle švihnul na zem v krámu kvůli jogurtu a to mu bylo 7 let!
přeji pevné nervy. Budeš je potebovat
![]()
No mě z té postýlky klidně i vyleze, přehodí nožku přes zábradlí a je to. Částečně zabírá zaměstnat ji něčím jiným, ale jsou věci, v kterých nepovolím, nesmí sahat na počítač, na školní věci svým sourozencům, nesmí lozit na linku a tahat po bytě zablácené boty na ven. To všechno má náladu dělat téměř denně a jsou scény, protože tohle nedovolím za žádných okolností. Na hraní dostane boty čisté, které se momentálně nenosí, z pokojíčku ji odnesu a zavřu dveře atd. Když se vzteká a ječí, chvilku nechám (ono prožít si vztek je taky potřeba, je to vyjádření emocí), pak ji jdu pochovat a snažím se zaujmout nějakou jinou činností - vezmem si knížku, dostane piškoty atd. Ideálem je, když s ní jdu ven a ona si tam může chodit kam chce.
@Manticora máš pravdu, časem pochopí, jen je vysilující pro rodiče, když to trvá dlouho. uááá
ted se mi začíná vztekat 3leťák, a i když to není tak příšerné, tak je to nervyderoucí.
![]()
Syn to dělal taky, ještě jsem mu přidala na zadek… pak brečel a vždy přišel ať ho utěším, vztekloun.
To přejde
@zuzkasim u nás vzteky postýlku postavil na 2 nohy a chtěl se i sní převrhnout!
@Tímeaaa na zadek v případě amoku nepomáhá, dítko je jakoby mimo sebe, nevnímá. To pak nepomůže nic. možná někdy metoda pevného objetí, ale na to jsem neměla sílu a nervy.
@Reee píše:
@Tímeaaa na zadek v případě amoku nepomáhá, dítko je jakoby mimo sebe, nevnímá. To pak nepomůže nic. možná někdy metoda pevného objetí, ale na to jsem neměla sílu a nervy.
u nás to vždycky pomohlo začal být naštvaný na mě a přestal se mlátit do hlavy… pevné objetí to mi párkrát pěkně ublížil… jednou jsem ho polila i vodou.
Hrozné stavy
![]()
Na zadek jsem při záchvatu nedávala, nemyslím, že nějak vnímal nebo že to mělo výchovnou funkci. Prostě jsem nechala být.
Potom, co skončil se záchvatem se přišel pomazlit, chtěl pochovat (což jsem udělala), jeho chování jsem nekomentovala. Asi to byla účinná technika, kolem dvou let tyhle záchvaty přestaly. Vztekal se teda pořád (vzteká se dodnes 3,5 roku), ale aspoň s sebou nemlátil po zemi.
A neboj zakladatelko, blbej není ![]()
Moje 15m dcerka sebou švihá na zem od 8m. Nejhorší je, že to někdy dělá i venku na ulici, bojím se, že si ublíží. Ale už 5 měsíců chodí, a nechce jezdit v kočárku. Je hrozně těžké tomu předcházet. Třeba chce běžet do silnice, řeknu ne, a švihne sebou o zem, amok, a už nic nevnímá, jen chce do té silnice. Vzteklou jí narvu do kočárku, a řvoucí jede tak 2 minuty, než se uklidní.
Když to jde, nevšímám si jí. Na zadek fakt nemá cenu. A metodu pevného obětí nikdy nedotáhnu do konce
, neboť mi už několikrát shodila brýle, škrábla do obličeje, apod. ![]()
Čekám, až to přejde, jinou radu neznám.
No, obávám se, že nějaká zázračná rada neexistuje. Ale taky bych ji uvítala
. Zažívám něco podobného s naším mladším (19měsíčním) synem. Ve vzteku švihá hlavou do čehokoli a opravdu to nešidí. Navíc, čím tvrdší je to, do čeho švihne, tím lépe. Takže se už několikrát stalo, že první švihnutí ho neuspokojilo, protože to bylo třeba do matrace na posteli, tak si vyhlédl něco „lepšího“
. Před Vánoci švihnul vší silou hlavou o skříňku, co mají kluci v dětském pokoji, protože odjely bagr a náklaďák, na které se koukal z okna. A já pak v přímém přenosu sledovala, jak mu na čele nabíhá obrovské červeno-fialové cosi
. Tohle bylo extrémní, ale jinak má teď fialové a následně žluto-zelené čelo tak nějak permanentně
.
Jediné, co u nás trochu pomáhá, je snaha předvídat, co by ho mohlo naštvat
. A to pak buď nedělat, což ne vždy jde, anebo ho na to připravit - vysvětlit, co bude následovat a proč. Pokud to nepomůže a on hysterák stejně dostane, ignoruji. A u syna skutečně platí, že ho to pak přejde rychleji, než když jsem se snažila do jeho počínání jakkoli zasahovat
.
@Dana 07 podle me nepomuze nic. Proste jsou deti, ktere jsou hodne a jsou deti, ktere se vztekaji. Je to jejich povaha, ktera se mozna da trosku usmernit vychovou (viz. treba placnuti po zadku),ale uplne dite uklidnit podle me nejde. Taky mam doma vzteklouna/nervaka bohuzel po tatinkovi, ktery je cholerik. Uz v 6 mesicich, kdyz nebylo po jeho, do me kousal a bouchal pestma. Kdyz jsem to resila s doktorkou, cucela na me, ze je to jeste brzo aby se tak vztekal
Obdobi mlaceni hlavou o zem mame uz taky za sebou. Trvalo to po celou dobu rustu stolicek. Az mu vylezly, prestalo to
Ale vzteka se doted, kvuli kazde malickosti (ma 24m). Jak pisi holky, nevsimam si ho popr. ho zavru do pokoje, a at se tam vzteka jak chce. Nekdy ale taky jednu na zadek chytne.
Já te spíš jen podpořím, ze v tom nejsi sama. Zrovna dneska dcera dostala po odpoledním spaní záchvat. Z ničeho nic. Rudá vzteky, az se zajikala a nemohla se nadechnout. U nás pomáhá, budu zřejmě kamenovana, poslat vztekat za dveře a zvýšit hlas, ze se mi takové chování nelíbí a ze to není pěkné. Sprdnu, poslu za dveře, většinou tam nedojde a začne se ke mne sapat na pomazleni. Vezmu si ji a z 99% se uklidní. Ale už taky mám za sebou záchvaty, kdy se to dalo jen „bezmocně“ sledovat a pod hlavu jsem ji podsunula aspoň takovou tu podložku z pěnového puzzle ![]()
No tak to hold budu muset nějak přetrpět, snad to u nás taky nebude trvat ty 3 roky. Ale teď jsem četla příspěvek od marfry o těch stoličkách, tak snad to bude i tak u nás. Protože malá mi už ani nechce nic jíst, jenom vidí jídlo a začne mi utíkat a strašně řvát a vůbec to ani nechce ochutnat a když ji náhodou přemluvím, tak sní třeba jenom třetinu než obvykle, už to trvá tak týden, neměla bych zajít k doktorce, aby mi náhodou netrpěla hlady. Nejhorší je, že nechce nic jinýho jíst než těstoviny, ale jenom samotný. Vždycky na mě začne křiček,,kolínko, kolínko" a nepřestane než vídí, že je jdu vařit. No a těch taky pak sní mín než obvykle a pak si s nimi spíš hraje.