Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Janča6 Říkali, že bude lepší, když ji budou držet 2, dost tam vyváděla, měla období hrůzy z cizích lidí. Rtg nebyl nezbytný, překlopila se na houpačce, žádné příznaky neměla, tak ji jen pozorovali.
@Kajlíí píše: Více
Klidně to napíšu, stejně je to tu nejspíš už tak nějak veřejně známo. Při přecházení na zelenou ji srazilo auto, samozřejmě se rozhlédla, to auto viděla, ale bylo daleko a ona nepoznala, že jede moc rychle.
Ty jo, tak to koukám, jak jsou někdy na RTG nepříjemní ![]()
Je pravda, že starší děti RTG zvládají úplně parádně. Já teda vlastně nevím, jestli ta 4letá se zlomenou rukou to zvládla sama, nebo ji musel tatínek držet. Ale mám dojem, že už sama. Od nějakých 5 let je to fakt na pohodu.
Ale že bych s druhým dítětem čekala kvůli hypotetické možnosti, že budu muset s prvním na RTG, to já teda ne. Vždy se to nějak vyřeší. Třeba jak jsem psala, někdy dítě podrží cizí rodič. A asi záleží na důvodu toho RTG, na jeho nezbytnosti.
@Janča6 Ty jo, malinka. Jeste, ze je v poradku. ![]()
Tak to neni jen rntgn, proste to resim kvuli vice situacim. Jak mam 1 dite, tak si i hodne vybiram komu bych ji sverila, tak napr. sverit nekomu cizimu by me ani nenapadlo a z rodiny tady moznost proste neni a na mensim meste jsou omezene moznosti oproti treba Praze napr. v tom hlidani/ soukromych skolek/DS atd a taky finance jsou na rodicaku omezenejsi nez kdyz clovek pracuje.
Ale musim rict, ze jste me uklidnili, proste se to pak nejak vyvrbi dle situace a clovek to treba v tom stresu ani resit nebude a par krizovek asi bude..
Jen se poprat s tim pocitem, ze se ta pozornost a pece musi rozdelit.. malou nechci zanedbavat.
Fakt mi pomohlo si o tom s nekym pokecat. Dekuji ![]()
@Dadda8 Des. Ta nase ani nevyvadela, jen proste sestra u rntgn byla moc chytra. A taky rikala, ze ji samotnou se mnou neosetri, tak jsem ji rekla, ze v poradku at mi to da pisemne. Jako zdravotnik ma tu povinnost. Pak uz jen drzkovala, ale rntgn probehl
Ono je to strasne moc o tom, jak si to nastavis v hlave. Pokud se rozhodnes, ze druhe chcete a vsechno kolem zvladnete, tak to tak proste bude. Ja mam deti od sebe bez par tydnu tri roky a prvni rok jsem si pochvalovala, ze bych nechtela menší vekovy rozdil. Ale ted si rikam, kdybych se ten prvni rok kousla, jak by bylo fajn mit to mladší uz zas o rok starsi. Ale u nas to driv neslo, rozhodla priroda. Taky to nemusi jit hned. Ja bych necekala. ![]()
Mě by zajímalo to samé. Máme zatím jedno dítě. V únoru mu bude 5 a je mi ho teď líto. O prázdninách nechodí do školky, je během pracovní doby u babi a dědy. Má tam zahradu, hřiště, bazén. Ale nemá tam ty děti.
Já jsem šla na plný úvazek v roce a půl, protože mi hlídala babička. Vize byla taková: pracovat tak rok, dva a pak se začít snažit o druhé. Já si zvykla opět na práci a nechtělo se mi zpět vracet. Je to už přes 3 roky a představa té mateřské a rodičáku je pro mě naprosto děsivá.
Nedělej tu stejnou chybu, kterou jsem udělala já. Nebude se ti chtít jít do dalšího, jakmile se vrátíš k práci. ![]()
@Torryy na druhou stranu to že budeš mít 2 děti blízko u sebe není jistota, že budou parťáci. Ve věku 5 a 3 roky tedy ještě asi ano, ale do budoucna vůbec. My máme 2 děti jak den a noc. Fungovaly spolu jako parťáci možná tak do školky. Od ZŠ se tolerovaly, jako jedou spolu na dovolenou, jedou s námi oba na výlet, do kina, ale že by si svěřovali tajemství, nebo po sobě tesknili to fakt ne. V pubertě i toužilý mít vlastní pokoje. Je to kluk a holka a rozdíl je 2 roky. Ale vždy měli jiný temperament, povahu, zájmy - koníčky, kamarády … Vymyslet společnou aktivitu která by bavila oba bylo vždy náročné. ![]()
A je to dětmi, protože dítě 1 nema problem s dítětem 3, ale má problém s dítětem 2. A dítě 2 jinak OK funguje s dítětem 3 ale nefunguje to k dítěti 1.