Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jeho dítě a naše dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.9.17 14:43
@Kajcatko píše:
Osobní zkušenost (ze své rodiny) s tím nemám, ale v rámci studia jsem působila na praxi u dětské psycholožky, takže jsem viděla v praxi, co dokáže střídavá péče na dětech natropit :/ (+ čerpám z jejích profesních zkušeností a názorů).
Souhlasím s tím, že k tomu dítěti bude přístup úplně jiný, ta situace samozřejmě nebude optimální za žádných okolností. Ale stejně si myslím, že pro syna je lepší mít u maminky „hlavní“ domácnost a s tátou se vídat, než když pořádně neví, kde je „doma“ a neustále pendluje mezi dvěma domácnostmi.
No, docela to vystihla zakladatelka. Já zase četl, že psychologové střídavou péči obecně vítají - pokud se dokážou rodiče aspoň trochu domluvit.
Problém je, pokud se některý z rodičů není schopen domluvit z principu… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.17 14:54
@Kajcatko píše:
To je určitě pravda.
Bohužel poradit úplně „objektivně“ nemůže v tomhle nikdo, protože to srovnání nikdo nemá (maximálně má vlastní zkušenost se střídavou péčí, ale ta taky nemusí být pro tazatelku vůbec relevantní, protože rodinné poměry můžou být úplně jiné).
Samozřejmě to neznamená, že by střídavka nemohla nikdy a za žádných okolností fungovat, jen prostě vím že v mnoha případech to nadělá více škody, než užitku a v momentě, kdy jeho matka se střídavou péčí nesouhlasí si myslím, že je velké riziko, že to nebude fungovat dobře a nebude to mít na dítě dobrý vliv…
A proč s tím ta matka nesouhlasí?
Já to vnímám často tak, že ta matka chce mít své děti u sebe, bojí se citového odloučení. Proto často ženy mluví o tom, že jim chce střídavou péčí otec dítěte ublížit, sebrat jim děti atp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.9.17 15:45
@opulus matka nesouhlasí, protože věří, že mu da všechno co potřebuje (což asi da) ale pořád je tu ten otec, kterej ho chce mít v péči taky a to matku nezajímá. Trošku ten typ ženy, která by brala alimenty a otec fungoval když ONA potřebuje. Můj manžel je milující chlap. Pro toho kluka by si lítal klidně do Afriky kdyby ho tam odstěhovala. Chodil jenom na noční, kdyby ho přes den neměl kdo hlídat. V mym životě nikdy tak milující otec nebyl, takže ho v boji o syna podpořím. Ale beru moc dobře v úvahu, že ta střídava péče není žádnej med.. mrzi me, že se na ni nedá připravit dopředu 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.9.17 15:51
Hlavně je u nás nastavený trend, že dítě prostě patří matce.. jasně, bez mámy by ta výchova měla chyby. KOR když je to dítě fakt malý, ale na otce společnost těžce zapomíná a v tuhle chvilku je kolem mě až dost mladejch, milujicich chlapů, co by na svoje děti nedali dopustit. To, že si partneři nerozumí je prostě smůla, ale ze i otce čeká citové odloučení a že musí právně bojovat aby mohl děti trošku vidat je osklivost matek. Milující otcové z nebe nepadaj. Takovejm chlapum by se ty děti měli posílat s láskou
- Citovat
- Upravit
6.9.17 16:25
@Anonymní píše:
Ahoj ženy,vím a věřím, že se tu toho řešilo již mnoho, ale nedočetla jsem se nic, co by mi něco řeklo. Žiju v jedné nomácnosti se svým mužem a jednou za 14 dní máme jeho 3letého syna. Znám ho takřka od miminka a vztah máme hezký. Klučík je vzorný, hodný, myslím že ve výchově asi dobře vedený, přesto už od počátku vidím, že můj přístup k němu a manželův přístup je uplně jiný. Mám tendence být k němu přísnější, vést ho k větší zodpovědnosti, mít větší nároky. Manžel je na něho v mnoha ohledech měkký. Miluje ho, a nechce ani zvýšit hlas když dělá něco, co by neměl. Myslím, že to, že ho vídá tak málo v něm vzbuzuje pocit, že si ten malej nezaslouží, aby byl taťka protivnej. Na jednu stranu rozumím, na druhou stranu se bojím, že na tom budu postupem jeho růstu bitá já. V současné době čekáme společné dítě (mé první dítě), a z všemožných důvodů bojujeme i o střídavou péči jeho syna. Jsem zastánce i podpora v tomto souzení ale mám neskutečný strach. Neumím si představit, jaké to může být mít v domě své dítě + jeho dítě, které u nás vlastně nebude doma ale bude doma. Bojím se, že manžel k němu bude jiný, než k našemu dítěti. Bojím se, že bude upřednostňovaný, protože tu nemůže být pořád. Bojím se, že nebudu uznávaná, protože bude mít oba rodiče po ruce a v dostatečné míře a já budu jen „boková“ záležitost a že to bude mít vliv i na naše dítě.. vím, že je to všechno o tom, jak se k tomu partneři postaví. Vím, že je to asi hodně individuální ale není tu někdo, kdo by měl doma podobný problém? Někdo, kdo si tímhle prošel? Někdo, kdo by mohl objektivně říct, zda tohle může fungovat v klidu a harmonii?
