Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Korculalala píše:
Takže by jsi opustila člověka se záchvaty úzkosti? Panickými ataky nebo třeba depresí?
Víš že je to stejný jako třeba kdyby měl třeba rakovinu?
Prosím vás… nechte si to moralizování… Je vidět, že jste s tímto stavem nebyla konfrontována Vy sama, přímo?
Pokud psychicky nemocný člověk odmítá léčbu a ničí životy všem okolo, tak si pomoc nezaslouží! Tímhle samaritánstvím jsem si prošla. Ničíte akorát sebe a dítě, protože má zničenou matku a ještě je konfrontován s otřesným a nevypočitatelným chováním otce!
Nezvadla jsem to a nakonec mu volala,at se vrati domu..(Po jedne noci..)Nechapu,co se to se mnou deje. Rikam si, jak je mozne, ze jsme se jeste asi pred dvema tydny bavili na tema dalsiho detatka a on rikal,ze by byl hrozne rad. A planovali jsme,jak budeme chodit spat s detmi do lesa a cucet na hvezdy..Najednou je vsechno jinak…Domluvili jsme se, ze se v pondeli odstehuhe(zatim pry na mesic,abychom si meli cas urovnat myslenky).Ale ja zacinam tusit, nebo chapat, ze to proste.nepujde. Jen nevim,jak to prikjmout a jak.se ted zaridit a jak se chovat dal..A jsem uplne blba,ze jsem si nedavala vetsi pozor,ale clovek asi veri tomu,cemu chce verit.
@Anonymní píše:
Nezvadla jsem to a nakonec mu volala,at se vrati domu..(Po jedne noci..)Nechapu,co se to se mnou deje. Rikam si, jak je mozne, ze jsme se jeste asi pred dvema tydny bavili na tema dalsiho detatka a on rikal,ze by byl hrozne rad. A planovali jsme,jak budeme chodit spat s detmi do lesa a cucet na hvezdy..Najednou je vsechno jinak…Domluvili jsme se, ze se v pondeli odstehuhe(zatim pry na mesic,abychom si meli cas urovnat myslenky).Ale ja zacinam tusit, nebo chapat, ze to proste.nepujde. Jen nevim,jak to prikjmout a jak.se ted zaridit a jak se chovat dal..A jsem uplne blba,ze jsem si nedavala vetsi pozor,ale clovek asi veri tomu,cemu chce verit.
Vydrž, bez něj vám bude líp. Věř mi. ![]()
@Anonymní píše:
Nezvadla jsem to a nakonec mu volala,at se vrati domu..(Po jedne noci..)Nechapu,co se to se mnou deje. Rikam si, jak je mozne, ze jsme se jeste asi pred dvema tydny bavili na tema dalsiho detatka a on rikal,ze by byl hrozne rad. A planovali jsme,jak budeme chodit spat s detmi do lesa a cucet na hvezdy..Najednou je vsechno jinak…Domluvili jsme se, ze se v pondeli odstehuhe(zatim pry na mesic,abychom si meli cas urovnat myslenky).Ale ja zacinam tusit, nebo chapat, ze to proste.nepujde. Jen nevim,jak to prikjmout a jak.se ted zaridit a jak se chovat dal..A jsem uplne blba,ze jsem si nedavala vetsi pozor,ale clovek asi veri tomu,cemu chce verit.
Je to hrozně smutné, ale opravdu ho už zpět neber, tohle nemá budoucnost… je mi to moc líto, ale věř mi, že bude líp… alkohol má dopad na celou rodinu a to vždycky. Moje mamka pila, když jsme byly se ségrou malé a to bylo fakt něco. Naši byli rozvedení, takže jsme měly jen ji. Občas nepřišla domů na noc, jednou jsme spaly u sousedky, protože já ještě neměla klíče a ségra je ztratila a ona prostě nepřišla domů… seděly jsme do noci před dveřma na botníku na chodbě… o víkendu mejdany, ráno často kocovina, kdy jsme ji vypravovaly my děti (základka) do práce. Nesnášela jsem to. Nesnášela jsem ty její lítostivé stavy, kdy opilá brečela a chodila za námi do pokojíčku, ta směs alkoholu a voňavky, na to nikdy nezapomenu. Pardon za anonym, je to velmi osobní… dětství jsme moc neměly.
Zdravím, už je to pár let od založení diskuze…
Zakladatelko můžu se zeptat jak to dopadlo? Přestal přítel pít? Vrátili jste se k sobě?
Máme v rodině podobný problém.
Pokud je dotaz již mimo, tak se omlouvám.
@JosefD píše:
Zdravím, už je to pár let od založení diskuze…
Zakladatelko můžu se zeptat jak to dopadlo? Přestal přítel pít? Vrátili jste se k sobě?
Máme v rodině podobný problém.
Pokud je dotaz již mimo, tak se omlouvám.
Dobrý den,
nevrátili jsme se k sobě. Naše cesty jako partnerů se rozešly a je to to nejlepší, co jsme mohli udělat. Já už mám nového muže, který je naprosto spolehlivý, hodný člověk. O prvního syna se stará jako o vlastního a máme spolu dalšího chlapečka. Bývalý partner se s alkoholem pere dosud, má klidná období a období, kdy se modlíme, aby vůbec přežil. Ale snaží se. Se synem se pravidelně vídá, když normálně funguje a mají spolu hezký vztah. Nastavili jsme nějaká pravidla, např. když si syna bere, musí „dýchnout“. Zatím to takhle funguje, samozřejmě vyhlídky do budoucna jsou nejisté, ale tehdejší rozhodnutí se rozejít myslím mě i syna zachránilo. Pokud jde o partnera alkoholika, myslím, že je dobré dát jednu šanci, pokud o ni stojí, projít si jedno léčení, které může určitě pomoci. Pokud tato šance přijde vniveč, je nejlepší odejít. Zakl.