Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Katolík a ivf
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.6.19 10:39
@s.y.p.t.a píše:
Ano, chápu, ale mluvíme tady komplexně i o dalších hříších - to znamená nepřirozené početí v nemocničním prostředí za účasti lékařů, kdy nejde o určitou přirozenost a intimitu sexuálního styku dvou milujících se bytostí - jakési oddělení této chvíle intimity s partnerem v plné vzájemné odevzdanosti od početí dítěte, dále získávání spermatu masturbací atd.
Sypto, promiň, ale většina toho, co píšeš, jsou s prominutím manipulativní alibistické řeči. Viz intimita 2 milujících se bytostí. Děti nevznikají jen z čisté lásky a zbožného přání obou rodičů. Kde máš tuto vznešenou myšlenku např. u dětí počatých při znásilnění, u dětí počatých čistě náhodně (klidně i při špatném vyhodnocení STM), u dětí počatých přes obavy rodičů, aby neotěhotněli…? Všichni tito rodiče zhřešili?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 10:47
@Ou a @s.y.p.t.a to shrnuly vyborne. Ja bych do toho nikdy nesla, manzel taky ne. V tom jsme meli jasno od zacatku. Myslim, ze by clovek nemel sedet na zadku, ze by se mel snazit udelat maximum, ale jen do urcite hranice, kterou je pro me osobne zjednodusene receno prah centra asistovane reprodukce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 11:02
@modravlocka Jsem-li věřící člověk, přistupuji k sexuálnímu aktu jako k Božímu daru. Tedy jakémusi obnovení manželské smlouvy, kdy se stávám se svým manželem jednou bytostí - jedním tělem a jednou duší. Při manželském slibu slibuji, že se bezvýhradně dávám svému manželovi, slibuji mu věrnosti, lásku, úctu, slibujeme si, že o sebe budeme navzájem pečovat až do smrti. Při vstupu do manželství mohu oslavovat jednotu, kterou tvoříme v pohlavním aktu. Jednotu, kterou nám dal Bůh. Tedy sex jen v manželství, s otevřeností k možnému početí (i když si tedy špatně vypočítám plodné dny při STM). Pokud děti nevzniknou z čisté lásky, mají stejně právo na to být přijaty a milovány, jako ty, které byly počaty s tímto úmyslem. Pokud dojde k početí při znásilnění, i zde musím chránit počatý život z hlediska učení církve. Jak k tomu přistupují jiní, je jiná věc. Sami jsme s manželem v registru lidí, kteří by si vzali do pěstounské péče dítě nemocné, dítě, o které by se rodiče nemohli starat, dítě nechtěné. Nikdy nemohu nechat zabít nenarozené, protože se mi to nehodí, nemám na to zrovna podmínky nebo nechat likvidovat spoustu embryí, abych si dítě vynutila. Je zde spousta situací, které když jsem věřící, musím řešit jako člověk, který věří Bohu, akceptuje jeho přikázání, žije v souladu s Bohem. Tak by to mělo být u těch věřících lidí. Nemůžeme se řídit tím, co dělají nebo jak se chovají nevěřící, nepraktikující lidé, kteří neznají Desaterou a neřídí se morálkou křesťana. Pokud tápu, nevím, co je správné, mám Bibli, mám Katechismus katolické církve, mám encykliky. Například o tom, že účel nesvětí prostředky, že procesy, které vyžadují masturbaci, oplodnění ve zkumavce, mikropotraty, odosobnění manželského aktu, mluví „Donum vitae“ (Dar života - Instrukce o respektování rodícího se života a důstojnosti plození) - Kongregace pro nauku víry nebo „Deklarace o různých otázkách sexuální etiky“ - opět Kongregace pro nauku víry. Musíme si uvědomit, že zakladatelka diskuse se ptala na otázky z hlediska katolíků, ne jak se na problematiku dívá člověk nevěřící.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 11:18
@TRG Promiň, ale musím zareagovat. Tohle píšeš, protože děti máš. Pokud by se ti x let nedařilo počít a po miminku jsi toužila, je možné, že by jste ten názor s manželem s největší pravděpodobností přehodnotili. Takhle to podle mě je. Nejsem sice věřící, ale to, že IVF nikdy nikdy nikdy nikdy jsem v sobě měla opravdu dlouho. Ale když máš s partnerem problém s neplodností a navíc roky přibývají, názory se mění…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.19 11:26
@s.y.p.t.a Víš, to je asi to, čemu většina nás nevěřících nerozumí- počít dítě z aktu zla (ale technicky „správně) je v pořádku, počít dítě zplozené z lásky (ale technicky "nesprávně“) není v pořádku.
