Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Ano, vidím, že jsem se do situace dostala sama a nezvládám ji. Byla bys tak hodná, nechala si jízlivě poznámky a řekla mi něco k tématu? Nebo nic nemáš?
K tématu jsem se tě ptala, co na to říká tvůj manžel, když vidí, jak to doma máte…
A co ten nejstarší? Ve školce dělal ohledně jídla taky scény jako doma?
Jak se děti chovají u prarodičů?
A asi jinak se jít poradit k odborníkovi, který se ti/ vám bude věnovat. Mělo by to mít větší efekt než diskuse na EM.
@Anonymní píše:
No, tak se právě ptám, jak z nich nevychovat blbečky. To je zas rada nad zlato.
No, ale to je vážně první, co člověk při čtení tvého příspěvku napadne, že když si na tebe děti otvírají pusinky, tak se asi někde něco pokazilo. Tohle jim prostě nemůžeš trpět, musíš si umět zjednat pořádek. To, že nemáš respekt ani u batolete, je opravdu tvůj problém a sama sis takto zavařila. Tříleté dítě už se má umět chovat u stolu, to se jako nezlob. S manželem to je to samé. Magic to myslela dobře.
@Anonymní píše:
Na domlouvání chtějí stále jenom řízky. Vysvětlování, že řízky nelze jíst 7× do týdne nereagují. Takže u všeho ostatního poslouchám ZASE rýže, zase…už na ně jsem hnusná, ať se sebere a jde se napást, když má ZASE problém. A úplně bez výsledku. Každý den to stejné.
Tak zkus prostě neuvařit. Když budou chtít oběd, tak jim řekni, že by to stejně nechtěly, tak sis ušetřila námahu ![]()
Já Tě chápu, občas si tak doma taky připadám. My máme děti už větší 2, 4 a 11. Vyplatilo se mi opakovat stále dokola, že nádobí po sobě se uklízí, co zvládnou dělají, pití si umí nalít až na tu nejmladší. Na jídle se částečně domlouváme, ale jen po jejich být nemůže, to by bylo stále to samé dokola. Takže většinou jim dám na výběr z několika jídel, co budeme vařit. Nenutím jíst všechno, ale vědí, že nic jiného nedostanou a na nějaké sladké můžou zapomenout. Nejhorší je u nás úklid v pokojíčku mladších dětí, to s řečmi večer provedou, ale během pěti minut to tam je znovu jak po výbuchu.
@Anonymní píše:No, ale to je vážně první, co člověk při čtení tvého příspěvku napadne, že když si na tebe děti otvírají pusinky, tak se asi někde něco pokazilo. Tohle jim prostě nemůžeš trpět, musíš si umět zjednat pořádek. To, že nemáš respekt ani u batolete, je opravdu tvůj problém a sama sis takto zavařila. Tříleté dítě už se má umět chovat u stolu, to se jako nezlob. S manželem to je to samé. Magic to myslela dobře.
No, tak se právě ptám, jak z nich nevychovat blbečky. To je zas rada nad zlato.
@Anonymní píše:
Ano, vidím, že jsem se do situace dostala sama a nezvládám ji. Byla bys tak hodná, nechala si jízlivě poznámky a řekla mi něco k tématu? Nebo nic nemáš?A proč je ti líto dětí? Jakože nemají všechno, co si usmyslí? A proč by měly mít?
Ta lítost asi je myšlena tak, že nemají dost úcty k vlastní matce. Teď jim to asi připadá cool, že si s tebou dělají, co chtějí, ale jednou jim to bude ke škodě. Je dobře, že neděláš vše, co si usmyslí, ale je otázka, jestli správně chápou, proč to tak je.
Kazdy dela to, co se mu vyplati (=vede to k vysledku) a nedela to, co se mu nevyplari (=nevede to nikam).
Takze to nastav tak, ze to, co se ti nelibi, k nicemu nepovede. Neudelas, co chteji.
Jednoduche.
@Anonymní píše:
Už toho mám dost. Doma si všichni myslí, že poručí a „ono“ se všechno udělá samo.Máme děti 7, 3 a miminko. Manžel pracuje z domu. Ačkoliv rozhodně neskáču, jak děti písknou, stále se nenaučily vůbec nic z nějakého slušného chování. Úplně u každého jídla udělají scénu, že to nechtějí. Fakt u každého. Stejně nic jiného nedostanou, ale ony to prostě musí všem otrávit.