Nechci radit, protože pochybuju, že já asobně bych zvládla a chtěla vychovávat nevlastní dítě, ale v tvém dotazu mě zarazilo jediné… Píšeš, že tříletý prcek je hodný, vzorný, přesto jsi na něj přísnější, máš na něj nároky… A to jako proč? Mám tříletou dceru, která není hodná ani vzorná, ale přísná na ní nejsem, protože je moje, protože jí miluju. Ty to dítě vidíš jednou za 14dnů a máš potřebu být přísná, kdyby jsi viděla svoje vlastní dítě jednou za 14dnů, láskou ho sníš. Tohle je ten největší problém při výchově nevlastního dítěte, nedostatek citu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.9.17 08:06
@Alušáček je opravdu hodný. On je takovej klidnej, pozorovací typ. Nikam se nehrne jak pohrk, nic se mu nemusi rikat dvakrat. Co se mu řekne, udělá. Uklizi po sobě automaticky…jo, prostě šikovnej kluk. Určitě pises absolutní pravdu, to je přesně důvod, proč jsem založila tuto diskuzi. Jak tohle zvládnout i když nejsem mAtka. Jak nedělat rozdili mezi naše dite, jeho dite. Přísná jsem na sladké, na čas jít spát, na zákaz dlouhého koukání na pohádky, na to, že ho v noci prenesu když se prituli.. manžel polevuje a ja nechci být zlá. I když mu rozumím mám pocit, že by se tu neměl cítit jako na prázdninách ale jako doma. Hezky, ale stejne podmínky jako doma.. A představit si, že sem jezdí moje dítě prostě nejde. Nepochybně by to bylo jiné ale Jak?…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.9.17 08:14
@Anonymní píše:
@Alušáček je opravdu hodný. On je takovej klidnej, pozorovací typ. Nikam se nehrne jak pohrk, nic se mu nemusi rikat dvakrat. Co se mu řekne, udělá. Uklizi po sobě automaticky…jo, prostě šikovnej kluk. Určitě pises absolutní pravdu, to je přesně důvod, proč jsem založila tuto diskuzi. Jak tohle zvládnout i když nejsem mAtka. Jak nedělat rozdili mezi naše dite, jeho dite. Přísná jsem na sladké, na čas jít spát, na zákaz dlouhého koukání na pohádky, na to, že ho v noci prenesu když se prituli.. manžel polevuje a ja nechci být zlá. I když mu rozumím mám pocit, že by se tu neměl cítit jako na prázdninách ale jako doma. Hezky, ale stejne podmínky jako doma.. A představit si, že sem jezdí moje dítě prostě nejde. Nepochybně by to bylo jiné ale Jak?…
Hele, já tě chápu. Fakt u těch vlastních víc přimhouříš oko, uděláš vyjímku. A těžko se to přenese na nevlastní. Co to tedy nechat víc na něm. Co se ti nelíbí neřešit přímo s dítětem, ale s tím patnerem. Mě by se třeba nelíbilo, kdyby se děti nemohli přitulit a byly odnášeny.
Z.
- Citovat
- Upravit
7.9.17 14:13
Na to jsi měla myslet, než jsi přetahla chlapa. Obě děti bude mít rád stejně a ty podle mě opravdu nemáš právo zasahovat do výchovy cizího dítěte a ještě být na něj přísná, protože se ti to může šeredně vymstít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 15:36
Zdravím diskutující,
začetla jsem se do této diskuzi a chci vyjádřit díky všem za podporu v diskuzi! 
Zejména @Ou a @Mišuna za názor a upřímné sdílení zkušenosti.
Pevné nervy všem, kteří bruslí mezi potřebami několika rodin,
admin Monika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