A ani IVF se dítě vynutit nedá.
Musím říct, že některým postojům církve lidsky nerozumím, ale kladou cenné otázky i výzvy.
- Citovat
- Upravit
26.6.19 11:39
@Anonymní píše:
@s.y.p.t.a Víš, to je asi to, čemu většina nás nevěřících nerozumí- počít dítě z aktu zla (ale technicky „správně) je v pořádku, počít dítě zplozené z lásky (ale technicky "nesprávně“) není v pořádku.
A ani IVF se dítě vynutit nedá.
Musím říct, že některým postojům církve lidsky nerozumím, ale kladou cenné otázky i výzvy.
Nikdy není správné ani v pořádku počít dítě v aktu zla!!! Každé znásilnění je trestuhodné. Jen je potřeba i tento nenarozený život chránit a nezlikvidovat ho jen proto, že byl počat za tak strašných podmínek. Moje velmi dobrá známá byla takto počata. Její biologická maminka ji dala do adopce. Ona jí nikdy nepřestala být za to vděčná, že ji nechala žít. Má milující rodinu, je to nádherná, milá, věřící žena a já ji mám osobně také moc ráda. Vždycky ji zraňovalo, když s někým o tomto mluvila (nebála se o tom svědčit), že jí lidé do očí říkali, že takové dítě počaté při znásilnění by si nikdy nenechali. Možná pak při setkání s ní, o lecčems zapřemýšleli…Můžeš si přečíst knihu Dítě smíření o tom, jak si věřící žena (ne katolička) nechala takto počaté dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 11:42
@s.y.p.t.a To vše, co popisuješ, je jen „teorie dokonalosti“. V běžném životě ji většinou nelze dodržet na 100%. Běžný smrtelník (i věřící) se může k této dokonalosti snažit pouze přiblížit.
„Tedy sex jen v manželství, s otevřeností k možnému početí (i když si tedy špatně vypočítám plodné dny při STM)“
Už tady nastává v praxi problém. Nevylučuje se samotná STM s naprostou otevřeností vůči početí? Může být člověk otevřený vůči početí i v případě, že už má doma 10 dětí, které horko těžko uživí? Nebo v případě, že už jeho fyzický nebo psychický stav není v takové kondici, aby další dítě zvládl vychovat? Skutečně po nás Bůh chce, abychom slepě následovali církevními představiteli vytvořená dogmata, i za cenu vlastního sebezničení?
„Pokud děti nevzniknou z čisté lásky, mají stejně právo na to být přijaty a milovány, jako ty, které byly počaty s tímto úmyslem.“
S tímto problém nemám, a ztotožňuji se s tím. Přesto, pokud toto píšeš v kontextu neujatých embryí nebo embryí, které nepřežily některý z nutných procesů, vidím v tom dost podstatný rozdíl. Tato embrya nebyla zabita úmyslně. Možná namítneš, že byla oslabena. Ale určitě by tato embrya byla životaschopná i v těle matky? Vždyť kolik % embryí počatých řádným způsobem je v prvních dnech přirozeně potraceno? Naopak, tady vidím prostor právě pro Boha a pro jeho vůli.
„Nikdy nemohu nechat zabít nenarozené, protože se mi to nehodí, nemám na to zrovna podmínky nebo nechat likvidovat spoustu embryí, abych si dítě vynutila.“
Přesně toto se ale dá obejít. Žádná embrya likvidovat nemusíš. Není nutné oplodňovat 15 vajíček. Pokud máš problém s tím, že některé z těch oplozených embryí se neuchytí a odumře, to bys musela mít morální problém s jakoukoliv snahou o početí. Vždy riskuješ samovolný potrat.
