Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky,
jsem tu nová, ikdyž jsem sem nakukovala už dlouho a čerpala rady od Vás všech. Mám 6 měsíčního klučíka a co nás trápí je náš spánek. Pročetla jsem kde co, ale nevím…Pořád si říkám, že musí být nějaký fígl, jak to zlepšit nebo já už nevím. Všude píšou nebo říkaj, že se to bude lepšit a lepšit a mě přijde, že se to u nás horší a horší. ![]()
V porodnici spal nádherně.No a pak jsem ho budila co 3hod. na kojení. Musim podotknout, že při ukládaní večer nikdy neprotestoval, vždy usnul pochvilce sám a má to až do teť.Později se budil automaticky sám a i častěji.Stále jsem to něčím omlouvala./aby se rozjela laktace, růstový sprůt), ale pak jsem si uvědomila, že je asi závisláček. Na prso i na mě. Ale stejně mi přijde, že má divný spánek. Ukládám podle toho jak spí odpoledne. Většinou, tak v 18hod. jdeme koupat, namažeme a jdu dělat kašičku. Holky tu sní celou, jak je na návodu 130ml a dávám ještě lžíci na víc, aby byla trošku husčí. To sní a chce ještě prso (čaj odmítá), ale u toho prsa ho nechávám tak 3minutky. Mám strach, aby ho potom nebolelo bříško. No krkne si chviličku ještě pochovám a šup do postýlky, kde mu pustim kolotoč a tak do půl hodky usne. Jenže, tak do hodinky se vzbudí a brečí, někdy stačí dát dudu někdy se probere pořádně a usínání začíná na novo, ale už s brekem, hlazenim, ale usne. Potom kolem 21hod,v 22hod znovu. To už většinou jdu spát, tak ho přenesu k nám do postele (já vím asi dělám chybu, ale od narození hodněkrát plakal a já neměla sílu vstávat a chodit k postelu utěšovat, dát dudlika), takže je u nás. Hladim ho, šepotám a zabere, ale za hodku, dvě zase pláč - strčim dudu, někdy nepomůže, tak vemu do ruky - chovám, někdy pomůže, někdy né, tak potom už nakojim. Jenže když nakojim po půlnoci, tak do rána nevydrží a za 3 hod. zase kňourá. Když zabere ještě, tak se vzbudí tak kolem 2,30, 3,30 a to automaticky nakojim a spí až tak do 6hod. Četla jsem, že děti vícekrát za noc bdí a že mají živější sny, ale já už jsem tak vyčerpaná. Vlastně se ještě nestalo, že by spal, alespoň 4hod v kuse, aniž bych musela pohladit, dát dudu. Říkám si, že by měl tak živé sny, že by ho tak často vyrušily ze spánku? Mám ještě 6ti letého kluka a na toho mi už nezbývá tolik energie kolik bych si přála. Přes den spí po 8 hod. tak 15min., po 10hod tak hodinku, ale někdy taky jen 15min. Po 13hod ho dávám do kočárku a tam vydrí i 3 hodinky spát.
Určitě máte nějaké zkušenosti. Byla bych mooc ráda za každou radu, jak to trošičku zlepšit. Nebo myslíte, že je to normální? Ze starším jsem takový problém neměla. Přeju hezký den
nováček Martina
Tak já bych neřekla, že je to až tak normální. Já prožívat to co ty, tak jsem nejen průsvitná, ale i nesnesitelně podrážděná. ![]()
Myslím, že to malýmu moc organizuješ tam, kde bys to měla nechat na něm (kojení na noc) a naopak neorganizuješ tam, kde bys měla (noční spaní).
Když chce po kaši ještě kojení, tak bych ho nechala. A dala bych mu tolik, kolik by si vzal. Nikdy nemůžeš vědět, kdy má zrovna růstový spurt, kdy potřebuje víc, kdy míň. Takže zrovna tohle, bych nechala na něm. Ať se dojí do sytosti, tak jak zrovna potřebuje.
