Jak pomoci dítěti k úspěchu?

@Dollorres píše:
Ahoj holky, nic podobného jsem tu nenašla.
Mému synovi bude v červenci 6, a bude mít odklad a přípravnou třídu. Školka nás doporučila do PPP už minulý rok. Ještě jsme oběhali klinického psychologa, neurologa. Zaostával za ostatními dětmi. Má problémy s jemnou a hrubou motorikou, naráží do věcí, vše mu padá. Nedokáže zapojit horní a dolní polovinu těla při pohybových říkankách apod. Každý den má různý záseky, zapomíná na to, že se obléká, nebo jí už v tom procesu. Abychom se někam dostali, tak potřebuje dopomoc. Podle učitelek, je v mysli nepřítomen.
Dobrý, tak jsme se do toho všeho pustili, oběhali odborníky a máme to. A. D.D. Dyspraxie, pravděpodobnost na výskyt dalších SPÚ. Intelekt je na spodní hranici průměru.
Začali jsme hned na tom pracovat. Chodíme na ergoterapii, na kurs Maxíka a pohybové hry od školky.
Doma máme všude obrázky, aby nezapomínal na ty činnosti, co dělá. Jak má postupovat v koupelně, na WC, při jídle, při oblékání, při odchodu. Všechno je teď jedna velká ilustrace. Hrozně mu to pomohlo v samostatnosti. Díky těm kursům se zlepšila ta jemná motorika a kresba. Musíme pracovat i doma, nejlépe pořád při každé činnosti rozvolňovat zápěstí.
Není toho málo, ale na to kolik toho děláme, co všechno procvičujeme, tak to nestačí. Ještě nedohonil svoje vrstevníky.
Ohromně se zlepšil, umí to s příborem, ještě loni bral na milost pouze lžíci, a to s úchopem v pěst. Pije i ze skleničky bez polití. Oblékne se správně, jen knoflíky ještě moc nejdou. Naučil se i na kole. V zimě sjel pluhem modrou sjezdovku.
Začínám už přemýšlet trochu dopředu. Až nastoupí do školy, aby neměl problémy. Jestli ho pomalu nepřipravit dřív, aby tam ideálně nastoupil a měl lehce náskok. Za předpokladu, že to pochopí.
Děsí mě, kolik dětí jde do první třídy a už by klidně mohly do druhé.
Chci se na to připravit a do první třídy ho srovnat s ostatními.
Poradíte mi, jak na to? Je na to nějaký kouč, kurs, cokoliv?
Je tu někdo, kdo dítě alespoň trochu připravoval?
Já se všude setkávám jen s tím, že si děti ke všemu přišly samy.

Zlatíčko, děláš toho strašně moc, jsi fakt dobrá. Takhle, jak jsi to vyjmenovala, tak to je šílený úspěch On toho za ten rok zvládl fakt hodně, wow 

Jinak, pro tvé uklidnění, ted má mraky dětí odklad, dává se v podstatě jen tak, mi připadá. Můj synek šel sice v 6, ale v září mu bylo 7 a věkově je někde v polovině. Takže tuto úzkost můžeš škrtnout, fakt nebude vyčnívat.

Další úzkost můžeš škrtnout, že bude zaostávat. Jednak v tomto věku ty děti dělají velké skoky, hlavně ve vyzrálosti. To, co platí teď, může být za 4 měsíce úplně jinak. Můj chlapec v těch 6 absolutně nebyl zvídavý na nějaká písmenka nebo čísla, nerad si maloval (je hudebník) atd. Učitelky apelovaly, ať s ním cvičím, doktorka se na pětileté prohlídce zděsila (jinak ne, žádný certifikát fakt nemáme, prostě nejsme výtvarně orientovaní celá rodina)… takže, fakt hrozná zábava, si v neděli sednout a jít malovat - zpruzení jsme byli všichni a až v 6 a půl, na dovolené najednou začal pomalilinku číst, maluje s chutí tak jednou za kvartál doteď… To nepíšu, abych tě vynervovala, ale naopak uklidnila.