„Pokud tápu, nevím, co je správné, mám Bibli, mám Katechismus katolické církve, mám encykliky.“
Tady bych jen dodala, že mimo těchto věcí mám hlavně samotného Boha, rozum, svědomí a svobodu, které mi daroval. 
Nemyslím si, že všichni katolíci mají předurčenou stejnou cestu a jejich život se nutně musí odvíjet v mezích momentálně platných příruček. Jak víš, že pro někoho Bůh nemá trochu jiné plány?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 12:07
@Brokolicee píše:
@TRG Promiň, ale musím zareagovat. Tohle píšeš, protože děti máš. Pokud by se ti x let nedařilo počít a po miminku jsi toužila, je možné, že by jste ten názor s manželem s největší pravděpodobností přehodnotili. Takhle to podle mě je. Nejsem sice věřící, ale to, že IVF nikdy nikdy nikdy nikdy jsem v sobě měla opravdu dlouho. Ale když máš s partnerem problém s neplodností a navíc roky přibývají, názory se mění…
Hele, ja fakt chapu, co pises. Nemit vlastni deti, kdyz je moc chces, musi byt velka bolest. Kadzy ji resi, jak umi. Blizci kamaradi si tim prosli, hodne o tom mluvili, tak to znam „z druhe ruky“. Ale jsem presvedcena, ze bychom nazor nezmenili. Ty jsi ho zmenila, protoze proti IVF nejspis nemas vazne eticke namitky. IVF je proste IVF a dochazi pri nem k vecem, ktere nemuzu kvuli svemu zivotnimu postoji prejit. Nedovedu si predstavit, co by me mohlo primet takovy nazor zmenit. Adoptovali bychom. To bych musela „prestat byt verici“, coz neplanuju. Ale to by muj pohled asi zmenilo. Popravde se mi o tomhle tematu timhle zpusobem mluvi/pise spatne. Chtela jsem tu jen zanechat svuj nazor.
Příspěvek upraven 26.06.19 v 12:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.19 12:28
@TRG @s.y.p.t.a @modravlocka No urcite existuje u katoliku rozptyl od „mit sex pouze v manzelstvi a deti pouze prirozene“ az po sekularni trendy.
Osobne mi ale neprijde spravne, aby tohle delalo takovy dusevni/duchovni stres. Jak pise @modravlocka jsme lidi smrtelni. Ano-nekdo se smiril s tim, ze nema sve vlastni deti nez by podstoupil ivf…Ale jak to kazdy ma? Ale smiri se vsichni? Jsou studie???!!! Osobne znam min. 2 katolicky pary, co nemuzou mit deti a nechtej proto ze zasady udelat ivf krok. Zmenilo je to tak, ze (i kdyz s tim bojuji) zavidi svym sourozencum, co deti maji a nechteji se s nimi stykat…Rozbijeji kvuli tomu vztahy-jejich rodice se na to koukaj a trapej se, jak se jejich deti „tezko vystavaji“… Takze co je zdrave? Pri ivf-ti lidi se miluji, proto spolu chteji deti. Nemohou spolu souznit-dusevne/duchovne, kdyz prochazi timto procesem? Musi k tomu mit fyzicky akt? Ivf ma radu etickych problemu, ale necinime se na obou stranach nepokornymi a dogmatickymi???!!!