Co se týče spaní, tak já si to představuji tak, že dítě (tak jako každý) má fáze hlubšího a lehčího spaní. Můj malej, kdy má mělkou fázi, tak se vrní, hledá dudel, dřív možná i zakňoural. Ale já neběžím hned na první zaplakání, čekám, jestli přestane a nebo ne (takže tady to organizuju já a ne on). Takže když o nic nejde (třeba jen delší dobu nahmatává dudel), tak pak usne. Takže ví, že se v noci prostě spí a nikdo nepřijde. (Když je problém-např. něco bolí, tak se samozřejmě rozeřve a to tam přijdu a problém řeším.)
Jenže ty ho máš už naučeného, že když se v té mělčí fázi probere, tak tam jsi a utěšuješ ho. A je jedno, jestli se jen probere a nebo ho něco bolí. Prostě je to tak, je na to naučenej, že tam jsi a utěšuješ. A to se ti teda bude blbě odnaučovat. Na to radu nemám, snad se ozvou zkušenější. Snad zkusit Estvillovu metodu (diskuzí o ní je tu dost), ale to chce dost pevný nervy.
Mates byl vzornej spac, postupne do nejakych 4 nebo 5m se intervaly prodluzovaly, a najednou bum a budil se co hodinu na kojo, no to uz jsem ho nechavala v posteli a vzdy jen vystrcila kozu a spala dal. V 7m jsem byla jak mrtvola, tak prvni pokus o estvillovu metodu, ktera se teda zvrhla v regulerni vyrvani do bezvedomi.
Oni maji cca od 4m dovyvinuty nervovy system a zacnou spat uplne jinak, lehceji.
Vyrvani pomohlo par dnu a zase se budil a protoze se zacaly rysovat zuby, tak jsem ho nechtela nechat jecet, kdyz ho neco boli. V 9m jsem v noci uz kojit odmitla, byla jsem hotova, tak jsem ho vzdy uhuskala v naruci, po ulozeni do postylky jsem jeste mluvila, zpivala, po nekolika dnech jsem prestehovala do pokojicku, sice se jeste obcas vzbudi, ale fakt malokdy.
Bohuzel jsem nocnim nekojenim prisla o mliko ![]()
V 6m ma narok na jeste jeden rustovy spurt, muzou ho uz trapit i zoubky…
Mlicko bych neomezovala, po kasi je poradna zizen, to jsem se resvedcila v 7m, dala jsem kasi a on se chudak celou noc prevaloval, lemtal jak divej, i brisko ho asi bolelo… co treba zkusit jen nakojit, bez preruseni? Kdyz se ti takto budi, tak skoro nemas co ztratit ![]()
me teda prijde, ze je to klasickej pripad pro estivila -my jsme v tomhle veku bojovali s necim poodbnym, popravde netrvalo to 3 dny, ale daleko dyl a bylo to sileny ale vyplatilo se to. odbourali jsme postupne nocni jidlo uplne.
znas estivilovu metodu?
muzu pripadne preposlat na email jednu knihu, co si tu tak nejak vzajemne predavame, prijde mi fakt dobra.
my jsme museli v 4,5 mesici odstavit a rafanek, misto aby po UM spal celou noc, tak naopak, vstaval stale casteji, nakonec skoro po hodine, dal si 30 ml a spal -to fakt neslo. nakonec jsme se smanzelem stridali na pul noci u nej, abychom trochu spali v kuse -
marti,ten estvil mi přijde děsný,ale taky jsem ho u viki zkoušela(tehdy to nemělo tento název,ale prostě se říkalo „nechat dítě vyřvat“),nám to nepomohlo vůbec,řvala až do grcání,málem ji trefil šlak a mě taky.Ale vyrostla z toho,nic nám nezabralo,taky jsem houpali jak blázni celou noc,vstávání 15× za noc byl do jednoho roku normál. ![]()
Je mi moc líto všech maminek,které tím musí projít,ale i dětí,radila bych taky toho estvila.třebas zabere.
ale už tu je jedna taková diskuze s radami,ale nevím kde ![]()
držím pěsti,pevné nervy ![]()
no jako ja taky mela problem vydrzet a cetla jsem i o mamine, kterou manzel zamknul v koupelne, aby tam nemohla jit.
