Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@anathema píše:
Nikdy![]()
z obdobi vzdoru se prejde do predpuberty, pak puberty…a pozdeji mozna jeste můžeme cekat zastydlou pubertu
pevne nervy, budou i klidnější dny
A pak hlídání vnuků a je to tu zas
![]()
To by me take zajimalo
Dceri je 33m a obdobi vzdoru v plnem proudu
Brzy skoncim na prozaku ![]()
U nás od 11m už jde několikátá vlna (teď má 2 roky). Jako do 18m to bylo sakra výživné, ani na to nemůžu vzpomenout, hysterické scény, válení po zemi, bušení hlavou do země, kousání… Teď ve dvou letech pohoda - teda proti tomu co to bylo, ale občas je to fakt na Chocholouška. Jediné, co pomáhá, je klid - teda ten můj. Jak se začnu vytáčet s ní, tak to je konec. Expert na zhoršení situace je jedna žena v rodině, která vše řeší pleskancem, zvyšováním hlasu, neustálým zakazováním všeho. Potomek už je pak v takové vrtuli, že nepomáhá nic.
@mikky nejhorsi je to ale prej tak do 3 let
tak uz jen par dni ![]()
@superandrysek Hehe, tak u nás to kolem toho 3. roku vrcholilo, to bylo nejhorší. ![]()
@Fima píše:
@superandrysek Hehe, tak u nás to kolem toho 3. roku vrcholilo, to bylo nejhorší.
kolem 3 roku vrchol jo? ![]()
To se mám na co těšit. Malá má 27měsíců, a už to nějakou chvíli trvá…mám ale pocit že to má vzrůstající tendenci
.
Dneska řívala od rána až do ted…jenže mě už praskaj nervy a řvu na ní
…bohužel si nemám jak dáchnout, manžel jezdí pryč, babičky nehlídací.
Ráno:
chci mlíko…dám jí mlíko…řve nechci mlíko
chci oblíct…donesu hadry…nechcíííí…a tak pořád dokola…ale absolutně se vším!
Navíc to prokládá řevem chci lízátko…to zatrhnu, protože nechce normálně jíst, tak aby se neplácala sladkým.
Začínám být fakt zoufalá ![]()
@Fima dík za uklidnění, jako je to fakt šílený a říkám si kdyby fakt bylo jen to chci/nechci a klid…ale ona u toho tak šíleně říve, že se kolikrát leknu co se stalo nebo jestli s něco neudělala…ale v tom řevu z ní začne lézt to její…nešču ![]()
Uběhly tři roky, můžu se zeptat, jaký byl u vás za tu dobu vývoj? U nás od 2.5 let záchvaty vzteku a nyní ve třech letech totální negace všeho, už si nevíme rady.
Ahojky, obnovuji diskuzi a asi hledám podobné trpitelky
U nas kluci dvojcata, skoro 3,5 roku a stále období vzdoru. Věčné negace všeho, co řeknu, nechtějí vůbec sami jist, furt by od jidla utikali, absolutně je to nebere a o to je ten vzdor pak vyzivnejsi. Do toho se jako brachove furt perou o hračky, takže řev. Pak oba jsou ted nově takoví reditelove, že furt říkají, co ten druhý ma dělat, ten druhý to nechce dělat, takže zase řev.. Vůbec se s nimi neda po dobrém na ničem domluvit, je to šílená depka. Nikdo z okolí nemá dvojčata, nikdo nezažil takovýhle období, připadám si jako nejhorší matka na zeměkouli. Občas to s nimi jde a je to pecka, super, hrozně fajn, ale pak si zase něco vymyslí, jeden zákeřně vytrhne hračku z ruky tomu druhýmu a zdrhne a už je zase boj.
Navíc si na nic ani nechtějí přijít sami, takže ted je učím obout si boty, nechtějí, neumí, zase jeci. Oblecou se, hygiena ok, zujou si boty, ale ted bojujeme s obouvanim a štve mě, jak si na nic sami nepřijdou. Období „ja sám“ u nas nikdy nebylo
Diky, že jsem se mohla vypsat..