Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem ta špatná?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.5.26 09:12
At si to resi partner. To ma pravdu, ze je to JEHO matka.
Jenomze on nechce byt mezi dvema mlynskymi kameny. Proto to hazí na tebe. 
Řekni jim, že jsi jenom „dnešní neschopná matka“ 
Příspěvek upraven 05.05.26 v 09:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:16
Tvůj příspěvek čiší agresivitou a jedovatostí. Strašný 
. Ona dceři nějak ubližuje? Nebo proč by jí neměla vídat? Jenom, že nenaplňuje nějaké Tvé představy? Buď ráda, že si s holkou pohraje a tak…Jinak: „Nikdy to neřekla na rovinu, ale ty pohledy, ticho, narážky…“: to ani netřeba komentovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:18
@Zita Aussig píše: Více
Zato tchyně je laskavost sama, že.
hází jedy a pak bude ještě udivená, že snacha neskočí, jak pískne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:20
@Anonymní píše: Více
Neblbni. Normalne ji zacni k dceri poustet, mohou mit spolu hezky vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:23
Víš, ono odpouštění má něco do sebe. Také jsem své tchýni odpustila a že bylo opravdu co. Teď máme fajn vztah a je moc hodná babička mým dětem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:27
Mysli na dobro svojí dcery a netahej ji do svých animozit s tchýní. Jednou je to její babička a pokud to jde, měla by jí mít jako babičku. Co si budem povídat, miminu je to úplně jedno, kdo se o něj zajímá nebo ne. Vůči tobě to možná nebylo fér, ale kvůli tomu nemá mít holka babičku? Kašli na to a nech ji, ať se s vnučkou stýká tak, jak jim to bude oběma vyhovovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:27
@Anonymní píše: Více
A ty tedy chceš co? Aby dcera babičku vůbec neznala? Proto že je tchyně na tebe jedovatá, a nebrala si jí když byla miminko? A jak to chceš udělat? Zakážeš partnerovi, aby jí k mámě případně vzal? Chápu že vztah nemáte nejlepší, ale třeba se tedˇdíky malé může zlepšit. To přece není o žádný šanci. Zkus v ní přestat vidět paní babičku, která se probudila, ale třeba fajn babičku pro dceru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.5.26 09:29
Holky, kde se to ve vás bere? To přesvědčení, že tchýně by se měla starat a zajímat a juchat kolem miminka? Jo, bylo by to hezké, ale každý takový není a hlavně, kdyby taková byla, zase by to bylo špatné, protože se stará moc.
Povznesla bych se nad skutečné i domnělé křivdy a nechala ji, ať je konečně babičkou. Sama se svou tchýní taky nemám moc dobrý vztah, ale na rozdíl od tebe dokážu sebekriticky přiznat, že chyby byly a jsou na obou stranách.
- Citovat
- Upravit
5.5.26 09:33
Asi bych to prekousla a zkusila navazat vztah.. aspon kvuli dceri. Treba si tchyne vse uvedomila a chce zkusit napravu 🤗
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:33
Tak ne každej je poprdenej z mimina. Taky mě to vůbec nebavilo si s vlastními dětmi hrát když byly malé.
Však ať manžel malou vezme a jedou za babičkou, budeš mít aspoň klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:35
Neblázni, přece bys nechtěla, aby dcera nemohla mít hezký vztah s babičkou ne? Chápu, že jsi naštvaná, ale bohužel ne každý je na to stavěný, aby skákal kolem malého miminka. Ty s tchyní vztah mít nemusíš, ale nezakazuj ji si ho vytvořit s dcerou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:53
Mě se líbí pasáž: Kde byla, když jsem byla vyřízená po porodu? Kde byla, když jsme to všechno zvládali sami? Kde byla, když si mohla vytvořit vztah od začátku?
Ne každý má vztah k malým dětem. Ne každá babička se dokáže a chce starat o mimino. Moje tchýně si našeho syna párkrát vzala a necítila jsem se dobře. Čím byl menší, tím větší strach jsem o něj měla. Moje máma už se třeba necítí na to, hlídat mimino. 
teď, když už je syn větší, s tím takový problém nemá.
Promiň, ale předpokládat, že po porodu tchýně přijde, půjde mi domů uklidit a starat se, protože jsem vyřízená, to by mě fakt nenapadlo ani chtít. Od toho mám doma chlapa, který si vzal otcovskou, aby mi doma pomohl… Proč bych to měla vyčítat tchýni?
Ale chápu, tchýni nesnášíš, takže teď použiješ kde co, abys jí malou nedala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.26 09:58
@Mall126 píše: Více
No a kdyby se tchyně do všeho začala montovat hned po porodu, tak by zas dost možná napsala, jak je hrozná, pořád jí měla za zadkem, nula soukromí atd.
Ale jak píšeš, ne každý je poprděný z mimina a nemá prostě potřebu ho každý den vidět a muchlat. Když už je dítko větší, tak je to úplně o něčem jiném.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.5.26 10:01
Jestli je to kravka, dcera na to sama dojde. U nás to tak je. Děcka jsou dospělci a mají svůj názor na „babičku“. Spíše se jí vyhnout. Já se k ní chovám slušně, když je potřeba, tak s něčím pomůžu, ale nevolám jí jak se má, nekafíčkuju s ní atp. (Kdyby mi to, co mi dělala, dělal cizí člověk, v životě už bych s ním nebyla v jedné místnosti ani nepromluvila. Ale ona má asi nějakou poruchu osobnosti, možná histrión.)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Už fakt nevím, jestli jsem já ta hysterická, nebo jestli si ze mě někdo dělá dobrý den.
Moje tchyně mě nesnáší od začátku. Nikdy to neřekla na rovinu, ale ty pohledy, ticho, narážky… to prostě poznáte. Když jsem otěhotněla, čekala jsem aspoň nějaký posun. Nestalo se vůbec nic.
Celé těhotenství – nezájem. Po porodu přijela jednou, odškrtla si návštěvu a tím to skončilo. Moje dcera pro ni v podstatě neexistovala. Žádné „jak se máte“, žádné „nepotřebujete pomoct“. Nic. Jen když už jsme se někde potkali, tak si neodpustila řeči, jak všechno dělám špatně, jak ji rozmazluju, jak jsou dnešní matky neschopné.
Roky jsem držela pusu, kvůli partnerovi, kvůli klidu. Ale upřímně? Strašně mě to žralo. Nejen kvůli mně, ale hlavně kvůli malé. Protože ona opravdu neměla babičku – alespoň ne z jeho strany.
A teď přijde to nejlepší.
Najednou, když už není miminko a začíná být „zajímavá“, tak se paní babička probudila. Začala se ozývat, psát, chtít ji vídat, hrát si na milující babičku roku.
Promiňte, ale kde sakra byla doteď?
Kde byla, když jsem byla vyřízená po porodu? Kde byla, když jsme to všechno zvládali sami? Kde byla, když si mohla vytvořit vztah od začátku?
A teď si jako myslí, že přijde, lusknutím prstu a všechno bude zalité sluncem?
Jenže já už prostě nemám chuť dělat, že se nic nestalo. Nemám chuť jí teď “dávat šanci”, když ona žádnou nedala nám. A už vůbec nemám potřebu jí servírovat moje dítě jen proto, že si to teď usmyslela.
Partner samozřejmě klasika – „je to moje máma“, „měla bys být nad věcí“. Jasně. Nad věcí mám být já, zatímco ona se celé roky chovala jak… no radši ani nebudu psát.
Jsem fakt taková mrcha, že ji teď nechci pouštět k dceři? Nebo je to konečně jen nějaká moje hranice, kterou bych si měla obhájit?
Zajímá mě upřímně názor ostatních. Ne ty diplomatické řeči, ale realita.