Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak začít s s hlídáním?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.2.25 18:33
Jak začít s hlídáním?
Zdravím, snad mě tu aspoň někdo pochopí a poradí, řekne své rady, zkušenosti atp.
Syn má 22m a ještě jej nikdo nehlídal. První rok jsem vůbec necítila, ze bych jej někomu kromě manžela svěřila, chodila jsem chvíli k terapeutce. Ted bych hrozne chtěla, aby uz chodil na hřiště s babičkami, mohl byt u nich hodku nebo vice, na noc zatim neplánujeme. Ale teď zas nechce on. Ano, zadrbala jsem období, kdy by se to naučil, ale jak teď, aby to bylo bez pláče, nechci to lámat tvrdě přes koleno.
Cca půl roku zpátky sel s tchýní a tchánem do herny, vydržel hodinu, ale musela jsem se vytratit (což mi nepřijde ok, jak jste to dělali vy?) a po hodině začal zničehonic šíleně brečet a volat mě, naštěstí jsem byla vedle v obchoďáku.
Nedávno už ho “nechal” manžel prarodičům na hodinu a bylo to vpohode, mí rodiče si ho vzali také cca pred měsícem na 2 hoďky na procházku a dobry, ale pak je další týden, kdy jedeme k prarodičům a nehne se ode mě a nechce od nich ani pochovat. Jak jste to prosím dělali u takovýchto “závislých” dětí? Určitě nechci dělat nic na silu a přes plac, tak třeba ma někdo jiny nápad. Děkuji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.25 18:36
@VeraPec1 píše: Více
Taky odcházím ideálně tak, aby mě syn neviděl. Tátovi mává, u mě brečí, když jdu pryč a vidí mě. Hlídání vesměs bylo občas první rok, teď není. Takže je se mnou, s manželem, nebo v jeslich, tam je taky v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.25 18:52
Nic jsi nezanedbala, já taky první dceru „půjčila“ až později. Druhou jsem musela od šestinedělí, chodila jsem 1× za 14 dní do skoly..
Každý můj odchod u obou dcer provázel křik a hysterie, nejlépe odejít, když to neviděly, kolikrát jsem je slyšela řvát až dolů a ven před dům a rvaly i dlouho po. Pak jak se sklidily, bylo to v pohodě a usmívaly se.
Vyrostly z toho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.25 19:20
@lucynka25 A nebylo pak další odloučení horší? Me prijde, že po tom prvním hlídání s pláčem se pak odeme nechtěl hnout a více si me hlídal. A neměla pak “odpor” k prarodičům? Nam se stalo, ale až třeba měsíc po tomto hlídání, že přišel k babičce a dědovi a brečel. Až jak zjistil, že tam všichni zůstáváme, tak byl v pohodě. Ale to bylo ten pul rok zpět cca, ale nerada bych, aby se to opakovalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.25 19:24
Nacvičovat. Neodcházet na tajňáka, ale rozloučit se, slíbit, že maminka za chvíli přijde a i před pláč odejít. Za pět minut se vrátit a přivítat se s tím, že se máma vrátila. Takhle to opakovat a pomalinku dobu prodlužovat. Dítě pochopí, že i když máma odejde, vždycky se vrátí. Je to koncept používaný v jeslích pro děti do 3 let v západních zemích
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.25 20:18
@VeraPec1 píše: Více
U nás fungovali 2 hodiny jednou týdně asi od měsíce. První přespání jsme zkoušeli v 10 měsících ale nepovedlo se. V noci jsme si došli. Další přespání už bylo dobrý a ve 22M spala u kamarádky. Sama chtěla, jestli se to tak dá říct.
Vždycky jsem se vytrácela aby mě neviděla. Většinou si ji bří někam za roh.
Rozhodně nemůžu říct, že by to hlídání bylo vždycky bez chybičky. Poslední dobou taky trochu stávkuje. Nikam nechce. Předminuly týden, jsme si ji brali ještě z auta. Ono by to asi šlo ale pláč a nekonfort babička nedává.
A jo. Taky po tom přespání nechce spát sama.
Asi si nemyslím, že jsi někde udělala chybu. Dáváš mu na výběr a to že jsou všichni ochotni to vyzkoušet je předci taky plus. I jen ta hodina. Vždyť to zatím stačí.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.2.25 20:21
@Aduš8 píše: Více
Tak přesně tohle byla u nás nejhorší varianta. Nešlo ji uklidnit(prý) a tloukla pěstmi do dveří.
