Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Jen péče o děti…a jinak nic?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
23.12.25 17:56
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.12.25 18:20
Umět ocenit sama sebe je krásná a moc důležitá věc. Ale pokud člověk dlouhodobě dostává od širokého okolí signály, že je k ničemu, musel by mít opravdu vysokou psychickou odolnost, aby si uchoval schopnost ocenění sebe sama. To je zcela přirozené. A říct manželovi: Hele, řekni mi 2× denně, že se mi povedlo jídlo, je jaksi k ničemu. Protože pokud to nevychází z přesvědčení toho druhého, tak to logicky nemá žádnou váhu (to si můžu pustit nějaké motivační video a bude mít větší váhu).
Já to opravdu chápu, prošla jsem si tímto nelehkým obdobím, kde celá široká rodina měla pocit, že nic nedělám, flákám se, a já jsem přitom byla na pokraji sil.
Co mi pomohlo - konkrétně zaúkolovat (hlídáním dětí, úklidem, vařením) schopné rodinné příslušníky a v tu dobu se věnovat seberozvoji - v mém případě studiu a brigádě. Pak jsem konečně u rodiny začala mít nějakou hodnotu. Protože u nich je péče o dítě a domácnost hodnocena nula body. A zároveň jsem se sama začala cítit lépe, protože jsem se věnovala taky něčemu jinému než paci paci a vaření mrkvičky.
Sranda je, u mě bohužel moje cena u partnera nevzrostla na dlouho a brzy jsem i při práci pro něj měla hodnotu exkrementu, takže jsem stejně odešla. Ale to už je jiná kapitola…
Ocenění od ostatních je pro pozitivní rozvoj osobnosti velmi důležité.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.12.25 22:12
@stinga píše: Více
Deprese? Snad ne. Vždyť to tady každá druhá píše a ještě se tím honosí, že nebyla „jen“ s deckama doma, ale i studovala, pracovala. Tak pak těžko můžete rozumět tomu, jaké to je, být fakt jen s dětmi. Kdo má hlídání, tak je ještě v pohodě. My hlídání nemáme žádné. A prostě světlo na konci tunelu nevidím. A ocenění už vůbec ne. Kdo je jen s dětmi doma je považován za loosera, co zahodil kariéru kvůli dětem nebo ji ani nezačal budovat. A nebo je to někdo, komu hormony zatemnily mozek a žije jen dětmi a rodinou…taková bydlenka, housewife nebo jak to nazvat. Tak mi řeknete, kde je to ocenění?
- Citovat
- Upravit
16.1.26 01:10
Jsem ráda, když si stihnu se svým závislým tříměsíčňákem nalakovat nehty. Vyfenovat si vlasy, to už je trochu vyšší liga. Namalovat se… To už musí bejt v nosítku a spát. Představa toho, že v prchavé chvilce jeho spánku začnu třeba vyklízet myčku, ve mě vyvolává závrať. A to z mnoha důvodů. 
Jinak každý, kdo po mně chtěl, ať něco dělám, byl násilím přinucen být osobně svědkem (a to máme fakt kliku) dvacetiminutového uspávání přestimulované šelmy. A to je koncert o několika písních, doprovázený dechovým cvičením “šššš”, skákáním na míči a soustavně při tom ještě hlazením na čelíčku. A po tomto cirkusovém kousku bych měla jít makat? Pfff. Na rehabku se zádama jedině. Naštěstí mám manžela, který prostě obstará domácnost, peňauze a mě dokáže stále milovat. Já obstarám to co z něho vzešlo a to z čeho to vzešlo a doma je ráj na zemi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Školkový syn stále nemocný
- 11.06.26
- Lenka32288
Noční děsy a Stramonium
- 09.06.26
- Anonymní
Zadní rýma a hrozný kašel vleže
- 10.06.26
- Anonymní
Jestli je toto deprese, tak už jí mám asi taky.
Také bych od partnera potřebovala uznání a podporu (ve smyslu, že jsem hodnotný člověk). Protože pro něj evidentně hodnotný člověk nejsem, ačkoliv jsem mu dala to nejcennější, co má. V podstatě čím víc jsem se snažila dělat pro rodinu, tím více výsměchu a keců, jak nic nedělám, se mi vrátilo. Třeba sem za pár let napíše, že jsem odešla, vůbec nechápe proč, vždyť jsme se měli tak skvěle!