Prominte za anonym-jsou tam informace o dalsich lidech…
- Citovat
- Upravit
26.6.19 12:40
@modravlocka Nikdo nejsme dokonalý. Všichni v životě každý den mnohokrát chybujeme, z hlediska věřícího - hřešíme. Věřící člověk ví, že se musí smířit s Bohem - u katolíků svatá zpověď, lítost, napravení následků špatných skutků, pokud je to alespoň trochu možné. A předsevzetí - že změním své chování, nebudu ho dál opakovat. Nebudeme si přece myslet, že Bůh nám dal přikázání, která nemůžeme dodržovat, že to „tedy přehnal“. Bůh ví, že když ta jeho přikázání, mantinely překročíme, nebude nám dobře. My si to většinou neuvědomujeme. Tak jako malé dítě se zlobí na rodiče, že mu něco zakážou, nedokáže přijmout, že to rodiče dělají z lásky, aby si třeba neublížilo, netrpělo, nestalo se mu něco zlého. Pochopí až později. Tak je to i s námi. Co se týká toho svědomí a svobody, kterou nám Bůh dal… Ano, svobodu nám dal z velké lásky. A my se můžeme rozhodovat ve své svobodě i proti němu, on to respektuje. Svědomí je Boží hlas v nás. Ale pozor - u člověka, který je vzdálen Bohu, může být svědomí různě pokroucené, ovlivněné okolím. Znám i lékaře, kteří se prohlašují za věřící, provádějí interrupce, ale svědomí jim prý (to jistě nevíme) nic neříká, neboť pomáhají ubohým ženám, které si dítě dovolit nemohou. Tady cítíme, že to svědomí jde proti Božímu přikázání, že nesmíme zabít, a to ani nenarozené dítě, které již vzniklo. V okamžiku početí mu byly dány všechny genetické informace rodičů, je zde nová bytost.
Pokud si nemohu dovolit deset dětí nebo mám nějaké zdravotní potíže, pak musím velmi pečlivě praktikovat symtotermální metodu (STM), kterou učí např. velmi profesionálně lidé z Ligy pár páru. To znamená mít sex až po prokázané ovulace, a to třetí den. Jistě - vyžaduje to určité odříkání, vzájemné odpírání, sexuální abstinenci v plodných dnech. Dle WHO (Světové zdravotnické organizace) je její spolehlivost při správném používání 99,6 procent, pro srovnání s hormonální antikoncepcí, ta má 99,7 procent. Žena se navíc naučí znát velmi dobře své tělo a početí také naplánovat. Kolik žen zde na e-miminu ji praktikuje, aby se dočkaly potomka. Tak stejně by neměl být problém ji aplikovat, když se chceme početí vyhnout. Já sama s ní mám velmi dobré zkušenosti. Nejčastější příčinou neplánovaných početí během používání této metody bylo vědomé riskování otěhotnění a nedodržení abstinence na začátku nebo na konci plodného období. K otěhotnění došlo také v případech, kdy partneři praktikovali v plodném období místo sexuální abstinence nějakou antikoncepci (kondom, přerušovaný styk). Spolehlivost těchto metod je výrazně nižší než spolehlivost STM. Vzhledem k diskusím na tomto webu, kolik žen otěhotnělo neplánovaně přes užívání HA, už si i nějaká uživatelka dělala legraci, že snad aby ji také zkusila brát, když se s ní tak lehce otěhotní. 
Páry, které praktikují PPR (STM) respektují Boží řád stvoření, sklízejí také Boží požehnání. Období zdrženlivost a čekání, které vytváří prostor pro nepohlavní projevy lásky, umožňují rozvíjet duševní a duchovní rozměr každého z manželů. Vyjadřují si lásku objetím, polibkem, dotyky, milujícími slovy. Může to být i obohacení sexuálního života, kdy se manželé na sebe nesmírně těší, těší se na to období, kdy zase budou moci být spolu při pohlavním aktu, a to může vzbudit touhu a radostné očekávání jako třeba před svatbou, kdy také dodržovali sexuální zdrženlivost (mluvíme stále o prostředí věřících lidí, pro které i toto je správná věc). Kolik žen si i zde stěžuje na malou pozornost mužů, kteří chtějí jen sexuální praktiky, ale šetří slovy lásky, pohlazením, objetím. Mnohé by uvítaly i to, nejen sexuální akt. Procento rozvodů je mezi páry praktikujícími PPR velmi nízké (pod 5 procent).
