Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@09Veronika09 tak ja mela i prvni pohodove (az na par veci, blokla zada, infekce mocovych cest a tvrdnuti bricha), ale proste strach, aby bylo vse v poradku, resila jsem kazdou kravinu. Ted se pres to snazim prenaset, ale leti mi to silene. Predtim jsem sledovala tydny a co a jak kdy roste, ted mrknu sem tam pro info
Bojíš se správně.
Za 3 týdny mám termín a stále mi nedochází, že budu mít druhé dítě. Uteklo to neuvěřitelně…
![]()
@Martassek píše:
Bojíš se správně.Za 3 týdny mám termín a stále mi nedochází, že budu mít druhé dítě. Uteklo to neuvěřitelně…
![]()
Jezis, aha, no budu neco podobneho ![]()
Navic minule jsem otehotnela v jednom roce a rodila az v nasledujicim a ted to mam vse v jednom
pro me scifi, fakt mi to poradne nedochazi. Navic prvni snazeni celkem dlouho a druhe brzo a ani jsme to necekali tak rychle, pokud vubec, takze tim vic je to pro me proste scifi
snad se s tim nejak srovnam do te doby, dite bylo chtene ![]()
Já druhé prožívám víc. První těhotenství bylo celkem v pohodě (až na nevolnosti v prvním trimestru), pak sem prodělala 2 potraty a teď se děsně sleduju a pořád se něčeho bojím
měla sem i komplikace na začátku tak o to to bylo horší. Sem od 8tt na neschopence a i když to teda utíká, za měsíc rodim, tak pořád je to druhé takové intenzivnější, ale už aspoň vím do čeho jdu ![]()
V prvním těhotenství jsem se strachovala kvůli všelijakým hloupostem (např. koření v jídle v restauraci apod.). Vše jinak probíhalo tabulkově.
Teprve ve druhém těhotenství mám oprávněné důvody ke strachu. Jedna komplikace za druhou. Ale naštěstí není tolik času nad tím přemýšlet, syn mě zaměstnává na 200% ![]()
Přidávám se k těm, které snáší druhé těhotenství hůře. Také mi je mnohem více špatně, snáším vše hůře psychiky. Rovněž strach je větší, protože mám první dítě ještě malé a obávám se společných nocí aj. Radost je velká, ale prostě rovněž velké obavy, jak to zvládneme.
U prvního jsem řešila každé píchnutí a každou hloupost. Teď jsem najednou ve 25.tt a ani nevím, jak to uteklo. Doma mám rok a půl starého čerta, takže teď řešíme hlavně růst zubů. A nezabývám se pitomosti. Ani u jednoho mi nebylo nějak extra špatně.
V prvním těhotenství jsem si nepřipouštěla vůbec žádné komplikace. Jsem zdravá, tak mimi musí být přeci taky. Teď jsem značně vystresovanější, když už vím, co vše se může zkomplikovat… Druhé těhotenství skončilo porodem ve 20tt, takže teď je to vlastně mé třetí těhotenství. Zatím 25tt a vše ok. Vše po IVF.
@Anonymní píše:
V prvním těhotenství jsem si nepřipouštěla vůbec žádné komplikace. Jsem zdravá, tak mimi musí být přeci taky. Teď jsem značně vystresovanější, když už vím, co vše se může zkomplikovat… Druhé těhotenství skončilo porodem ve 20tt, takže teď je to vlastně mé třetí těhotenství. Zatím 25tt a vše ok. Vše po IVF.
Mám to stejně s těmi obavami. V prvním těhotenství jsem nic nečetla, nevěděla, prostě porodím zdravé dítě a hotovo. Druhé původně nebylo v plánu, takže jsem pak občas četla i diskuze o potratech, komplikacích, nemocech..teď jsem tak asi 27.tt a fakt si přeju jen aby to miminko bylo zdravé. Tak snad to tak bude. Jinak míň přibírám, jsem o 6 let starší a všechno mě bolí. Funím do schodů, píchá mě tuhle a támhle, jsem unavená, pálí mě žáha…
Je to sranda. Můj gynekolog mi naznačuje, že patřím do kategorie „stará matka“ (34 let). Možná má fakt pravdu.
