Kdy to říct dětem?

bzb
135
19.3.04 12:21

Kdy to říct dětem?

Ahoj těhulky,
třeba mi některá poradíte - jsem teprve na počátku těhotenství - první den poslední m. 12.2., testy pozitivní, ultrazvuk taky. Bohužel i nepříznivé příznaky :-)… Jsem po druhé vdaná a já mám 6ti letou holčičku z prvního manželství a taky máme 11letou z prvního manželství mého muže. Takže teď se začíná klubat na svět to naše „společné“. (KONEČNĚ! :-)) Holky jsou skvělé a poslední dobou na mě koukají co se děje, že pořad zvracím. Můj muž je toho názoru říct jim to až tak v květnu a já si myslím, že by bylo dobré hned… Uspěchávám to? Co Vy na to? A máte některá zkušenost s nevlastní dcerou ve vlastní péči?
Hezký den Vám přeje Bára

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymni
19.3.04 12:33

Ahoj Baro,

ja bych to detem rekla az po prvnim trimestru tehotenstvi, ktery je vzdy trosku riskantni. Abych se vyhla pripadnemu zklamani ze vsech stran. Ale to je jen muj nazor, je jen na vas, jak se rozhodnete. Kazdopadne preji krasne tehotenstvi a nadherne zdrave miminko.

Andrea 29tt

  • Nahlásit
  • Citovat
avi
115
19.3.04 12:39

Ahoj Báro,
gratuluju k těhulkovství :P Já mám také nevl.dceru ve své péči, a vlastního syna, jsou stejně staří. Takže o zábavu je postaráno, však to znáš. Právě pracujeme na společném miminku, o jedno jsme už přišli v únoru-raný spontánní potrat.:( Ale snažíme se dál. Jestli chceš, tak se mi ozvi na můj mail.Avi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Radina
19.3.04 12:43

Báro, ještě nedávno jsem tenhle problém řešila také.
Mému synovi bude 5 let a sourozence si moc přál. Když jsem se v listopadu ujistila, že jsem těhotná, chtěla jsem to chcilku tajit i svému příteli a říct mu to až na Ježíška. Stejně jsem to nevydržela. Synovi jsme to oznámili po vánocích, ale myslím si, že to bylo moc brzo. Byla jsem v té době tak na konci 2. měsíce těhotenství. Malý reagoval úplně super, ale teprve teď s odstupem času vidím, jak je to pro něho dlouhá doba čekání. Teď, když už maličké kope v bříšku, je to pro něho realita, ale do 18. týdne to pro něho bylo doslova utrpení. Podle mého názoru je dobré počkat, až těhotenství na tobě bude vidět, protože jestli se tvé děti na miminko moc těší, bude těch 9 měsíců pro ně nekonečná doba. Já osobně bych si příště dala s tímto oznámením pro děti pěkně na čas. U nás hrálo dost roli to, že Luki je pěkný divoch a já se bála, že mě třeba kopne do bříška, tak jsem mu v tom chtěla udělat jasno…

  • Nahlásit
  • Citovat
bzb
135
19.3.04 13:09

Mockrát Vám děkuju za názory - asi máte pravdu - Vy i můj muž. Navíc trpím stejným „stihomamem“ jako některé z nás, jak tu tak čtu, že o miminko přijdeme. Myslím, že i můj partner si chce všechno tak nějak uchovat pro sebe co nejdéle. Blbé je, že zvracím úplně všechno - dokonce i čaje. Doktorka mi dnes napsala čípky, tak uvidíme, co bude dál.
Avi, moc ráda uvítám Tvé zkušenosti, občas mě docela trápí zásahy vlastní matky mé nevl. dcery (byť je to normální ženská, která jen šla na „lepší“ a dcera byla příliš velká komplikace…). A puberta začíná… :-)
B.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
avi
115
19.3.04 13:17

Ještě k tvé otázce. My jsme to dětem řekli hned, jak se objevily // a když jsem potratila , tak jsme jim to taky řekli hned. Vůbec nijak nereagovali, nejspíš proto, že je jim 13… :lol: Ano, ta puberta…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
19.3.04 13:26

Čím dřív tí líp , alespoň se na miminko všichni společně připravíte. A budete se moci těšit společně. Hlavně dívky ujistěte že se nic nezmění aby neměli strach , že je pak budete mít méně rádi. Tuto chybu udělala moje sestřenice a malej Jonášek malou přímo nesnášel, prtože si myslel že už ho rodiče nemaj rádi ,vše se točilo kolem malé a on se cítil odstčený,až když jsme mu vysvětlili ,že tomu tak není, že jen malá potřebuje více péče protože se o sebe neumí postarat sama a že ho májí pořad rádi stelně ,vše se změnilo, dokonce začal i pomáhat. :D Držím palce. Niky. :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
336
19.3.04 21:42

Ahoj holky,

já to musela říct svému tehdy 2 a půl letému synovi taký hned protože jsem se bála aby mě nebouhnul. Je jak z divokých vajec a pořád po mě skákal a lezl. Vzal to báječně, na svůj věk to docela pochopil a hladil mi bříško, pusinkoval a číhal na kopanečky. Teď svojí setříčku naprosto zbožňuje a běda jak by mu na ní nekdo chtěl sáhnout. :o)
Větším dětem u kterých nehrozí, že budou neopatrní jako malé, bych to řekla až po 1. trimestru!!! To aby nebyli moc zklamané, kdyby něco!!! Pfuj pfuj pfuj.

Co se týče nevlastních dětí, můžu nasat jen svou zkušenost, já co by nevlastní dítě (8 let) jsem se strašně těšila na miminko pak přišel bratr a za 4 roky další to mi bylo (12 let) oba jsem moc milovala a starala se o ně. Je jasné že v pubertě jsem měla pár svých chvilek odporování, ale dnes máme s maminkou perfektní vztah. Jelikož moje maminka umřela, je to jedniná máma kterou mám a mít budu a moc jí miluju.
Tak se nenechte vytočit, v pubertě jsem jí totiž řekla nemálo nehezkých slov. - Prosím tedy všechny náhradní maminky, mějte s nimi trpšlivost, ony si to brzo uvědomí. Puberta netrvá věčně! ( Díky bohu!) :o))))

Ahoj Nikol

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama