Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Quinn7 píše:
Za mě jméno strašný, chudák kluk. Už vidim, jak puberťáka oslovuješ Méďo, Meďánku. Nebo dospělýho chlapa v práci budou oslovovat jak? Základní tvary skoro nikdo nepoužívá, ale co jinýho použít pro dospělýho chlapa? V pubertě si se spolužákama pěkně užije. Jako originalita je fajn, ale ne za každou cenu.
A proč by měl někdo oslovovat puberťáka Meďánku? Puberťáka taky neoslovuješ Danečku nebo Tomášku, ne? Jsou základní tvary, které se přeci úplně normálně používají - Davide, Tomáši, Lukáši, Matěji, Pavle…? Tak nevím, proč by měl být problém zrovna u Medarda. Nebo se mu může říkat třeba Mede - měla jsem spolužáka na střední, kterému se tak říkalo (akorát to nebylo od křestního jména, ale zkrácenina od příjmení - ale v každém případě praktické, nezdrobnělé oslovení).
Co jsem kdy zažila v okolí, tak se spolužáci posmívali akorát jednomu Adamovi, protože jim přišlo, že Adam zní jako Ajdam (Eidam), a sem tam někomu kvůli příjmení… Ale když se člověk podívá, co se dnes dává za jména, tak Medard fakt nikoho nerozhází - to taková Marcela, Věra nebo Zdeněk, věřím, že budou daleko větší „exotika“.
Jmeno se mi libi, ale netroufli jsme si na nej. Take jsme si nevedeli moc rady se zdrobnelinami. Dnes uz bych se na to zase divala jinak, protoze kazdym rokem se objevuji spousty dalsich, skutecne netradicnich jmen, takze takova klasika jako Medard uz jen tak nikoho nerozhodi. Takze jestli mate pocit, ze pro vas je to to prave, sla bych do toho ![]()
Jméno se mi líbí. Za mě tisíckrát lepší než Damián, Darien, Eliáš…a podobné „modernosti“, ale respektuji, že máme každá jiný vkus.
Známá má Kajetána. A co? Každé jméno je pěkné…
@Anonymka.D. píše:
@Slaměnka4
Děkuju moc za info 😊 Mě se to jméno líbí, měli bychom k němu i důvod dát ho, ale právě mám obavy z reakcí okolí, což se mi trochu potvrdilo i tady v diskuzi
Kamarádka je spokojená, že tohle jméno dali? Nesetkala se s nějakými negativními ohlasy?
Když se vám jméno líbí, tak je to přeci dobře a není co řešit!
Na reakce okolí bych se asi moc nedívala. Já jsem zakladatelka z vedlejší diskuze a dle reakcí bych nemohla dát ani Františku ani Huberta
…Kdysi jsem pracovala v plaveckém klubu - v databázi bylo asi 300 dětí, prostě spousta jmen. Žádné jméno dítěte, které jsem měla na lekci v bazénu, mi nepřišlo škaredé a že jsem se setkala se spoustou jmen. Každé jméno je svým způsobem hezké a okolí si zvykne ![]()
Jestli se kamarádka s malým Medardem setkala s nějakou negativní kritikou, nedokážu říct, nenapadlo se mě jí na to vůbec ptát. Prostě mi to přišlo normální, originální a v dnešní době nic zvláštního. Prostě má Medarda, víc jsem to neřešila ![]()
@klamonožka píše:
A proč by měl někdo oslovovat puberťáka Meďánku? Puberťáka taky neoslovuješ Danečku nebo Tomášku, ne? Jsou základní tvary, které se přeci úplně normálně používají - Davide, Tomáši, Lukáši, Matěji, Pavle…? Tak nevím, proč by měl být problém zrovna u Medarda. Nebo se mu může říkat třeba Mede - měla jsem spolužáka na střední, kterému se tak říkalo (akorát to nebylo od křestního jména, ale zkrácenina od příjmení - ale v každém případě praktické, nezdrobnělé oslovení).Co jsem kdy zažila v okolí, tak se spolužáci posmívali akorát jednomu Adamovi, protože jim přišlo, že Adam zní jako Ajdam (Eidam), a sem tam někomu kvůli příjmení… Ale když se člověk podívá, co se dnes dává za jména, tak Medard fakt nikoho nerozhází - to taková Marcela, Věra nebo Zdeněk, věřím, že budou daleko větší „exotika“.
