Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Třeba by chtělo zahltit jeho vnímání podnětama z okolí…
To by třeba mladý pán neměl čas řešit věci typu „tohle chci - tohle nechci…“
je to normální
první puberta v roce ,druhá ve dvou třetí ve třech
pokračování jistě poznáte ![]()
Ja bych rekla, ze se zkratka jeste neumi vyrovnat s tim zklamanim, ze neni po jeho. Mozna i trochu zarli na nejmladsiho, nam totiz zacal pes zarlit (omlouvam se za debilni prirovnani) az ve chvili, kdy Mates tak nejak ovladl prostor.
Je uz dost velky, aby se s nim slo domluvit, co mu dat nejakou zodpovednost, ve ktere bude rozhodovat, kdy se odehraje? Aby nemel pocit, ze vzdycky se musi podridit, ale ze ma nekdy moznost svobodneho rozhodnuti. Taky pry neni dobre dite zahlcovat prilisnym vyberem, staci dat vybrat ze dvou moznosti, chces to a nebo to, kakao nebo caj, tricko s medvedem nebo cervene…
Jinak ja si uzivam vztekani uz ted, 100× denne rev, ze si nemuze hrat s nozem, zmazat se jogurtem od hlavy az k pate, spadnout po zadech z postele ![]()
Sebík se moc nevzteká ale občas ho to taky chytne…jednoduše na něj mluvím klidně žádný řvaní tak to nemá absolutně cenu…nebo ho obejmu ons e chvíli šparjcuje ale pak se uklidní.Jako dát mu na prdle je podle ěm blbost akorát by začal řvát víc.K dětem to prostě patří.
Ahojky, já to řešila s naší malou. Byla tak šíleně vzteklá, že jsem se odhodlala k psycholožce. Ta mi poradila, abych, až bude mít zas záchvat, ji popadla a držela ji tak pevně, jak dovedu (neudusit) a přitom, abych jí říkala, že ji mám moc ráda a že to zvládnem. (Abychom u toho byly samy dvě) Chtělo to tedy dost síly, protože se hooodně vzpírala. Ale udělala jsem to maximálně třikrát a od té doby je klid
(už asi rok a půl). Všechno to řešit s láskou, ale důsledně ![]()
Shílenka píše:
Ahojky, já to řešila s naší malou. Byla tak šíleně vzteklá, že jsem se odhodlala k psycholožce. Ta mi poradila, abych, až bude mít zas záchvat, ji popadla a držela ji tak pevně, jak dovedu (neudusit) a přitom, abych jí říkala, že ji mám moc ráda a že to zvládnem. (Abychom u toho byly samy dvě) Chtělo to tedy dost síly, protože se hooodně vzpírala. Ale udělala jsem to maximálně třikrát a od té doby je klid(už asi rok a půl). Všechno to řešit s láskou, ale důsledně
kdo ví jestli to zabírá i na 15ti letého
![]()
sophinka píše:Shílenka píše:kdo ví jestli to zabírá i na 15ti letého
Ahojky, já to řešila s naší malou. Byla tak šíleně vzteklá, že jsem se odhodlala k psycholožce. Ta mi poradila, abych, až bude mít zas záchvat, ji popadla a držela ji tak pevně, jak dovedu (neudusit) a přitom, abych jí říkala, že ji mám moc ráda a že to zvládnem. (Abychom u toho byly samy dvě) Chtělo to tedy dost síly, protože se hooodně vzpírala. Ale udělala jsem to maximálně třikrát a od té doby je klid(už asi rok a půl). Všechno to řešit s láskou, ale důsledně
![]()
Tak na to si budu muset ještě chvíli počkat
, ale proč to na něj nezkusit??? ![]()
sophinka píše:
no už jenom pro to ,že on má skoro 190 cm ,já o 20 cm méně![]()
To by bylo potuleníčko s maminkou
už jen ta představa
Každý dítě je individuální, Maty má období vzdoru už od roku
Takže bych tipovala, že i u vás to ve čtyřech letech může být nějaká jeho forma.
