Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Už máme za sebou všechno. Já pcos a manžel špatnou morfologii, takže řízený sex, IUI a naše 1. ivf, které nevyšlo. Vzhledem k manželovu spermiogramu se všichni přiklánějí k dalším pokusům ivf. I když nás do ničeho nenutí. A já si stále kladu otázku zda to nevyšlo jen protože jsme poršili nějaký „boží zákon“ nebo to tak prostě nemělo být. Možná je pro nás cesta adopce, ale na tu se ještě ani jeden necítíme.
Zkus vymazat ze své hlavy, ze to nevyslo protoze jste porusili Bozi zákon. To je uvažování Bůh me tresta a to je spatne. Mohu-li mluvit za sebe IVF bych nepodstoupila.Chci aby život mého dítěte začal v mém těle, nikoliv umělou manipulaci. Já tuhle hru se životem jiné lidské bytosti hrát nedokážu. Ale, konečne rozhodnutí musí být jen vaše. Vy si musíte být jisti, že konate dobré. Ne, co říká okoli, ne, co říká pan farář. Ale vy dva osobne berete zodpovědnost za svoje rozhodnutí. Chápu, že někdo, kdo z hloubi své podstaty touzi po dítěti, podstoupi IVF třeba i několik. Neuspesne. Tam si říkám, že už je to spíše touha mít za každou cenu, co chci i když moje tělo to odmita. Od některých představ a tužeb se člověk těžko osvobozuje. Máme sklon tíhnout k tomu mít věci podle sebe a hlavně pod kontrolou, ale to nelze. Ty jsi katolik a katolíci říkají striktne NE, ale evangelici uz jsou smirlivejsi. Islam IVF toleruje a nikomu do toho moc nekeca, židé s tím mají minimalni problem, v Izraeli je IVF bez problemu. Všechno to jsou víry, ktere veri od základu v totozneho Boha, ale jejich pohled na morálku se lisi. Tím chci jen říct, ze jsi to Ty, kdo si vybírá, ale smireni s tím, že věci se ubírají často vlastni cestou dost pomůže. ![]()
@Ba-stet píše:
@Cenarius Není pravda. Můj muž katolík je a jeho farář ho podpořil. Když to zjednoduším (jako ateistka jsem u toho nebyla) - někdo lékařům dal znalosti a moc léčbu provést a ten někdo je podle katolíků právě Bůh. Zakladatelko, Ty jsi katolička? Jakého máš faráře, třeba se s ním bude dát mluvit…
Ono to totiz vzdycky jde prekroutit tak, aby to do te viry pasovalo. Jeden to poda takto, druhy presny protiklad, ale buh chce oboje. ![]()
@Anonymní píše: Řekněme, že jsem celý život nějakým způsobem tíhla k víře. Ale až teď jsem ji opravdu prohloubila, začala pravidelně chodit do kostela a nechala se pokřtít, biřmovat. Do katedrály chodím cca rok, ale zatím jsem nenašla nikoho, komu bych se mohla plně svěřit. Z tohoto důvodu to zatím zůstává čistě mezi námi - manželi a pár kamarády, kteří nás podporují
Pokud už ses „uchytila“, svěřila bych se faráři. Klidně i dojížděj. Moji tchánovci jezdí na každou mši jinam, různě po okrese a kraji. Já jsem v tomto všem teď nově, takže asi nemám kompetence ti radit. Sama jsem si teď našla cestu k tomu našemu, v sobotu nás oddá (ano, i nemanželské dítě zvládl). Ale ta příprava u něj byla opravdu mazec, takto (příjemně) rozebraná jsem nebyla nikdy. Pokud se setkáš s tolerantním otcem, poradí ti a pomůže ![]()
@Cenarius Tak náš farář není překrucovatel. Je to inteligentní a empatický chlap, který žije v 21. století a má pochopení i pro spoustu věcí, které by mohly/měly být jinak
![]()
@Janli píše:
Topí se muž v rybníku, přijedou hasiči a chtějí ho vytáhnout. A on křičí - Nechte mě být, mě zachrání bůh, já se modlím. Za chvíli jedou kolem znovu a celá situace se opakuje. Odjedou, ale po chvíli se znovu vrátí a chtějí muže vytáhnout a on opět křičí, že jeho zachrání bůh. Nakonec se utopí, přijde do nebe a ptá se boha. Bože, proč jsi mě nezachránil, když jsem se k tobě tak modlil? O bůh pokrčí rameny a praví - A kdo myslíš, že ti tam třikrát poslal hasiče?
