Kariéra 0, frustrace
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Neblázni, je ti 35 a máš rodinu! Vždyť spousta spolužaček se třeba teprve na mateřskou chystá, taky se zabrzdí! Musíš si ujasnit priority. Ano, můžeš dělat kariéru, ale bude to znamenat sehnat si nějakou kvalitní chůvu, která se postará o tvé malé děti. To chceš? Hele, já jsem ve stejném věku, teď jedu 3 rok po konci RD a je to mnohem lepší! Děti jsou malé jen jednou, kariéra počká! Za 5 let už tě nebudou tolik potřebovat a ty budeš v mnohem lepší pozici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@klamnice píše:
Ještě lepčí je, když vám okolí řídí život a určuje vám, kde budete pracovat… Co dělat?
Jaky je duvod, ze si zivot neridis sama? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak já tě chápu.
Vystudovala jsem hodně náročný obor s červeným diplomem. V praxi jsem dělala rok. Pak jsem si pořídila postupně 3 děti a našla si přivýdělek ve školství (učím odborné předměty). No a vzhledem k výhodám školství pro matku malých dětí (prázdniny/rozumná pracovní doba…) už jsem tam zůstala. Návrat k oboru není moc reálný, vyžaduje časovou flexibilitu, vlak už mi dávno ujel 
Za tu dobu se (někteří) spolužáci nebo kolegové stali úspěšní podnikatelé/ředitelé firem atd. Připadám si vedle nich totálně neschopná.
Takže tě chápu, ale neporadím, to neumím ani sobě.
- Citovat
- Upravit
Začni hledat jinou práci, kde budeš spokojenější. Ale předem si jasně srovnej, co vlastně chceš a co za to jsi ochotná dát (a jestli to stačí)
Ano, lidi co netráví čas s dětmi, mají víc prostoru pro budování kariéry.
Ale tak jako tak se profesní úspěšnost a nebo pocit spokojenosti nedostaví sám od sebe, ale je potřeba si ho zajistit samostatně a aktivně. A čím vyšší pozice, tím více času a úsilí vyžaduje.
Jinak není podmínka se identifikovat jen tím, jakou máš pozici v korporátu či jiné instituci. Dokonce je zdravější mít vybudovanou nějakou stabilnější identitu a čerpat sebepřijetí jinak, než to kolik je na výplatní pásce a kolika lidem šéfuješ. Celkem ti to pak uvolní ruce i pro to, abys byla profesně úspěšná, protože nebudeš svázaná stresem, že se ti rozpadne celý život, když se ti nepovede projekt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zaklad je nesrovnavat se s ostatnima. Kazdy mame v zivote neco, co by mohlo byt lepsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Neštve tě to kvůli těm VŠ, třeba mas pocit, ze jsi jakoby studovala zbytečně?
Můžeš tu zkušenost využít pro své děti, teď už víš, ze vysoká škola není vše. Hlavní je, aby je práce bavila a měly z ni dobrý pocit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bývalí kolegové a spolužáci se sice posunuli výš, ale mají už děti? Pokud ne, tak teď zase zabrzdí oni a nebo budou nešťastní, že děti mít nemůžou. Mluvím tedy o ženách. S chlapama se bohužel srovnávat nemůžeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Nicole 1234 píše:
Bývalí kolegové a spolužáci se sice posunuli výš, ale mají už děti? Pokud ne, tak teď zase zabrzdí oni a nebo budou nešťastní, že děti mít nemůžou. Mluvím tedy o ženách. S chlapama se bohužel srovnávat nemůžeš.
Ne všechny „zabrzdí“, nekteré jen „přibrzdí“ 
Ale je to něco za něco. Kariéra a vysedávání doma s dětma k sobě prostě nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A proč je tak nutné být kariérně úspěšná?
A vždy se najde někdo, kdo na tom bude lépe… To srovnávání nic dobrého nepřináší. A je dost kariérně úspěšných žen, které jsou nedobrovolně bezdětné. Zeptej se jich, jak moc je ta kariéra v životě důležitá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bábrdl píše:
Ne všechny „zabrzdí“, nekteré jen „přibrzdí“
Ale je to něco za něco. Kariéra a vysedávání doma s dětma k sobě prostě nejde.
Slovo vysedavat bych vymenila za uzivat si deti. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud chce člověk pokračovat v kariéře, nemůže být s dětmi plnohodnotně na rodičovské dovolené a rozhodně nemůže jít na zkrácený úvazek s tím, že protějšek má časově náročnou práci.