vybiorne jsem snasela rvani na silvestra, kdyz jsem byla nalizla. prej jsem pul hodiny houpala a vubec mi jekot nevadil (to jsme jeste neestivilovali, jen jsem se snazila uspat bez jidla - rtedka vim, ze kdybych nehoupala, usnul by driv)
si taky myslím,že jsem tehdy udělala chybu,bo jsem ju navykla na houpání a chování,bez toho mi pak neusla ![]()
klárka mi v tomhle věku dělala úplně to samé. u nás teda s tím rozdílem, že jsem ji nikdy neměla naučenou do postele. ale prostě si v 6m začala vynucovat cucnutí po hodině až hodině a půl. chvíli jsem to vydržela v domění, že ji to přejde samo, a pak nasadila Estvila. zabral za 3 noci. doporučuju spíš než články koupit si knihu „dětská nespavost“. je to tam hezky popsané. jo a hlavně to od tebe chce pevné přesvědčení, že chceš, aby dítě spalo. jakmile s tím začneš, tak nejde přestat, jinak si dítě naučíš, že si při dostatečné výdrži vyřve všechno…
V tomto věku chodila Bára spát kolem 18.00 a kojila jsem až ve 3 a pak vydržela ještě 3 až 4 hodinky do rána..
myslím, že je nevyšší čas aby mamánek vydržel v kuse spát alespon těch 6 hodin nejméně.
souhlasím s tím co padlo výše - něchat vyknourat, dát najevo svůj názor na to, že by měl spát. Nemyslím, že má vyloženě hlad ani žízen ( ale kojení jednou za noc je OK), je opravdu naučený na vaši pozornost.
Asi nezbývá než omezit večerní návštěvy a zažít trochu více perných nocí s brekotem.. u nás to pomohlo , ale je fakt, že ona nevydržela řvát nikdy déle než cca 15 min a pak padla za vlast - ale to není důležité - důležité je, že pochopila, že takhle to už bude nafurt!!!!
( v podstatě jsi si na vše odpověděla již sama ve svém příspěvku - držím palce
)
Taky si myslím, že pevné přesvědčení je základ! Jednou ukládal manžel a když malej po dopití flašky začal plakat, tak než jsem mu v tom stihla zabránit, tak tam šel a malýho dokonce přinesl do kuchyně k televizi!
Sem myslela, že mě trefí šlak. Druhý den jsem ukládala já, dala flašku jako vždy a odešla. Po dopití spustil křik. (No jasně, zabralo to jednou, zabere to i po druhé.) Na manžela jsem křikla, ať se neopovažuje tam chodit a šla jsem já. Vnitřně přesvědčená, že takhle teda ne!
Navzdory Estviillovi jsem ho však pohladila (možná i pochovala), řekla mu, že má spinkat a co že je to za nové móresy. Chtěla jsem ho položit, ale on řval, stoupal si v postýlce, bral si mišana a dělal eh eh a ukazoval směrem do kuchyně (být tam manžel, tak ho na místě zabiju). Tak jsem mu znovu zopakovala, že má jít spinkat a že když se se mnou pere, tak jdu pryč. A šla jsem. Brečel 5 minut, pak usnul. Od té doby to nedělá.
MUSÍŠ být přesvědčená, že to tak chceš. Dítě to vycítí. To že pochybuješ, že si nejsi jistá, jestli mu něco není, že váháš, že by možná, když dlouho vydrží plakat… ![]()
(P.S. Manžel to ode mě schytal a dobrovolně a velmi rychle zkroušeně uznal, že to byla jeho zásadní výchovná chyba.
Páč já se bála vyřvávání jak čert kříže a odjakživa jsem byla v ukládání důsledná a malej byl vždy zvyklý usínat sám.)