A takhle nějak to máš i s IVF. Bůh nemá ruce, jen ty naše
Hezky napsáno. S tímhle naprosto souhlasím. Já nejsem katolička, tak možná nechápu rozhodnutí nemít dítě, když to nejde jinak než přirozenou cestou…
Tak nejak si myslim, ze pan Buh dal lidem rozum, aby mohli delat vedu. Dal jim ale take srdce, aby vedeli co s ni a jejimi vysledky… Musis si v sobe najit, co chces. Pokud duverujes v Boha, tak Ti to i pri ivf muze jen pomoci. Pro ivf pro me byla vzdy otazka: embrya-zamrazeni? Jako katolik beru, ze zivot zacina hned… V tom pripade jsou nekde zamrazene „deti“? To je opravdu na velkou uvahu (uvahu i proto, ze kolik vajicek vezmou -jak je to narocne pro zenu se na tohle pripravit…podstupovat takove riziko vickrat? nebo jit cestou mnohocetneho=rizikoveho tehotenstvi nebo jit cestou zamrazenych embryi? Nevim. Je to strasne tezke…Osobne jsem s ivf zkusenost nemela. Zkusenost pouze se SA v prvnim trimestru. A beru to tak, ze je to nase dite…co zemrelo velice malinkate (i kdyz mi nekdo muze rict, ze je to jen shluk bunek). Ale kdovi?
Já tedy nejsem věřící, tak to možná chápu špatně, ale Bůh také chce, aby (a teď chápu, že jdu do krajnosti, ale pro názornost) jsme zemřeli na bakteriální infekci, nebo je možné nasadit antibiotika? Chce Bůh, aby někdo celý život trpěl bolestí, nebo mu může medicína pomoct léky? A pokud tedy v těchto případech je Bůh „pro“, tak proč by nechtěl léčit neplodnost? Copak Bůh byl proti, aby vědci a lékaři tento obor zdokonalovali, když to dělají proto, aby pomáhali lidem?
Na druhou stranu - chápu filozofickou rovinu toho, jestli to není „znamení“.
Máme dceru počatou přirozeně, druhé dítě se tři roky nedařilo, jedno ZT mezitím, rozhodli jsme se pro IVF a po transferu jsem byla několik dní v nemocnici s hyperstimulačním syndromem. Ve výsledku se vlastně nic špatného nestalo - hypertimulák odešel a miminko zůstalo, nyní jsem v 19.tt. Ale v tu dobu v nemocnici jsem byla přesvědčena, že mi to má ukázat, že tu mám být primárně pro dceru a neohrožovat sebe (jakožto její matku) víc, než je nezbytně nutné…a že toto už možná bylo za tou hranicí, kterou já jsem ochotná akceptovat (ne kvůli svému pohodlí, nebo nepříjemnostem, ale kvůli dceři). Takže byť tam nemám přímo Boha, tak podobnou „vyšší moc“ mám v uvažování také ![]()
Na druhou stranu - dcera se na sestřičku, co je v bříšku, tak ohromně těší, že jsem nyní zase přesvědčená, že i ryze nesobecky to prostě i kdyby jen kvůli dceři, za to stojí a stojí za to bojovat ![]()
Takže co jsem tím elaborátem chtěla říct: myslím, že bez ohledu na věřící/nevěřící má každý tu míru toho, co mu ještě přijde v pořádku podstoupit, v sobě. Jen je to samozřejmě složité tu míru nalézt a hodně situací nás pořád ovlivňuje tam a zpátky…
Já si třeba stojím za tím, že než bezdětná, tak bych (já osobně) obětovala či podstoupila cokoliv (i ve smyslu IVF, adopce, pěstounství apod.). S mým nastavením (a mám to tak od puberty) by pro mě život bez dětí nebyl úplný. Ale třeba mám kamarádku, co si po dvou nevydařených IVF řekla, že toto ji za to nestojí, adopci nechce a že bude bezdětná a život si i tak užije a bude mít smysl…to má prostě každý jinak ![]()
Katolíci nemají problém s ivf jako takovým. Vadí jim případná zbylá embrya, která se likvidují, případně dále používají k vědeckým účelům. To se dá v dnešní době poresit - nechat oplodnit jen tolik vajíček, kolik dětí jsi ochotná odnosit. ![]()
@modravlocka Tak tohle mi tu přijde jako nejrozumnější názor. ![]()
@modravlocka Takhle to vnímá věřící kamarádka - podstoupila IVF, měla 4 embrya, z nich dvě děti a teď řeší, co se zbylými.