Já sice nejsem kariérně zaměřená, ale třeba bych nikdy-pro svoje vlastní dobro, nešla na zkrácený úvazek. Moje děti mají a a vždy měli také otce a prostě si tu pracovní dobu přizpůsobí jak on, tak já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já ti jen napíšu, že v tom nejsi sama. Nedávno jsem oslavila pětatřicet, VŠ mám teda jen jednu, ale za to celkem prestižní obor a stejně paracuju na zkrácený úvazek za „pár šupů“. Teda není to úplná tragedie, ale oproti manželovi, který má mimochodem „jen“ maturitu, jsem na polovině. Ale víš co, jsem za to ráda. Nevracím se domů uštvaná a vystresovaná v 6/7 večer, jako tomu bylo před dětmi. V práci mám pohodu, volnou prac.dobu, domů chodím s čistou hlavou. Zvládám děti vozit do a vyzvedávat ze školy, řešit všechny lékaře, kroužky atd. Občas si taky postesknu (hlavně když třeba na soc. sítích vidím projekty mých exspolužáků), kde jsem mohla být nemít děti… Ale neměnila bych. Holt jsem jednou máma a tak šla kariéra na druhou kolej. Tu budovat bude čas, až děti ještě o trochu povyrostou a budou samostatnější.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Minulý týden jsem oslavila „35“ a nak na mě padla frustrace pri bilancovani. Karierne jsem totiž úplně na 0. Je to rok a půl, co jsem se vrátila z RD zpět do prace, na částečný úvazek, což je fajn, nemame totiž žádné hlídání a manzel je pracovně dost vytízený. Ale prostě se citim neúspěšná. Objem prace stejný jako bych byla na plném úvazku, akorat za o moc min peněz. Moji spolužáci a bývalí kolegové se za těch 6 let posunuli vys - delaji na ruznych ridicich funkcich atd. Ja jsem za cas straveny s detmi vdecna a zatim neni prostor na zmenu (mladsi je teprv skolkova), ale trochu se stydím. Mám 3 VS (dve tedy jen na urovni bc) a přitom by mi stačila maturita, jsem ucenliva a rychle jsem se zapracovala zpět, takže se za mnou chodi radit i mnohem „zkusenejsi“ lidi s delší praxi, ale tak nejak mam pocit, ze jsem holka pro vsechno, taková vcelka-delnice, zatímco ostatní se díky vyššímu sebevědomí, nepřerušené praxi a časově flexibilite vyšplhali dal, ačkoli bych je treba driv na nějaké úspěchy úplně neodhadovala (jak koho). A mě už asi nic zajímavého nečeká. Mluvila jsem o své pozici i s vedením, ale nezajem. Nevím, jestli úplně žádám radu, na tohle asi není, jen bych si rada přečetla, jestli se treba někomu delo neco podobneho. A jak z těchto pocitů ven. Jinak jsem vděčný člověk - každý den děkuji za úžasnou rodinu, zdraví, možnost být s nimi. A teď babi rad…
Ti Tvoji spolužáci a kolegové jsou muži nebo ženy? Mužům se zpravidla práce moc nezastaví, když mají doma děti (až na výjimky), ale ženám ano. Takže srovnávat se s muži je mimo. A Ty ženy, musíš se podívat na to, jaké mají zázemí, to také bývá nesrovnatelné.
Máš malé děti, manžel se doma zjevně moc nepodílí, těžko se budeš věnovat práci na plný úvazek a rodině na plný úvazek, tak si to nevyčítej. Až děti trochu odrostou, uvolní se Ti ruce, měla jsem to také tak. Jen na rozdíl od Tebe vychovávám děti sama, takže jsem to měla jinak.
Taky jsem byla z práce vyhořelá a pak jsem dostala impulz, začala jsem se věnovat činnosti, která mě začala naplňovat a tím ustoupilo i moje vyhoření v práci a začala jsem zabírat i tam. Také za mnou chodí lidi se radit, mně to ale dělá dobře, jsem ráda, když můžu někomu pomoct. Ráda řeším problémy, tím si vylepšuju přehled a prostě mě to naplňuje.
I já jsem řadu let jela ve stereotypu, takže vím, jaké to je, když člověk vidí, že se nikam nehne. A pak se mi to v práci najednou hnulo a začaly se dít věci. Dostala jsem příležitost doučit se věci, které bych nikdy neřekla, že budu dělat. Mám opravdu široký záběr a jsem na sebe hrdá.
Fakt Ti můžu slíbit, že časem se Ti uvolní ruce a pak už bude jen na Tobě, jak s tím naložíš. Teď si zkus tu svojí práci nějak zpříjemnit, možná se začni věnovat i něčemu jinému, jestli na to máš kapacitu. 
Příspěvek upraven 08.06.21 v 10:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@malákráličice píše:
Slovo vysedavat bych vymenila za uzivat si deti.
Však jo. Ať si užívá. Ale pak ať se nediví.
Není každý takový střelec jako moje sestra, která má dětí jako smetí a na mateřské byla přesně 0 dni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou píše:
Jinak není podmínka se identifikovat jen tím, jakou máš pozici v korporátu či jiné instituci. Dokonce je zdravější mít vybudovanou nějakou stabilnější identitu a čerpat sebepřijetí jinak, než to kolik je na výplatní pásce a kolika lidem šéfuješ. Celkem ti to pak uvolní ruce i pro to, abys byla profesně úspěšná, protože nebudeš svázaná stresem, že se ti rozpadne celý život, když se ti nepovede projekt.
Ježišmane tohle bych hned podepsala. Člověk přece v životě dělá tolik věcí, plní tolik rolí, je pilný jako včelka - matka od dětí rozhodně. Přece nelze sedět na několika židlích.
Navíc, zakl. je 35 - většina kariérního života stále před sebou. Náhodou myslím, že pro ženy, které se rozhodnou svou kariéru stavět na zaměstnání, je fajn mít nejdřív děti, a až povyrostou, tak se nerušeně a plynule věnovat postupně práci. A srovnávat se dle délky praxe! Ne dle věku přece.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