Jo, a jak nastoupil do školy, tak tam „čtenáři“ byli asi jenom 3, ostatní jeli písmenka úplně od začátku, jako kdyby nikdy nechodili do školky, do toho 4 cizinci… no fakt jedlý Hovoříme o Praze, kde jsou prý nejnamotivovanější děti, haha 

Takže bych být tebou zklidnila hormon, normálně ho rozvíjej tak, jako doposud. Co jsem načetla, tak je právě skvělá ta hrubá motorika, která ovlivňuje jemnou motoriku, která ovlivňuje mozek. Pokud by vykazoval alespoň trochu zájmu a talentu, tak je na to skvělý hudební nástroj (i blbá zobcová flétna), nutnost koordinace a jemné motoriky také rozvíjí funkce mozku.

Držím moc palce a neboooj

@Dollorres píše:
Ahoj holky, nic podobného jsem tu nenašla.
Mému synovi bude v červenci 6, a bude mít odklad a přípravnou třídu. Školka nás doporučila do PPP už minulý rok. Ještě jsme oběhali klinického psychologa, neurologa. Zaostával za ostatními dětmi. Má problémy s jemnou a hrubou motorikou, naráží do věcí, vše mu padá. Nedokáže zapojit horní a dolní polovinu těla při pohybových říkankách apod. Každý den má různý záseky, zapomíná na to, že se obléká, nebo jí už v tom procesu. Abychom se někam dostali, tak potřebuje dopomoc. Podle učitelek, je v mysli nepřítomen.
Dobrý, tak jsme se do toho všeho pustili, oběhali odborníky a máme to. A. D.D. Dyspraxie, pravděpodobnost na výskyt dalších SPÚ. Intelekt je na spodní hranici průměru.
Začali jsme hned na tom pracovat. Chodíme na ergoterapii, na kurs Maxíka a pohybové hry od školky.
Doma máme všude obrázky, aby nezapomínal na ty činnosti, co dělá. Jak má postupovat v koupelně, na WC, při jídle, při oblékání, při odchodu. Všechno je teď jedna velká ilustrace. Hrozně mu to pomohlo v samostatnosti. Díky těm kursům se zlepšila ta jemná motorika a kresba. Musíme pracovat i doma, nejlépe pořád při každé činnosti rozvolňovat zápěstí.
Není toho málo, ale na to kolik toho děláme, co všechno procvičujeme, tak to nestačí. Ještě nedohonil svoje vrstevníky.
Ohromně se zlepšil, umí to s příborem, ještě loni bral na milost pouze lžíci, a to s úchopem v pěst. Pije i ze skleničky bez polití. Oblékne se správně, jen knoflíky ještě moc nejdou. Naučil se i na kole. V zimě sjel pluhem modrou sjezdovku.
Začínám už přemýšlet trochu dopředu. Až nastoupí do školy, aby neměl problémy. Jestli ho pomalu nepřipravit dřív, aby tam ideálně nastoupil a měl lehce náskok. Za předpokladu, že to pochopí.
Děsí mě, kolik dětí jde do první třídy a už by klidně mohly do druhé.
Chci se na to připravit a do první třídy ho srovnat s ostatními.
Poradíte mi, jak na to? Je na to nějaký kouč, kurs, cokoliv?
Je tu někdo, kdo dítě alespoň trochu připravoval?
Já se všude setkávám jen s tím, že si děti ke všemu přišly samy.

Prodava se hodne ruznych pracovnich trenovacich sesitu pro predskplaky. Segra se naucila cist tedy jeste pred skolou, ale tim zpusobem ze ji mama porad ukazovala a predcitala v obrazkovych knizkach rikanky a ukzovala to na radkach na strance..jednu si pamatuji..honil pudl pudla az mu ouska zrudla segra pak ty rikanky rikala z pameti jen mama ukazala na obrazek, ty rikanky byly postupne delsi no a pak uz se nejak orientovala v tech pismenkach..chudak pak se naucila nejakou dlouhou koledu a mama ji nutila i kdyz byla holka ji recitovat u vsech sousedu v baraku i u babicky na vesnici..od te doby nesnasi velikonoce, slehani pomlazkou ji nevadilo ..

Ještě mě napadlo, zkuste objednat na oční. Jak jste psala, že naráží do věcí apod. Některé děti mají kombinované vady. A korekce zraku udělají taky hodně.
Já bych dopředu neučila dokud nebude umět takové ty základy, aby toho najednou nebylo moc. Učila bych jednu věc intenzivně a až ji bude zvládat, začínat s další a pořád opakovat do zblbnutí. Můj názor, ale nejsem psycholog

Syn má taky dyspraxii. Co se týče pozornosti, mám pocit, že když chce, tak ji udrží (při stavení kolejí), ale když chci jenom já (logopedie, oblékání…), tak se okamžitě vypne. Výslovnost strašná, koordinace celého těla hrozná, grafomotorika neexistuje. Je mu čtyři a půl a stále při chůzi ze schodů připomínám, ať střídá nohy Je snadno unavitelnej, opravdu hodně spí, celej je takovej uvolněnej a laxní.

Aspoň intelekt má tedy podle PPP normální, logické myšlení nemá sice výborné, ale nějaké snad ano. Ostatní potíže má stejné, jako vy.

Co dělám - cvičím s ním logo a ty různé věci na jemnou motoriku, dopoledne chodí do školky, odpoledne na vytvarku (jemná motorika), na cvičení (hrubá), na fotbal (hrubá) a na zpívání (paměť, rytmus). Nic z toho mu nejde, ale jsou to vysloveně nesoutezive kroužky, DDM a tak. Beru ho hodně na hřiště. Ale jinak ho nechávám žít, hodiny denně staví duplo a koleje a kulickodrahu, projevuje překvapivé prostorové myšlení a schopnost plánovat, myslím, že je to docela stastnej kluk.

Má starší a mladší sestru, obě hyperaktivní, vzteklé, uječené a mimořádně nadané (starší podle PPP, u mladší to jenom odhaduju, ale bude to tam). Chudák Myslím, že ty ho taky stimulují dost.

Do školy určitě odklad, no a holt nebude premiant. Do budoucna - on chce být hasič. Na to stačí maturita, tu by snad mít mohl, a jemnou motoriku na to doufám taky moc nepotřebuje, spíš být fit a mít sílu a to vytrenuje, když bude chtít. Už mám vyhlednuty kroužek malých hasičů.

@Masina píše:
Třeba já věděla, že syn bude ve škole bojovat s psaním. Pracovali jsme hodně na logopedii (to se do nástupu ZŠ zvládlo) a od malička jsme pracovali na rozvoji jemné motoriky, procvičovali grafomotoriku. Bylo mi jasné, že psané písmo pro něj bude záhul a tak jsem ho lecos naučila do školy napřed. Uměl trochu číst, uměl poskládat písmena za sebou, jak se mají napsat, uměl hodiny, zvládal sčítání/odčítání do 10. A třeba nám se to hodně vyplatilo. Ve škole se rozhodně nenudil a máme čas soustředit se na to psaní. Úplně jsme se vyhnuli tomu, že po škole a kroužkách bude sedět nad úkolem, pak 10 minut číst a pak trénovat psaní. Úkol zvládne levou zadní, čte krásně, takže ho to baví a denně můžeme věnovat půl hodiny grafomotorickým cvičením. Díky tomu se to psaní zlepšuje a paní učitelka ho chválí. Myslím, že je blbost učit dítě všechno, co se učí v 1. třídě. Pak se tam fakt nudí, ale když vím, že bude v nějaké oblasti potřebovat víc času a trénování, tak o návyk učení rozhodně nepřijde. Akorát bude mít na tu problematickou oblast víc času. Teď jsem akorát mluvila s jednou maminkou - spolužačkou mého syna, která sice věděla, že je její syn pomalejší a má problémy s pamětí, ale razila teorii, že se všechno naučí ve škole. A ta mi říkala, že na žádné volnočasové aktivity po škole nemají čas, protože si musí opakovat písmena, psát a dennodenně procvičovat počítání, aby udrželi krok se třídou + každodenní čtení.

Tchyně udělala s mým manželem (coby dyspraktickym dítětem) stejnou zkušenost. Zcela záměrně ho naučila číst dopředu a říkala, že se tp fakt vyplatilo - aspoň něco nemuseli cvičit, a navíc měl on, spolužáci i učitelé pocit, že není blbej, když tak dobře čte.