Nedělám nic jiného, než někomu něco podávám, utiram, uklízím a ještě mám za to poslouchat protivné chování?Proč to dělají? Ví, že neustoupím.
Manžel mě taky štve. Jasně, jsem na rodičáku, mám na starost domácnost. Ale on místo aby si třeba k svačině nebo večeři něco vzal, nedejbože nachystal ostatním, otráveně chodí okolo a ptá se, co máme. Vyloženě čeká, co mu naservíruju až pod čumák. Jako to chci tak moc? Že bych nemusela za všechny pořád všechno dělat?
Manžel toho tedy udělá dost kolem domu, nesedí u televize. Ale já se taky nezastavím. Akorát to nikdo nevidí.
Když se ozvu, dělá uraženého, že přece po mě nic takového nikdy nechtěl. Tak co, čekat, že se to zlepší? Vycházíte rodině vstříc, i když po vás jen štěkají?
Hele a snědí to jídlo nakonec?
Jinak… děti (určitě nejen tvoje) se tak chovají, protože je člověk obsluhuje od mala a ony nic jiného neznají; nechápou, že tě to stojí čas a námahu, nerozumí hodnotě tvojí práce, tak se holt chovají nevděčně. Když po nich člověk něco poprvé chce, jsou pak samozřejmě uražené (některé), protože doteď se to dělalo „samo“, tak proč by se najednou musely namáhat?
Zkus metodu postupných kroků (abys neměla pocit, že za ně děláš všechno): vybrat nějaké činnosti, které od teď budou děti dělat samy a budeš to po nich vyžadovat - třeba aspoň dojít si pro pití, podat si něco. Postupně přidávat. Jinak - je blbé, že nechtějí jíst, ale zase máš štěstí třeba v tom, že samy od sebe chtějí napít. Našim to musím nutit
.
Manželovi nestačí třeba říct „v lednici máš klobásu, ve špajzu jsou rohlíky, vem si to prosímtě sám, já teď potřebuju dodělat tohle“? Postupně ho k tomu dovést, ať si aspoň občas nandá sám?
No holt si zvykly, že vše uděláš za ně.. postupně je odvyknout, e nedělat z toho prudu ale zábavu.
Chcete k obědu zase řízky? Tak my ale pomůžete.. nejstarší může obalovat napr.
Chceš pití? Pokud se ho nedokážou ještě udělat v kuchyni, kup nějakou konvici neebo něco a oni si jen nalejou.. to můžete mít klidně v obýváku na stole
A až bude manžel chodit, že co je k jídlu, tak vyjmenovat.. udělala jsme pomazánku, koupila šunku a rohlíky.. a dál neřešit.. najde si sám, když bude mít hlad..
Ještě mě napadá, jak udělat, aby byli děti samostatné - dovolit jim to. I když budou dělat bordel, i když to nebude udělané ideálně, i když to potrvá hodiny. Chce to slevit z vlastních požadavků - to platí taky pro manžela. Drahý udělej tohle a tohle, ale pak neprudit, že je něco udělané špatně. Pití - už batole se umí obsloužit, udělat pití, ať se obslouží. Už nechce - ok, jdi a odlož si hrneček na stůl, tam si to pak najdeš. Tohle chápe i můj dvouleťák. Vše, co jde dát na ně, dej na ně. A manžel má taky ručičky, aby se obsloužil. U nás taky naložím oběd a to je tak vše. Ráno/večer se manžel obslouží sám, nebo taky krmí batole, když zrovna já něco dělám. Nebo když nestíhám, nebo jsem utahaná, vylifruju je spolu do sklepu nebo do parku, nebo mu řeknu, co má udělat. Prostĕ na blbé požadavky a prudění nereaguj a zároveň si řekni o pomoc
.
Ale se třemi dětmi to stejně bude pořád něco, s tím se nejspíš budeš muset smířit
.