I Zdeňka má syn ve třídě
ale u nás když vezmu skolku i školu, tak tam je to fakt vsehochut, matyskove na milion způsobu, ve školce i skole Pepa, Berta, barnabas, Vincent, joel, Johan, max, Honza, eva, František, váša, Karin, Isabela, Bartoloměj.. Fakt od každýho něco
nakej medard se tam uz ztratí a to podotykam, že jsme vesnice
@Matt 02 píše:
Co? Já nepoužívám základní tvary jmen, vůbec. Ani mě nikdo neoslovuje základním tvarem jména.
Mě to připadá takový nedospělé, nedůstojné. Oslovujte se navzájem jak chcete, to je jasná věc. Mluvit o členovi rodiny domáckým oslovením s dalším dospělým člověkem zdrobnělinou je takové dětské až infantilní ![]()
Dneska se dává fakt všehochuť od totální exotiky přes takové ty klasiky až po staročeska jména. Takže bych se Medarda nebála. Hlavně tedy záleží i na příjmeni.
@dedrichov píše:
Mě to připadá takový nedospělé, nedůstojné. Oslovujte se navzájem jak chcete, to je jasná věc. Mluvit o členovi rodiny domáckým oslovením s dalším dospělým člověkem zdrobnělinou je takové dětské až infantilní
Jako když řekneš Janovi Honzo je to infantilní?
@ludmilaadamkova píše:
Jako když řekneš Janovi Honzo je to infantilní?
Tohle je úplně něco jinyho než když dospelymu Tomasovi říkáš tomik, a mluvíš o něm jako o tomikovi, nebo danik, to je snad ještě horší.. I to že ségra se jmenuje terča jmenuje se Tereza ![]()
@a12 píše:
Tohle je úplně něco jinyho než když dospelymu Tomasovi říkáš tomik, a mluvíš o něm jako o tomikovi, nebo danik, to je snad ještě horší.. I to že ségra se jmenuje terča jmenuje se Tereza
Ale ten člověk reagoval na to
Co? Já nepoužívám základní tvary jmen, vůbec. Ani mě nikdo neoslovuje základním tvarem jména
.
@ludmilaadamkova píše:
Jako když řekneš Janovi Honzo je to infantilní?
Ne, ale třeba v lékárně říkat lékárnici, že potřebuješ paralen dát Honzíčkovi. A vlastně je jedno, kolik mu je. Prostě mluvit o někom zdrobnělinou.
@dedrichov píše:
Ne, ale třeba v lékárně říkat lékárnici, že potřebuješ paralen dát Honzíčkovi. A vlastně je jedno, kolik mu je. Prostě mluvit o někom zdrobnělinou.
V pořádku. Já jen že Matt ale o zdrobnělinách vůbec nemluvil ![]()
@dedrichov píše:
Mě to připadá takový nedospělé, nedůstojné. Oslovujte se navzájem jak chcete, to je jasná věc. Mluvit o členovi rodiny domáckým oslovením s dalším dospělým člověkem zdrobnělinou je takové dětské až infantilní
Já ti po pravdě nerozumím, o co jde? Mě nikdo neříká Matěji, jakože fakt nikdo ani v práci, dříve ve škole, prostě nikdo a v rodině a u blízkých přátel už vůbec ne. Buď Maty nebo Máťo, máma s tátou Matýsku, sourozenci a tchýně taky, máma ještě někdy, hlavně když mi volá tak kocourku, broučku nebo myšáčku. Nevím mě přijde dětinské to řešit. Jako ve 12 jsem to řešil, to mi před kamarády říkala Maty, ale doma samozřejmě zdrobněle, ale z toho už jsem dávno vyrostl. Však já jim taky neříkám matko a otče. Mám dva kamarády od dětství, oba jménem Daniel, říkám jim a i o nich s kýmkoli mluvím, jako o Dáňovi a Dandovi, nikdy ne Daniel. A když se potkají naše mámy, tak i když nám všem chybí kousíček do dvou metrů, jsme fousatí a chlupatí
tak se o nás pořád baví jako o Danečkovi a Matýskovi. Mě ani ostatním lidem v mém okolí prostě nejde přes pusu říct to v základním tvaru, to samé u sourozenců i kdybych o nich mluvil třeba s papežem, tak pořád zdrobněle, automaticky, nad tím ani nepřemýšlím. Jasně že třeba kolegovi neřeknu Kubíčku, ale Kubo, no ale Jakube taky ne. Mě to naopak přijde takové neformální, tak pro lidi s kterými si vykám, ale to zas použiji příjmení, ale jinak takhle co mám lidi v okolí, tak prostě zdrobněle, ať jim je kolik chce a nikdy s tím nikdo neměl problém, akorát těm hodně blízkým to třeba ještě zdrobním, kolegyni řeknu Terko, Tery max Terčo, segře kromě toho klidně Terezko:nevim:.