Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Saatine píše:
Ale možná bych šla přes tu kamarádku, svěřit se jí, nechat si udělat společně testy DNA a spolu vymyslet, jestli jít za rodiči nebo ne.
Souhlasím s výše napsaným.
Je mi skutečně moc líto, čím jsi musela projít, kvůli jedné nevyrovnané ženské (matce). Často na Tebe a Tvůj příběh myslím. Zdá se, že nás takových je hodně, co Ti přejeme happy end…
Jsem přesvědčena, že ačkoliv je to velmi těžké, Tvá biologická rodina má právo vědět, že jsi jejich a nezemřela jsi…?
Holky, bez té zdravotní sestry by to neprošlo. Já tu mámu asi i chápu, že jí hráblo. Po porodu na to měla tak trochu nárok. A sestra měla mít rozum, ne nabídnout výměnu dětí - nebo ji přinejmenším umožnit. To je ostudné pro zdravotnici, ne pro maminku. Pro ni je ostuda to, že nedokázala dát své nové dceři kromě výchovy nic - žádnou lásku. Myslím, že výčitky svědomí ji už trestají dlouho, teď do konce života bude od zakladatelky poslouchat další výčitky - a ostatně se není čemu divit.
Za biologickou sestrou bych šla a požádala ji o pomoc. I za cenu ostudy matky. Myslím, že takto po letech už to snad nikdo řešit nebude a za pomoci odborníka by se to mohlo dát vyřešit i nějak rozumně. Ale pro biologické rodiče to bude infarktová situace, na to pozor…
@Anonymní píše:
Opravdu jen okrajově. Matka mě skutečně vyměnila, svoje biorodiče znám, moje biosestra je mou nejlepší kamarádkou, byla mi za svědkaŽe se s ní kamarádím mi bylo nesčetněkrát vyčítáno, dostala jsem hodně výprasků a stejně mě to neodradilo, teď už vím proč
Detaily psát nebudu, je to ještě šílenější, než si vůbec kdo umí představit. Upřímně svou matku nenávidím a nejspíš potřebuju odbornou pomoc, jinak to sama nezvládnu
Ale ona není tvoje matka, ona je paní, co tě ukradla.
@Anonymní píše:
Opravdu? Moc děkuju za tip
Soudim podle toho, ze me nikdy nikdo soukromy nelegitimoval. ![]()
Zakladatelko, to je opravdu síla, běhá mi mráz po zádech, jak se říká, svému osudu neutečeš, je ti souzeno poznat svou rodinu. Zkratkovité jednání do jisté míry chápu, ale vědomí, že jste nejspíše ze stejného kraje a můžete se potkat a vídat a v tvém případě skamarádit, to muselo být jak žíravina pro tvou matku, chápu slovo nenávist…Drž se holka. ![]()
A to si vezmi, že by ses té nejlepší kamarádce/biosestře svěřila, když jsi to začínala řešit. A došly byste k tomuto spolu, samy, co by to s vámi udělalo.. „Matka“ se tohoto určitě moc bála, když jsi na ni udeřila. A dřív se bála toho, že si všimnete, jak jste stejné, že si toho všimni tví biorodiče.
Zakladatelko, to jsi ale musela nejspíš aspoň tušit, o jakou rodinu jde. Nebo jsi nevěděla, že tvé nejlepší kamarádce „umřela“ sestra v porodnici? Ona o tom „úmrtí“ neví? Taky bych se svěřila jí, pokud je to nejlepší kamarádka ![]()
@Amalthea Viz můj příspěvek někdy z konce dubna, v tu chvíli mi to do sebe zapadlo jako skládačka, ale přišlo mi to hodně šílený ![]()
@Anonymní píše:
Za ní jsem byla, řekla mi toho fakt hodně, že se s ní nesmí stýkat, to je dedukce někoho tady. Prý s ní přerušila kontakt moje matka, bydlely spolu na intru a byly kamarádky, po porodu mě se jí moje matka vyhýbala, vymlouvala se, že nemá čas, když se za ní chtěla stavit, tak se to matce nehodilo, tak to potom vzdala
Mně do sebe teď zapadly úplně jiný souvislosti, které podporují tu matčinu teorii, že mi to nedošlo dřív
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO ![]()
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Takhle se ti vyřešilo spousta věcí, nemusíš pátrat po rodině, znáš ji. Zdravotní stránku lze tedy taky nějak poznišťovat, ohledně té nemoci v rodině. Ono si stejně nezbyde nic jiného, než se svěřit sestře. Ale samozřejmě s klidnou hlavou. Spíš bude otázka jak, jestli citlivě oklikou, či jednat na rovinu, pokud máš její podporu a důvěru, budete na to dvě. Ona může jenom získat, svou skutečnou sestru. Ale bude to těžké pro všechny.
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Dej si cas pokud to zvladnes. A jestli pozna ze se neco deje a bude ti chtit pomoc, tak bych se nebranila.
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Zatím bych s tím počkala, až se trochu zklidníš…a vzala bych to spíš oklikou…tady se velká část přiklání k tomu, jak to bude „príma“…já to tak nevidím, myslím si, že stejně jako se tím dá hodně získat, tak se tím dá i hodně ztratit.
Nicméně přeju hodně sil. ![]()
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Nabralo to tedy pořádné obrátky
Zas na druhou stranu, pořád je lepší vědět, že tvoje nejlepší kamarádka je tvoje sestra, než to zjistit třeba o někom, koho nemáš ráda… A jak to tedy je věkově, jak už tu někdo nadhodil? Měli brzo po oplakaném miminku druhé nebo jste dvojčata? A má ještě sourozence?
Já bych začala asi tím psychologem, ten by ti mohl poradit, jak dál, co a jestli komu říct. Sama bych se do toho asi zatím nepouštěla, je to fakt hodně zapeklitá situace
.
A jinak, taky bych zatím zvolila vyčkávací metodu. Nejdřív to v sobě zpracuj, pak jednej, jako terapii ber i nás, pokud se zatím neodvažuješ někam na psychoterapii (obavy chápu
)
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat