Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Anonymní píše:
Jsem v terminu za tyden, vsechno ma boli, dite ma 4,5 kg nespim… Ale kdybych mohla zustala bych tehotna navzdy.
Protoze se bojim bolesti.
Porod bude vyvolavany, cukrovka.
Bude treti v poradi ale po tolika letech, ze jsem vlastne prvorodicka.
Bojim se klesti, akutni sekce, ze budu vyvadet a nespolupracovat, ze bude dite v tisni, ze, ze.. Toho je.
Nedokazu se nastavit jinak,.
Citim se uplne slaba, vycerpana, ne silna na to porodit tak velke dite.
Drzi mne predstava, jak mi ho daji, jak obrovska uleva mi projde delem jako pri predchozich porodech.. Ale tohle tehotenstvi je od pocatku komplikovane s ohledem na zdravotni stav mne i miminka.
Jak se nastavit jinak? Jse zdravotnik vim tiho docela hodne.. Pak jeste ctu a hledam a stresuji se jeste vic…
Chci byt jina, optimista, nebat se.. Silna a tvrda zena, ne padavka.
Měla jsem to obdobně jako ty. Velké dítě, těhu cukrovka, vyvolávaný porod. Jakmile mi dali tabletu k vyvolání, tak jsem si řekla, že teď už to musím vydržet a dát. Dovnitř může, ven musí. To dáš, neboj.
ono když už to jede, tak není čas na přemýšlení. ![]()
Neboj se, kámoška měla taky cukrovku, velký dítě, odhad byl 4,5 kg, malej měl nakonec 3800 což není tak strašný. To zvládneš, zvlášť když je to potřetí.
To už ti měli vyvolat dávno, ne? S cukrovkou a velkým dítětem.
Jinak na tohle je skvělé setkat se třeba s dulou, ještě máš čas, zkus hned nějakou najít a setkat se s ní
Ahoj neboj to dáš!!!
Já měla stejné výchozí, cukrovka.- tableta, několikáté dítě, v den porodu odhad 4,56 kg
(nakonec malá měla „jen“ 3,8kg ) tabletu jsem dostala v 8 a v 11 jsem už jsem si chovala náš pokládek
…nakonec se to obešlo i bez šití, jo a to měřím jen 154cm ![]()
Zkus se soustředit na to, že se to rozjede včas samo.
A hodil by se zkušený blízký člověk, vlastní porodní asistentka nebo dula…
Ahoj,
já jsem momentálně 37+6, prvorodička s dlouhánem s vělkým bříškem v břiše (malá bude vysoká
)
Také mám strach a čím víc se blíží termín, tak tím více. Jak píšeš, bolesti, nástřihu, komplikaci, šití, kolik bude malá vážit… no prostě všeho, na co si dokáže mozek provorodičky v 9. měsíci vzpomenout.
Mám vysoký tlak (s tím se tedy léčím už od 16 let), poslíčky už od 29. týdne - poslední týden už dávaj zabrat.
Vždycky když mě přepadne strach a panika z porodu, zkusím si to představit pozpátku.
Představuji si, jak držím konečně malou v náruči (neskutečně se na ni těším
), jak bude asi vypadat, jaké bude mít vlásky. A najednou mě ty myšlenky na to vše předtím přejdou.
Říkám si, že musím věřit doktorům a hlavně svému tělo a ono to dobře dopadne ![]()
A ten odhad váhy… mě doktorka dělala odhad naposledy v 32tt a prý bude větší. Od té doby jsem byla bohužel pokaždé u jiného doktora a ti nedělali odhad, aby mě nestresovali… a jsem i ráda
Stejně je to opravdu odhad… dost často se seknou. Hlavní je obvod hlavičky ![]()
Klid, věř si. Řídila bych se tímto citátem: „Pokud žena při porodu nevypadá jako bohyně, znamená to, že se k ní někdo nechová správně…“ Ina May Gaskin. Nespolupracuješ ty, ale oni! Ty jen prožij krásu zrození svého děťátka a vnímej to jako krásný okamžik. Jo a těžké děti se prý rodí líp
Hlavně poslouchej své tělo, své dítě, tvé tělo ví, jak porodit, a děťátko ví, jak se narodit
budou spolupracovat, tak jim to jen umožni a určitě to zvládnete. ![]()
Dneska mam TP, taky treti, strach jsem mela - druhy syn mel pres 4kg, ja pak velke vnitrni poporodni poraneni, o tydnu od porodu operace… porad jsem odkladala I baleni do porodnice, trochu panikarila… Vcera vecer jsem najednou dostala pocit, ze uz to brzy bude - dobalila tasku, dozehlila veci na mimino, vydrhla koupelnu a jsem od te doby v klidu - asi hormony
Preju taky podobny hormonalni uklidnujici koktejl ![]()
Já byla v dětství zneužívaná, takže porod dítěte pro mě znamenal problém jednak s dotyky druhých lidí, naskakuje mi husí kůže, jenak jsem stydlín. Vyřešila jsem to tím, že jsem ukecala doktora, aby mi udělali císař, konec starostí. Žádná hrůza, za 24hodin jsem byla v klidu i jsem chodila,. psychika hraje obrovskou roli.
Doktoři sice tvrdí, že je žena po x letech po posledním porodu jako prvorodička, ale co jsem tu tak četla v diskuzích, tak se mi to nepotvrdilo, spíš vždycky čtu, jaký to byl fofr, jak sotva dojely do porodnice atd. Takže to, na čem zakladas svoje strachy vůbec nemusí být pravda. Odhad je jen odhad, to nemusí znamenat nic.
Nikdo netvrdí, že musíš očekávat porod s fanfárami a dechovou kapelou, ale zbytečně se stresujes.
Ja nechtela kvuli porodu ani otehotnet
ale kdyz uz jsem pak byla tehotna, tak jsem to nak prestala resit. Porod jsem mela vyvolavany tyden po terminu a ani mi nak neprislo, ze je to uz tady
proste si rekni, ze nak ven musi.
uz se tomu nevyhnes no ![]()
@Anonymní píše:
Jsem v terminu za tyden, vsechno ma boli, dite ma 4,5 kg nespim… Ale kdybych mohla zustala bych tehotna navzdy.
Protoze se bojim bolesti.
Porod bude vyvolavany, cukrovka.
Bude treti v poradi ale po tolika letech, ze jsem vlastne prvorodicka.
Bojim se klesti, akutni sekce, ze budu vyvadet a nespolupracovat, ze bude dite v tisni, ze, ze.. Toho je.
Nedokazu se nastavit jinak,.
Citim se uplne slaba, vycerpana, ne silna na to porodit tak velke dite.
Drzi mne predstava, jak mi ho daji, jak obrovska uleva mi projde delem jako pri predchozich porodech.. Ale tohle tehotenstvi je od pocatku komplikovane s ohledem na zdravotni stav mne i miminka.
Jak se nastavit jinak? Jse zdravotnik vim tiho docela hodne.. Pak jeste ctu a hledam a stresuji se jeste vic…
Chci byt jina, optimista, nebat se.. Silna a tvrda zena, ne padavka.
klid, máš prostě jen strach.. mi, když řekli, že druhý kluk (po 8 letech), bude mít 4,5 kg a že počkáme na termín, kdyžtak pak vyvoláme, tak jsem sebou málem švihla.. nakonec vyvolávání 41+4, porod druhý den, a jako procházka růžovou zahradou to nebyla, ale zvládli jsme to oba
dle mého ještě nebyl připravený, nebýt porod vyvolávaný, tak by to bylo naprosto v klidu..
Ja rodila jednou a bala jsem se hodne. I jsem premyslela, jestli u porodu neumru ja nebo dite, no optimistka
jsem hrozna cita, narikam i u odberu krve. Ale kdyz pak na me prisly kontrakce, asi zafungovaly hormony, sebrala jsem se a rekla jsem si, ze to dite proste porodim a hotovo, ze to zvladlo uz tolik zenskych. Prestan hledat na netu, prestan na sebe byt prisna
jsi uzasna, vsechno jsi to zvladla az sem, tak proc bys nezvladla i tohle. Zkus si povidat s miminkem o tom co te trapi, me to pomahalo, proste jsme se domluvily ze to zvladnem
Moc ti drzim pesti at vse probehne dobre a at mas miminko v naruci
![]()
Jsem v terminu za tyden, vsechno ma boli, dite ma 4,5 kg nespim… Ale kdybych mohla zustala bych tehotna navzdy.
Protoze se bojim bolesti.
Porod bude vyvolavany, cukrovka.
Bude treti v poradi ale po tolika letech, ze jsem vlastne prvorodicka.
Bojim se klesti, akutni sekce, ze budu vyvadet a nespolupracovat, ze bude dite v tisni, ze, ze.. Toho je.
Nedokazu se nastavit jinak,.
Citim se uplne slaba, vycerpana, ne silna na to porodit tak velke dite.
Drzi mne predstava, jak mi ho daji, jak obrovska uleva mi projde delem jako pri predchozich porodech.. Ale tohle tehotenstvi je od pocatku komplikovane s ohledem na zdravotni stav mne i miminka.
Jak se nastavit jinak? Jse zdravotnik vim tiho docela hodne.. Pak jeste ctu a hledam a stresuji se jeste vic…
Chci byt jina, optimista, nebat se.. Silna a tvrda zena, ne padavka.