Mne dost překvapuje manžel. Když by se mě zeptal, co je k jídlu, tak bych mu rekla, že to by mě taky zajímalo a jestli tedy něco připraví. Přece to, že jsi na mateřský neznamená, že se o něj budeš starat jako o čtvrtý dítě. Máš toho určitě dost, tak po práci ať se kouká zapojit. Čím větší rodina, tím víc se musí chlap zapojit, tak to prostě je. Tedy v případě, že nevydělává balík, aby případně zaplatil někoho, kdo se o tohle postará. Jinak k dětem ti neporadím, syn má občas taky průpovídky a u babiček sní všechno beze slova. A neni to tím, že bych neuměla vařit ![]()
Hlavně dej manželovi rázně najevo, že nejsi služka, ale že je to vaše společná domácnost, kde se na věcech podílíte. To, že momentálně vydělává on neznamená, že po práci hodí nohy na stůl a ty budeš pokračovat v šichtě sama ![]()
A duslednost a duslednost..
Nevím, kolik tisíc opakování je potřeba, aby některé věci začaly děti dělat automaticky, občas mám pocit, že nekonečno..
Neuklidil sis talíř. Zpátky, máš tu talíř.
Zapojit děti do chystání na stůl, ne, že si sednou a začnou řvát, my máme hlad, ale každý nachysta něco.
Něco malého sladkého po jídle za odměnu, jindy sladké ne. Uvidis, jak budou motivovani dojíst..
Manžela nevychovavej, normálně mu řekni, že je dospělý, takže se zvládne obsloužit sám a neposluhuj mu.
Bude odpor všech, samozřejmě, ale zvyknou si.
@Kerstinn85 píše:
Mne dost překvapuje manžel. Když by se mě zeptal, co je k jídlu, tak bych mu rekla, že to by mě taky zajímalo a jestli tedy něco připraví. Přece to, že jsi na mateřský neznamená, že se o něj budeš starat jako o čtvrtý dítě. Máš toho určitě dost, tak po práci ať se kouká zapojit. Čím větší rodina, tím víc se musí chlap zapojit, tak to prostě je. Tedy v případě, že nevydělává balík, aby případně zaplatil někoho, kdo se o tohle postará. Jinak k dětem ti neporadím, syn má občas taky průpovídky a u babiček sní všechno beze slova. A neni to tím, že bych neuměla vařitHlavně dej manželovi rázně najevo, že nejsi služka, ale že je to vaše společná domácnost, kde se na věcech podílíte. To, že momentálně vydělává on neznamená, že po práci hodí nohy na stůl a ty budeš pokračovat v šichtě sama
Ale sama zakladatelka pise, ze tohle nedela.
"Manžel toho tedy udělá dost kolem domu, nesedí u televize. "
To samozrejme neznamena, ze mu ma nosit svacinky pod nos, ale asi je logicke, ze rozdeleni domacich praci bude v dome asi trochu jine, nez kdyby bydleli v panelaku. Co by ale resit meli je traveni volneho casu i s detmi.
@Anonymní píše:
Aha, tyjo, díky za radu.Mám je mlátit? Nebo jak už je to krucipisek mám naučit?
Možná byste měli začíst s manželem samy u sebe. Vy musíte jít příkladem společně.
Takže si srovnej chlapa, aby se k tobě nechoval jak ke služce ale naopak s úctou a ocenil tvůj přínos do domácnosti a že se jim staráš o žaludky. Pak můžeš to samé požadovat a očekávat od dětí.
Taky měly děti řeči, že tohle jim nechutná, zase brambory, polívka moc teplá, kyselo moc kyselký… No tak jak již bylo psáno - byly odesláni se napást, bylo jim doporučeno, ať si uvaři samy. Manžel mě vždy podpořia já manžela, když vařil on.
Děti se podílejí na přípravě jídla, i jsem zavedla, že jeden den se staraly o večeři děti.
A nidky jsem nikomu neposluhovala. Pokud slušně požádá a mám čas, náladu apod., tak když chci, tak vyhovím. Ale aby na mě někdo štěkal, že chce podat pití? Ručičky máš. Vem si židly, skleničky víš jkde jsou a kouhoutek taky. Nazdar.
A nemám problém doma oznámit, že dneska maminka stávkuje, takže ať se o sebe postarají. Jak se mezi sebou dohodnou a zařídí si to, je na nich.
@Adelineee nevím,co znamená, dělá toho dost kolem domu. Zakladatelka vaří, pere, uklízí asi denně. Nevím, zda její manžel dělá něco kolem baráku denně. My máme taky dům a rozhodně není na denní bázi, aby se kolem něj něco „dělalo“. A pokud on dělá něco kolem baráku, neberu to jako něco záslužnýho, ona se zase věnuje dětem ![]()