Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kdo jste jedináček a jaké to je?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Billi
6.8.12 22:11
- Citovat
- Upravit
6.8.12 22:13
@Billi A to teď k vašim jezdíte jako pár a oba vlastně ke svým rodičům? 
to je taky dobrý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.12 22:14
Jsem jedináček a velice jsem to nikdy neřešila, stejně jsem to nemohla změnit. takže nevím, jestli být ráda nebo litovat, protože nevím, jaké by to bylo, kdybych měla sourozence. každopádně mám ráda svůj prostor, své věci, své jídlo 
na koleji mi dělalo akorát trochu problém bydlet ještě s někým v pokoji. já chci víc dětí hlavně kvůli velkému domu. moji rodiče další dítě do mini 2kk nechtěli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.12 22:14
@ivanak píše:
Já mám starší sestru o tři roky. A sice jsme si v dětství spolu hráli, ale pak stejně přišel věk, kdy jsme se rozdělili. Jako mladší sourozenec jsem byla spíš ušlápnutá. Ségra mě hodně využívala apod. Ted v dospělosti máme dobrý vztah, ale stejně se moc nevídáme. Každá máme úplně jiný život a spojují nás jen rodiče. I jedináček má přece kontakt s jinými dětmi a doma je prostě sám. Nejsem jedináček, tak nemohu soudit, ale přijdou mi řeči o tom, jak jedináčkové měli blbý dětství, přehnané.
Neměla jsem špatný dětství. Jako dítě jsem žádný nedostatek ohledně sourozenců nevnímala. Spíš to vnímám teď jako dospělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
6.8.12 22:15
@eshta je to dobrý fór. Kdyby si naši ještě pořídili dítě, tak by mi ho ale bylo líto To by rodinné vztahy nemělo šanci pochopit…
- Citovat
- Upravit
6.8.12 22:15
@Billi To mi trochu připomnělo telenovelu Divoký Anděl. Tam se taky nakonec nevlastní brácha a ségra vzali. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.12 22:18
Já asi budu mít jedináčka, tak jste mě ted uklidnily, že to pro dítě zas taková tragédie není. Nejdřív jsem z těch příspěvků měla pocit, že většina jedináčku večer brečí do polštáře, že nemají sourozence.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.12 22:19
@Billi píše:
@eshta je to dobrý fór. Kdyby si naši ještě pořídili dítě, tak by mi ho ale bylo líto
tak teď jsem taky trochu přemýšlela kdo by byl komu čím ale problém by ve finále mělo jen to dítko- jeho pokrevní sourozenci se vzali
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.12 22:42
@ivanak píše:
Já asi budu mít jedináčka, tak jste mě ted uklidnily, že to pro dítě zas taková tragédie není. Nejdřív jsem z těch příspěvků měla pocit, že většina jedináčku večer brečí do polštáře, že nemají sourozence.
Opravdu to není tragédie a každodenní brekot do polštáře Když vidím okolo sourozence, tak nevidím tolik výhod - jejich boje mě děsily, přesto na sebe i po urputných bojích nedali dopustit (většinou). Je pravda, že občas mi bylo smutno, ale nebylo to nikdy tak strašné. V podstatě velice oceňuji (z praktických důvodů), že mě rodiče měli jako jedináčka 
Ovšem je poměrně do budoucna náročné, že na rodiče později zůstanu sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jullls
7.8.12 07:03
I já jsem jedináček… já sama bych chtěla dvě děti, ještě jednu holčičku, ale mám strach, že jim nebudu umět „rozdělit“ lásku. 