Asi řešíme podobné starosti. Staršímu synovi byly v únoru 4 roky. Loni v červenci jsme zjistili vývojovou dysfázii s expresivní poruchou řeči, od té doby chodíme na klinickou logopedii a nesmírně se posunul. Teď se nám podařilo dostat na ergoterapie, udělali mu njěkaý test, vychází z toho jako dyspraktik. Na konci dubna nás čeká ještě psychologie a pak asi i další vyšetření.

Je evidentní, že je v lecčem pozadu - bojí se, nevěří si, má špatnou rovnováhu, podle terapeutky si špatně uvědomuje své tělo aj. S mluvením se zlepšil, ale stále nějaké abstraktní koncepty, co děti jeho věku už chápou, nepobírá. Postupně na tom pracujeme a hodně se zlepšuje. To zjištění o dzspraxii je velmi čerstvé, ale v podstatě se pro nás nic nemění, jen to tak nějak zarámovalo jeho potíže.

Paradoxně má pohyb velmi rád a jsme neustále venku. Miluje výlety a ujde kolem 10-12 km bez potíží. Odrážedlo je pro něj problém, ale tohle jaro se začal zlepšovat. Letos začal zkoušet i ty malé lezecké stěny, ale je vidět, že mu to dělá potíže. Chodíme na plavání, to je prý super.

Letos jsme ho vzali na lyže nešlo mu to tak jako ostatním dětem, doporučili nám pak individuální jízdy, místo anvazující pokročilé hodiny, ale pro mě bylo strašné vítezství, že ho to bavilo a vydržel celých 90 minut - opravdu jsme byli připravení, že se otočíme a pojedeme hned domů. Daří se mi ho lépe namotivovávat na různé aktivity, potřebuje opravdu hodně podpory a motivace, ale už se nám ho daří na ty aktivity dostat. Jedem z cílů té ergoterapie je právě i posílení sebedůvěry.

Řešila jsem to i s lektorkami v DDM, kam chodí na sportovní minipřípravku - příští rok už jim z toho věkově vypadne, přemýšlela jsme o gymnastice, ale naštěsít sjou lektorky strašně fajn a mají individuální přístup, takže nám ho tam ještě vezmou a myslí si, že by mu to prospělo 2* týdně. Jednou v rámci školky, jako teď a jednou extra, skončí po obědě a půjde pak na kroužek. Jinak se snažíme dělat všehcno možné, doma různé tvoření, aktivity, obtahování a venku blbnutí, rozvoj hrubé motoriky.

Důležité je, že se hodně zlepšuje (i dkyž je objektivně třeba o rok pozadu) a hlavně, že ho to zatím všechno baví. Myslím, že si sám uvědomuje, že je trošku jiný (občas má i horší reakce v nějakých sociálně náročných situacích) a sám se rovnou shazuje, že to nezvládne, ale s velkou motivací nakonec zvládá skoro všechno . A hodně mu teď pomáhá jeho maldší brácha, který se naopak ničeho nebojí a starší ho pak následuje…

Takže myslím, že děláš všechno co můžeš a děláš to dobře. Hlavně ho podporuj a nedávej mu najevo, že mu něco nejde nebo to enumí… tyhle dítka mívají sami o sobě velký problém se sebedůvěrou 

@welovefashion no tak vybírat školu podle skříněk je teda hard core… zrovna na vzdělávací instituci, kde moje dítě stráví 9 let (nebo nejmíň 5), jsou mnohé podstatnější věci, než způsob ukládání věcí… já jsem to napsala pro ilustraci, k té samostatnosti. I když děcko nemá skříňku, musí dělat v té škole spoustu věcí samo, musí si hlídat svoje věci, myslet si na spoustu aktivit… prostě to není jak ve školce, kde se jde hromadně čůrat, hromadně umýt ruce, učitelka ti zapne mikinu a připomene, že nemáš jít ven v papucich… samozřejmě u tech prvnaku to učitelka ještě dělá, ale je lepsi, když to ty děti zvládají, než když učitelka obsluhuje 20 nesamostatnych vyjukanych miminek.