Myslim, ze Tva situace je u kojeneho ditete zcela v norme. Taky obcas doslova padam na oblicejovou cast
Mala nejprve spavala se mnou v posteli celou noc, byla hodne neklidne a plactive miminko. Kolem 5.mesice se nocni kojeni zvrhlo neskutecne, obcas i co hodina. Rozhodla sem se jako ty, ze s tim neco udelam…podotykam dopredu, ze radikalni reseni neuznavam a u nas nefunguje. Jedinkrat sem zkusila upravenou „vyrvavacku“ a nikdy vice
Nakojila sem a polobdelou ulozila do postylky, v te je zvykla spat pres den, polozila sem ji ruku na hrudnicek. Nasledoval neskutecny 10min. rev, kdy se i poblinkala. Cili tato cesta neni pro nas. Celou situaci sem vyresila jinak:
1. po vecernim kojeni ji chvili nosim a zpivam, usne rychle
2. pak polozim do postylky
3. kdyz se do 2hod probudi, pochovam, rychle opet usne a opet polozim do postylky
4. posunula sem tak nenapadne kojeni na po pulnoci, nekdy i ve 3rano ![]()
5. na prvni nocni kojeni, ji beru k sobe do postele, kde je do rana
6. pak kojim tak jeste 1-2×, za svitani se hrozne aktivuje
7. pokud jsou kojici tendence castejsi zkousim jen pohladit a vetsinou to funguje
Cili toto je muj postup aplikovatelny na me dite, kteremu nechci lamat vuli. Jdu cestou malych pokroku a krucku. Chce to trpelivost a vyplaci se to! Ty jsi matka a znas sve dite nejlepe
, sama poznas, co Vam vyhovuje a co uz ne.
Edit - estivila klidne zkus, ale pokud budes citit, ze to neni Vase cesta, nelamej to pres koleno a zkus i neco jineho.
Ahoj já jsem kojila v noci po 2 hodinách až do 18 měsíce,když už jsem si pak řekla dost.Ale měla jsem to dost podobně.
![]()
jako jsem toho nazoru, ze estivilovat se ma, pokud je stav nesnesitelny. Estivilovani je narocne a pokud je nekdo schopen fungovat pri kojeni 5× za noc, tak se mu to nevyplati. ja jsem odjakziva lemra lina a tak se nehodlam vzdat tak dlouheho spanbku, jak jen to jde. Tedka chodim spat v 10 a manzel hlida chuvicku do pulnoci, ja pak obvykle 1× za noc jdu za Rafadlem ale jen dat mu dudlicek. to je pro me snesitelne a proto se nemuzu odhodlat dudel mu sebrat - ikdyz za to platim vzdy, kdyz ma rymu a nemuze dudlat a tedy nemuze spat… a rymu ma stale casteji
Ježiši, mooc děkuju za rady. Stím dokojováním po kaši, tak jsem dnes nakojila dokud se nepustil, tak snad ho nebude bolet bríško, protože to se snad ani do něj nemůže vejít. Od narození hodně blinká, ale prospívá až moc, takže i teť ublinknul. Proto jsem se ho nechtěla moc dokojovat po tý kaši.
Stou estivilovou metodou teda nevím. Něco jsem tu oní četla co jste psali. Na to asi nemám. To víte, že se snažím hned nedat prso. Co jsem zavedla na noc kaši a pak ještě nakojim, vim, že nemůže mít hlad, tak jsem se zařekla, že kojit jednou max. dvakrát. Nechala jsem i vyřvat - dokázal i hodinu, pak už jsem neměla sílu a dala a ten prcek chytil a jel jak kdyby 14 dní nejedl, tak mi zas v tom mozku rotovalo, že zas fakt chudák asi měl žížen. Když on ani flašku s vodou nechce. Přitom ztoho asi 3krát pil a teť kouká na mě jako co mu to do tý pusy dávám. Koukám tedy, že takové dítko nemám jen já.
Jo stim manžílkem jsem se zasmála Wioll, no mužský.
Malej když bulí a přijde ho utišit mužskej, tak spustí ještě víc, přijdu já. Dám mu ruku na tvář nebo jen ho chytnu za ruku a stichne. Chlap valí očima a já jestli si to semnou nechce vyměnit, bejt na mateřský ![]()
Pudlo, ale jestli mohu poprosit o tu knihu přeposlat na meil. Ráda si ji alespoň pročtu, kdyby náhodou to šlo čím dál s kopce.