- Citovat
- Upravit
19.2.25 21:09
@Anonymní píše: Více
Za mě je to taky blbost a i v jeslich nám bylo řečeno Předat dítě a jít. Nezustavat, nečekal, neprotahovat. Kdyz někdo plakal, zavřely se dveře a za chvíli byl klid. Umí si s tím tam poradit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.25 21:46
Sama dělám ve školce a ano, umíme si s tím poradit, ale ted když jsem sama matka, tak to vidím jinak. Navíc jsou ty děti o něco starší, případně by měly byt připraveny na odloučení, což syn není, proto se ptám na rady trošku srdečnější, než že si s tím někdo poradí, ale děkuji i tak . Ono něco jiného je teorie a praxe u “cizích” a zažít si to s vlastním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.25 22:07
@VeraPec1 ne, žádný odpor nebyl, vždycky to pak bylo v pohodě
Žádnou újmu nemají a babičky miluji i tatínka. Já jsem byla hlavní bod a bylo jedno kdo v tu chvíli hlídal, rvaly stejně, když jsem odcházela. Žádný dlouhý loučení. Drželo je to třeba do 3-4 let tuším. Starší to chytalo i trochu později ještě. Poslední velký hystrak pamatuju z ničeho nic i ve školce skoro v 5, kde jsem na doporučení p. ucitelky zdrhla, že to dá a nedala 
stala jsem před školkou a čekala co bude, bylo mi hrozně. Zavolala a já pro ni musela.. Ono když pak spěcháš a víš, že dite bude tarasit cestu, bylo pro mě lepší se odkrast a nebylo to tak strašný pro obě strany/teď neberu tu školku… samozřejmě byla důležitá i spolupráce s tím, kdo hlídal, zabavit dítě jak to jen šlo a rozptýlit po hystraku, že jsem pryč. Byt hodný a ne se na něj zlobit že pláče. Když jsem dostala echo, že je klid, zavolala jsem dítěti, že brzy přijdu.
Chce si na to přijít jak vám to bude nejlépe fungovat. Každé dítě je jine, útěchou je, že z toho každé snad vyroste..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.25 22:35
Nečetla jsem všechny příspěvky, tak možná budu neco opakovat.
Já nemyslím, že bys něco zanedbala, děti to tak mají, že když odchází maminka, tak pláčou nebo jsou smutné, ale to je taky důležitý milník, aby věděly, že se maminka zase vrátí a můžou ji důvěřovat, takže to chce zvykat postupně. Teď jsem četla, že nejlepší je to od 2 let postupně, aby s nástupem do školky byl tenhle proces zvládnutý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.25 01:31
@VeraPec1 píše: Více
Proto píšu zkušenost u nás, však ses ptala na ostatní, jak to mají
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.25 07:41
@Anonymní píše: Více
Proto píšu začínat pár minutami, ne rovnou odejít na hodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.25 07:50
@VeraPec1 píše: Více
Priznavam ze jsem byla asi krkavci matka, ale kluka jsem pujcovala snad od narozeni na drndani s kocarkem babickam a hodne brzy i hlidali beze me. I na cely den, kluk mel po dvou mesici Um a chutnalo mu to ode vsech. Pravda je, ze s tim nemel vubec problem, usmival se na vsechny, hodny takze ho vsechny od zacatku radi hlidali, jako triletak uz letel s nasima i do ciziny na dovcu. Bonus byl, ze ve skolce vubec nebrecel beze me. Je to zajimave, protoze ja jako mala byla vetsi prisavka a brecela jsem snad jeste ve treti tride kdyz mama nebyla doma po prichodu ze skoly a pak meto ze dne na den uplne preslo Musis zacit postupne, kdyz neni zvykly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.2.25 08:09
My jsme s první dcerou bydleli u našich v domě, takže hlídali často i kojenou, co vydržela nebo chodili na procházky s kočárkem. U druhé už bydlíme v novém domě, já jsem po komplikované porodní operaci měla rehabilitace, tak hlídala mamka brzy, ale často ještě spala a vzbudila se, jak jsem přišla. Teď má 17m, je kojená, ale když mě nevidí, v pohodě se s babičkou směje, uspí ji v kočárku. První kojena přes 2 roky, noc zvládla ve 3letech, když jsem v druhém těhotenství byla často v nemocnici…a od 3,5let létá s mými rodiči na dovolenou každý rok. Tchýně je bez nás nikdy neměla, neprojevila zájem a já ji nedůvěřuju, ale u mamky vím, že se o ně dobře postará 
tak asi zvykat postupně na aktivity, co má rád…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