Co se týká přirozených potratů, to je něco úplně jiného než potraty při IVF nebo jiných praktikách. Přirozený potrat je prostě věc, která se může stát každé ženě, ona si ho nepřeje ani ho nevyhledává. Kdežto u metod IVF dochází ke chtěné manipulaci lékařů s embryi, rodiče k tomu dali souhlas, takže se aktivně na tomto procesu likvidace podílejí. Proto je IVF špatné a z hlediska mravního a morálního nepřijatelné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 12:51
@TRG Ok, ale pořád jsi se do té situace nedostala, takže si myslím, že to objektivně hodnotit nemůžeš. Ale budiž Normálně do diskuzí moc nepřispívám, ale něco mě nutilo na tohle zareagovat. Já jsem IVF nechtěla nikdy podstoupit nejspíš proto, že jsem prostě chtěla počít doma pod peřinou, jako každý jiný člověk (to už teď asi taky neplatí, jelikož počet párů, které mají problém s plodností roste). Prostě jsem si připadala, že pokud bych musela podstoupit IVF, tak bych tak nějak jako žena zklamala. Nevím jak to popsat. Taky musím přiznat, že jsem měla určité předsudky. Prostě jsem se o tuhle oblast nikdy nijak nezajímala, nebylo proč. Poté, co jsme došli do bodu, kdy se po různých vyšetřeních zjistilo, že šance na přirozené otěhotnění je prakticky rovna nule, jsem se o tuto oblast začala více zajímat (i když stále s nechutí a odporem). Asi půl roku jsem to nějak zpracovávala a ne že bych z toho teď byla nějak nadšená, ale beru to prostě jako šanci. Šanci na naše vlastní dítě, které by bylo z mého vajíčka a partnerovy spermie. Jde jen o to, že se nespojí v mém těle, ale pod rukama lékařů. Ale bude naše. A takhle se to teď snažím brát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 12:52
@s.y.p.t.a promiň, ale ty si prototyp dokonale zpracovaného náboženského fanatika jen by mě zajímalo, proč věřící tvého ražení neodmítají stejně vehementně i resuscitace, či jiné zákroky lékařů, které také zasahují do boží vůle… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.19 13:11
@neila píše:
@s.y.p.t.a promiň, ale ty si prototyp dokonale zpracovaného náboženského fanatika
Pro nevěřícího fanatik, pro věřícího naprosto správný názor - a to se tedy za fanatika nepovažuji 
Vzhledem k tomu, že pocházím z ateistické rodiny a jsem jediný věřící v okolí, často se setkávám s případem kdy nevěřící chce nějakým způsobem zpochybnit mou víru. A právě v těchto okamžicích si vyberou vždycky stejná témata - církev je špatná, všichni jsou jen na peníze, husiti, odpustky, křížové výpravy, pedofilie, úmrtnost dětí, proč Bůh nezničil koncentrák, když může všechno,… Neustále se opakující se vzorec. Možná by si nevěřící měli najít i jiné argumenty 
Já taky nechápu, že někdo dokáže jít ke kartářce a nebo sledovat všechny díly ulice 
Proč je ale hned nazývat fanatiky?
- Citovat
- Upravit
26.6.19 13:35
@Anonymní píše:
Pro nevěřícího fanatik, pro věřícího naprosto správný názor - a to se tedy za fanatika nepovažujiVzhledem k tomu, že pocházím z ateistické rodiny a jsem jediný věřící v okolí, často se setkávám s případem kdy nevěřící chce nějakým způsobem zpochybnit mou víru. A právě v těchto okamžicích si vyberou vždycky stejná témata - církev je špatná, všichni jsou jen na peníze, husiti, odpustky, křížové výpravy, pedofilie, úmrtnost dětí, proč Bůh nezničil koncentrák, když může všechno,… Neustále se opakující se vzorec. Možná by si nevěřící měli najít i jiné argumenty
Já taky nechápu, že někdo dokáže jít ke kartářce a nebo sledovat všechny díly ulice
Trochu bych to poupravila: Pro věřícího fanatika jediný správný názor. Pro „liberálnějšího“ katolíka už je to za hranou.
Možná, kdyby ses vůči svému okolí tak nevymezovala, nikdo by tvou víru nezpochybňoval. Alespoň já se s tím nesetkávám a pokud ano, jsou to hodně výjimečné situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 13:38
@s.y.p.t.a Skutečně nevidíš u STM to potlačení přirozenosti? Vždyť tím zabraňuješ početí také. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