Jenže ono počet oplodněných vajíček se většinou nerovná počet vhodných embryí ke vložení po kultivaci. Mně třeba ze 17 oplodněných vajíček zbyla dvě embrya (a nechytlo se ani jedno..), takže s tímto přístupem může tazatelka taky jen vyčerpat pokusy, zaplatit hromadu peněz a mimča se stejně nedočká.
@modravlocka píše:
Katolíci nemají problém s ivf jako takovým. Vadí jim případná zbylá embrya, která se likvidují, případně dále používají k vědeckým účelům. To se dá v dnešní době poresit - nechat oplodnit jen tolik vajíček, kolik dětí jsi ochotná odnosit.
Nemá problém jenom s timhle. Ale i s tím, že oplodneni probiha mimo manzelskou intimitu, umele. Oficialni postoj RKC je striktni ne. Ostatní názory jsou čistě soukromé.
@jezz1e píše:
@modravlocka Takhle to vnímá věřící kamarádka - podstoupila IVF, měla 4 embrya, z nich dvě děti a teď řeší, co se zbylými.
Jenže ono počet oplodněných vajíček se většinou nerovná počet vhodných embryí ke vložení po kultivaci. Mně třeba ze 17 oplodněných vajíček zbyla dvě embrya (a nechytlo se ani jedno..), takže s tímto přístupem může tazatelka taky jen vyčerpat pokusy, zaplatit hromadu peněz a mimča se stejně nedočká.
Tak a to je další problem. Nefunguje to na rovnici chci 2 děti, udělejte 2 embrya a ty donosim. Hotovo, fik, vyreseno. Můj morální problem s pripadnymi zbytkovymi embryi vyresen. I proto říká církev ne.
@jezz1e píše:
@modravlocka Takhle to vnímá věřící kamarádka - podstoupila IVF, měla 4 embrya, z nich dvě děti a teď řeší, co se zbylými.
Jenže ono počet oplodněných vajíček se většinou nerovná počet vhodných embryí ke vložení po kultivaci. Mně třeba ze 17 oplodněných vajíček zbyla dvě embrya (a nechytlo se ani jedno..), takže s tímto přístupem může tazatelka taky jen vyčerpat pokusy, zaplatit hromadu peněz a mimča se stejně nedočká.
To je druhá stránka mince. Nicméně věřím tomu, že pro někoho je to i přes možnou vyssi finanční zátěž a menší pravděpodobnost uspechu schudna cesta. Když to vezmu podle sebe, dokáži si představit, že bych do toho takto šla. Protože predstava 10 zivotaschopnych embryí v mrazáku by mě asi dosti desila. ![]()
@Alladina píše:
Nemá problém jenom s timhle. Ale i s tím, že oplodneni probiha mimo manzelskou intimitu, umele. Oficialni postoj RKC je striktni ne. Ostatní názory jsou čistě soukromé.
No víš co, oficiální postoje většinou neřeším. Toto je běžný postoj téměř všech neradikalnich duchovních, myslím si, že rozumný. I já, ve vire poměrně liberální, se s ním dokáži ztotožnit. Je to pohled na vec, ktery mi dává smysl.
Beru to tak, že RKC není sekta, jejíž oficialni názory bych musela slepě následovat a neměla prostor pro vlastní myšlení. Pokud se s nějakým stanoviskem neztotoznuji a morálně si svůj postoj sama před svým svědomím obhájím, přijde mi to v pořádku.