- Citovat
- Upravit
7.8.12 07:34
Já byla jedináček do svých patnácti let, a snášela jsem to tedy dost blbě, pořád jsem byla sama, hrála jsem sama se sebou karty, člověče nezlob se..no asi mi to dalo vynalézavost, protože jsem kdejakou hru uměla předělat na hru pro jednoho hráče 
Nezáviděla jsem ostatním dětem, že sourozence mají, ale vždycky mi bylo líto, že já nikoho takového nemám. Nejlíp se mi kamarádilo taky s jedináčky, protože když jsem si hrála třeba s panenkama s kamarádkou, a ta měla sebou sestru, vždycky víc tíhla k té sestře, vždycky jí půjčila ty krásné šaty od panenky, a mě řekla"vždyť je to má sestra",a divila se, že já nechápu. Co mi jedináčkovství dalo:určitě samostatnost, dodnes zvládám spoustu věcí sama, u kterých jiní potřebují asistenci;dále neprůbojnost(?),i když, když už mi dojde, že bych bojovat měla, tak to umím, jen spíš věci tak nějak laxně přijímám a smiřuji se s něma, s tím, že si na všechno musím vystačit sama. Později až jsem objevila život v páru, jsem zjistila, že už to nikdy jinak nechci, asi po pěti letech jsem se s prvním přítelem rozešla, ale strašně moc mi chyběla ta souhra, sdílnost, dělat věci na půl…normálně mi regulérně začalo hrabat, do roka jsem si tedy našla nového muže, a s ním jsem dotěď, a bože doufám, že sama už nikdy nebudu! Určitě moc záleží i na rodičích, pokud už mají jedináčka, měli by s ním i hrát, nespoléhat na to, že on se zabaví vždy sám…Já teď čekám miminko, a bohužel bude nejspíš taky jedináček, a doufám, že nebudu jako mí rodiče, chci se mu věnovat jak nejvíc to půjde, i když sama dobře vím, že sourozenecká láska se nahradit nedá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.12 07:47
@verusak.berusak píše:
Ahoj, já jsem jedináček a svýmu dítěti bych tohle teda neprovedlaNevýhodou je, že jedináček mívá problémy návazat kontakty z vrstevníky - není zvyklý se bavit s dětma, doma totiž furt komunikuje s dospělýma. Tomu musím dát za pravdu, i když u mě byl spíš problém, že sem se neuměla s dětma hádat, bránit se, protože to se jedináček taky nenaučí - doma se o nic prát, ani hádat se se sourozencem nemusí. S tím teda myslím mám trochu problém dodnes.
Jedináčci prý bývají lehce neurotičtí a perfekcionisté, protože rodiče všechny své obavy i touhy soustředí na ně (a to je teda 100% pravda).
Jedináčci prý taky bývají sebestřední, což má nějak souviset s tím, jaké pocity si pamatují z dětství - všechny pozornost upnutá na ně. To nevím, možný to je…
Takže hlasuju za sourozence!
nenapsala bych to lépe…jsem taky jedináček ale celé dětství i dospívání jsem si moc přála sourozence…v jedináčkovství vidím přesně stejné klady a zápory…teď čekáme první děťátko a jedináček nebude ani náhodou! není o co stát 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.12 08:07
@jullls Bavila jsem se s několika lidma o tomhle pocitu. A měla ho snad každá. Přejde tě to v okamžiku, kdy porodíš druhé mimi. Obě budeš milovat stejně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.12 08:12
@zolycka Podle mě sourozenecký vztah moc přeceňuješ. To se nedá srovnat s parnertstvím. Jak jsme psala, já měla starší ségru a mám vzpomínky, jak jsme si v dětství vyblbly, ale pak stejně přišel zlom a ségra už si hrát nechtěla, měla jiný zájmy. A já si taky musela doma vystačit sama. Určitě se musí věnovat rodiče a začleňovat dítě hodně do kolektivu dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@Anonymka sisi tak moje mamka si našla chlapa se 2 „dětma“. Ale „bráchu“ jsem si vzala, tak to taky nevyšlo
@ivanak taky jsem neměla blbý dětství. Naopak. Žili jsme v cizině, kde byla početná česká komunita a tam jsem měla dětí hodně, ale všichni byli v páru. Prostě mi to vadilo.