Po fyzické stránce mám obě těhotenství zatím stejné. Nic mi není krom toho, že jsem unavená. Předtím jsem ale všechno sledovala, pohyby, pořád jsem si četla jak je mimi v jakém týdnu vyvinuté, věděla jsem přesně kolikátý jsem týden a den a dokonce jsem i sledovala jiné těhotné a záviděla jim, že už mají velký břicho, tak budou určitě brzo rodit
chtěla jsem mít miminko co nejdříve u sebe
no a teď? Teď je to úplně obráceně, mám teda osmiměsíční a rodit druhý mám v srpnu, nesleduju nic, nevim pomalu ani v jakém jsem týdnu, nemám vůbec čas nad něčím takovým přemýšlet. Teď mi vadí, že už mám břicho skoro zas jak balón a to jsem teprve něco přes polovinu těhu, mám hrůzu z toho s jakým břichem půjdu k porodu a teda mám hrůzu ze samotného porodu, protože už bohužel vím co mě čeká
Děsim se šestinedělí a vůbec prvních 4 měsíců, kdy to moje holčička prořvala. Teď budu mít kluka a k tomu starost o roční batole, no prostě to těhotenství teď prožívám úplně jinak, vlastně ani neprožívám, protože na to nemám čas.
@Zoe1 no, u prvniho jsem se sledovala, jestli uz konecne roste a ted se desim, jake bude na konci
roste strasne rychle uz od pocuraneho testu.
Jak vas ale ctu, tak snad teda budu mit druhe jako to prvni, co se tyka komplikaci. A nad porodem radeji vubec nepremyslim.
1.tehu kluk: nevolnosti od 17 hod do usnutí do 13 TT, 5kg dole, žila jsem dost prací, strachovala jsem se kvůli všemu -ze to bude mimoděložní, že jsem vypila tonik, atd
pak už mi bylo dobre, do práce jsem chodila do poslední chvíle, i do porodu jsem se cítila dobře, porod ok ale syn měl koliky 2.tehu holka (v 15 m syna): celodenní nevolnosti, kapacky, hospitalizace, 8 kg dole, to trvalo od 7tt do 14 TT, chudák syn jsem přežívala
, pak už mi bylo ok, břicho opět malé, v 21tt u moře cesta autem do Chorvatska (bez syna
, na konci úz jsem fakt neměla energii, funela jsem, spala odpoledne se synem, a taky obavy jak to bude s 2letym a miminkem, naštěstí vše ok až na ty zacatky ( syn hodně žárlil), ale dcera je hodne klidné miminko takže mi to hodně ulehcila
Nemám většinou čas ani energii to nějak extra prožívat. Zpočátku byly nějaké nevolnosti, ale ne tolik jako u prvního těhu. Pak mi začalo v 17 tt dost tvrdnout břicho. Dcera bude mít 17 měsíců a začala chodit v 15 měsících, takže jsem se s ní dost natahala. Přes den moc nenaspí a já si s ní taky neodpočinu. Jako nebýt toho obr pupku, kdy mi hádají všichni brzký porod, i když jsem teprv 28 tt, a občasné únavy a tvrdnutí břicha, tak ani nevím, že jsem těhotná. Na druhou stranu, kondičku mám díky batoleti docela stále slušnou, i když už se hodně zadýchávám. Děsně to letí a z čeho mám trochu strach, tak u dcery jsem musela od 30 do 36 tt ležet, kvůli riziku předčasného porodu, tak aby se situace neopakovala nebo nebyla horší. To si vůbec nedovedu představit.
@LenaMarry tak snad nebudes muset lezet, to si taky nedovedu predstavit. Mne ted nastesti mizi ta silena unava, to jedine me ted hodne onezovalo, rano se hudim brzo a vecer usinam v 6. Ale ted uz par dni spim a funguju zase normalne, nastesti.
U mě bylo první úplně bez problému, ve druhém mám problémy od začátku, šíleně mi bylo zle, měla jsem migrény, od prosince na neschopence…nedá se to srovnat. Teď ve třetím trimestru mě začaly dost bolet záda a žebra, ale oproti začátku je to zlaté. První porod byl šílený, tak snad druhý bude lepší.