Já Matyho nechávám taky vyvztekat, po záchvatu v rámci tulení mu jen v klidu řeknu, co se asi stalo, co se mi nelíbilo, proč jsem mu to a to zakázala, ale jen v rychlosti. To si myslím, že je dost důležitý. Sem tam přidám radu, jak by se to dalo řešit jinak než vztekem, ale na to je ten náš terorista asi ještě malej.
Ale v žádném případě bych nic nezakazovala a nenadávala dítěti. Samozřejmě pokud dítě neposlechne, já dám ultimátum a ono se potom vztekne, platí má slova před hysterákem, tzn. předem slíbenej zákaz se uskuteční.
Křičet na dítě, ať se uklidní, nebo mu dát na zadek, aby mělo důvod, proč řvát, to mi nepřijde jako dobrej nápad (chvilku mi trvalo, než jsem to pochopila
… přiznávám, že Matyho jsem začala posílat do kouta hlavně jako obranu předemnou).
Na mě když někdo bude ječet, ať se urychleně uklidním, tak to bude mít přesně opačnej efekt.
jéje chce se mi říct a bude hůř ![]()
náš má období vzdoru od roka a ještě ho to nepřešlo (hyperaktivní neni, pouze hodně živý), teď se k tomu přidaly i různý gesta a odmlouvání, ječení a řvaní, stačí když ho chytnu pevněji za ruku abych ho udržela na místě, když mu chci něco říct, no dělá jak kdybych mu jí utrhla
rozhodně na zadek nepomůže, spíš bych řekla, že je to ještě horší, když ono to někdy vyletí úplně samo, když máte scénu ten den již po desáté. Nejvíce se mi osvědčila nástěnka smajlíků a šklebíků a praktikuji to dodnes
prostě je zaúkolovaný různými věcmi, takže nemá čas se ani chvilku nudit a jelikož hrozně rád závodí, tak ho to i baví. Rozhodně bych teda neříkala, že je nebude mít nikdo rád, jednak to není pravda a jednak by to v něm mohlo zanechat nějaký blok ![]()
Tak to ja ti bohuzel neporadim,moje mala ma 5.mesicu a uz se zacina vztekat taky ![]()
Ahoj, potřebovala bych poradit nebo spíš vědět jak to řeší v jiných rodinách. Mám tři děti 4, 2 a 8 měsíců. Nejstarší začal cca ve 2 letech vzteklounovat a tak…klasický období vzdoru (říkala jsem si), ale už jsou mu čtyři a po cca půlročním klidovém období (od narození mladšího byl v celku v klidu a já si říkala, že to máme za sebou)začal znova „záchvatovat“ co není po jeho řev, ječení a brečení - prostě hrůza (jít po ulici, tak si myslím, že ho týráme - jaká je to síla…) Teď se k tomu přidalo vztekací období toho mladšího, takže už fakt sranda je ukočírovat…
No a teď otázka. Je normální mít vztekací období ještě ve 4 letech? A jak to řešíte?
Já ho nechám vpodstatě vyvtekat - prostě si to odeřve, já na něho mluvím klidně ( a že to stojí přemáhání) a čekám až to přejde, pak se většinou chce přitulit, tak ho přitulím a dál už to neřeším, prostě ho nekoupu v tom, co prováděl.....protože je na něm dost vidět jak se stydí…
No a manžel si myslí, že je to celý špatně, že by mu dal na zadek a že by přestal (no podle mě ne, ale to nemám vyzkoušené) a pak po výbuchu vede rád řeči typu, že takhle zlobivý děti nebude mít nikdo rád a že když zlobí tak nemůže to a tam to........prostě mu to jeho chování dává pěkně „sežrat“
Tak pokud jste dočetli tenhle román, budu ráda za váš nároz… Omlouvám se za délku, ale práve mám za sebou další vztekání…ráno mladší a teď starší… tak jsem tooho plná a potřebovala jsem se vypsat