Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
No, tady pomůže právě zapracovat na té sebelásce. A pak krůček po krůčku si říkat, tohle je přeci hrozná prkotina, nemá cenu si tím kazit den. Musím přiznat, že já mám s lidmi tvého typu trochu problém, mám hodně myšlenkových pochodů hozených do nadsázky a tohle urážení se a sebepozorování u některých lidí, tam tak trochu neštymuje.
Sebelaska/. Ale bohuzel pokud duvodem techto projevu je neco zavaznejsiho, tak ta sebelaska nepomuze.
Tam pak zalezi na diagnoze, proc tohle clovek dela.
V pripade, ze jsi „normalni“ osobnost, tak za me ta sebelaska. A precenovana urcite neni.
@Roxy ivka ja mam taky sama se sebou problem, neni mi to prijemny, stve me to. Rict si ze je to prkotina mi moje ego nechce dovolit… @Halibar proc myslis?
@Anonymní píše:
@Roxy ivka ja mam taky sama se sebou problem, neni mi to prijemny, stve me to. Rict si ze je to prkotina mi moje ego nechce dovolit…
Píšeš o svém egu. Ale kdybys tu sebelásku (neboli zdravé sebevědomí) měla, tak by se to ego naopak vůbec necítilo pošramocené nějakou bezvýznamnou hádkou. Pokud jsi srovnaná se svým vnitřním já, pak znáš svou cenu a podobné věci neřešíš. Hloupou poznámku bys pak odpálkovala, nebo nad tím mávla rukou. A sebeláska vůbec není o nějaké dokonalosti, prostě se měj ráda se vším všudy. Každej jsme nějakej. Ale jelikož si svůj problém uvědomuješ, tak ještě nejsi ztracený případ. Jen na tom musíš na terapii ještě hodně zapracovat, je to nejspíš běh na dlouhou trať.
Mně pomáhá dělat to, co mě bavilo v dětství. U mě to byl hlavně sport, tanec, zpěv. Jdu si např zaskakat na trampoliny, pobavit se na oldies party 😁, odvazat se. A ve vhodném prostředí se klidně i urážet. Vybít to ze sebe.
No a kdyz prijde tahle zacyklenost (urazeni se, uzkosti, vztahovacnost, nadavani si), tak jak by ses zachovala k maly holcicce, ktery by se to delo? Byla bys na ni vic a vic prisna nebo bys k ni byla opatrnejsi?
Za me je dulezity se snazit vymanit z toho zacarovaneho kruhu. Odcyklit se, prolomit vzorec chovani. Neco se stane mimo tve predstavy, zacnes si nadavat. A pak se tomu treba zasmejes, odlehcis to. Nevim, zda to popisuju srozumitelne, je to beh na dlouhou trat. Ale me se vzdy nejvic osvedcilo nebrat se a zivot tak vazne… ![]()
Ps. Myslim, ze jinak se o vnitrni dite pecuje tak jako o male dite, mam vypozorovano na sobe- mit naplnene zakladni potreby. Dej si najist, udelej si radost, lidsky dotek a tak.
@Jana525 píše:
Sebelaska/. Ale bohuzel pokud duvodem techto projevu je neco zavaznejsiho, tak ta sebelaska nepomuze.
Tam pak zalezi na diagnoze, proc tohle clovek dela.
V pripade, ze jsi „normalni“ osobnost, tak za me ta sebelaska. A precenovana urcite neni.
Tak proste jsou urcite psychologicke typy osobnosti, ke kterym ta vztahovacnost a zahledenost do sebe patri a zas tak nic moc se s tim delat neda. Ale ja nerikam, ze je to tvuj pripad.
Proste pokud je za tim male sebevedomi, malo lasky k sobe samotne, treba diky spatnym vzorcum v hlave, ktere jsme ziskali z okoli, tak se s tim pracovat da. Ale pokud treba bude clovek narcissista, nebo na autistickem spektru atd., tak tam to samozrejme bude tezke, neli nemozne.
Kdyz ti nekdo rika neco, co se ti nelibi, napadlo te nekdy, ze jeho reakce neni o tobe, ale ve skutecnosti je o nem? Ze je za tim nejjaky jeho pribeh a jeho zkusenost? A to je duvod, proc treba reaguje, jak reaguje? Ja si tohle driv bvubec neuvedomovala, taky jsem byvala silene vztahovacna, ale kdyz si tuhle skutecnost clovek uvedomi, taky to hodne pomaha.
@JednaPrazacka rozumim ti. A diky
@Jana525 snad takova osobnost nejsem, nebo myslim si ze ne. To ja vim, ale v te vlne emoci si to nedokazu vubec uvedomit. Zkusim s tim nebojovat a pokusim se na to koukat z jineho uhlu.
@Anonymní píše:
@Roxy ivka ja mam taky sama se sebou problem, neni mi to prijemny, stve me to. Rict si ze je to prkotina mi moje ego nechce dovolit… @Halibar proc myslis?
Myslím si to proto, že je to další blábol, který vymysleli lidé, kteří nemají snahu sami se sebou něco udělat, tak si vymysleli sebelásku, aby namotivovali ostatní lidi taky se sebou nic nedělat, aby se sami cítili dobře ![]()
Jsou lidi, kteří mají kila navíc a trápí je to, ale stydí se to říct nahlas, ikdyž je to vlastně odvaha si přiznat, že něco nejde, tak budu kecat o tom, že se miluju taková jaká jsem, tím namotivuju další, aby na sebe prděli a byli taky při těle. Byla jsem taky taková.
Jsou dva typy sebelásky - jeden je ten, kdy jsem dostáhla úspěchu a jsem na sebe pyšná a nikdo mi nemůže říct nic, co by mě zranilo. Druhý typ je ten častější - smutný a depresivní.
Skvělé je : jíst zdravě, hýbat se, pít hodně vody, meditovat a nekoukat na sociální sítě ![]()
Myslím, že dost pomůže trávit čas a vést rozhovor sama se sebou. Všechno co potřebuješ vědět k tobě přijde, když se zeptáš sama sebe. A taky příroda toho dokáže dost naučit.
Pracuji na sobe, chodim na terapie. Jsem k sobe velmi kriticka, moje sebelaska je dost slaba. Premyslela jsem a vlastne nevim jak mam pecovat o sve vnitrni dite. Neco ve me to proste odmita, porad je ve me neco co me chce chranit, neco co je pripravene hned k utoku a to sr projevuje vztahovacnosti a urazenim se. No je to pro me hodne tezke.
Dokazu se pak hodit do uzkosti, kdyz se nepohodnu s nekym, protoze si nadavam proc mi to vadi, proc mi vadi ze mi dotycny neco rekl a jsem nastvana ze jsem zase takhle reagovala a jako bych si rikala jak hrozna jsem.